Přemýšlíte, kam odklidit přebytečné harampádí nebo jak využít dosud opomíjené části domu?
Jestliže tyto prostory vhodně odizolujete, nebude během chladnějšího období docházet ke zbytečným únikům tepla z obytných částí domu.
Chcete-li udržet plochu pod střechou pochozí, bude zpravidla nutné provést záklop půdy.
Jednou z možností je využití dřevěných podlahových palubek.
O zateplení půdy naleznete na internetu spousty (odborných) článků.
Pokud přemýšlíte, jaký materiál pro záklop půdy zvolit, dřevěné palubky patří mezi oblíbená řešení.
Možná namítnete, že estetické hledisko nehraje v případě půdních prostor významnější roli.
Pro záklop půdy jsou vhodné podlahové palubky.
Podlahové palubky obvykle mívají na jedné straně pero a na druhé straně drážku.
Hovoříme o systému pero-drážka.
A jakou tloušťku prken pro záklop půdy vybrat?
Jednou z často debatovaných možností, jak provést záklop půdy, je použití OSB desek P+D.
V těchto případech je však nutné ponechat mezi deskami mezeru min. U podlahových palubek je při správné pokládce riziko kondenzace vody menší.
Pokud jste navíc investovali nemalé finanční prostředky do materiálů pro zateplení půdy, které idovětrávání řeší dostatečně, mohl by záklop z OSB desek účinnost této skladby snížit.
Máte již ve výběru materiálu pro záklop půdy jasno?
2x...Ještě mě napadlo místo roštu dát na kleštiny prkna a mezi nimi mezeru 1cm, aby se strop bez parazobrány odvětrával...
Vaše úvaha je správná.
Parozábrana brání prostupu vzdušné vlhkosti do prostoru s nižší teplotou a tím vzniku kondenzace.
Na druhé straně z venkovní strany dochází k odpařování této kondenzace do okolního vzduchu.
A bilance by měla být taková, aby odpar z izolace byl minimálně takový jako je kondenzace.
Tj to Vaše nesražení prken je jistě plusový "bod", je jen otázkou zdali bude dostačující.
Hraje zde roli i další faktor a to provětrávání půdního prostoru, protože ta voda, ev vodní pára se může držet a zvyšovat koncentraci v půdním prostoru.
A toto rozhodnout je podle mne otázka pro stavaře na místě, protože takto na dálku bez dalších informací se jedná o plácnutí do vody.
0xVáš odhad následků je velice správný.
Bez podrobností o Vaší půdě, nelze radit přesně.
Jen obecně, mezi novou podlahou půdy a starou tepelnou izolací MUSÍ být odvětrávací mezera, asi 10 cm podle rozměrů plochy.
Popište, prosím, Přesně, skladbu konstrukce stropu.
bolero2004*21.04.20 15:07Dobrý den, strop je klasicky ze sádrokartonu, nad ním jsou kleštiny a 40cm vaty výplně nad sádrokartonem a mezi kleštinami.
Více tam není.
Nad stropem je klasické nezateplené áčko střechy.
Ještě mě napadlo místo roštu dát na kleštiny prkna a mezi nimi mezeru 1cm, aby se strop bez parazobrány odvětrával.
Nepochopil, ale nevadí. Sádrokartonom je pověšený na čem?
bolero2004*21.04.20 16:20tak to zkusím ještě jednou )sádrokartonový strop je na profilech zavěšený na kleštinách přes pružinové závěsy.
Podlahu z osb chci položit na kleštiny, nebo na nich vytvořit rošt a poté položit osb desky
Jednodušší je položit prkna, místo OSB desek.
Je opravdu potřeba místní prohlídka, třeba i podle fotek.
Když to uděláte špatně, tak to bude třeba i takto vypadat.
cukrar.rajce.idnes.cz/...0xSpatne je uz to, ze se do vaty ta vlhkost dostava.
bolero2004*21.04.20 18:48jestli myslíte výšku půdy, tak mám pochozí výšku pod hřebenem přes 2metry.
0xPokud je půda neobydlená a skrze střechu odvětrána, je zbytečná parozábrana.
Páry, procházející skrze strop nemají kde kondenzovat, to by na půdě musela být teplota jako venku, tedy v zimě..
Parozábrana především chrání izolaci před vznikem rosného bodu v ní.
Při zařízení půdy k obývání pak je nutno zateplit celou střešní konstrukci, pod izolaci použít parozabranu a zaklopit pak stejně by bylo zbytečné přidávat i dolů parozábranu,
JABRAKAJardo, doufám, že se ještě někdo přidá a sdělí Ti, že jsi napsal nesmysl.
Parozábrana především chrání izolaci před vznikem rosného bodu v ní *** zde máš odkaz kdy a při jaké teplotě se tvoří rosný bod.
Je jedno, zdali tam je, či není parozábrana.
V poslední větě pak sdělíš, že se tam musí dát parozábrana.
Je jedno, zdali je to vodorovně na půdě, kde bude teplota stejná, jako v šikmině, kde bude stejná teplota, jako na neizolované půdě.
Nevěřím tomu, že jsi to napsal Ty, spíše někdo psal za Tebe.
Milane, mozna ses do toho trochu zamotal.
Pise, ze v pripade zatepleni strechy, je pouziti parotesu nutne.
Coz je samozrejme pravda. To, jestli je nezbytne mit parotes i nad stropem je otazka, nerad bych polemizoval, protoze neznam konkretni podminky v zime.
Vycházím z jednoduché logiky.
Když postavím barák nový, zateplím plášť budovy, to znamená, že bude izolace na studené straně zdiva i střechy, samozřejmě nebude izolace pod půdní podlahou. Ani parozábrana.
Domnívám se, že současně tazatel nemá půdu jako větrný dům, tudíž rosný bod by v izolaci stropu vzniknul až by na půdě vznikla Sibiř. Tedy podstatný rozdíl teplot.
To určitě nebude, v každém případě jsem přesvědčen, že by pak byla na místě izolace krovu.
JABRAKAle nazamotal, vím co píšu.
Tepelná izolace, klidně položená na stropní konstrukci, má izolovat spodní teplo od horního chladu, který je na půdě, páč je ta půda nevytápěná. Klidně tam i mrzne. Teď tu izolaci dáme do šikminy, kde pod ní bude vytápěný prostor a nad ní nevytápěný. Mrzne tedy i nad izolaci v šikmině.
Námitka, že na půdě nebude taková zima jako venku je mylný, rozdíl bude minimální, páč na nevytápěné půdě nemá co ohřívat ten prostor.
Snad jen nekvalitní izolace, která propustí teplo.
Stačí přečíst několik odborných knih, navštívit několik školení průběhů teplot v konstrukci.
Rosný bod se vytváří nejčastěji v teplote okolo +12°C.
A kde taková teplota bude, když pod izolací je 23°C a nad ní počítaná teplota -10°C?
Jardo, kolik bude teplota na půdě, nad izolací, když bude venku týden -10°C?
Milane tak ja tomu asi vazne nerozumim. Jardo, kolik bude teplota na půdě, nad izolací, když bude venku týden -10°C?
Honzo, je to trochu složitější na vysvětlení. Je třeba doplnit vzdělání.
V každé izolaci se udělá rosný bod, při chladném počasí. Přes léto zase musí vypařit. Říká se tomu kladná bilance vodních par.
Proto se dává dospodu parotěs, (na teplou stranu), aby se zamezilo pronikání vlhkosti zevnitř ke které se přidá vlhkost z rosného bodu.
Když se tam nahromadí vlhkost, která přes léto nevyschne, je to problém, který se časem projeví fleky a plísní.
Laicky to vysvětluji zákazníkům, že když se v izolaci udělá kbelík kondenzátu, musí vyschnout.
Když vyschne jen půl kbelíku, časem se tam nahromadí celý sud.
izolace-info.cz/...Dejte si di vyhledávače "bilance vodních par" a pak několik hodin čtěte.
To ja chapu, ale prece ani ja ani vy nemuzete tusit, kolik vlhkosti bude stropem prochazet.
ovlivni to vice faktorů, faktorů.
Proto trochu nerozumim polemice o pouziti parotesu.
ingjirimares*22.04.20 00:23
xNapadlo mě několik možností.1)Doplnit parotěsnou zábranu pod tepelnou izolaci volným položením mezi kleštiny. Používat přitom oboustranně lepící pásku s určením pro parotěsné zábrany. Dřevěné prvky nepřekrývat folií. . Na kleštiny nasponkovat a přelepit lepící páskou .2) Na tepelnou izolaci vytvořit dřevěný rošt s provětrávanou mezerou, do které vložit tiché ventilátory a napojit na komínky skrz střechu. Na rošt položit pochozí dřevěné např. OSB desky. Parotěsnou folii nedávat. Ventilátory musí běžet stále.3) Prověřit možnost provedení pnutého stropu, který by měl parametry podobné parametrům parotěsné zábrany4) Prověřit možnost nátěru SDK speciálním nátěrem, který by měl parametry parotěsné zábranyS těmito možnostmi by vám mohl poradit nějaký schopný projektant, firma provádějící pnuté stropy nebo výrobce nátěru.
0x Když si představíte strop z místnosti směrem vzhůru, tak na horní straně stropu, čili nepochozí strana půdy má vatu.
Pokryté vatou nenastane kondenzace, desky zakryjí vatu, a tím bude prostor uzavřen.
Nad stropem je poslední věta řečeno.
Desky zakryjí vatu, samozřejmě bude celý prostor s vatou uzavřen a tím zamezeno vnikání škůdců.
Na straně půdy nedochází k žádné kondenzaci vodní páry zevnitř místnosti a vzdušná vlhkost na půdě je pouze podle okolního prostředí.
Staré německé stropy byl Heraklit nebo jiný materiál, pak desky, plevy nebo jiný izolační materiál pro vyplnění prostoru, pak desky, někde cihly a zasypáno pískem nebo čímkoliv i nikomu se nic nikde nesráželo.
Rozhodně vlhko zevnitř místnosti neproleze stropem, pak pak vatou aby se srážela na spodní straně OSB desek z prostoru vaty.
To asi dost těžko.
Standardně se napenetruje hloubkově napenetruje, tím se znemožní pronikání vlhkosti zevnitř a tím to končí.
Domy se nestaví pár let ale v současnosti vznikají nové a nové složité teorie.
Viz nekonečný souboj vnitřního a vnějšího zateplení.
V každém případě zateplování krovů je hloupost neskutečné velikosti.
Pokud neproudí vzduch na půdě, není tento prostor vysušován a to je obrovský problém pro trámy.
Podívejte se na staré baráky, jak se zásadně střecha dělala volně a kolik desetiletí vydržela.
Mám na baráku 100 let staré trámy bez dřevomorky a jiného problému.
Naopak několik lidí po izolování např. jak je v odkazu: řešilo problém se zničením trámů prosakující vodou.
Mezi trámy musí proudit vzduch a ne je zavřít.
Možnosti jsou různé a záleží na konkrétních podmínkách projektu.
Je důležité neuzavřít půdu příliš, ale zajistit dostatečné odvětrání a difúzně otevřenou skladbu.
Podkladová skladba bývá diskutována a vyžaduje odborné posouzení dle místních podmínek.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.
Obrovský výběr produktů i služeb na trhu může být někdy spíš problémem než výhodou.
Nabízí se nám totiž tolik možností, že je někdy velmi obtížné vybrat tu správnou.
Před tímto rozhodováním se ocitla také mladá rodina, která nakonec při zateplení půdy sáhla po méně tradičním řešení.
Naše redakce provedla srovnání její volby s další možnou variantou - izolačními rolemi.
ISPOR: Článek uvádí, že kondenzace na OSB deskách může vést k plesnivění, a řeší správnou skladbu pochozí půdy.
Proč se OSB desky rosí a jak tomu zabránit?
Problém s rosením OSB desek vzniká v důsledku pronikání teplého vzduchu z interiéru do prostoru půdy.
I přes parozábranu se teplo dostane do izolace a následně ke spodní straně OSB desek, kde v zimě teplota klesá pod rosný bod.
Vlhkost ze vzduchu kondenzuje na deskách, což vede k jejich vlhnutí a potenciálním problémům.
Řešením je především zajištění dostatečného odvětrávání půdního prostoru.
Toho lze dosáhnout několika způsoby: Vytvoření mezery mezi izolací a OSB deskami: Doporučuje se vložit mezi vatovou izolaci a OSB desky latě (např. 6x4 cm nastojato) a na ně desky.
Tím vznikne mezera, která umožní proudění vzduchu.
Použití střešních latí: Po poradě se stavbyvedoucím, který říkal něco podobného, že po roce někde přijeli a zvedli desky a ty byly plesnivé, jsem desky 250x125 cm nechal říznout podélně na půl tj. 250x62, líp se to i strká na půdu průlezem, na vazníky jsem dal napříč střešní latě 5x3 a na to položil desky s 5 mm mezerou na větrání.
Vytvoření mezer mezi deskami: Mezi jednotlivými OSB deskami je vhodné ponechat mezeru (5-10 mm) pro cirkulaci vzduchu.
Mám mezeru půl cm, desky šíře 60 a délky 3 m, takže plocha té mezery se nasčítá a je to dost. Ale klidně bych šel do 1 cm, víc je asi zbytečné.
Zajištění větracích otvorů ve štítech nebo pod hřebenem střechy: Tyto otvory umožní odvod vlhkého vzduchu z půdního prostoru.
Důležité je také zkontrolovat a utěsnit veškeré prostupy a odvětrávání (např. odvětrávání kanalizace, digestoře), aby se minimalizovalo riziko kondenzace v těchto místech.
Skladba pochozí půdy s OSB deskami
Ideální skladba pochozí půdy by měla zohledňovat tepelnou izolaci, parozábranu a dostatečné odvětrávání.
Sádrokarton
Parozábrana
Minerální vata (mezi trámy)
Dřevěné hranoly (např. 60x80 mm) s minerální vatou (pro zlepšení tepelné izolace)
Latě (pro vytvoření mezery)
OSB desky s mezerami
Někteří uživatelé také doporučují použití difuzní fólie na OSB desky, která chrání izolaci před případnými kapkami kondenzátu.
Alternativy k OSB deskám
Pokud se obáváte problémů s vlhkostí u OSB desek, můžete zvážit alternativní materiály, jako jsou pochozí rošty nebo dřevěné palubky.
Tyto umožňují lepší cirkulaci vzduchu a snižují riziko kondenzace.
U podlahových palubek je při správné pokládce riziko kondenzace vody menší.
Pro záklop půdy jsou vhodné podlahové palubky.
Podlahové palubky obvykle mívají na jedné straně pero a na druhé straně drážku. Hovoříme o systému pero-drážka.
Jak položit podlahu z OSB desek: Krok za krokem
Realizace podlahy z OSB desek je výhodná v případě, chcete-li současně podlahu zateplit.
Pokud hledáte způsob, jak zhotovit nové podlahy rychle, levně a ideálně i svépomocí, má použití OSB desek význam.
Počítejte ale s limity a omezeními.
Desky nejsou vhodné do míst s trvale vlhkým podkladem.
Zde je návod, jak položit podlahu z OSB desek: Aklimatizace materiálu: Pár dní před montáží přesuňte OSB desky do interiéru.
Aklimatizují se a stabilizují.
Příprava podkladu: Desky se pokládají na čistý a rovný podklad (např. původní betonovou podlahu).
Ve většině případů je však nutné podklad vyrovnat nivelační stěrkou na OSB desky.
Pokládka první desky: S pokládkou začněte v libovolném rohu a dodržujte dilatační spáru 15 mm od stěny.
Spojení desek: Jednotlivé desky k sobě zasouvejte co nejblíže.
Pro dokonalé zasunutí pera do drážky použijte gumovou paličku.
Sousední desky „převazujte“ - pro zlepšení pevnosti doporučujeme sousední řadu desek pokládat převázáním, tj. s odsazením o polovinu délky.
Počítejte však s větším množstvím odpadního materiálu.
Druhá vrstva (volitelné): Pokud chcete dosáhnout maximální pevnosti podlahy, na první vrstvu OSB desek položte ještě jednu vrstvu.
Desky otočte o 90°, aby byla orientace štěpek odlišná.
Vrstvy vzájemně propojte šrouby.
Povrchová úprava: V půdních prostorách stačí povrch přebrousit, vyhladit a vyčistit.
Pokud chcete vzhled OSB desek přiznat, zvolte kvalitní lak.
Typy OSB desek
Na trhu narazíte na různé typy OSB desek, které se liší tloušťkou, odolností nebo způsobem opracování hran.
Budete-li OSB desky pokládat na konstrukci z nosníků či trámů, jejich tloušťku přizpůsobte rozestupům nosných prvků.
Typy OSB desek dle použití: OSB/2: Pro suché prostory. OSB/3: Pro vlhčí prostředí. RH: S rovnou hranou (pro méně používané prostory).
Tabulka doporučených tlouštěk OSB desek v závislosti na rozestupu nosníků
Rozestup nosníků (mm) Doporučená tloušťka OSB desky (mm)
Do 625 18
Více než 625 22
Závěr
S pochozí půdou z OSB desek se dá vytvořit funkční a úložný prostor.
Je však důležité dbát na správnou skladbu a dostatečné odvětrávání, aby se předešlo problémům s vlhkostí a plísní.
tags: #pochozi #puda #osb #kondenzace