4 roky a zatím vše bez problému, když pominu pár vlasových trhlin. Jinak lepena SDK deska 9.5mm najlevnějším cementovým flexilepidlem z Bauhausu celoplošně, ozub 8mm. Lepeno na ytong. V podstatě v jednom kroku získáte hotovouomítku. Veškeré detaily nejdete na www.knauf.cz - suchá výstavba, technické listy, W61 suchá omítka a opláštění stěny.
Co je suchá omítka a kdy ji využít
Stávající podkladní stěnu, která je soudržná a nic neopadává, je nutné před lepením desek napenetrovat. Opláštění je tvořeno běžně z desek RB(A) tl. 12,5 mm či v prostředí se zvýšenou vlhkostí z desek RBI(H2) tl. Podklad musí být stabilní, suchý, soudržný, bez živých prasklin. Maximální odchylka od rovinnosti podkladního povrchu je 30 mm. V místech prohlubní ve vyznačených pruzích je nutné vyrovnat podklad pomocí předem nalepených svislých pruhů sádrokartonu. Poté lze následně lepit opláštění ze sádrokartonových desek pouze do tenké vrstvy sádrového spárovacího tmelu naneseného zubatou stěrkou bez potřeby dalšího vyrovnávání.
Autor: Rigips (66 příspěvků) 7. 10. 2021 0 komentářůZ SDK desek nemusíte pouze stavět nové příčky, ale můžete s jejich pomocí zakrýt staré, nevzhledné zdi. Jde o tzv. suchou omítku, kdy lepíte sádrokartonové desky ke stěně pomocí speciálního tmelu Rifix. Tato předstěna vytvoří v interiéru hladkou a pěknou zeď a nemusíte řešit klasické omítání.
Příprava podkladu a penetrace
Příprava podkladu je klíčová: podklad musí být pevný, soudržný a stabilní, suchý a bez živých prasklin. Povrch nesmí být mastný. V případě nasákavého povrchu se používá základní penetrační nátěr; u sklovitě hladkých podkladů například betonu se používá kontaktní nátěr pro lepší přilnavost. Před omítáním je třeba všechno řádně napenetrovat a zajistit suchost.
V interiéru jsou často zvoleny sádrové omítky od Rigipsu. Před samotnou realizací bylo nutné všechny stěny důkladně napenetrovat a připravit samotný podklad. V místě potřeby kotvení jsou SDK desky podloženy OSB deskami. V horním patře je konstrukce doplněná o 8 cm skelné izolace Isover Unirol Profi, izolace byla aplikována do připravených profilů a zajištěna provázky, které zabraňují pohybu v konstrukci. Po dokončení je záklop deskami Rigips a začištění spojů.
Materiály pro opláštění a tmely
Pro opláštění se používají sádrokartonové desky tl. 12,5 mm, v prostředí s vyšší vlhkostí RBI(H2). Desky se kotví ke stěnám samořeznými vruty do SDK s pravidelným rozestupem kolem 20 cm. Pro rohové spoje a spáry se používají tmel Rifino Top a skelná páska. Před tmelením je nutné vyřešit rohy a případné nerovnosti, aby finální plocha byla rovná a pevná.
Pro tmelení spár a rohů platí: nejprve opravit spoje, použít dveře špachtlemi a po zaschnutí nanést skelnou pásku, poté druhé a třetí vrstvy tmelu. Hlavičky šroubů je možné zakrýt pouze dvouvrstvým tmelením. Zhotovení příčky vyžaduje také výběr správných desek: protipožární, impregnované a Akustické desky s vhodnými vlastnostmi pro dané prostředí.
Postup lepení a osazení desek
Délka sádrokartonových desek musí být o 20 mm kratší než světlá výška místnosti. Pomocí brnkačky vytyčíte úroveň líce podkladu na podlaze i na stropě. Při nanášení lepícího tmelu na rub desek tvoříte terče v několika řadách s rozestupy 30-35 cm a tloušťkou terčů 10-40 mm. Desky tloušťky 12,5 mm se osazují na stěnu s mezerou kolem 10 mm pro vyrovnání a odvětrání vlhkosti lepícího tmelu.
Po vyrovnání první rohové desky a následném uvedení do roviny se pokračuje srovnáváním pomocí srovnávací latě a gumové paličky. Následně se zatmelí spáry mezi deskami a spáry u stropu a podlahy. Dle potřeby se tmely použijí postupně, aby se dosáhla hladká povrchová úprava bez výrazných nepravidelností.
Specifika a tipy pro suchou omítku
Suchá omítka umožňuje rychlou rekonstruční práci a představuje efektivní způsob, jak zakrýt staré zdi a vytvořit hladký povrch pro malování nebo tapetu. Pro povrch nesavý či příliš hladký se doporučuje základní kontaktní nátěr, pro savé povrchy základní penetrační nátěr a pro některé specifické podklady i speciální postupy. Před zahájením prací je nutné připravit veškeré zednické nářadí a pečlivě vyčistit plochu od prachu a nečistot.
Vnitřní omítky jsou v energeticky úsporných budovách klíčové pro utěsnění a tepelnou izolaci obálky domu. V souvislosti s touto technikou se doporučuje konzultace s odborníky a prohlédnutí technických listů, aby se zajistila správná volba materiálů a tloušťek omítek pro konkrétní podklady a prostředí.
Tabulka: Doporučené sádrové omítky a jejich použití
| Produkt | Typ omítky/stěrky | Vhodné pro | Specifické vlastnosti |
|---|---|---|---|
| Rimano Glet XL | Jemná tenkovrstvá sádrová stěrka | Povrchová úprava stěn a stropů | Dokonale hladký povrch, dvouvrstvá aplikace |
| Rimano UNI | Sádrová rychloopravná malta | Drobné opravy, renovace, podklad pro keramický obklad | Snadná ruční aplikace, kletování |
| Rimat 100 DLP | Sádrová omítka | Pórobetonové tvárnice (Ytong) | Vysoká přilnavost, nízká spotřeba, penetrace dle tloušťky |
Další texty uvádí popisy o stavbách, kde se používají sádrokartonové příčky k rozdělení prostoru, a o různých typech desek a jejich vlastnostech (protipožární, impregnace, akustika). Tyto informace doplňují kontext pro suchou výstavbu a ukazují širší možnosti použití SDK systémů v interiérech.
Typy a montáž sádrokartonových příček
Chcete-li rozdělit velký prostor na více místností, nejjednodušší řešení je sádrokartonová příčka. Základem jsou vodicí ocelové profily UW, CW pro stěny. Stojiny se nespojují napevno s obvodovou konstrukcí, vždy jen se samotnými desky. Při montáži se používají samořezné vruty do SDK a rozestupy šroubů kolem 20 cm. Důležitý je odstup 1-1,5 cm mezi rámem a podlahou/stropem pro difuzi vlhkosti a tepelnou pohodu.
Desky se montují ve svislém směru, s potřebnými řeznými pracemi a poté se vyplňuje izolačním materiálem. Před izolací se dokončí elektroinstalace uvnitř příčky a poté se vyplní izolačním materiálem. Po dokončení suché výstavby je nutné plochu vyrovnat a spáry i hlavičky šroubů zapracovat tmely. Eloxované rohové spoje a konečná tmelení se provádí podle specifikací výrobce a typu SDK desky.
Vnitřní štuková omítka může být použita jako finální úprava stěn a stropů. Slouží také k opravám starých omítek a k úpravám povrchů jako je hladký beton, pórobeton a sádrokarton. Jedná se o univerzální suchou štukovou omítku, vhodnou pro malé tloušťky a pro panely či štukové podklady.
Štuková omítka a její technika
Provádí se ve třech fázích: příprava, nanášení a finishing. Příprava podkladu zahrnuje vyčištění a vyrovnání, penetrace a zajištění soudržnosti. Nanášení štukové omítky probíhá ručně hladítkem, poté se calcí do roviny a vyhladí filcovým či molitanovým hladítkem. Doba zrání a zrání podle tloušťky omítky je individuální. Finální vrstvy mohou být vyhlazeny filcovým hladítkem a zaplněny malými detaily. Důležité je nepřetěžovat omítku, dodržovat teplotní rozpětí a dočasně chránit čerstvou omítku před průvanem.
Bezpečnost a údržba při práci s omítkami
Při zpracování smíšených omítek dbejte na správné míchání, nepřidávejte cizí látky a nepracujte s již tuhnoucí směsí. Při broušení suchých omítek používejte respirátor a dbejte na ventilaci. Všechny šrouby a ukotvení by měly být dobře utěsněny, aby nedošlo k poškození a praskání následné vrstvy omítky. Před malířskými pracemi nechte povrch vyzrát podle doporučené doby.
