Nejvyšší soud se ve svém rozsudku 22 Cdo 3614/2020 ze dne 25. 2. 2021 vyjádřil k možnosti zapsat věcné břemeno (služebnost) v katastru nemovitostí k tíží prostorově vyjádřené části stavby.
Podle názoru Nejvyššího soudu katastrální zákon však výslovně nerozlišuje případy, kdy jde o právo týkající se nezastavěného pozemku a kdy o právo vztahující se k budově nebo k její části, která je již součástí pozemku. Ohledně vztahu budov a jejich částí zpravidla tyto nelze označit jen pomocí geometrického plánu.
Katastrální mapa je dvourozměrná a do ní lze promítnout jen objekty, které lze smysluplně vyjádřit v ploše. Pokud by rozsah věcného břemene byl geometrickým plánem vymezen jako plocha odpovídající průmětu plochy předmětné jednotky do zobrazovací roviny, vyvolávalo by to dojem, že věcným břemenem je pozemek zatížen v celém prostoru nad i pod takto vymezenou plochou. To by bylo zavádějící. Nejvyšší soud uzavírá, že pokud se věcné břemeno zřizuje k části nemovité věci, musí část pozemku být vyznačena geometrickým plánem.
Na druhé straně připouští určení věcného břemene slovním vyjádřením, pokud bude zcela určité (v katastru nemovitostí by ale služebnost měla být zapsána k tíži celého pozemku). Z uvedeného vyplývá doporučení pro věcná břemena (služebnosti), která mají být spojena s prostorově vymezenou částí stavby: zřízení k tíži celého pozemku, případně jejich rozsah upřesnit slovně.
Praktické dopady pro zápis služebnosti
Společně se závěrem soudu lze doporučit, aby přesný rozsah zatížení pozemku byl uveden buď slovně, nebo situačním výkresem, který bude součástí smlouvy o zřízení služebnosti. Umístění zařízení na základě situačního výkresu může mít povahu pouze obligačního charakteru. Pokud má být služebnost spojena s částí stavby, je vhodné vyznačit tuto část geometrickým plánem, nebo zvolit slovní vyjádření s jasnou identifikací dotčené části.
Podle soudu lze tedy pro věcná břemena (služebnosti), která mají být spojena s prostorově určenou částí stavby, doporučit jejich zřízení k tíži celého pozemku a následné upřesnění rozsahu slovně či situačním výkresem. Dále lze použít slovní popis nebo situační výkres jako součást smlouvy o zřízení služebnosti; takové ujednání má povahu obligačního charakteru.
Další související témata a rámec
TÉMATICKÝ OKRUH -D- vychází z poznatků získaných v předchozích kapitolách a věnuje se krajinnému rázu, zásadám územního rozvoje vesnických sídel a územním plánům obcí. Články věnované problematice stavebně-technického stavu domů a dalších typů staveb dále rozebírají stav objektu a jeho hodnoty jako determinantu volby opravy či obnovy. První kapitola se zabývá poruchami a poškozením ke stavební konstrukci; druhá kapitola poruchami nenosných prvků a samostného stavebního materiálu. Kapitola dále popisuje obnovu a opravy historických domů a chalup a dispoziční změny.
V rámci územního plánování a regualcí vychází z poznatků o územních plánech jednotlivých obcí, zásadách územního rozvoje a sídelním prostředí ČR s ohledem na historické a přírodní hodnoty venkovských sídel. Součástí textů jsou také doporučení pro novostavby rodinných domů na vesnici a důraz na respektování venkovského charakteru, zahrnující orientaci, založení na terénu a dispoziční uspořádání půdorysu a hlavního vstupu.
Stavební úpravy a údržba
Pod pojmem stavební úpravy se rozumí takový typ úprav, kdy je zachován vnější půdorysový i výškový rámec stavby, ale dochází k podstatnému změně vzhledu či účelu užívání. Stavební úpravy vyžadují důkladnou přípravu a mohou zahrnovat rekonstrukce, modernizace či změny užívání; některé z nich vyžadují stavební povolení, jiné stačí ohlášení či nic z uvedeného.
Připravovaná novela stavebního zákona, která zavádí centrální stavební správu, může podle samospráv opět vzniknout v nejistotu a zrušení více než 700 stavebních úřadů v obcích by mohlo omezit dostupnost stavebního řízení. Sdružení samospráv upozorňuje na nutnost funkční digitalizace a na nepotřebnost centralizace, která by omezila obyvatele venkovských oblastí.
Závěr
Stavební úpravy a údržba jsou rámcovány zákonem a vyhláškami; největší význam pro praxi má rozlišení, zda jde o údržbu, stavební úpravu, či o rekonstrukci. Při věcných břemenech a zápisech do katastru je třeba jasně vymezit rozsah, aby nebylo pochyb o tom, zda služebnost zatěžuje jen část nebo celý pozemek. Konfrontace mezi technickou praxí a právní terminologií vyžaduje pečlivé posouzení každého případu a případně slovní či situační upřesnění v samotné smlouvě o zřízení služebnosti.
tags: #upravy #vesnickych #staveb #a #stavebni