Doba pro zpracování betonu je závislá na teplotě betonu a teplotě okolí.
V létě je tato doba kratší, v chladnějších částech roku samozřejmě pak delší.
Betonáž za horkého počasí je důležité důkladně připravit.
Jde například o navlhčení podkladního povrchu, ochranu betonu před zahřátím, ochranu betonu před přímým slunečním zářením nebo silným větrem.
Je důležité brát v úvahu i rychlejší ztrátu zpracovatelnosti betonové směsi a nutný rychlejší nástup úprav povrchu a ošetření betonu.
Naopak betonáž za chladného počasí vyžaduje pečlivou kontrolu teploty betonu.
V noci, když se teploty pohybují jen pár stupňů pod bodem mrazu lze beton pouze přikrýt fólií, kolem -5 °C už je ovšem třeba přikročit k použití horké páry, horkého vzduchu nebo ohřívačů a beton striktně udržovat v teplotě prostředí kolem +5 °C.
Za běžných podmínek je možné počítat, že objednaná zpracovatelnost betonu (konzistence) vydrží cca 90 minut od jeho namíchání.
Poté beton ztrácí rychleji konzistenci a je čím dál těžší ho požadovaným způsobem zhutnit.
Ukládání betonu nejlépe zajistí jak speciální technika dodavatele, ale samozřejmě i prostředky stavební firmy.
I zde je ovšem podmínka - beton nesmí padat z výšky větší než 1,5 metru a narážet do bednění.
U větších staveb se beton zpravidla čerpá.
Kromě čerpání je možné ukládání betonu do konstrukce i dalšími způsoby jako jsou bádie, speciální trychtýřovité nádoby se spodním uzávěrem nebo skluzem přímo z autodomíchávače.
POZOR! U základových desek je třeba uložený beton již v průběhu betonáže začít zpracovávat do roviny základové desky tzv. nivelační nebo vibrační lištou.
Beton nesmí padat z výšky větší než 1,5 metru a narážet do bednění.
Výjimku tvoří betony samozhutnitelné, označené jako SCC, které se naopak hutnit nesmí.
Tyto betony nabízí vysokou rychlost ukládání betonu, rychlejší výstavbu a tím i úsporu nákladů.
K hutnění se nejčastěji využívají ponorné vibrátory (s mechanickým pohonem, planetové, vysokofrekvenční, s elektromotorem či pneumatické).
Po celou dobu hutnění je nutné dát pozor na přehutnění, které by vedlo k segregaci čerstvého betonu.
U pohledových konstrukcí tvoří očím a prostředí trvale vystavenou plochu beton, jehož vzhled byl vytvořen nejčastěji otiskem formy, bednění nebo tzv. matrice.
Ne vždy je pohledový beton absolutně hladký, v řadě případů je požadována přirozená pórovitá struktura betonu.
Výsledný vzhled pohledového betonu by měl být předem jasně definován, aby odpovídal představě architekta - určuje se např.
Pokud beton není zpracován do doby, než začne tuhnout, pak se dostatečně nespojí, a následná konstrukce nebude řádně funkční.
Nezřídka je nutné vyrobit individuální bednění, aby pohledový beton dosáhl požadovaného tvaru a vzhledu.
Před vraty staveniště se každou chvíli objeví Vámi smluvený autodomíchávač s dodávkou betonu.
Se zpracováním betonu je třeba začít ihned po dodávce betonu, nejčastěji tyto činnosti zajistí odborná realizační firma.
Doba pro zpracování betonu je závislá na teplotě betonu a teplotě okolí.
V létě je tato doba kratší, v chladnějších částech roku je pak delší.
Za běžných podmínek je možné počítat, že objednaná zpracovatelnost betonu (konzistence) vydrží cca 90 minut od jeho namíchání.
Poté beton ztrácí konzistenci a je čím dále těžší ho požadovaným způsobem zhutnit.
POZOR: Pokud se betonáž nestihne v jednom dni, musíte počítat, že vznikne pracovní spára a předěly budou každopádně vidět.
Již ztvrdlý beton, na který bude nová betonáž navazovat, musí být očištěný a před nalitím nového betonu také navlhčený.
Ideální je, když je do pracovní spáry mezi navazovanými betony vložena výztuž.
Jedna polovina výztuže se zabetonuje do betonu na konci první betonáže a druhá pak při následující betonáži do navazující vrstvy.
Ukládání betonu zajistí jak speciální technika dodavatele - výrobce betonu tak i prostředky stavební firmy.
NELZE DOPORUČIT: Někdy se, třeba při realizaci základů, přidávají do betonu kameny pro „vyšší pevnost“.
Jde však o mýtus. Přidáním kamenů se v betonu tvoří oslabená místa. A beton se vlastně naředí.
Ukládání betonu se provádí vždy do vyčištěného bednění, při ukládání na základovou spárou se nesmí čerstvý beton znečistit zeminou.
U pohledových konstrukcí tvoří očím trvale vystavenou plochu beton, jehož vzhled byl vytvořen nejčastěji otiskem formy, bednění nebo tzv. matrice.
Předpokladem na pohled krásné betonové plochy je vždy dokonale čisté a dobře utěsněné bednění.
Ne vždy je pohledový beton absolutně hladký, v řadě případů je požadována přirozená pórovitá struktura betonu.
Proto se při realizaci pohledových ploch používají lehce zpracovatelné až samozhutnitelné betony.
Betony značky EASYCRETE se díky zlepšené tekutosti lehce roztékají po bednění.
Tím se vyplní všechny záhyby konstrukce a vznikne na pohled dokonalá plocha.
U základových desek je třeba uložený beton už v průběhu probíhající betonáže začít zpracovávat do roviny základové desky tzv. nivelační hrazdou.
V betonu obsažený vzduch snižuje jeho pevnost, proto je třeba vzduchové póry odstranit hutněním.
Hutnění vyžadují všechny typy betonů, tedy jak čerstvé z betonárny, tak pytlované betony.
Realizační firmy používají speciální ponorné vibrátory, individuální stavebník si může vibrační techniku zapůjčit v půjčovně stavební mechanizace.
Vzduch lze z betonu odstranit i propichováním tyčemi, například zbytky betonářské výztuže.
U zavlhlých směsích se využívá pěchování pomocí trámků nebo speciálních pěchů.
Pokud si někdo chce ušetřit práci s hutněním, může zvolit již uvedený samozhutnitelný beton, například značky EASYCRETE SV.
Jde o beton, který během vlastního zpracování zhutňování nevyžaduje.
Je schopen téci působením vlastní tíhy, dokonale vyplnit bednění a docílit zhutnění i v místech hustého vyztužení.
Aktualizováno: 29. Shrnutí: Beton je obvykle pochozí za 24-48 hodin, lehce zatížitelný přibližně za 7 dní a plné pevnosti dosahuje asi za 28 dní.
Plánujete betonáž? Plánujete betonáž?
Beton netvrdne vysycháním, ale chemickou reakcí cementu s vodou, která se nazývá hydratace.
Díky ní postupně získává pevnost.
Pojmy tvrdnutí a schnutí se často zaměňují, ale nejde o totéž.
Tvrdnutí znamená získávání pevnosti díky chemické reakci, zatímco schnutí je pouze odpařování přebytečné vody z povrchu.
Po čerstvém betonu lze obvykle opatrně chodit za 24 až 48 hodin.
S větším zatížením nebo pokračováním stavebních prací je vhodné vyčkat přibližně 7 dní.
Rychlost tvrdnutí betonu závisí především na teplotě okolí, vlhkosti vzduchu, typu betonové směsi, tloušťce konstrukce a správném ošetřování betonu.
Tuhnutí vs. Dobu tvrdnutí betonu ovlivňuje především teplota okolního prostředí, poměr složek v betonu, vodní součinitel (tedy obsah vody ve směsi), druh cementu a použité přísady a příměsi v betonu (urychlovače tuhnutí, plastifikátory apod.).
U betonových směsích se mluví o tuhnutí a tvrdnutí betonu.
Beton začíná tuhnout cca 45 - 60 minut po smíchání betonové směsi a následuje tvrdnutí směsi, které může probíhat i několik let.
Beton zraje celkem 28 dní, po kterých získává 100 % uváděné pevnosti.
Při betonování podlah, nebo základové desky však není třeba čekat tak dlouho.
Správné ošetření čerstvého betonu má zásadní vliv na jeho výslednou pevnost a životnost.
V prvních dnech je vhodné beton chránit před rychlým vysycháním, přímým sluncem, větrem i mrazem.
Ideální teplota pro betonování by je v rozmezí 15 - 25 °C.
Při této teplotě dochází k optimálnímu procesu zrání betonu.
Čím je teplota vyšší, tím beton rychleji tvrdne.
Minimální teplota pro betonování je 5 °C.
Teplota by rozhodně neměla klesnout pod bod mrazu.
Po čerstvém betonu lze zpravidla opatrně chodit za 24 až 48 hodin.
Přibližně po 7 dnech dosahuje asi 70 % své pevnosti, což ve většině případů umožňuje pokračovat v dalších stavebních pracích.
Dobu tvrdnutí významně ovlivňuje vodní součinitel betonu.
Čím více je v betonu vody, tím déle tvrdne.
Mimo to je betonová konstrukce náchylná na tvorbu trhlin vlivem nadměrného smršťování betonu.
Dobu tvrdnutí ovlivňuje výše zmíněná teplota okolního prostředí, ale také jiné povětrnostní podmínky, jako je intenzita větru a slunečního záření, které se podílí na rychlosti odpařování vody z konstrukce.
To je však v mnohých případech nežádoucí a betonovou konstrukci je třeba před slunečním zářením chránit přikrytím plachtou či kartonem.
Vhodné je také konstrukce ošetřovat vodou, aby nedocházelo k nadměrnému vysychání betonu.
První dny po betonáži rozhodují o tom, jak pevná a odolná bude výsledná konstrukce.
Pokud se vyhnete následujícím chybám, výrazně snížíte riziko vzniku trhlin nebo ztráty pevnosti.
Nezatěžujte beton příliš brzy
I když beton po několika dnech vypadá pevně, uvnitř stále probíhá proces tvrdnutí.
Pokud na něj začnete příliš brzy ukládat stavební materiál nebo po něm budete jezdit technikou, můžete jeho pevnost trvale snížit.
Dodržte proto doporučenou dobu tvrdnutí podle typu konstrukce.
Nezapomeňte beton ošetřovat.
Cerstvý beton potřebuje dostatek vlhkosti.
Za teplého nebo větrného počasí jej pravidelně vlhčete nebo zakryjte fólií, aby nevysychal příliš rychle.
Před čerstvým betonu můžete obvykle opatrně chodit za 24 až 48 hodin.
Pokud budete betonovat v zimě, sledujte teplotní hranice a opatření.
Teplota prostředí nad 30 °C vyžaduje zvláštní technologická opatření a často posun betonáže na příznivější klimatické podmínky.
V běžné betonářské praxi je za doporučenou horní hranici teploty čerstvého betonu považována hodnota 30 °C.
Při vysokých venkovních teplotách dosahuje také teplota čerstvého betonu hodnot okolo 30 °C.
Při dopravě a zejména při čerpání může vlivem tření betonové směsi o stěny potrubí dojít k dalšímu zvýšení teploty čerstvého betonu.
Největším rizikem betonáže za vysokých teplot je rychlý odpar vody, který může způsobit vznik plastických smršťovacích trhlin, zvýšené smrštění a následné zhoršení mechanických vlastností i trvanlivosti betonové konstrukce.
Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost výrobě, ukládání a následnému ošetřování betonové směsi.
Podle norem ČSN EN 206+A2 [N1], ČSN P 73 2404 [N2] a ČSN EN 13670 [N3] musí být beton vyráběn, dopravován, ukládán a ošetřován tak, aby byly zachovány jeho požadované vlastnosti.
Přestože tyto normy nestanovují maximální přípustnou teplotu čerstvého betonu, vyžadují přijetí vhodných technologických opatření při nepříznivých klimatických podmínkách, zejména: omezení přehřívání kameniva vhodným způsobem skladování nebo jeho skrápěním vodou; minimalizovat dobu mezi výrobou a uložením betonové směsi; použít vyšší stupeň konzistence (S4,S5) při čerpání beton; použít vhodné superplastifikační přísady nebo přísady prodlužující zpracovatelnost (zpomalovač) - nutná konzultace před betonáží; důsledné zamezení dodatečného přidávání vody na stavbě; bezprostředně zahájit ošetřování betonu po dokončení povrchových úprav; použití kropení, geotextilie, fólie nebo vhodných nástřikových ošetřovacích prostředků na bázi parafinu; zajistit dostatečně dlouhou dobu ošetřování s ohledem na klimatické podmínky, použitý cement a charakter konstrukce; zajistit dostatečnou dobu ošetřování s ohledem na klimatické podmínky.
Při betonáži prováděné na stavbách ŘSD ČR při teplotách prostředí nad 30 °C požadují TKP 18 zpracování technologického postupu betonáže a následného ošetřování betonu.
Tento postup musí být před zahájením betonáže odsouhlasen investorem nebo technickým dozorem stavebníka (TDS) a jeho použití musí být zaznamenáno ve stavebním deníku.
První hodiny po uložení představují z hlediska kvality betonu nejkritičtější období.
Je nezbytné zabránit předčasnému vysychání povrchu, protože vzniklé plastické smršťovací trhliny již nelze později odstranit.
Při předpokládaných denních teplotách přesahujících 30 °C doporučujeme betonáže plánovat s dostatečným časovým předstihem a jejich přípravu konzultovat s dispečerem a technologem betonárny.
Zaručená doba zpracovatelnosti čerstvého betonu činí 90 min (při +1 °C až +25 °C).
Zaručená doba zpracovatelnosti betonu mimo standardní klimatické podmínky je 45 minut.
Doba zpracování čerstvé betonové směsi počíná smísením cementu s vodou (čas vždy uveden na DL) a trvá po celou dobu ukládky - dle Čl. VIII - Vlastnosti výrobku a jeho dokladování - bod. 8.
Větších betonáží doporučujeme zahájení prací v brzkých ranních hodinách a připravit veškeré prostředky pro okamžité ošetřování betonu ještě před zahájením betonáže.
Odběratel betonové směsi je povinen zajistit podmínky pro správné ukládání, hutnění a následné ošetřování čerstvého betonu.
Nedodržení těchto zásad může vést ke vzniku plastických smršťovacích trhlin, zvýšenému smrštění, snížení trvanlivosti konstrukce a dalším vadám, přestože betonová směs byla vyrobena v souladu s požadavky ČSN EN 206+A2 [N1].
Pokud bude i přes toto upozornění na betonáži trvat, přebírá odpovědnost za podmínky ukládání a ošetřování betonové směsi na stavbě.
Společnost ZAPA beton, a.s. bez přídavné vody, obsahuje pouze vodu z kameniva. Je určen k okamžitému přemíchání v místě ukládání vlastní míchačkou v konzistenci maximálně S1. s přídavnou vodou - určena k přímému zpracování směsi.
U těchto směsí je zapotřebí provést důkladné zhutnění.
Pokud beton nejde hutnit, je zapotřebí přidat takové množství vody s důkladným rozmícháním, až se bude dát beton dobře zpracovat.
Při dalším odběru je třeba nahlásit dispečerovi požadavek na jinou konzistenci, aby se nemuselo ředění provádět.
Při nedostatečném zhutnění dochází k poklesu pevnosti řádově o 5 % na každé procento vzduchových pórů.
Při ukládání betonu a potěru je nutné zabránit znečištění (například zeminou nebo sněhem) nebo odsátí vody z betonu.
Teplota podkladu musí být vyšší než 0° C.
Konečné parametry ztvrdlého betonu výrazně ovlivňuje ošetřování konstrukce.
Na konci podzimu se stroje na mnoha stavbách zastaví a vyčkává se, až zase přijde teplejší období.
Někdy ale není času nazbyt, a tak je potřeba v pracích pokračovat i během zimy.
Zejména práce s betonem je v chladných dnech problematická, protože teplota zásadním způsobem ovlivňuje vlastnosti materiálu.
Chcete vlastními silami postavit malou betonovou konstrukci, nebo ve spolupráci s betonárkou realizovat základovou desku domu?
Největším nepřítelem betonování v zimním období jsou samozřejmě nízké teploty.
Při nich dochází ke zpomalení hydratace betonu, a tak přestává schnout.
Technologický proces betonování je pevně zakotven v normách, konkrétně např. v ČSN 73 2400.
Podle ní nesmí teplota povrchu betonu klesnout pod 5 °C po dobu nejméně 72 hodin.
To ale nutně neznamená, že se při nižších teplotách nedá pracovat s betonem.
tags: #prodlozens #doba #zpracovani #betonu