Do již 3. ročníku soutěže Stavba roku dopravní a technické infrastruktury se lze přihlásit do 30. června 2026. Výsledky 2. ročníku byly slavnostně vyhlášeny v pondělí 20. dubna 2026 opět v Dopravní hale Národního technického muzea v Praze. Celkem bylo uděleno 22 ocenění. Držitelé pěti hlavních titulů získali unikátní symbolické křišťálové ocenění v designu Ronyho Plesla vyrobené sklárnou Rückl.
Čtyři nositele hlavních cen představujeme v tomto vydání. Jedná se o Slováckou dálnici D55, přeložku silnice I/27 Šlovice-Přeštice, rekonstrukci Šítkovského jezu Praha 1 a Sluneční ostrov České Budějovice. V roce 2025 byly stavby posuzovány v těchto kategoriích: pozemní komunikace, dálnice, veřejný prostor, voda, koleje. Při návštěvě všech přihlášených staveb porotu doprovázel filmový štáb, který připravil unikátní dokument o všech přihlášených stavbách. Stavby hodnotili odborníci, experti a ambasadoři sboru expertů. Hlasování veřejnosti je neformální doplňkovou cenou.
Podrobný pohled na rekonstrukce a parametry projektů
V rámci rekonstrukce byla navržena kompletní oprava a opevnění přelivné hrany jezu, vybudování nového železobetonového předpolí jezu, výstavba návodní štětové stěny, sanace kaveren a poškozených ploch přelivné plochy a opevnění odtrhové hrany jezu. Součástí rekonstrukce bylo rovněž opevnění nadjezí i podjezí těžkým kamenným záhozem. Cílem bylo zajistit stabilitu jezové konstrukce zejména během výskytu zvýšených průtoků při zachování původního vzhledu jezové konstrukce (původní jezová konstrukce však byla upravena při rekonstrukci v letech 1957-1959). Základní parametry stavby zahrnují rozdíl hladin cca 1,2 m, délku jezového tělesa 276 m, délku vorové propusti 51,1 m, šířku jezového tělesa 8,6 m, délku vzdutí 2 911 km, zatopenou plochu 83 ha a objem jezové zdrže 2 281 000 m³. Dále je uvedeno množství materiálů a prací - odřezání dřevěných pilot, zaberanění štětovnic, žulové kvádry, železobeton, kamenný zához a další.
Areál na pravém břehu Vltavy s dvěma novými travnatými ostrovy a kanálem nabízí přírodní prostředí pro relaxaci a zpevněný přístup do řeky. Původní cyklostezka byla rozšířena ze tří na pět metrů. Celý areál je bezbariérově přístupný. Vplutí do kanálu není možné. Oproti původní studii je návrh zelenější, bylo vysazeno osm dubů, osm javorů a řada původních bylin s očekáváním samovolného rozšíření. Koruny ostrovů odpovídají hodnotě Q1 až Q2, byly navrženy na výšku 80 až 100 cm nad vodní hladinou.
Na severní ostrov o ploše 847 m² je přístup z 3D tištěných prvků na betonovém základu, na jižní ostrov o ploše 1 325 m² je přístup z monolitické železobetonové desky na železobetonovém základu. Technický dozor stavebníka: Dipl. tech. Nová silnice I/27 v čtyřpruhovém uspořádání umožnila převedení dopravy ze stávající dvoupruhové silnice I/27, čímž se odstranil tranzitní průjezd převážně těžké nákladní dopravy přes několik úrovňových průsečných křižovatek a průjezd obcí Horní Lukavice. Na nové komunikaci jsou dvě mimoúrovňové křižovatky se silnicemi III. tříd. Z hlediska odvodnění komunikace bylo nutné pro úsek ležící v povodí řeky Úhlavy jimat srážkové vody do kanalizace a přečišťovat je, a proto je v části nové komunikace zřízena nová středová kanalizace. Pro ochranu obce Horní Lukavice před hlukem je podél komunikace navržen protihlukový val, kde byly použity zeminy ne úplně vhodné pro výstavbu.
Výstavba komunikace byla provedena za minimálních výluk na stávající komunikaci. Z geologického hlediska byly na stavbě složité poměry, protože se zde vyskytovaly převážně jílovité zeminy a uhelné jíly s vysokou plasticitou. Z těchto důvodů byly pro urychlení sedání násypů použity vertikální drény do hloubky 10−15 m. Výpočty a sedání násypu při stavbě potvrdily správnost použitého opatření. Nepříznivé geologické poměry ještě umocňovala vysoká hladina podzemní vody, pro jejíž snížení byly navrženy hloubkové drenáže pod úrovní parapláně silničního tělesa. Před dokončením projektu DSP byla na žádost Policie ČR Plzeňského kraje navržena plocha u druhé mimoúrovňové křižovatky pro umístění mobilních vah kamionů tak, aby se minimalizovaly problémy destrukce vozovek od přetížených nákladních vozidel.
Technický dozor stavebníka: SGS Czech Republic, s.r.o. Stavebník: Ředitelství silnic a dálnic s. Trasa dálnice je vedena po severozápadním okraji nivy řeky Moravy v souběhu s již existující dopravní cestou - železničním koridorem tratě Břeclav-Přerov. V úseku od Babic do Bzence je umístěna v rovinatém, převážně nezastavěném území s intenzivní zemědělskou činností. Zprovozněním se rozšířila dálniční síť o 21,7 km. Stavba zahrnovala přeložky a úpravy komunikací 15,3 km, 385 stavebních objektů, 6 mimoúrovňových křižovatek, 32 mostních objektů, 7 opěrných a zárubních zdí, 19 drážních objektů, 6 protihlukových stěn o délce 1 866 m. Projektová dokumentace: PDPS: HBH Projekt, spol. s r.o., Ing. Jiří Boháč, Ing. Autorský dozor: Ing. Otakar Hornoch a Ing. Stavebník: Ředitelství silnic a dálnic s. Cena bez DPH: 5,96 mld.
Současný rámec a legislativní kontext
V roce 2024 nabyl účinnosti stavební zákon, který nahradil dřívější úpravu. Z pohledu liniových staveb platí, že tyto stavby jsou zřizovány či užívané ve veřejném zájmu a mohou být zjednodušeně povolovány v režimu zvláštních předpisů. ZoUV (Zákon o rychlejší výstavbě dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací) představuje klíčový nástroj pro zrychlení, zjednodušení a koordinaci povolovacích řízení pro liniové stavby. V ZoUV je řada ustanovení, která umožňují zkrácení lhůt a lepší koordinaci s dotčenými orgány, a zahrnují i zvláštní postupy při vyvlastnění a veřejném zájmu. ZoUV byl sedmkrát novelizován a jeho dopady na povolovací řízení se vztahují i na projekty TEN-T a projekty společného zájmu (PCI).
Definice liniových staveb se tradičně spojuje s inženýrskými sítěmi a s technickými komunikacemi, avšak právní rámec se posunul i do občanského zákoníku, kde jsou liniové stavby definovány jako stavby, které nejsou součástí pozemku. Stavby dopravní a technické infrastruktury jsou v zákonech vymezeny jako veřejná dopravní a technická infrastruktura, která může být realizována za veřejného zájmu a podléhá specifickým pravidlům. Nedílnou součástí procesu je získání soukromoprávního užívacího titulu k umístění na cizích pozemcích, a pokud není možné dohodnout, použije se vyvlastnění.
Evropská legislativa i pravidla TEN-E kladou důraz na rychlou realizaci projektů spojených s transevropskými sítěmi, včetně povolovacích procesů. Projekty PCI vyžadují priority a minimální administrativační zátěž, a to spolu s jasnými pravidly pro komunikaci s veřejností a časovými limity. Z pohledu praxí zůstává klíčové, že stavebník musí vyřešit související práva k pozemkům a případné vyvlastnění, pokud nelze dosáhnout dohody.
V souvislém textu jsou zmiňovány i problémy formálních chyb ve stavební dokumentaci, které mohou zpomalovat řízení či vést k zneplatnění rozhodnutí. Důležitá je potřeba ověřovat výsledky AI pomáhajících nástrojů a zároveň zajistit, aby lidský faktor zůstával klíčovým v ověřování a rozhodování.
tags: #rozvoj #a #spolehlivost #staveb #technicke #infrastruktury