Porotherm vytrhovací zkoušky a související požární, pevnostní a akustické parametry

V následujících tabulkách jsou souhrnně uvedeny hodnoty všech statických veličin pro vnitřní stěny z broušených cihel Porotherm Profi a Porotherm AKU Profi vyzděných na zdicí pěnu Porotherm Dryfix (tabulka 2.3.1) nebo na maltu pro tenké spáry Porotherm Profi M10 (tabulka 2.3.2).

Tabulka 2.4 uvádí hodnoty požární odolnosti omítnutých i neomítnutých vnitřních nosných a nenosných stěn.

V obou případech stěny splňují kritéria E-celistvost a I-izolace, přičemž nosné stěny navíc splňují kritérium R-nosnost.

Na požární stěny je navíc kladeno kritérium M-mechanická odolnost (odolnost při požáru proti rázu "padající konstrukcí").

Všechny stěny jsou hodnoceny jako DP1, tzn. konstrukční části stěn nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru a podstatné složky stěn sestávají z výrobků třídy reakce na oheň A1.

Požární odolnost vnitřních nosných stěn z cihel Porotherm podle ČSN EN 1996-1-2 ed.

Pro podrobnější informace společnost Wienerberger s.r.o.

Tato webová platforma je tu pro podporu projekčních kanceláří a dalších odborníků ve stavebnictví.

Majitelé domů to jistě znají. Vlhkost, která se postupně natahuje do zdí baráku, plesnivějící kouty v místnostech.

Řešení jsou různá. Od injektáží přes vkládání izolací až po sanaci.

Pokud začínáte s výstavbou domu, můžete těmto problémům předejít.

Použijte soklovou cihlu Porotherm 38 S profi.

Stále opakující se otázky, jak účinně a jednoduše ochránit zdivo proti vlhkosti, řeší nová cihla Porotherm 38 S Profi.

Tyto broušené cihly jsou určené pro první vrstvu obvodového nosného i nenosného zdiva tloušťky 380 mm s vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny.

Cihly jsou ze spodní strany opatřeny hydrofobizačním přípravkem proti nasáknutí vodou stojící na základové nebo stropní desce.

Vodoodpudivá vrstva má výšku 4 cm od spodní ložné plochy a je barevně odlišena pomocí pigmentu, který se pro tento účel přidává do hydrofobizantu.

K usazení cihel do ideálně vodorovné polohy pro zdění dalších vrstev se používá speciální malta Porotherm Profi AM pro založení broušených cihel.

Použití soklové cihly Porotherm 38 S Profi je jednoduchou ochranou proti nasáknutí zdiva vodou, jestliže dojde k nahromadění srážkové vody na základové desce v průběhu výstavby.

Při použití impregnovaných cihel už není nutné první vrstvu zdiva chránit hydroizolačním pásem vytažením směrem nahoru.

Svisle děrované cihly Porotherm 25 AKU Z jsou určené pro omítané nosné zdivo tl. 250 mm.

Cihly mají díky své vyšší objemové hmotnosti a speciálnímu systému děrování výborné akustické a tepeln akumulační vlastnosti.

Tyto cihly jsou velmi vhodné pro mezibytové příčky tloušťky 250 mm, neboť s rezervou splňují požadavky ČSN na zvukovou izolaci a tepelné vlastnosti zdiva.

Díky vysoké kvalitě použitých materiálů navíc cihla vyniká i velkou pevností.

Inovace styčné spáry bez maltové kapsy zajistí úsporu času i materiálu a sníží pracnost výstavby.

Publikováno: 11. 7.

Idea je, že na jednotlivých měřítkách je dodatečné zatížení zanedbatelné, ale na masivních úrovních zvyšuje náročnost drhnutí a náklady na setření.

Nakonec je to dočasné řešení pro fingerprinting headless prohlížečů a pro to, aby úkol proof of work stránky nebyl nutný pro legitimní uživatele.

Prosím berte na vědomí, že Anubis vyžaduje použití moderních JavaScriptových verzí.

Jak jsme uvedli již v minulém čísle časopisu v první části příspěvku, příběh zdění bez malty začal v březnu 2004, kdy si Helmut Roithmair podal mezinárodní přihlášku vynálezu s názvem Metoda pro spojování stavebních prvků, jakož i spojení stavebních prvků.

Po úspěšném proběhnutí mezinárodních zkoušek, jež požadoval koncern Wienerberger AG jako podmínku pro zakoupení licence, se začalo jednat o uvedení této převratné technologie také v ČR.

Dceřiná společnost vlastníka licence, Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., proto musela nechat provést prakticky totožnou sadu testů.

Ty se uskutečnily na vlastních cihlách z výroben broušených cihel Jezernice a Tuněchody.

Testy probíhaly pod odborným vedením Doc. Ing. Jaromíra Kloudy, CSc, který se již podílel i na části mezinárodních zkoušek.

Soubor statických testů proběhl v brněnské pobočce TZÚS.

Zkoušky pevnosti a přetvárnosti zdiva v tlaku se uskutečnily podle ČSN 73 2601-1 a -2, tak podle ČSN EN 1052-1 na stěnách tlouštěk 440 a 240 mm.

Důvodem byla možnost porovnání přetvárného chování zkušebních fragmentů zcela nového zdiva s již dříve odzkoušeným zdivem podle ČSN 73 2601-1 a -2.

Hodnoty pevnosti zdiva v tlaku vzešlé ze zkoušek jsou pro deklaraci výrobcem zatím redukovány o 30 % a mají charakter dočasných hodnot.

Dosud totiž nebylo prokázáno chování zdiva pod dlouhodobým zatížením.

Z toho důvodu probíhají jednoroční testy při třech různých hladinách zatížení s cílem ověření dlouhodobé pevnosti zdiva a získání hodnot součinitele dotvarování.

Výsledky by měly být známy v květnu 2009.

Výsledky vešech statických zkoušek byly Doc. Kloudou shrnuty v „PROTOKOLU O POSOUZENÍ VLASTNOSTÍ zdiva z přesných bloků POROTHERM CB zděných na jednosložkovou polyuretanovou pěnu DRYFIX k použití ve stavbách”.

Součinitel přetvárnosti zdiva v tlaku α = 1000 (tl.

Součinitel přetvárnosti zdiva v tlaku KE = 650 (tl.

Zkouška požární odolnosti se uskutečnila v PAVÚS Veselí nad Lužnicí na zatížené stěně tloušťky 240 mm (cihelná část).

Ta byla oboustranně omítnuta běžnou vápenocementovou omítkou do tloušťky 20 mm.

Stěna bez potíží dosáhla ve zkušebně maximálně možné doby trvání zkoušky, tj. Měření vzduchové neprůzvučnosti proběhlo na oboustranně omítné zkušební stěně tloušťky 240 mm vyzděné ve Zkušebně akustiky CSI a.s. Praha s výsledkem 47 (-1;-5) dB.

Na téže stěně poté firma TrezorTest s.r.o. Klecany provedla zkoušku na průlomovou bezpečnost s hodnocením bezpečnostní třída 2.

Pro tepelně-technické hodnocení stěn obou tlouštěk byly převzaty tepelné výpočty Zkušební laboratoře při ÚTHD FAST VUT v Brně pro stěny z broušených cihel POROTHERM CB vyzděné na maltu pro tenké spáry.

Završením procesu bylo hodnocení vlastností zdiva z broušených cihel POROTHERM CB vyzděného na PUR-pěnu POROTHERM.DRYFIX ve smyslu šesti základních požadavků na stavby podle zákona č. 183/2006 Sb. (Stavebního zákona) a vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

Výsledkem je OSVĚDČENÍ č. OIV/2008/009-000002 o vhodnosti zdiva z přesných bloků POROTHERM CB zděných na jednosložkovou polyuretanovou pěnu POROTHERM.DRYFIX k použití ve stavbách s platností do 31.

Výše uvedený komplex zkoušek je zatím jediný, který byl pro použití tohoto druhu zdiva v České republice realizován.

Z firem působících na českém trhu jsou oprávněny používat tuto technologii pouze firmy Wienerberger a Pichler.

Ing. Nový

Podklad pro provádění systému Porotherm č. Často slýchám otázky na možnost vykonzolování soklů včetně požadavku na posouzení.

Bohužel, Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce (EC6) se touto otázkou nezabývá, lépe řečeno se jí pro složitost pórovitých materiálů vyhýbá.

Je pravda, že se občas objeví posudky na únosnost soklového zdiva. Statik však ve skutečnosti posoudí stěnu odpovídající tloušťce první řady cihel.

Vliv převislé části zohlední přidáním excentricity definované vzdáleností os vykonzolovaného zdiva a první řady.

Součástí bývá i doporučení, aby cihelné bloky spodní (a tím i „tenčí“) řady měly pokud možno vyšší pevnost.

Ve skutečnosti je totiž vše jinak.

K prvnímu porušení dojde vždy na hraně, a to u horního, tj. Viděl jsem desítky zkoušek včetně fotografií a naměřených hodnot a vždy došlo napřed k porušení horního cihlového bloku a teprve potom k rozdrcení spodní cihly (pokud k ní vůbec došlo - obr. 1).

EC 6 problematiku vykonzolovaného zdiva nezmiňuje ani v připravované revizi, a proto lze chování soklového zdiva určit jedině na základě zkoušek v akreditovaných zkušebnách.

A protože jde o poměrně finančně náročné zkoušky, nelze se lehce dostat k výsledkům zkoušek v dostatečném množství pro vypracování metodiky.

A popravdě řečeno, vzhledem k rozmanitosti kvality a typů zdicích bloků, a z toho důvodu i odlišného chování, ji asi ani není možné definovat.

Ostatně v tabulce (tab. 1) jsou vidět zcela rozdílné naměřené hodnoty mezi běžným tepelněizolačním zdivem a řadou Porotherm T Profi.

Na základě vyhodnocení řady zkoušek v SRN, Rakousku i v Česku se jedná jednoznačně o smykové porušení na rozhraní spodní (tenké) a horní cihly (obr. 9).

A paradoxně je proto důležitější pevnost horní cihly, a nikoliv spodní.

Lze to předpokládat i bez výsledků zkoušek - pro „běžnou tlakovou“ únosnost je rozhodující napětí v kontaktní spáře a ta je shodná pro spodní i horní cihlu, navíc obvodový rámeček spodního bloku bývá tužší než vnitřní lamely.

Co se týče EC6 - zmínka o soklovém zdivu (platí ale i v úrovni stropu) je v rakouské ÖNORM B 1996-3 (3. díl EC6).

Zde je definováno maximální vyložení zdiva hodnotou 12 cm při minimálním uložení stropu 15 cm (obr.

Jak jsem zjistil, kolegové v Rakousku berou těchto 12 cm jako povolenou hodnotu a vcelku bez obav ji používají i u bytových domů (obr. 3).

Na mou poznámku, že „maximálně 12 cm“ neznamená „lze bez omezení do 12 cm“, neměli odpověď.

Dovoluji si však upozornit, že zde již není několik let touha po u nás bohužel stále oblíbené kombinaci „minimum zdiva a maximum tepelné izolace“ a zdivo má na západ a jih od nás tradiční běžné rozměry (na fotografii obr. 3 je použit cihelný blok 50T Profi).

A tím i větší tlačenou plochu a tomu odpovídající při stejném zatížení menší napětí.

Co se týče omezení vyložení na 12 cm, osobně bych se přimlouval za vložení této podmínky i do české EC6.

A že u nás najdeme firmy, jejichž sebedůvěra v tom nemá hranic, je zřejmé z fotografie (obr. 4) - zde stavební firma svévolně vynechala projektovaný roletový překlad PTH Vario UNI s tím, že se to nějak „udělá“.

(termín „nějak se to udělá“ se též bohužel objevuje i u projektantů).

Z výše popsaného je zřejmé, že pro odolnost proti usmyknutí vykonzolované části je rozhodující smykové napětí v lamelách horní cihly na hraně soklu.

A to je samozřejmě přímo úměrné tlakovému napětí v kritickém místě na rozhraní horní a dolní cihly.

Z toho vycházejí velmi výhodně cihly s větší plochou přenášející tlak (větší plocha = menší tlak).

Zvětšení kontaktní plochy přenášející tlak lze dosáhnout prostým použitím tlustší cihly (silnější nosná část stěny) nebo změnou typu zdiva.

Mimochodem - právě pouze částečné propojení cihelných bloků přes malé kontaktní plochy způsobuje rozdíl mezi pevností cihelného bloku (například pro porovnání chování různých typů cihelných bloků jsme provedli ve spolupráci s ČVUT sérii zkoušek).

vizualizace srovnání kontaktních ploch cihel

„Únosnosti“ jsme zde vlastně zjišťovali dvě - jako první naměřenou sílu při vzniku trhliny, jako druhou hodnotu pak při zhroucení vzorku.

Procentuální hodnoty lze porovnávat pouze vzájemně, tj. trhliny k trhlinám a crash ku crash.

Zřejmé je to u kombinace 44 PTH Profi na 38 TB Profi + HMOŽDINKY, kde hodnota „trhlina“ je vyšší než „crash“.

Tyto hodnoty je třeba číst tak, že první trhlina se objeví až po dosažení 137 % síly u nejmenší naměřené kombinace cihelných bloků - tyto hodnoty jsou v červených políčkách.

Z těchto hodnot lze pak definovat fakt, že na zvýšení únosnosti se hmoždinka projeví pouhými 17 %, zatímco z hlediska oddálení vzniku trhlin se zvýší o 37 %.

Zelená políčka jsou u nejvyšších naměřených hodnot.

Z naměřených hodnot je zřejmé, že nejnižší únosnost na obě hodnoty byla naměřena při použití klasických cihelných bloků s tenkými lamelami bez úprav.

Jak již bylo výše napsáno, při použití hmoždinek dojde k výraznému oddálení vzniku trhlin a nárůstu únosnosti, což samozřejmě může být někdy příjemné vylepšení.

Co se týče variant u bloků Porotherm TB Profi, překvapivě zde vzorky s hmoždinkami vykazovaly nejhorší hodnoty při vzniku trhlin.

Jako nejodolnější se jeví základní varianta bez jakýchkoliv úprav.

Domnívám se, že to může být způsobeno narušením struktury při provrtávání žeber s následným dotahováním a tím i rozpínáním hmoždinky.

Co je také z výsledků zřejmé, při použití Porotherm TB Profi bez úprav dosahujeme prakticky dvojnásobného zatížení před vznikem trhlin a trojnásobného při destrukci vzorku oproti klasickému tepelněizolačnímu zdivu.

To však není překvapivé - je to dáno intenzivním „spolupůsobením“ všech vrstev pilíře přes podélná brutální žebra.

Tím lze předpokládat i spolupůsobení po výšce všech příčných „smykových“ žeber.

Naopak u běžných cihelných bloků dochází k postupnému odlupování po vrstvách, protože lamely na sebe plynule nenavazují, a tím si ani „nepomáhají“.

Při použití hmoždinek dojde ke zlepšení odolnosti proti odtržení, a to dokonce až do extrému, kdy odpadnou cihly nad cihlou s hmoždinkou.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zdivo Porotherm T Profi svou konstrukcí představuje pro statika konečně opravdu nosné tepelněizolační zdivo.

Charakteristická pevnost řady T Profi dosahuje při pevnosti v tlaku P8 hodnot běžného tepelněizolačního zdiva P14 (fk = 3,5 MPa).

A protože při použití zdiva T Profi Dryfix zde vzniká velká kontaktní plocha i pro tuto pěnu, dochází zde k minimálnímu snížení únosnosti - fk = 3,3 MPa!

U řady TB Profi se dokonce pohybujeme na úrovni akustických cihel - při P10 je fk = 4,1 MPa (odpovídá P19 u běžných cihelných bloků).

Tato řada Porotherm TB Profi byla vyvinuta především pro vícepodlažní budovy.

Zde se ale opět objevují soklové detaily, a to vždy v úrovni stropu z důvodu zateplení.

Bohužel řada projektantů, často zejména ti, kteří mají jinak strach z běžného soklu, si to neuvědomí a bez jakékoliv soudnosti běžně zateplují i 20 cm.

Kromě toho se vynoří otázka, zda lze potom použít zjednodušenou metodu posouzení zdiva dle 3. dílu EC6.

I pro eliminaci tohoto problému byl vyvinut cihelný blok Porotherm 20T Profi jako nosná tepelněizolační věncovka.

schematické zobrazení věncovky Porotherm 20T Profi

Z obr. 12, kde je jako věncovka použit, je zřejmé, že podélná žebra na sebe navazují a stěna pak působí zcela kompaktně - všechna žebra jsou ve vzájemném kontaktu buď napřímo, či přes železobetonový strop.

Přestože tato věncovka již sama splňuje normované tepelněizolační požadavky, na obr. Podélná žebra, která přenášejí zatížení, totiž budou i tak plně využita - vložená izolace probíhá mimo ně.

Použití věncovky Porotherm 20T Profi je vhodné pro všechny stavby, např. rodinné domky.

Zde může sloužit i jako poměrně stabilní bednění v úrovni stropu.

Ale nejedná se o cihelný blok určený jen na věncovky. Lze ho samozřejmě použít i na vyzdívky či doplnění jiných konstrukčních prvků.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že při návrhu běžného rodinného domku s běžným zatížením na nezateplené zdivo není důvod se průměrným přesahem zdiva hlouběji zabývat.

Paušální používání pravidla 1/6 já osobně odmítám, jde o pravidlo staré již více jak 100 let a při dimenzi současných konstrukcí v kombinaci s touhou zateplit „co to jde, hlava nehlava“ to podle mého názoru již paušálně uvažovat nelze.

Samozřejmě, při větším zatížení je užitečné zamyslet se nad volbou vhodného materiálu.

Ivo Petrášek, statik firmy Wienerberger, s. r. o.

Řemeslo braň se #5 - zcela nepovedená nadkrokevní izolace

  • Překlady Porotherm jsou nedílnou součástí cihelného systému.
  • Stropy Porotherm jsou nedílnou součástí cihelného systému Porotherm.
  • Různé maličkosti a doplňky mnohdy povýší zdánlivě standardní záležitost na skutečný komfort.

Cihly pro jednovrstvé obvodové zdivo. Cihly Porotherm EKO+ pro jednovrstvé obvodové stěny nabízejí maximální úspory tepla a nákladů za energie na vytápění.

Řešení překladů pro zabudování rolet a žaluzií.

Používání stropů Porotherm keramických trámů POT a vložek MIAKO - je již dlouho považováno za velmi rychlou, jednoduchou a nenáročnou technologii.

Miako vložky pro stropní konstrukci Porotherm strop BN se používají pro rychlou montáž.

Kvalita celé stavby závisí na tom, jak je vyzděna první řada cihel.

Technologie zdění na pěnu Porotherm Dryfix je již několik let zavedeným způsobem výstavby nejen v České republice.

Systém Porotherm Profi Dryfix představuje metodu zdění z broušených cihel Porotherm, spojovaných pomocí speciální zdicí pěny Dryfix.

Protože se jedná o systém zdění, musel být před uvedením na trh odzkoušen a prozkoumán ze všech úhlů pohledu na technické vlastnosti včetně jeho trvanlivosti a vlivu na životní prostředí.

Doba výstavby je poloviční oproti zdění klasických nebroušených cihel na maltové lože.

Při samotném vyzdívání stěn není potřeba přívod vody ani elektřiny, nepotřebujete přidavače, míchačku, ani stavební rozvaděč.

Ušetříte tedy nejen čas, ale i náklady na výstavbu.

Jednoduché, velmi rychlé a suché zpracování cihel s použitím zdicí pěny Dryfix umožňuje zdění i v zimním období až do -5 °C na rozdíl od běžných technologií.

Zdivo je přesné, vizuálně pěkné a bez maltových spár, tedy ideální podklad pod omítku.

Technologie zdění na pěnu Dryfix je v neposlední řadě šetrná k životnímu prostředí díky minimální spotřebě zdicí pěny.

Porovnání ekologické bilance zdicí pěny Dryfix a malty pro tenké spáry.

infografika srovnání Dryfix vs malta

Stavba / Hrubá stavba / Cihly, bloky, tvárnice / Akustické cihly Porotherm splňují veškeré změny akustické normy.

V nedávné době vstoupilo v platnost nové znění akustické normy ČSN, která mimo jiné určuje požadavky na akustické zdivo.

Tyto změny jsou opět o něco přísnější i vzhledem k neustálému nárůstu hluku v okolí.

Hluk, jak je známo, výraznou měrou škodí lidskému zdraví.

Ve Wienerbergeru můžeme konstatovat, že akustické cihly Porotherm splňují všechny požadavky, které akustická norma řeší.

Pokud se tedy rozhodnete pro stavbu z cihel Porotherm, hluk z venku ani z jiných místností vás nikterak obtěžovat nebude.

Pozn.: Pro úplnost je třeba zmínit, že norma se vždy snaží uvádět stav věcí k poznání daného oboru, avšak nikdy nedokáže obsáhnout rozmanitost materiálů různých výrobců a jejich použití.

Na druhé straně ale dokáže určit podmínky, které musejí být splněny.

Je poté na jednotlivých firmách, zda dají doporučení pro použití výrobků a jejich kombinací pro zajištění všech předpisy požadovaných akustických vlastností.

Jednou z vítaných změn je zpřesnění hodnot a větší přehlednost korekcí u vedlejších cest přenosu zvuku pro vzduchovou neprůzvučnost stěn.

Korekce jsou jedním z prvních kroků pro předběžný návrh akustického útlumu vzduchové neprůzvučnosti a bývá to nezřídka i jedna z prvních chyb při návrhu volby správného zdiva.

Výrobci stavebních materiálů totiž uvádějí akustické vlastnosti pro zdivo, a to včetně pojiva a omítek, vždy v laboratorních hodnotách.

Tyto hodnoty postrádají vliv provádění a vliv šíření zvuku bočními cestami. Tato vlastnost se označuje jako laboratorní neprůzvučnost a označuje se Rw.

Norma pro akusticky dělící konstrukce však nově požaduje stavební neprůzvučnost s označením R'w.

Základní rozdíl spočívá v rozdílu hodnot dB a odsuvníku (') v názvu, který se velmi snadno přehlédne.

Cihly Porotherm se vyznačují velmi dobrým akustickým útlumem.

Při jejich návrhu je důležité dbát doporučení Wienerbergeгu ke korekcím, které jsou přibližně o 1 dB vyšší, než jsou korekce normy.

Laboratorní hodnoty zdiva Porotherm jsou vždy stanoveny včetně příslušného pojiva a omítky.

Rw materiálu je svázáno s použitím a dodržením celé skladby konstrukce.

V rámci rodinného domu nebo bytové jednotky platí akustické požadavky stejně jako kdekoliv jinde.

Bohužel, v praxi tomu bylo často naopak.

Dříve byl požadavek stanoven pro jednu akusticky chráněnou místnost v rámci bytu i rodinného domu ve výši stavební neprůzvučnosti R'w= 42 dB.

Nové znění normy říká, že tato hodnota je snížena u stěn na R'w = 40 dB a zároveň je vyžadována pro všechny obytné místnosti.

Novinkou je také požadavek na akustické ošetření dveří s hodnotou Rw = 27 dB.

Tabulka nejčastěji užívaného cihlového příčkového zdiva ukazuje vhodné a nevhodné typy stěn pro obytné mezipokojové konstrukce.

Je možné použít i nevyhovující stěny za předpokladu, že neoddělují obytné místnosti.

Příkladem je stěna mezi WC a koupelnou, u které tyto požadavky neplatí, a proto u ní můžeme použít zdivo s horšími akustickými parametry.

Úprava normy ČSN 730532:2020 sebou přináší i zcela nové kategorie požadavků na akustické konstrukce v objektech.

Jestliže budete stavět nový rodinný dům nebo se chystáte na přestavbu bytové jednotky, rozhodně byste neměli brát akustiku vnitřního zdiva na lehkou váhu.

graf akustických požadavků podle ČSN 730532

Najděte si o vybrané cihle vždy veškeré potřebné informace a předejdete možným problémům.

Nezapomeňte, že domov je především o klidu a pohodě.

Pro více informací o akustických cihlách Porotherm jděte na www.wienerberger.cz/akusticke-cihly.

Wienerberger s.r.o.

Skupina Wienerberger AG představuje největšího světového výrobce cihel Porotherm a současně lídra v produkci pálené střešní krytiny Tondach v Evropě.

V roce 2019 společnost Wienerberger oslavila 200 let výročí od svého založení.

Typ zdivaPevnost v tlakuPožární odolnostAkustika
Porotherm Profi DryfixP8-P10DP1Rw podle normy
Porotherm Profi M10P14DP1Rw dle omítek
graf srovnání pevností a zkoušek

tags: #porotherm #vytrhovaci #zkousky