Hlavním úkolem sanačních omítek je umožnit snadné vysoušení zdiva po doplnění izolací a zabránit výkvětům solí při vysychání zdiva. Některé sanační omítky mají také tepelně-izolační funkci. Pro přípravu podkladu pro sanační omítky na vysoce zasoleném zdivu slouží obětované odsolovací omítky, které, po nanesení na povrch vysušovaného zdiva, v sobě umožní akumulaci solí. Pečlivou přípravou podkladu se sníží zatížení sanační omítky solemi a prodlouží její životnost.
Sanační omítku je nutné nanést do výše 0,8 až 1,0 m nad viditelnou hranici vlhkostního či solného poškození. S problémem vlhkého a zasolené zdiva se setkává majitel nejen u starších objektů. Tato závada není jen estetickou záležitostí, proto je nutné začít problém, co nejdříve řešit. Mechanické metody navazují na klasické sanační metody. Vzduchoizolační větrací systémy mají nejdelší tradici v oblasti sanace vlhkého zdiva. Voda vniká do zdiva vlivem chybějící nebo porušené izolace, nebo povrchové úpravy.
Jedna z nejčastějších škod způsobených vlhkostí zdiva jsou vlhkostní mapy se solnými výkvěty. Vlivem vlhkého zdiva se snižuje jeho tepelněizolační schopnost. V interiéru zavlhčené zdivo umožňuje výskyt plísní a hnilobných bakterií. Za spolupůsobení krystalizujících solí dochází k odpadávání omítky a k dalšímu narušování zdiva, jehož poškození může být nebezpečné i z hlediska jeho únosnosti. Vykrystalizované soli mohou mít i hydroskopické vlastnosti. Tyto soli mohou přejímat vodu z okolního vzduchu. Spolu s kyselým deštěm jsou vhodným prostředím pro bakterie, plísně a řasy.
Vlivem nepropustného obkladu stoupá vlhkost výše než u zdiva bez obkladu. U starého zdiva často chybí izolace, která by zamezila vzlínání kapilární vlhkosti. Současně s touto vlhkostí se přepravují rozpuštěné soli (dusičnany, chloridy a sírany), které se usazují v kapilárách a tím snižují jejich průměr. Tím umožňují vzlínání vody do vyšší výšky. V průběhu ročních období se hranice vlhkosti mění od minimální (h) až po maximuální (H).
Pro správný návrh sanačního opatření je nutné provést důkladný průzkum sanovaného objektu. Metoda s CM přístrojem je velmi mobilní. Nelze však provádět velké množství vzorků v krátkém čase. Odběr vzorků se provádí ze zdokumentovaných bodů z problématických míst v tzv. figurách, které jsou v jednom bodě ve výšce 0,2-1,2 a 2,2 m. Čím je vzorek větší tím je měření přesnější. POZOR však na přetlakování nádoby. acetylen. se projevuje na pohybu ručičky na manometru. Při 10 gramovém vzorku se odečítá na černé stupnici a násobí se 10×. Naměřená vlhkost je v %. Při gramovém vzorku se odečítá na modré stupnici a naměřená vlhkost je přímo v %. 100 g vzorky nepoužíváme.
Měření salinity se provádí na vzorcích odebraných na stavbě a dodaných do akreditované zkušebny. WTA - Wissenschaftlich-Technische Arbeitsgemeinschaft. Ze zájmu o zachování památek v SRN se vytvořila skupina vědců, znalců, techniků a specialistů, kteří své zkušenosti se sanacemi staveb a své znalosti materiálů ametod celé problematiky zúročili v roce 1976 založením WTA. Výstupem WTA jsou směrnice, které pojednávají vždy o určité problematice z oboru sanace staveb. Požadavky na sanační omítky musí odpovídat směrnicím WTA 2-9-04. Pro zamezení pronikání vlhkosti na povrch zdiva je nutno vytvořit vrstvu omítky se sítí kapilár, která umožní rychlé odpařování. Důležité je, aby povrchová úprava byla prodyšná alespoň stejně jako omítka.
Praktické postupy a techniky odsolování a sanace
Provl hlouběji do problematiky: obr. 1-obr. 10 ukazují různá provedení zdiva a omítek. Validní postup vyžaduje suchou a porézní strukturu omítek, která umožní odpařování vody a ukládání solí. Pro zamezení poruch je nutné v omítce vytvořit dostatečné množství pórů v poměru k množství soli a vlhkosti. Omítky musí mít dostatečnou prodyšnost i po aplikaci barvy; konečná úprava by neměla uzavřít póry.
V případě odsolování zdiva lze použít několik cest. Nejprve se uvádí, že tradiční důležité je odstranit silně zasolené omítky a poté provést desalinizaci. K tomu se používají obětované omítky OS-401 a OS-402; OS-401 se používá na přípravu postřiku, OS-402 na povrchovou úpravu jádrové omítky. Postup zahrnuje důkladnou přípravu podkladu, odstranění starých omítek a vyčištění spár. Následně se připraví a nanese pojivová vrstva, která propojí zdivo s jádrovou omítkou, a nakonec se aplikuje jemná omítka OS-402. Celý postup se provádí s dodržováním doporučených času i konzistencí.
Pro historické omítky a pohledové zdivo se používá směs na bázi buničiny a jílů. Pokud je obsah solí ve zdivu velmi vysoký, doporučuje se otlouct omítku a provést desalinizaci, následně navlhčit zdivo a nanést mikroporézní omítku, která nasaje sůl a pomůže vyrovnat její poměr v nových částech. V případě vysokého zasolení lze použít antisanitrační přednástřik, který dočasně vytváří hydrofobní vrstvu pro dostatečné vyzrání omítky, a dále lze využít speciální omítky s různou geometrií pórů pro posouvání solí na povrch a jejich bezpečné odstranění.
Na závěr je třeba dodat, že nelze soli ze zdiva zcela odstranit, i přes pokrok v technologiích. Proto je nutné počítat s tím, že určité množství stavebně škodlivých solí bude ve zdivu i nadále přítomno a může se projevit po delší době.
- Obětované omítky OS-401 a OS-402 pro odsolení a následnou povrchovou úpravu.
- Podrobný postup přípravy podkladu: odstranění starých omítek, vyčištění spár, postřik a nanášení jádrové omítky.
- Prodloužení životnosti sanační omítky díky správnému dávkování a čistotě složek.
Klíčové kroky v systému KM Beta a WTA
Pro systém KM Beta je klíčové dodržovat pokyny výrobce a vyvarovat se nejčastějších chyb při aplikaci. WTA poskytuje směrnice, které určují vhodnost materiálů a způsobů jejich použití podle míry zasolení zdiva. Důraz je kladen na vhodnou prodyšnost a kapilární otevřenost omítek, aby nedocházelo k vzniku vlhkých map a výkvětů.
| Požadavek | Popis |
|---|---|
| Prodyšnost | Prodyšnost musí být alespoň stejná jako prodyšnost omítky |
| Tloušťka jádrové omítky | 20-30 mm, při 30-40 mm ve dvou vrstvách |
| Maximální tloušťka vrstvy OS-401 | 5 mm |
| Barva a povrch | Konečná barva může být vápenná, silikátová nebo silikonová |
Pro vlhké zdivo doporučujeme hydrofobní minerální sanační omítky a stěrky pod omítky, které zamezují prostupu solí ze zdiva do nových omítek. Při velmi vysokém zasolení lze použít parní čištění a další pokročilé metody odsolení, zatímco u historických objektů lze volit speciální materiály s ohledem na zachování vzhledu.