Betonová mazanina je podlahovina vytvořená z vrstvy betonové směsi o tl. 50 až 100 mm (pro obytné a občanské budovy) a 100 až 350 mm (pro průmyslové budovy - podle požadavku provozního zatížení). Betonová mazanina může být jednovrstvá nebo dvouvrstvá, opatřená potěrem, který zvyšuje kvalitu podlahy. Při výběru izolace je třeba postupovat uváženě a s rozvahou. Abychom si udělali představu o vhodných materiálech, poslouží nám tento rozcestník. Již řadu let lze pozorovat všude kolem nás neustálé zvyšování hluku. Na ulicích houstne provoz, v bytě hlučí lednice či pračka a z pokojů našich dětí se line hlasitá hudba jejich oblíbených skupin.
V posledních letech se i u nás setkáváme s celou řadou objektů opatřených větranou fasádou. Hlavní zásada, platná pro všechny střechy, je odvést z nich vodu co nejrychleji pryč. Ploché střechy mají handicap ve své rovinnosti. Voda je hlavním činitelem, který ohrožuje střešní konstrukci i všechno pod ní. Odvedení vody ze střechy co nejrychleji pryč eliminuje riziko, že do střechy zateče. U plochých střech se k riziku zatečení připočítává ještě přitížení nosné konstrukce.
Na spolehlivé fungování pod hladinou vody nejsou připravené ani hydroizolace plochých střech. Fólie nebo asfaltové pásy mají za úkol vodě vzdorovat jen během deště. Souvislá vodní hladina má taky negativní vliv na vlhkostní parametry ve střešní skladbě. Odvodnění plochých střech se v principu řeší stejně jako u střech šikmých. Jen sklon je podstatně nižší.
Aby voda co nejrychleji odtekla ke střešní vpusti, musí mít plocha střechy sklon minimálně 1 %, lepší jsou ale 3 %. U halových staveb bývá uprostřed vytvořené úžlabí, které vede vodu až ke vtoku. Při uvedené úpravě se voda působením gravitace pohybuje směrem k nejnižšímu bodu střechy. Tam je osazený odvodňovací prvek - vtok. Měly by být vždy alespoň dva, protože je malá pravděpodobnost, že by se ucpaly současně.
V minulosti se pro vytvoření žádoucího sklonu ploché střechy používala betonová mazanina. To bylo výhodné, protože nebyl problém vytvořit jakýkoliv sklon. Jenže proces byl zdlouhavý a pro dnešní svižný způsob stavění se nehodí. Používaly se i násypy ze škváry nebo štěrku, které ale byly nestabilní a na střeše se kvůli tomu tvořily kaluže. Navíc stejně jako beton znamenaly pro střechu přidané zatížení.
Na střechách se většinou setkáte se spádovými klíny z polystyrenu, které jsou lehké, tepelně izolují a pokládka je rychlá. Problém je pouze v tom, že se s unifikovanými prefabrikáty musíte trefit do žádoucího sklonu. Vtok na ploché střeše je neuralgickým bodem, který rozhoduje o tom, jestli vám vzniknou potíže nebo ne. Nespoléhejte proto na neprověřené výrobky, u nichž nemáte jistotu, že splní, co slibují. Rozhodně vždy volte prvek od renomované značky s bezpečným napojením na hydroizolaci.
Jejich dvouúrovňové vpusti odvodňují i parozábranu. Vtok má mít minimální průměr 70 mm, při menším průřezu je velké riziko, že se ucpe. Odtok srážkových vod Qr v litrech za sekundu se vypočte ze vztahu: Qr = i . A . Parametr znamená „i“ intenzitu deště, která pro celé území ČR činí 0,030 l/s na m2. Rizikovým faktorem pro funkční odvodnění je zanedbání údržby. Vpusti na ploché střeše byste měli kontrolovat 2x ročně.
Existují různé skladby střešních vrstev. Klasické skladby teras bývají nosná konstrukce - škvárový zásyp ve spádu - cementová mazanina - hydroizolace z oxidovaných asfaltových pásů - cementová mazanina - keramické dlaždice. Hlavními nevýhodami jsou krátká hydroizolační spolehlivost, ne opravitelnost, vysoký koeficient prostupu tepla, a vymrzání cementové mazaniny nad hydroizolacemi. V praxi je realizována celá škála oprav. Specialitou naše firmy je pokládka mechanicky velmi odolné folie s protiskluzovým povrchem na stávající terasu, bez demontáží stávajících vrstev.
Podmínkou je dobrý stav cementové mazaniny. Realizujeme jak celoplošně natavenou folii v barvě černé (dvojvrstvá, celoplošně natavená hydroizolace o mocnosti 6mm), nebo volně loženou a lineárně kotvenou v širší barevné škále (jednovrstvá, lineárně kotvená hydroizolace o mocnosti 5mm). Toto řešení realizujeme od roku 1999 a doposud nemáme jediný požadavek zákazníka na opravu mechanicky poškozené folie.
Moderní skladba teras je suchá, skládaná. Parotěsná zábrana, tepelná izolace ve spádu (převážně pěnový polystyren se zvýšenou pevností), vlastní hydroizolace, mechanická ochrana hydroizolací, a vlastní pochozí vrstva. Ta bývá skládaná, rozebiratelná - hydroizolace jsou tedy následně opravitelné bez demoličních prací. Pochozí vrstvy převládají betonová dlažba na podložkách, a dřevěný či plasto dřevěný pochozí rošt.
V případě omezených výškových poměrů se nám osvědčila pochozí vrstva ze zátěžových keramických dlaždic o rozměru 197 x 197 x 15mm volně ložených do gumových podložek. Rádi bychom vám představili naše referenční projekty pojezdových střech.
Klasická skladba terasy, na kterou je nataven modifikovaný asfaltový pás, a do něj plamenem vtavena olefinbitumenová folie. Folie je k poplastovaným plechům a mezi sebou svařena horkým vzduchem. Mocnost skladby 6mm, hmotnost cca 7kg/m2. Bez bouracích prací, velmi dlouhá životnost, protiskluzový povrch.
JIž téměř sto let si designéři budov uvědomují vizuální a konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy. Až moderní doba pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně tepelně izolující a nepromokavá. Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 73 1901. Tento předpis podrobně popisuje požadavky a doporučení i pro ploché střechy.
Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. V naší republice se, zvláště u rodinných domů, ploché střechy mírně „zprofanovaly“, pravděpodobně díky 70. a 80. létům 20. století, kdy bylo moderní bydlet v „kostce“ s plochou střechou. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí.
Skladeb a typů střech existuje mnoho. Kupříkladu jednoplášťové a víceplášťové nebo standardní a inverzní aj. Obecně lze říci, že se cementové lité pěny nehodí pro inverzní střechy, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé. Výhoda pěn ovšem je, že díky vzduchovým pórům, případně polystyrenovým perlám, dobře kompenzují objemové a tepelné změny a není nutné do jejich vrstev příliš zasahovat smršťovacími či dilatačními spárami.
Typy a použití cementových pěn pro spádové vrstvy
Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, což ovšem není vždy možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.
Lehčené (keramzitové, polystyrenové apod.) cementové směsi mají relativně vysoké pevnosti, ale i relativně vysokou objemovou hmotnost. Je do nich obvykle potřeba použít výztuž a je nutné je dilatovat. Jejich doprava se provádí většinou pomocí jeřábu a bádií a jejich výroba není vždy pomocí betonáren možná realizovat. Zpracovávat se musí obvykle ručně. Pomáhají, ale jen někdy při statických úlohách. Pro pojížděné střechy jsou velmi vhodné.
Polystyrenové klíny (EPS) s přípravou pro natavování izolace jsou naopak velmi lehké, dají se předem připravit podle tvaru střechy a jsou tedy i ve finále tvarovatelné. Jejich transport a pokládka je náročnější na organizaci a bez významné roznášecí desky je nelze použít na pojížděné konstrukce, dále jsou relativně deformabilní a mají nižší pevnost. Co se týká jejich izolační funkce, tak je velmi dobrá.
Řešením mohou být právě cementové lité pěny, které mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4% či 8%.
Skupina Českomoravský beton produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo.
Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny. Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení.
Na střeše se vodicími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. Nedílnou součástí každé stavby je střecha. Tento nezbytný stavební prvek má mnoho nezastupitelných funkcí pro zbytek stavebního díla, ale i sám o sobě může být velmi zajímavým architektonickým prvkem.
Jiţ od 20. let 20. století si designéři budov dobře uvědomují vizuální a celostně-konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy, ale až moderní doba pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně izolující a nepromokavá. Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 731901.
Praktické hledisko pro projektanty a realizátory
Tlo sklonu a volba materiálů se odvíjí od zatížení, účelu a tělesných stavebních podmínek. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4%, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí.
V naší republice se, zvláště u rodinných domů, ploché střechy mírně „zprofanovaly“, pravděpodobně díky 70. a 80. létům 20. století, kdy bylo moderní bydlet v „kostce“ s plochou střechou. Ale materiálová kvalita v daných konstrukcích nebývala dobrá a ploché střechy způsobovaly více problémů, než užitku.
Výběr skladby střechy a izolací je nutné řešit s ohledem na spád, tepelné mosty a možnosti údržby. Dnes lze realizovat jak lehčené betonové směsi pro spád, tak cementové pěny a polystyrenové klíny, které zaručují požadovaný sklon a zároveň minimalizují hmotnost a nároky na dopravu.
Přehled hlavních typů a jejich výhody
- Vytvoření spádu nosnou konstrukcí pro lepší odvodnění a pohodlnou údržbu.
- Vzpěry a výztuže v lehčených betonech pro pojížděné střechy.
- Pěnové směsi PORIMENT pro spády do 8 %, s výhodou nízké hmotnosti a dobré tepelné izolace.
- Polystyrenové klíny pro rychlou a lehkou instalaci spádu s vyšší náročností na přesnost a organizaci dopravy.
- Hydroizolace z asfaltových pásů s povrchovou vrstvou pro protiskluznost a dlouhodobou ochranu.
Praktické poznámky a tipy pro montáž a údržbu
Vpusti a jejich správné napojení na hydroizolaci jsou klíčové pro bezpečné odvodnění. Kontroly vpustí by měly být prováděny 2x ročně a při jejich čištění je vhodné mít připravený kbelík či vak na odpadní nečistoty. Nečistoty mohou ucpávat ochranné košíky a způsobit zadržení vody.
Specialitou naší firmy je pokládka mechanicky velmi odolné folie s protiskluzovým povrchem na stávající terasu, bez demontáží stávajících vrstev. Parotěsná zábrana, tepelná izolace ve spádu, vlastní hydroizolace a pochozí vrstva umožňují suchou a snadno opravovatelnou skladbu terasy.
Ostatní technické detaily zahrnují volbu mezi celoplošně natavenou folií a volně loženou folií s lineárním kotvením, volba mocnosti a barvy folie a to vše s ohledem na dlouhodobou životnost a protiskluzový povrch.
Termotech Praha - oprava ploché střechy fóliovým vakuovým systémem Protan.
V kontextu normativních požadavků lze vycházet z ČSN 73 1901 a z doporučení pro ploché střechy. Plochá střecha se často uvažuje s minimálním sklonem, který zajišťuje odvod dešťové vody a současně umožňuje pohodlný pohyb po střeše.
Vztah mezi betonovou mazaninou a cementovým potěrem je obecným tématem; jejich rozdíl je v tloušťce, ale oba plní podobnou roli - podkladní, vyrovnávací a roznášecí. Zatížení a tepelná izolace v podlahovém systému určují volbu mezi mazaninou a potěrem.
Pro pojížděné střechy jsou vhodné spádové vrstvy a lehčené betony, které umožňují snadný a bezpečný provoz. Cementové pěny nabízejí alternativu s menší hmotností, ale vyžadují precizní navržení spádů a detailů průchodů.