Známý ruský protivládní umělec Pjotr Pavlenskij ve svém dalším protestu zapálil dubová vrata u vchodu do sídla ruské tajné služby FSB v centru Moskvy. Policisté ho zadrželi. Svou akci nazval Strach a chtěl upozornit na taktiku zastrašování uplatňovanou nástupkyní nechvalně známé sovětské státní bezpečnosti KGB.
Na videozáběrech pořízených dvěma novináři stojí Pavlenskij s kanystrem od benzinu v ruce na Lubjanském náměstí u mohutné budovy, kde byly v sovětské éře mučeni odpůrci režimu. Za ním plameny olizují dvoje dřevěné vstupní dveře. Policisté Pavlenského záhy zadrželi a odvedli na stanici.
Může být obžalován ze žhářství, podle agentury Reuters mu zřejmě hrozí pouze obvinění z drobného výtržnictví, což obvykle znamená udělení pokuty a nejvýše patnáctidenní vězení.
„Strach mění svobodné lidi v beztvarou masu těl. Strach z nevyhnutelných represálií se vznáší nad všemi, kdo mohou být vysledováni, jejichž konverzace byly odposlouchány a koho čekají na hranicích pasové kontroly,“ napsal Pavlenskij na jednom ze svých účtů na sociálních sítích.
Umělec je už dobře znám svými kontroverzními protesty. Loni v říjnu se svlékl donaha a uřízl si lalůček pravého ucha, aby veřejnost upozornil na zneužívání psychiatrie pro politické účely. Protestoval u psychiatrického ústavu, kam soudy a policie často posílají opoziční aktivisty k vyšetření.
V minulosti už také Pavlensky přilákal pozornost například akcí Steh, kdy si nechal sešít rty a před kazaňským chrámem v Petrohradu protestoval proti uvěznění Pussy Riot. Ten rok v květnu se před petrohradskou radnicí objevil nahý, jeho jediným „oděvem" byl ostnatý drát, jímž omotal své tělo. Chtěl tak vyjádřit stav člověka žijícího v represivním politickém systému.
Pro další kontext připomínáme, že umělec sdílel své názory i v jiných dílech; například jeho akce spojené s kritikou moci a opuštění normy jsou často prováděny během významných dnů pro bezpečnostní složky. Metaforou apatie, politické lhostejnosti a fatalismu je často označována jeho snaha ukázat, jak se společnost staví k represím.
V historickém kontextu se objevují i další případy sebedestruktivních nebo extrémních protestů v umění, které čerpají z inspirační tradice akcionismu. Mezi známé příklady patří i mezinárodní umělci, kteří volali po změně prostřednictvím extrémních gest, a jejichž díla vyvolávala rozsáhlé diskuse o hranicích umění a politického protestu. Také v Rusku se podobný směr politických intervencí ve veřejném prostoru rozmáhá.
Průkopníky podobných akcí bývá anarchisticko-umělecká úderka Vojna, jejíž zástupci se objevují i v Česku a jejichž činnost je spojována s obdobnými tématy odporu vůči autoritám. Podvratné akce podobného rázu mapuje i dokumentární tvorba, která sleduje motivy a dopady těchto protestů na veřejný diskurs. Zřejmě nejdál v sebedestrukci v rámci svého projektového záměru šel kalifornsko-holandský konceptuální umělec Bas Jan Ader; jeho projekt zůstává otevřený otázkám o smyslu a konci lidské cesty.
Na základě posledních událostí si Pavlenský kromě samotného aktu vyvolal i značný mediální zájem. Untersuchung ukázala, že následné reakce médií se různí a interpretace zůstává rozkolísaná. Z období předcházejících akcí připomínáme, že Pavlenskij byl znám i z roku minulého, kdy si na Rudém náměstí přibil svoje genitálie ke dlažbě. Informaci o jeho činu přinesl ukrajinský zpravodajský server a potvrzují ji i jiné zdroje, které popisují, že k samotnému činu došlo spontánně během fronty ke Leninovu mauzoleu.
Současná situace podtrhuje roli umění jako politické a společenské akce, která často překračuje hranice běžného veřejného diskurzu a vyvolává otázky o efektivitě protestů v autoritářských režimech. Pavlenskij svým dílem Strach navazuje na dlouhou tradici uměleckých protestů, které využívají extrémní gesty k vyvolání reflexe o svobodě, kontrole a moci.
Radikální performer Pavlenskij propuštěn v Moskvě
Metaformy, které Pavlenskij často používá, odrážejí snahu přetvořit individuální bolest do širšího společenského sdělení. Jeho práce vyvolává diskusi o tom, zda a jak mohou umělecká díla skutečně měnit vnímání veřejnosti a politiky vůči represím a autoritářským strukturám.
- Zapálit dveře jako symbol zastrašování a odhalení tichého souhlasu společnosti se změnami v bezpečnostních složkách.
- Sledovat mediální pokrytí a jeho interpretaci různými zdroji a přístupy k viníku i oběti protestu.
- Diskutovat o hranicích umění a o tom, co je považováno za legitimní politický zásah v otevřené společnosti.
| Událost | Riziko pro protestující | Společenský dopad |
|---|---|---|
| Pavlenskijův protest u FSB | obžaloba ze žhářství, možné i drobné trestní sankce | zvýšená mezinárodní diskuse o represích |
| Provazová a ostnatá drátová akce | psychický dopad, riziko fyzického zranění | vnímané jako symbol kritiky represivního systému |