Historie kostela v Hranicích je propojena s osudy Jednoty bratrské, později s katolickým kostelem sv. Šebestiána a Rocha, a s proměnami jeho funkce v průběhu staletí. Původně Kostel Jednoty bratrské byl v 16. století a během třicetileté války vyhořel do základů; po válce na starých základech Dietrichštejnové postavili kostel sv. Šebestiána a Rocha, vysvěcený roku 1680.
Nynější evangelický kostel stojí na základech modlitebny Jednoty bratrské, která vznikla patrně začátkem 16. století. V letech 1946 vznikl v Hranicích samostatný evangelický sbor a v roce 2010 došlo k úplné rekonstrukci střechy po dlouhém období chátrání. Zásadní roli hraje výstavba přístavby a zázemí pro komunitní centrum Otevřené dveře, dokončená v roce 2020.
Stav střechy a její význam pro rozpočet rekonstrukce
N posledních desetiletí se střechy týkaly náročné opravy kvůli solárnímu a vlhkému prostředí. Poslední oprava střechy proběhla v letech 1990-1991 a zahrnovala sanaci proti dřevomorce; tehdy byly nahrazeny části krovů a nosníků.
Pro opravu střechy byla vypracována projektová dokumentace nezávislými odborníky; rozpočet se vyšplhal na částku přes 2 140 000 Kč a výběr materiálu zásadně ovlivnil cenu. Kostel je kryt pravými břidlicovými taškami, které jsou velmi drahé; žádost o výjimku pro levnější materiál nebyla úspěšná.
Rozhodnutí Farního sboru bylo opravit letos jednu polovinu střechy (tu, která směřuje od fary) a druhou polovinu v příštím roce. Pro financování se hledá cirka 1 100 000 Kč a Krajský úřad Karlovarského kraje by byl ochotný přispět 500 000 Kč s podmínkou, že město Hranice i církev přispějí 20 %. Církev slíbil 200 000 Kč a město 100 000 Kč.
Historické souvislosti a vývoj kostela
Nynější evangelický kostel stojí na základech modlitebny Jednoty bratrské postavené patrně začátkem 16. století. V roce 1626 byl časem vypálen Hranice a bratrský Sbor byl zničen; Dietrichštejnové nechali na starých základech vybudovat kostel sv. Šebestiána a Rocha, který byl vysvěcen roku 1680. V roce 1923 koupila budovu bývalé „solárny“ Českobratrská církev evangelická, aby zde opět zřídila modlitebnu, slavnostně otevřenou 29. května 1924.
Od 2. světové války kostel chátral; v 70. letech byla fasáda opravena svépomocí. V roce 2020 byla dokončena přístavba kostela se vznikem zázemí a komunitního centra, a v letech 2021-2023 byly provedeny opravy vnitřních omítek, elektroinstalace, ozvučení a fasády. Očekává se dokončení oprav interiérů při příležitosti 100. výročí.
Stavby a umělecké prvky kostela
Jednolodní stavba s pozdně gotickým jádrem a dochovaným plochým gotickým stropem s husitskými hvězdicemi byla původně středověká. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech zmiňuje podobu historických románských staveb, avšak Hranice se vyznačují spíše výstavným gotickým a barokně-klasicistním nádechem na sklonku 18. století.
Oltáře kostela v Hranicích obsahují díla od Jan Adam Nesmann, Josefa Františka Pilze, Václava Böhma a dalších autorů, s variacemi obrazů Zpověď královny Žofie, sv. Kateřiny Sienské a dalších motivů. Varhany z roku 1767 od Jana Výmoly doplnily moderní kovové píšťaly.
Současné plány a budoucí směřování
V blízké budoucnosti se počítá s opravou fasády a zázemí kostela, s cílem vybudovat plnohodnotné komunitní centrum pro místní obyvatele. Akce je financována s podporou dotačního příspěvku z Ministerstva kultury České republiky a prostředky budou rozdělovány tak, aby byly práce hotové do Dnů evropského dědictví.
Střecha je klíčová pro stabilitu celé stavby; kontroly střechy a nátěrů probíhají pravidelně v rámci údržby a rozšiřování zázemí, aby se předešlo dalším zásadním zásahům a aby se zachoval historický charakter budovy.
Ednodlondní historie kostela a proměny střechy ukazují na kontinuální snahu zachovat kulturní a duchovní dědictví regionu, a zároveň reagovat na technologické a konstrukční výzvy, které přináší vlhkost a dřevomorka.
Další kroky zahrnují harmonizaci financí, pokračování prací na fasádě a dokončení interiérových úprav pro potřeby oslavy 100. výročí, kdy bude možné plně využívat prostor pro modlitební i komunitní aktivity.