Mokra omítka a drevostavba: hydroizolace a sanační opatření pro dřevostavby a vlhkost

Hydroizolační vana zhotovená bitumenovou stěrkou AquaStop Bitumen 2K má mnoho výhod oproti klasických asfaltových pásů. Ty dvě hlavní výhody jsou neoddiskutovatelné. Hydroizolace je bezešvá, beze spojů. Ta druhá obrovská výhoda této stěrky je, že má velmi dobrou přilnavost k většině druhů povrchů (podkladů) i zavlhlých, snadno se hladítkem nanáší i na svislé konstrukce, záhyby, nerovné podklady, což u asfaltových pásů toto neplatí a na svislých konstrukcích či záhybech se asfaltové pásy odchlipují apod. Jistě z praxe znáte.

Dalšími, řekl bych neméně zajímavými výhodami jsou, že vzniká protiradonová bariéra, je do jisté míry pružná a nemá tendenci při drobných otřesech či pnutí praskat, velmi snadná aplikace, a nanáší se do cca. 6 mm, takže se nejedná o jakýsi nátěr, ale vznikne dostatečně silná hydroizolační vrstva. Nechci, aby to znělo jako demonstrace výhod, ale opravdu, kdo začal zhotovovat tyto izolace, již na jinou izolaci pro tyto účely neměl potřebu přejít. V neposlední řadě se dá použít na svislé izolace podúrovňového zdiva při odkopání, tam bych řekl, že je nenahraditelná. Dobře se dá kopírovat nerovnost zdiva, nestéká, vynikající přilnavost k zavlhlému podkladu, což je u odkopaného podúrovňového zdiva vždy, atd.

Nanáší se ve dvou vrstvách hladítkem a každá vrstva je již dostatečně pevná po 24 hodinách. U podlahy je vhodnější po první zhotovené vrstvě zhotovovat druhou vrstvu za 48 hodin a použít nejlépe tenisky s nízkým vzorkem. Je to sice určitá technologická pauza, časové omezení, ale klady jistě převládají.

Ještě asi zajímavými vlastnostmi bitumenové stěrky AquaStop Bitumen 2K jsou, že se velmi kvalitně spojí s širokou škálou jiných druhů stávajících izolací a materiálů, od injektážní již probíraných clon, asfaltových lepenek, nerezových plechů až po dřevěné konstrukce.

Voda vniká do zdiva vlivem chybějící nebo porušené izolace, nebo povrchové úpravy. Jedna z nejčastějších škod způsobených vlhkostí zdiva jsou vlhkostní mapy se solnými výkvěty. Starou, vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky min. 80 - 100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti. Pro správnou funkci sanačních opatření, jak aktivních tak pasivních, je nutná konzultace s odborníky zabývajícími se touto problematikou.

Vyrovnání nerovností se provádí již podkladní nebo přímo sanační omítkou, do které vkládáme úlomky propustného materiálu jako jsou úlomky cihlových tašek a cihel. Nesmíme používat úlomky betonu a betonových tašek. Podklad lze také vyrovnat dozděním na vápenocementovou maltu. Stopy po vlhkosti se mohou objevit i po silném dešti. Postřik házet do kříže, cca 50 % plochy. Vzhledem k nutnosti zajištění stejnoměrné konzistence a zejména pórovitosti je nejúčinnější použití kontinuální míchačky s míchací zónou pro sanační omítky. Vlastní sanační omítka se provádí minim. po 1 dni. Sanační omítka se nanáší ve vrstvě nejméně 20 mm, při vrstvách silnějších se provádí nanášení vícevrstvě a závěrem se stáhne a zarovná latí nebo uhladí.

Nemá-li být účinek sanační omítky negativně ovlivňován, smějí být na plochy sanačních omítek k vytváření struktur a barevného provedení použity pouze minerální a silikátové, případně silikonové materiály bez penetrace, silikátové, silikonové nátěry nebo nátěr weberton silikát. V interiéru použijeme kerasil bez penetrace. Stěny se solnými výkvěty, skvrny na zdech a stropě, odloupaná barva, degradace omítek. To všechno jsou známky toho, že je zeď mokrá, že odněkud nasává vlhkost.

Při výstavbě nového domu je třeba věnovat zvýšenou pozornost při provádění izolací částí domu pod úrovní terénu a horizontální izolace části zdiva nad úrovní terénu. Ve starých budovách může postupem let docházet k dožilosti izolace nebo v některých případech dokonce k jejímu neprovedení během rekonstrukce. Staticky a pracovně velmi náročný zásah dodatečné izolace zdiva je probourávání zdiva, při kterém se po etapách vybourávají části mokré zdi a na msto probouraného materiálu se přizdí nové s vložením hydroizolace.

Najdeme-li vlhkost, lze použít sanační omítky, injektáže a podříznutí zdiva. Sanační omítky nepředstavují trvalé řešení; je nutné doplnit hydroizolaci a injektáž, která vytvoří hydroizolační clonu uvnitř zdiva. Injektáže se aplikuje do vyvrtaného otvoru ve zdi, který ponechává jen pět posledních centimetrů zdiva. Před aplikací injektáže je nutné vyfoukat stlačeným vzduchem prach z otvorů ve zdi, aby bylo možné nanést roztok všude.

Hydroizolace je zajištěna, když jsou zdiva suchá a pokud k vlhnutí došlo v krátkém časovém horizontu vlivem silného deště, je vhodné provést vodotěsnou vnější povrchovou úpravu. Při podřezání zdiva se používají řetězové pily a diamantové řetězy, aby se minimalizovalo poškození a záměrně prováděla izolace do spár. Dno ve vybouraném otvoru se vyrovná, položí hydroizolace a otvor se zazdí. Mezi nejvážnější projev vlhkosti patří plísně na stěnách uvnitř domu, které vyžadují rychlou reakci a řešení příčiny.

V rámci sanace je důležité identifikovat příčiny vlhkosti: vzlínání ze země, kondenzace, těžká nebo špatná izolace, či netěsnosti v různých částech domu. Příčina bývá často spojena s inženýrskými sítěmi, střechou, okapy, potrubím či špatnou ventilací. Před samotnou sanací je vhodné provést odborný průzkum, který zahrnuje vizuální kontrolu i měření vlhkosti a obsahu solí ve zdivu.

Správná omítka na vlhkou zeď je klíčovým prvkem v boji proti vlhkosti. Před aplikací omítky je nutné odstranit starou omítku a připravit podklad. Sanační omítky se používají pro interiéry s vyšší vlhkostí a lze je doplnit injektáží pro trvalejší ochranu. K vlhkým stěnám se váží i zdravotní rizika, jako plísně a alergie, proto je důležité řešit problém co nejdříve a správnými postupy.

Pro vlhké zdivo je ideální kombinace sanační omítky s hydroizolací, injektáží a vhodnou větrací a topnou strategií. Při vzlínající vlhkosti je potřeba řešit i tepelné izolace a zabránit kondenzaci na povrchu stěn. Plísně a soli ve zdivu signalizují potřebu zásahu a zkoumání příčin vlhkosti pomocí sond a analýz. Správný postup vyžaduje spolupráci s odborníky a dlouhodobé sledování stavu zdiva.

Praktické tipy pro drevostavbu a mokré omítky

• Vlhkost ve stěnách často vzniká vzlínáním ze země; řešení zahrnuje podsyp a vodorovné hydroizolace.
• Hydroizolace bitumenovou stěrkou AquaStop 2K umožňuje bezešvé pokrytí i zatížené a zavlhlé plochy.
• Sanační omítky jsou dočasné řešení a je nutné doplnit injektáží a trvalou hydroizolací.
• Podzemní a soklové zóny vyžadují nízkou nasákavost a ochranu proti zemní vlhkosti.
• Průzkum vlhkosti a analýza soli ve zdivu pomáhají cíleně zasáhnout zdroj problému.

Tabulka: Kroky sanace vlhkého zdiva a doporučené materiály

tags: #mokra #omitka #drevostavba