Klasicky dle sklonu lze střechy rozdělit na rovné, ploché a šikmé. Toto je však členění spíše dle vzhledu, než dle funkce. Střechy je nutné posuzovat vždy v kontextu domu a využívání prostorů pod nimi. V minulosti se realizovaly oba základní typy střech - ploché a šikmé. Ve středním zeměpisném pásmu, tedy i u nás, se obvykle stavěly šikmé střechy, protože déšť zde bývá dlouhý a relativně mírný. Jako ochranu proti němu je možné použít různé deskové materiály, po kterých voda stéká dolů. To byly břidlicové či šindelové střechy, nyní obvykle betonová či pálená krytina. Tyto střechy musely být šikmé, aby voda dobře stékala. Sklon střechy se řídil konkrétními klimatickými podmínkami dané oblasti, což si uvědomíme třeba při cestě do Chorvatska, kdy projíždíme horami k moři. Ve vyšších nadmořských výškách a tam, kde více prší, jsou střechy strmější, naopak u moře plošší. Mírně zateklá voda v prostoru pod střechou nevadila. Tam, kde jsou deště málo časté, zato přívalové (rovníkové země), nebylo nutné budovat nějakou zvláštní ochranu proti dešti, protože když začalo pršet, voda stejně natekla všude. U šikmých střech vznikl prostor mezi nosnou konstrukcí stropu a střechy, který bylo možné využívat, obvykle jako úložiště sena či potravin. V pozdějších dobách, kdy byl nedostatek bytů, začaly být tyto prostory využívány pro bydlení. V tom okamžiku však konstrukce střešního pláště, která doposud měla pouze hydroizolační funkci, zároveň převzala funkci tepelně izolační, což začalo přinášet mnohé problémy. Dokud bylo teplo levné a lidé nevyžadovali konstantní tepelnou pohodu, problémy nebyly příliš velké. Z tohoto pohledu je možné konstatovat, že podkrovní místnosti jsou svým způsobem nouzové řešení prostoru a přináší vedle výhody - využití jinak dnes nevyužitelného prostoru - i negativa, kterým je nutnost velmi důsledně řešit konstrukci střešního pláště. To je komplikované i tím, že plášť je tvořen nosnou konstrukcí, obvykle se používá principiálně stále tatáž krovová konstrukce, která se používala dříve (ležatá stolice, stojatá stolice, hambalkový krov apod.) pouze s tím rozdílem, že máme navíc tepelně izolační požadavky na souvrství. Velkým problémem u podkrovních místností je osvětlení a větrání. Pokud je řešeno klasickými okny ve vikýřích, tak je problém menší, avšak použití šikmých oken je velmi problematické. Nutné je prvořadě řešit hydroizolační funkci (voda ze střechy nad oknem musí okno obtékat) a až na dalším místě jsou tepelné izolace. Problémem šikmých střech je i to, že zde je obvykle použito dřevo, které prochází jednotlivými vrstvami a mohou zde při málo odborné a důsledné realizaci vzniknout místa, kde bude docházet ke kondenzaci vodní páry na dřevěné konstrukci s nebezpečím následného růstu hub. Ploché střechy mají v našich krajích původ ve funkcionalistické architektuře, jejich masivní rozvoj však začal se stavbami panelových domů. Jejich konstrukce byla velmi jednoduchá. V podstatě se jednalo o další strop, na který byla položena asfaltová hydroizolace. Tepelná izolace v poměrně malé tloušťce se začala používat později. Tato konstrukce střechy neřešila rozdíl mezi částečným tlakem vodní páry v interiéru a v exteriéru. Tím byl přímo vyvolán problém kondenzace vodní páry ve střešním plášti, neboť vodní pára pronikající z interiéru do exteriéru narazila na studenou oblast pod hydroizolací, kde začalo docházet k masivní kondenzaci vodních par. Hydroizolace byla navíc málo pružná a docházelo k jejímu stárnutí. Následkem bylo porušení hydroizolace a následné zatékání. Ne nadarmo se říkalo, že existují dva druhy plochých střech - ty, co tečou a ty, které budou téci. Jednoznačně lze říci, že šikmé střechy architektonicky zapadají do koloritu naší republiky. Sklon střechy je dán historicky kolem 45° a tak střechy s mírným spádem působí nehezky. Naopak však k nám zapadají i ploché střechy, což je dáno naší významnou funkcionalistickou architekturou. K výhodám šikmých střech patří větší obestavěný prostor při opticky nižší stavbě. K jejím nevýhodám patří velmi obtížné řešení tepelné izolace v dostatečné tloušťce odpovídající poloze izolace (vlivem tepelné radiace je nutné konstrukce obrácené k nebi tepelně izolovat více, než konstrukce obrácené k předmětům na zemi). Tyto tloušťky tepelné izolace by měly být minimálně 240 mm, pokud v nich není umístěna nosná konstrukce, pokud v ní však je dřevěný krov, měla by bát tato tloušťka minimálně 300 mm, více je pochopitelně lépe. Na základě zkušeností získaných při měření infrakamerou lze konstatovat, že šikmé střechy nad obytným podkrovím jsou velmi často provedeny chybně, protože ukládání tepelné izolace mezi nosnou konstrukci je namáhavé a vyžaduje důsledné vyplnění všech prostor. Neobydlené podkrovní prostory mohou být využívány jako úložné prostory, naopak ploché střechy mohou být navrženy jako obytné. Na obrázcích jsou fotografie rodinných domků z konkrétní vesnice. V této vesnici je mnoho dalších domů se zajímavými střechami, bohužel zde není novostavba rodinného domu v klasickém stylu "podnikatelské baroko". Obzvláště tyto domy jsou z pohledu střech velmi zajímavé. Foto 1 představuje novostavbu řadových rodinných domků. V těchto domech se velmi často vyskytují závady v tepelných izolacích, což dokumentují Termogramy č.1 až 6. z tohoto domu. Když se dnes rozhlédnete kolem sebe nebo si prohlížíte obrázky měst, uvidíte v podstatě dva druhy střech: rovnou a šikmou střechu. Tyto dva typy střech se u nás prosadily. To je zásadní otázka, kterou si stavebníci musí položit, pokud si chtějí splnit sen o vlastním bydlení. Střecha je "tváří domu" a formuje charakter vašeho domova. Při rozhodování o tvaru střechy hraje důležitou roli také další využitelný prostor, náklady a energetická náročnost. Šikmá střecha nabízí především jednu věc: Místo. Obytné podkroví je pro každého majitele domu šancí, jak si splnit dávné sny o bydlení. Kromě toho lze do střešní konstrukce zabudovat vikýře nebo výklenky pro střešní okna a střešní terasy. Oproti tomu rovná střecha ponechává pro zvětšení obytného prostoru pouze možnost přístavby ze strany. Šikmá střecha nabízí velmi dobrou ochranu proti rozmarům počasí: Rozráží vítr, takže je bezpečnější, a dešťová voda i sníh mohou snadno odtékat. U rovných střech může zadržená vlhkost vést k problémům. Obecně totiž platí: Čím větší úhel sklonu střechy, tím lepší odtok. Jedním z aspektů, který je při výběru tvaru střechy stále důležitější, je vliv na energetickou náročnost domu. Tepelná izolace střechy ovlivňuje energetickou bilanci a je často příčinou zbytečných tepelných ztrát. Rozhodující je přitom nárůst plochy. V případě použití fotovoltaických systémů jsou vhodné zejména domy se šikmými střechami. Fotovoltaické nebo solární panely integrované do povrchu střechy harmonicky a bez většího úsilí splynou s vizáží domu. Při rozhodování o tvaru střechy hraje samozřejmě roli také finanční hledisko. Cenové rozdíly jsou značné. Rovná střecha je přitom nejlevnější. Náklady na údržbu jsou však vyšší než u ostatních typů střech. Ploché střechy jsou moderní volbou, která se často používá pro komerční a průmyslové budovy. Jsou obvykle levnější a snadnější na instalaci, ale mohou vyžadovat pravidelnou údržbu a jsou náchylnější k únikům vody. Střecha je ozdobou domu, která vás zároveň musí dobře chránit před povětrnostními vlivy. Na výběru správného typu střechy si proto dejte záležet. Typ střechy se nevolí jen z estetického pohledu, je dobré zvážit také umístění stavby a zejména potřebnou velikost podstřešního prostoru. Střechy můžeme rozdělit z několika hledisek. Jednoplášťové střechy - nejrozšířenější typ. Díky současným kvalitním hydro a tepelně izolačním materiálům jsou velice vhodné na stavby pro bydlení i další účely, pokud zde není zvýšená produkce vlhkosti (nad 60 % relativní vlhkosti vzduchu). Víceplášťové, zejména dvouplášťové - typické pro větší veřejné či účelové budovy. Horní vrstva plní funkci ochrannou a hydroizolační, spodní vrstva pak tepelně izolační. Prostor mezi vrstvami je odvětráván. V našem článku se však zaměříme na typ střechy podle tvaru, její výhody, nevýhody a využití. Kromě níže uvedených najdete i celou řadu kombinací tvarů střech. Sedlová střecha patří k základním jednoduchým typům střech a jde o historicky nejrozšířenější druh v ČR. Najdete ji jak u samostatně stojících rodinných domů, tak i v řadové zástavbě, stejně jako u chalup ve vysokohorských oblastech. Sedlovou střechu tvoří dvě šikmé střešní roviny spojené v hřebeni a dva štíty. Vidět můžete i obrácenou sedlovou střechu, kdy se dvě šikmé plochy stýkají v úžlabí. Zpravidla bývá jednoplášťová nebo dvouplášťová, ale dělá se i tříplášťová sedlová střecha. Sklon sedlové střechy záleží na použité střešní krytině a na případném využití podkrovních prostor. Minimální sklon pro sedlovou střechu bez podkroví je 5°, ale odvíjí se od vybrané střešní krytiny. Pro obytný prostor pod střechou je ideální sklon 35°-45°, který zajistí nejen pohodlné obývání, ale také plynulé odtékání dešťové vody do okapů. Valbová střecha se konstrukčně podobá sedlové, ale na obou koncích má místo štítu dvě šikmé sedlové plochy neboli valby. Tvoří ji tedy čtyři šikmé plochy, přičemž dvě protilehlé mají tvar lichoběžníku a na vrcholu jsou spojeny hřebenem, ostatní dvě mají tvar trojúhelníku a jsou spojeny k lichoběžníkovým stranám. Existuje také polovalbová střecha, která je rovněž tvořena čtyřmi šikmými střechními plochami a hřebenem, ale má alespoň částečně ponechaný štít. Valbová střecha je velmi oblíbená u samostatně stojících rodinných domů pro svoji elegantnost. Lze na ni použít prakticky jakoukoli střešní krytinu. Je ideální pro oblasti se silnými dešti a větrnými poryvy. Úhel sklonu valeb pro regiony s mírnými dešťovými srážkami je 5° až 40°, při náročnějších podmínkách 40° až 60°. Co se obytného podkroví týká, je to u valbové střechy trochu složitější. Podle požadavků na obytnou místnost v prostorách se šikmými stropy dle vyhlášky č. 268/2009 Sb. a ČSN 73 4301 k bydlení lze využít jen střední část podkroví. Stanová střecha je podobná střeše valbové, ale není zakončena hřebenem. Trojúhelníkové střešní roviny se zde sbíhají do vrcholu a tvoří čtyřboký jehlan. Variantou je jehlanová střecha s ostřejším spádem střešních rovin. Standardně jsou oba typy tvořeny čtyřmi střešními plochami. Stanovou střechu najdete zejména na domech s čtvercovým půdorysem a přízemních bungalovech, oblíbená je také u altánů, pergol a jiných přístřešků. Mívá nižší sklon, takže podkroví lze využít jen jako odkládací prostor. Střešní krytinu pro stanovou střechu je třeba volit s ohledem na nižší sklon. Ochrana prostoru pod střechou ze všech stran. Pracnější pokládka střešní krytiny s většími materiálovými ztrátami. Mansardová střecha má dva různé sklony a často se kombinuje s okny a balkony. Mansardová střechy se v minulosti nejvíce pokrývaly pálenými taškami nebo šindelem. V současnosti lze použít všechny typy krytin vhodné pro vyšší sklon. Originální vzhled a vyšší cena realizace. Teď už znáte typy střech; co tedy vzít v úvahu při rozhodování mezi sedlovou a valbovou, případně uvažovat o jiné variantě? Z hlediska finančních možností jsou tvary střech seřazeny od nejlevnějších po nejdražší: Sedlová a pultová. Stanová, případně jehlanová. Valbová, polovalbová a mansardová. A pak samozřejmě záleží, jestli chcete mít obytné podkroví. Pokud ano, nejlepší volbou je střecha mansardová a sedlová, přičemž u ní hraje velkou roli sklon střechy. Méně výhodnější je střecha valbová/polovalbová, s pultovou a stanovou na obytné prostory pod střechou zapomeňte. Ať už si zvolíte jakýkoli typ střechy, všechny materiály vybírejte od prověřených výrobců a hledejte zkušené řemeslníky. Střecha by měla něco vydržet. Spoustu potřebných produktů ve vysoké kvalitě naleznete u nás, tak se bez obav pusťte do nakupování třeba hned teď. Ukázka srovnání a rozhodování mezi šikmou a rovnou střechou vyžaduje klidnou analýzu konkrétní situace. Univerzálna odpověď na otázku z nadpisu totiž neexistuje, vždy závisí na kontextu. Před samotným výběrem typu střechy je dobré zamyslet se nad viacerými faktory: lokalita, klimatické podmínky, plánovaný styl architektury, budoucí využití prostoru a možnosti údržby. Při návrhu nového domu na vás bude čekat množství rozhodnutí a mezi ty nejdůležitější patří i výběr střechy. Ponuka striech je veľmi pestrá, staviť můžete na sedlovou, valbovou, plochou nebo pultovou střechu. Následně, podle zvoleného typu střechy si budete vybírat střešní krytinu. Pokud bychom měli udělat krok zpět v rozhodování, ocitli bychom se před otázkou, zda upřednostnit šikmou nebo rovnou střechu. Správně zvolená střecha má vplyv na energetickou efektívnost stavby. Šikmé střechy například umožňují lepší větrání podkroví, čím přispívají k tepelné pohodě v letních měsících. Za šikmé jsou považovány střechy se sklonem od 10° do 45° a neodmyslitelně patří ke koloritu obytných čtvrtí a vesnic. Svoji oblibu si získaly díky kombinaci užitkových vlastností, jednoduché údržbě a také díky relativně nenáročné konstrukci. V českých zemích oceníte při šikmých střechách i jejich odolnost vůči povětrnostním vlivům a schopnost zajistit odtékání vody. Zásadní výhodou šikmých střech jsou i nízké nároky na údržbu a také možnost využití prostoru pod střechou. Pro mnohé váhající je tím nejsilnějším argumetem právě možnost využití podkrovních prostorů, či už jako povaly na odkládání věcí, nebo rozšíření obytného prostoru. Rovné střechy ještě stále rozdělují stavebníky na dva tábory - ti, kteří na ně nedají dopustit, a ti, kteří by si je nikdy nevybrali. Střechy se sklonem nižším než 10°, které už považujeme za rovné, byly oblíbené i v minulosti, zejména v 70. letech, kvůli jednoduchosti a nízké finanční náročnosti zhotovení. Po období popularity šikmých střech si rovné střechy své místo obhájily v projektech moderních domů. Důležitým argumentem pro rovných střechy jsou nižší náklady na realizaci, avšak vyžaduje se kvalitní izolace a následná údržba. Práve rovné střechy jsou vhodné pro moderní městskou zástavbu a umožňují realizaci zelených střech nebo teras. Zelené střechy mohou absorbovat dešťovou vodu, zlepšovat kvalitu ovzduší a sloužit jako tepelná izolace, ale vyžadují dokonalou odolnost proti prorůstání kořenů a zadržení vody. Ploché střechy bývají doprovázeny menšími nároky na zastavěnou plochu, jejich realizace však vyžaduje precizní hydroizolaci a dostatečnou tepelnou izolaci. Moderní ploché střechy často využívají povlakové hydroizolace, které jsou pružné, odolné vůči UV záření a prorůstání kořenů. Střecha tedy není jen praktickým prvkem, ale i výrazem architektury a životního stylu majitele domu.
Hlavní rozdíly a praktické dopady
Šikmé střechy mají výhodu v odtékání vody a sněhu, snadnějším odvodu a možnosti využití podkroví jako obytného prostoru. Naproti tomu rovné střechy poskytují více prostoru pro moderní architekturu, terasy a zelené prvky, a často bývají levnější na realizaci. Ploché střechy vyžadují pečlivé řešení hydroizolace a tepelné izolace, ale jejich konstrukce umožňuje jednodušší rekonstrukce a v některých projektech i zelené střechy či parkování. Kvalitní realizace a použití vhodných materiálů je klíčová pro dlouhou životnost obou typů střech.
Nepříjemné aspekty šikmých střech zahrnují vyšší pořizovací náklady, náročnost realizace a riziko kondenzace v dřevěných konstrukcích při špatné izolaci. Na druhé straně ploché střechy bývají náchylnější k zatékání, vyžadují precizní hydroizolaci a mohou mít kratší životnost bez správné údržby. Při volbě typu střechy je tedy potřeba zvažovat klimatické podmínky, plánované využití podstřešního prostoru a ekonomické možnosti.
- Šikmé střechy umožňují obytné podkroví a často delší životnost krytin.
- Rovné střechy nabízejí modulárnost a možnosti zelených střech či teras.
- Ploché střechy bývají levnější na realizaci, vyžadují kvalitní izolaci a pravidelnou údržbu.
Praktické tipy pro rozhodování
Při rozhodování o tvaru střechy hraje důležitou roli nejen estetika, ale i využití prostoru, energetická náročnost a ceny. Stavba střechy je mimořádně důležitým krokem při výstavbě domu a důraz na její kvalitní provedení je naprosto nezbytný. Klasické střechy lze rozdělit dle jejich sklonu na šikmé a ploché. Pojďme se podívat na jejich rozdíly a hlavní výhody a nevýhody. Nutno říci, že šikmá střecha je pro českou krajinu typická a je stále nejčastější volbou pro stavbu nového domu. Hlavní výhodou šikmých střech je využitelnost podkrovních prostor. Zároveň zde vzniká větší obestavěný prostor při opticky nižších stavbách.
Další výhodou šikmých střech je ve většině případů delší životnost použité krytiny. Střecha se také obejde delší dobu bez údržby a nedochází k problémům s odvodněním. U plochých střech je zpravidla údržba náročnější a jejich životnost bývá kratší. V neposlední řadě je výběr krytin pro šikmé střechy mnohem větší než pro ploché. Šikmé střechy však mají i mnoho nevýhod. Jednou z nich je cena a vyšší nároky na přesnou řemeslnou práci. Právě kvalitní realizace střechy od zkušené firmy je zásadní pro její dlouhou životnost a bezproblémové fungování.
Konstrukce šikmé a ploché střechy
Nejčastější typy šikmých střech
- Gambrel střecha - dva nebo více úrovní s různým sklonem, prostor pro podkrovní bydlení.
- Sedlová střecha - dvě šikmé roviny spojené v hřebeni, dobré odvodnění v deštivých oblastech.
- Mansardová střecha - čtyři strany, dvojitý sklon, využití podkroví pro bydlení.
- Valbová střecha - čtyři šikmé plochy se dvěma valbami, robustní a větruodolná.
- Pultová střecha - jedna rovina, vhodná pro moderní domy a snadnou montáž.
- Stanová (jehlanová) střecha - čtyři střešní plochy doolů, vhodná pro čtvercový půdorys.
Nejčastější typy plochých střech a jejich konstrukce
Do plochých střech se často volí systém s asfaltovými pásy, vlhčenými membránami a moderními hydroizolacemi. Ploché střechy zabírají méně místa, a proto se na ně spotřebuje méně materiálu než na šikmé střechy. U plochých střech je ideální nosná konstrukce z železobetonového monolitického systému s parozábranou, souvislou tepelnou izolací a povlakovou hydroizolací. Před desítkami let se první rovné střechy objevovaly u panelových domů, kdy byla krytina rovné střechy tvořena asfaltovou hydroizolací. Problematika rovných střech je jasná - důležité je tento druh střechy vytvořit tak, aby do ní neteklo a to ani v budoucnu. Dnešní moderní ploché střechy používají povlakové fólie a často umožňují realizaci zelené střechy či terasy.
Konstrukce šikmé a ploché střechy
Závěrečné úvahy o výběru
Střecha je jedním z nejdůležitějších prvků každého domu nebo budovy. Slouží k ochraně před srážkami a vlivy počasí a také dodává budově charakteristický vzhled. Existují různé typy střech, které se liší svým tvarem, materiálem a konstrukcí. Při výběru střechy je důležité zvážit jak estetiku, tak praktické aspekty jako využití podstřešního prostoru a energetickou náročnost. Střecha by měla být volena s ohledem na lokalitu, klimatické podmínky a rozpočet.
Praktické shrnutí pro volbu typu střechy
Při rozhodování o tvaru střechy je nutné zohlednit, zda chcete obytné podkroví a jaká bude celková ekonomika projektu. Šikmé střechy nabízejí výhody v podobě prostoru a odolnosti vůči povětrnostním vlivům, zatímco rovné střechy umožňují moderní design, terasy a zelené plochy. Ploché střechy mohou být levnější na realizaci, ale vyžadují kvalitní izolaci a pravidelnou údržbu. Výběr konkrétního typu střechy by měl vycházet z pečlivé analýzy podmínek a požadavků projektu.