Správná pokládka střešního šindele hraje klíčovou roli v životnosti střechy. Pro její bezchybné provedení přinášíme návod, jak položit střešní šindel i upozornění na nejčastější chyby, kterých se mnohdy umí dopustit i zručný kutil. Střešní asfaltový šindel (v našich končinách též nazývaný kanadský šindel) je levnou a lehkou střešní krytinou, která nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž.
První pravidlo zní: pokud je to možné, začínejte s veškerou pokládkou střešního šindele na méně viditelné části střechy. Tam získáte potřebnou zručnost, cvik a sebevědomí pro tu část, která bude více na očích. Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.
1. Základem je dobře připravený podklad
Pod střešní šindele charBIT používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ charBIT V13 nebo charBIT TEX BASE. Mají nosnou vložku ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákává a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky. Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel poznáte tak, že je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.
Podkladní asfaltové pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Hřebíky pro kotvení asfaltových pásů na střeše používejte jen v nezbytně nutném množství.
2. Rozvržení pokládky
Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky). Tyto linky nám rovněž zajišťují pomoc při rozměření objektů, které přerušují souvislou plochu střechy. Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.
Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku? Na okapové hraně stanovíme středový bod S1; napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body a z těchto bodů opíšeme např. pomocí provázku dva stejné kruhy. Spojením průsečíků těchto kruhů a středového bodu vznikne kolmice k okapové hraně. U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů. Na dlouhých střechách tedy sledujeme kolmost a symetrii.
Na okapové hraně nastavíme středový bod a připravíme čáry pro přesné natažení šindelů. Důležité je respektovat, že expozice (spodní část šindele) musí být správně výrazná a riziko viditelných ploch s různými odstíny se minimalizuje.
3. Začátek pokládky a startovací řada
Jak položit střešní šindel s ohledem na počasí? Vyvarujte se silnému větru, dešti a teplotám pod 15 °C. Vlivem nižších teplot nedojde k dokonalému slepení spodních částí šindelů aktivními termobody a tím může dojít k poškození šindelů a zatékání. V horkém počasí nechoďte na střeše po položených šindelích, aby se nepoškodily. Vždy kontrolujeme, zda šindele jsou dostatečně slepené. Pokud tomu tak není, podlepíme je asfaltovým střešním tmelem nebo je nahřejeme horkovzdušnou pistolí. Tímto způsobem pokládáme šindele v posledních pěti řadách pod hřebenem, na nárožích, hřebenech, úžlabích a při sklonech vyšších než 85°.
Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů přečnívala přes okapnici o cca 5 mm. Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne startovací řada. První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky tzv. na skladbu.
4. Správné zatloukání hřebíků
Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm. Hřebík zatloukáme tak, aby procházel vždy dvěma šindelům do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Nedodržení pozice hřebíku může způsobit zatékání či odtrhnutí šindelů vlivem větru. Pokud je třeba hřebík vytáhnout, použijeme nový šindel či opravu provedeme tmelem.
5. Překrytí šindelů podle sklonu střechy
Plochy uvedené v materiálech platí pro základní překryv šindelů pro sklony nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. Pro střechy s 15° až 85° sklonem lze šindele použít. V klimaticky nepříznivých oblastech (hory, silné větry, prudké deště) volíme větší překryv a více hřebíků. Nadměrný tmel není vhodný, protože by mohl způsobit stékání a aktivovat rozpouštění asfaltu.
6. Jak pokládat šindel na hřeben, nároží a úžlabí
Hřebenáče z šindelů charBIT vyřezáváme a ohýbáme. Dbáme na dostatečné ohřátí šindelů, aby nedošlo k prasklinám. Při aplikaci hřebenáčů je nutné, aby hřebíky u poslední řady byly zakryty hřebenáči. Při oplechování úžlabí používáme symetrické řešení a dodržujeme přesahy. Konce šindelů na oplechování přilepíme tmelem a používáme dlouhé hřebíky, aby se zajistila pevnost proti větru. Při modifikovaném páse zařezáváme a upevňujeme šindele podle vyznačených linek a s dostatečnou délkou hřebíků.
7. Opracování složitějších detailů střechy
Asfaltové šindele jsou vhodné pro složité střešní konstrukce - vikýře, arkýřová okna, věžičky a další. Klíčové je dodržet zásady pro opracování detailů: správné rozměření pokládky, minimální sklony a překryvy, seříznutí šindelů, podlepení tmelem a správná délka hřebíků. Správný postup řezání platí i pro šindele.
8. Zpracování větrání střechy
Střechy s krytinou z asfaltových šindelů navrhujeme jako větrané. Důsledkem nedostatečného větrání je kondenzace vlhkosti, napadnutí dřevěného podkladu a snížená účinnost izolace. Větrání se řeší vzduchovou mezerou mezi záklopem a izolací, s otvory v spodní části střechy a ke hřebeni. Pro běžné střechy doporučujeme odvětrání hřebenem, tzv. zdvojený hřeben. Tím zajistíme rovnoměrné odvětrání a minimalizaci zatékání do konstrukce.
Nepřípustné jsou podstatné překážky vzduchu a je důležité mít kontrolu nad průřezovou plochou ventilátorů, která závisí na sklonu a ploše střechy. Při parozábraně lze plochu ventilátorů snížit o 40 %.
- Informace o materiálech a dovybavení střešních šindelů z různých zdrojů se mohou lišit; vždy sledujte aktuální doporučení výrobce.
- Praktické tipy na údržbu zahrnují vizuální kontrolu povrchu a kotvení šindelů, pravidelné čištění okapů a úžlabí a výměnu poškozených dílů bez nutnosti výměny celé střechy.
tags: #technologicky #postup #sindel