Spodni stavba skladba ytong podsklepena: detaily, principy a rizika

Popularita jednovrstvého zdění v současných stavebních projektech vzrůstá.

Po stránce stavební však vyžaduje dodržení několika poměrně snadných zásad, které napomáhají výsledné kvalitě a správnému fungování stavby.

Jeden z podstatných detailů je správné provedení založení.

Spoléhat se na to, že to izolace vyřeší, zde nemůžeme.

Izolace nikdy nemůže uspokojivě nahradit náležité provedení a ani to není jejím účelem.

1. Základy založení jednovrstvého zdiva a volba materiálů

U jednovrstvého zdiva je třeba detaily provádět důsledně podle návrhu projektanta.

Základ zateplíme extrudovaným polystyrenem, na nějž navazujeme.

Lze potom snadno provést ošetření soklu stavby např. i obkladem ve větších tloušťkách, na což je potřeba myslet již v této fázi.

Je důležité vědět, čím chce investor ukončit obklad soklu, a raději předem pamatovat i na větší tloušťky např. kamenného obkladu.

2. Založení zdiva z pórobetonu a výběr systémových tvárnic

Pro založení staveb z pórobetonu, vápenopískových cihel i keramického střepu je vhodná tvárnice Ytong Start.

Tato systémová novinka představuje plně objemově hydrofobizovaný pórobeton, který zabraňuje vniku srážkové vody do konstrukce stěny (brání vzlínání).

Tvárnice však nenahrazuje spodní hydroizolaci stavby.

3. Základní postup založení a stavební detaily

Založení provádíme pomocí zakládací tepelněizolační malty, a to jak uložení ložné spáry tvárnic (vrstva musí mít tloušťku 10-40 mm), tak lepení styčné spáry.

Tato tvárnice poslouží i jako výšková modulace 125 mm - vhodně doplňuje potřeby výšky podlahové skladby 250 mm (tedy skladby se 160 mm EPS v podlaze + 80 mm prostor pro podlahové topení).

Dalším možným rizikem může být excentricita neboli maximální vyložení zdiva.

Pokud nedodržíme její hodnoty, nebude stěna fungovat po stránce statické - v nejhorším případě hrozí její zhroucení.

V patě zdiva při založení vždy dodržíme maximální povolenou excentricitu, tedy o kolik mm je možné předsadit tvárnici přes základovou desku, případně o kolik mohu předsadit druhou řadu zdiva nad zakládací.

Toto vyložení činí maximálně jednu pětinu šířky zdiva.

4. Problematika soklové izolace a odskok pro zateplení

Zdrojem potíží bývá, pokud chybí odskok pro zateplení soklu v projektech.

Velmi často je zateplen sokl v takové šíři, že je špatně proveditelné ukončení omítky.

Důležité je nechat dostatečný prostor pro vytažení izolantu na sokl a provedení omítky tak, aby zdivo stěn přesahovalo přes tento detail.

5. Modul a výška skladby podlahy

Z hlediska snadného provedení je na místě nezapomenout na modul.

6. Suterén a suterénní zdivo v podmínkách podzemní vlhkosti

V případě, že máme dům podsklepený, dříve než budeme řešit vlastní stavbu nad terénem, nezapomínejme na správné provedení suterénního zdiva.

Tam, kde je vodorovný tlak zeminy, je vždy potřeba statické posouzení stěny.

Tedy suterénní zdivo vždy posuzujte na vodorovný tlak.

V suterénu je nutné také zvážit možnosti provedení hydroizolace a tepelné izolace.

Nezapomeňme na založení první řady na stropních konstrukcích.

7. Hydroizolace a voděodolnost v nízkoenergetickém kontextu

Pórobeton YTONG se intenzivně uplatňuje zejména při výstavbě bytových a občanských staveb, a to díky svým velmi dobrým stavebně fyzikálním vlastnostem.

Jde zejména o pozitivní tepelně izolační schopnosti, dostatečnou akumulaci tepla a z toho vyplývající letní i zimní setrvačnost stavby, nebo zdravotní nezávadnost a příhodné difuzně vlhkostní vlastnosti.

Zatímco u běžné nízkopodlažní zástavby je navrhování pórobetonu běžnou rutinou, u vícepodlažních staveb je nutné více zvažovat statiku a využívat různé třídy pórobetonu.

8. Ukázky použití tvárnic YTONG a ekonomika zdění

Následující příklady uplatnění pórobetonu u vícepodlažních bytových nebo administrativních staveb názorně ukazují rozmanité způsoby aplikace tvárnic YTONG a jejich hlavní výhody.

Vždy se ale jedná o ekonomicky efektivní řešení a bezpečné dosažení příslušných normových požadavků.

Nejrozšířenějším příkladem použití pórobetonu jsou monolitické skeletové stavby.

Kombinace nízké hmotnosti, jednoduché technologie zdění a velmi dobrých tepelně izolačních vlastností činí z tvárnic YTONG optimální materiál pro výplňové a obvodové zdivo těchto budov.

Do skeletu tedy vnáší podstatně nižší zatížení.

Nosný systém může být dimenzován na menší namáháni.

Výsledkem bývají často významné úspory železobetonu v nosném skeletu.

Další výhodou je snadné lepení tvárnic na tenkovrstvou maltu a jednoduché řezání pórobetonu.

Pro splnění požadavků normy na tepelný odpor obvodových stěn stačí stěny z 30 cm silných obvodových tvárnic YTONG.

Vzhledem k nutnosti vnějšího zateplení fasád kvůli tepelným mostům v podobě železobetonových stropů se ale většinou používají tvárnice tloušťky 20 nebo 25 cm.

Při aplikaci kontaktního fasádního zateplení jsou vhodné tloušťky izolantu nad 8 cm.

Podobný obvodový plášť dosáhne při celkové tloušťce kolem 30 cm parametrů nízkoenergetických staveb.

9. Praktické příklady realizací

Pro akustické a mezibytové stěny je možné použít tvárnice P6 - 700 tl. 375 mm.

Z důvodu nižší zastavěné plochy jsou ale vhodnější vápenopískové akustické tvárnice Silka (tl. ...).

Zmíněná praktika byla uplatněna v Kunovicích u Uherského Brodu, kde pětipodlažní bytový dům kombinoval vápenopískové tvárnice Silka a obvodové zdivo z izolačních tvárnic YTONG.

Ve Znojmě pak došlo k úsporám díky použití kombinovaného řešení a díky menší spotřebě malty a lepidel pro zateplovací systém; celkové úspory dosáhly kolem milionu korun.

10. Horizontální i vertikální detaily a příklady řídících dokumentů

Technicky poměrně unikátní stavební řešení ukazuje administrativní budova Vienna Point v Brně, kde nosný systém tvoří YTONG panely zavěšené na ocelovém skeletu.

Panely s tloušťkou 200 mm nesou horizontální prvky a zajišťují tepelnou izolaci fasády.

Po dodatečném zateplení dosahuje obvodový plášť parametrů nízkoenergetických staveb.

Veřejný text uvádí, že „Xella CZ, s.r.o. Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav.“

Další poznámky k hydroizolacím a požadavkům na návrh

3.1 Návrhové namáhání vodou a související tabulky popisují, jak pracovat s různými formami vody (pára, vzlínání, stékající voda, proudící voda, tlaková voda).

Tabulka 2 a následující tabulky určují rozlišení a požadavky pro třídy chráněných prostor, životnost a provádění hydroizolačních konstrukcí.

Práce s vodními vlivy vyžaduje architektonické řešení tvaru budovy a jejího osazení do terénu, stejně jako volbu vhodných hydroizolačních konstrukcí a opatření.

Podmínky tlakové vody vyžadují volbu více hydroizolačních konstrukcí a opatření.

Shrnutí klíčových postupů a zásad

• Základní principy založení a izolace nesmí být nahrazeny pouze izolací; provedení musí odpovídat návrhu projektanta.
• V případě Ytong Start jde o hydrofobizovaný pórobeton, který omezuje vzlínání vody do stěny, ale nezastupuje spodní hydroizolaci.
• Zakládací malty a správná tloušťka ložné spáry (10-40 mm) jsou klíčové pro stabilitu a tepelnou skladbu.
• Excentricita vyložení a správné očíslování řad tvárnic jsou nezbytné pro statickou funkci stěny.
• Pro suterény a podzemní části je důležité posouzení vodního tlaku a vhodná hydroizolace spolu s tepelnou izolací.
• Ytong umožňuje úspory materiálů i pracovních nákladů díky snadnému lepení a přesnému zdění, což snižuje spotřebu omítek a lepidel.

Technické poznámky a reference

TZB-info / Vícepodlažní stavby z pórobetonu.

Pórobeton YTONG se uplatňuje díky svým stavebně-fyzikálním vlastnostem, jako je tepelná izolace, akumulace tepla a difuzní vlhkost.

Nejrozšířenějším příkladem použití pórobetonu jsou monolitické skeletové stavby, které umožňují nízkou hmotnost a přesné zdění.

tags: #spodni #stavba #skladba #ytong #podsklepena