Zakládání staveb 1 je jedním ze základních předmětů geotechniky a na základě předchozích znalostí ze statiky, pružnosti, horninového inženýrství a inženýrské geologie a hydrogeologie poskytuje základní poznatky z oblasti plošného a hlubinného zakládání staveb, metod navrhování základových konstrukcí, jejich systematiky a posuzování únosnosti a sedání základů.
Obsah a cíle předmětu
Na základě zmíněných disciplin se vytváří rámec pro orientaci v problematice navrhování plošných základů, hlubinných základů, jejich interakcí s podkladem a podzemní vodou, a dále pro posuzování výkonu základových konstrukcí v různých podmínkách.
V rámci výuky jsou probrány typy základových konstrukcí a jejich interakce s podloží, meze únosnosti a sedání, způsoby určování jejich únosnosti a metodická pravidla pro posuzování jejich chování v průběhu provozu stavby.
Klíčové poznatky a systematika
Průřez problematikou zahrnuje fyzikální a chemické vlastnosti zemin, jejich pevnostní a přetvárné vlastnosti, průzkum staveniště a volbu vhodné základové konstrukce podle mezních stavů.
Plošné základy - systém vazeb zeminy a nadzemní konstrukce, interakce s podzákladím a klasifikace základových půd; hlubinné základy a jejich systematika; zakládání ve zvláštních podmínkách (poddolovaná a nestabilní území).
Součástí výuky je také posouzení sedání základů a faktory, které sedání určují; zavedou se postupy pro zajištění stability stavebních jam a jejich zabezpečení; a popsány jsou i alternativní technologie a jejich výhody a nevýhody ve srovnání s jinými přístupy.
Hranice znalostí a praktické aplikace
Absolvent předmětu by měl být schopen navrhnout a posoudit různé typy základových konstrukcí (plošné, hlubinné) a posoudit jejich únosnost i očekávané sedimentace v různých terénech.
V rámci praxí a cvičení se rozvíjejí dovednosti z oblasti navrhování podle mezních stavů, stanovení interakcí základů s podložím, a optimalizace typů základových konstrukcí s ohledem na ekonomii a bezpečnost.
Literatura a studijní materiály
Pro studium jsou doporučeny následující publikace a skripta: Masopust, Jan. Zakládání staveb 1: skripta; Masopust, Jan. Zakládání staveb 2: skripta; Turček, Peter a kol. Zakládání staveb; Vaníček, Ivan a kol. Projektování základových a zemních konstrukcí: skripta; a doplňující prameny z ČSN EN 1997 a českých geotechnických učebnic.
Mezi dalšími zdroji se uvádí: J. Masopust: Navrhování základových a pažících konstrukcí; J. Masopust, V. Glisníková: Zakládání staveb; Z. Štěpánek: Zakládání staveb; Hulla, Šimek, Turček: Mechanika zemín a zakladanie stavieb; a další odborná literatura o mechanice hornin, zemin a geotechnice.
Praktické poznámky k výuce a studijnímu plánu
Garantem předmětu je katedra geotechniky a podzemního stavitelství; předmět je součástí studijního plánu v rámci různých specializací stavebního inženýrství a odpovídajících semestrů. Výuka zahrnuje přednášky a cvičení zaměřená na obsah mechaniky zemin, základové půdy, jejich vlastnosti, a praktické postupy při navrhování plošných a hlubinných základů.
Průběh studia klade důraz na interakci „základ-podloží“, vztah napjatostí hornin a zemin k návrhu základu, a vliv vodního režimu na technické chování zeminy. Zahrnuty jsou i kapitoly o stavebních jamách, jejich zabezpečení a omezování rizik v geotechnice.
