Omítky svépomocí vyšly cca na 30000 Kč (materiál + nářadí) = cca 5 palet materiálu.
Výhody strojních omítek jsou nesporné - kvalita a velká rychlost provedení.
Samozřejmě záleží na firmě, ale když je za týden hotová omítka v celém domě, je to pěkný pohled.
A firmy z něčeho chtějí samozřejmě žít.
Na celý dům to vychází něco přes 200 000 Kč.
VideoTady by mělo být vloženo video.
Alespoň pokusně v jedné místnosti, v nějakém kumbále nebo tak…
Po shlédnutí několika videí a prohlédnutí článků jsem se rozhodl pro sádrové omítky, které lze aplikovat v jedné vrstvě.
Z DEKu jsem objednal paletu sádrové omítky Knauf MP75L.
Jedná se o lehčenou sádrovou omítku, která se v příslušném poměru pomaloběžným míchadlem smíchá s vodou.
Omítku lze pak aplikovat nastříkáním na stěnu, případně ručně pomocí nerezového hladítka.
Podklad pod omítky bylo nejprve nutné napenetrovat penetrací Aufbrennsperre v doporučeném poměru smíchaném s vodou.
Penetrace sjednocuje a snižuje savost podkladu.
V jednom místě jsem omítku nanesl na podklad bez penetrace - omítka rychle vyschla a nešla pořádně uhladit!
Žlutá barva penetrace umožňuje snadnější identifikaci ošetřeného povrchu.
Na celý dům se spotřebovalo cca 30 kg penetrace.
Na přípravu omítky jsem si koupil hranatou 90l plastovou nádobu a 20l kýbl na vodu.
Omítku jsem vždy míchal v doporučeném poměru (18 l vody a 30 kg omítky) dvoumetlovým pomaloběžným míchadlem z Lidlu.
Omítka je pak relativně tekutá a dost lepivá, nejde tedy nahazovat, ale pouze natahovat.
Někdy bylo potřeba přidat vody trochu více, aby měla omítka stejnou konzistenci.
Na půlmetrové nerezové hladítko jsem nanesl cca 3 až 5 zednických (nerezových) lžic omítky a tu běžným způsobem natahoval na zdi.
Tloušťka takto nanesené vrstvy byla cca 0,5 cm.
Omítku jsem nanesl na jeden zátah alespoň na jednu celou zeď.
V této fázi nezáleží na úplné rovinnosti.
Omítku jsem následně „h“ latí strhl do roviny ve dvou na sobě kolmých směrech.
Pokud se někde objevila „díra“, tak jsem na místo nanesl trochu omítky a část stěny opět strhl „h“ latí.
Po zavadnutí omítky (na dotyk dlaní je omítka pevná) jsem povrch srovnal fasádním hladítkem.
Opět ve dvou kolmých směrech - povrch se tím krásně vyhladil.
Pokud někde zůstala nějaká nedokonalost, ta se odstraní v dalším kroku.
Důležité je, aby někde nebyly nějaké „díry“.
Po další cca hodině je možné povrch již pevné omítky navlhčit a rozfilcovat.
Povrch se sjednotí, omítka pustí sádrové mléko, které se fasádním hladítkem zahladí do roviny.
Omítka je pak hladká a lesklá.
V mém případě jsem omítky následně i brousil bruskou na omítky.
Okolo oken jsem používal APU lišty a rohové lišty s perlinkou.
Ty jsem samozřejmě používal i na „vnější“ rohy.
Nejdříve jsem na místo nanesl trochu sádrové omítky a lištu do ní zatlačil.
Srovnal jsem ji v obou směrech podle laseru.
Když omítka lehce zavadla, tak jsem natáhl omítkou přiléhající stěny.
Dále jsem perlinku umisťoval na místa jako rohy oken, přechody okolo věnce apod.
S mým tempem se dalo natáhnout cca 10 bm omítky.
To je cca 25 m2 omítky za den.
Samozřejmě záleží na členitosti stěn - u oken a dveří se postup práce výrazně zpomaloval.
Ale rovné stěny „bez ničeho“ se omítaly celkem dobře.
Navíc v jednom člověku je nutné práci po nějaké době přerušit, nenatahovat novou omítku, ale strhnout a vyhladit již omítnuté části před zatvrdnutím.
Omítku je potřeba nechat první den „uzavřenou“, aby nedošlo k jejímu rychlému vysušení - potřebuje čas a vlhkost, aby proběhly všechny chemické reakce.
Od druhého dne je možné již intenzivně větrat, aby se voda z omítky dostala.
U mě do celého domu do omítek padlo cca 3000 litrů vody.
Jaké jsou další výhody? Sádrové omítky si získávají stále větší oblibu.
Oproti tradičním vápenocementovým omítkám nabízejí vyšší komfort v interiéru i rychlejší a efektivnější aplikaci.
Není ani nutné čekat na vyzrání podkladu, což urychluje stavební práce.
Jejich vysoká tepelná vodivost zajišťuje rovnoměrný přenos tepla při stěnovém vytápění nebo chlazení.
Přirozeně regulují vlhkost v interiéru - přebytečnou absorbují a při suchém vzduchu ji uvolní zpět.
Finální úprava povrchu se provádí už při nanášení omítky.
Způsob zpracování umožňuje hladký nebo jemnozrnný vzhled, což dává širší možnosti estetické úpravy interiéru.
Sádrové omítky přinášejí nejen vizuálně atraktivní povrch, ale také zlepšují kvalitu vnitřního prostředí a zrychlují stavební procesy.
Se sádrovými omítkami lze vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky.
Tuto vlastnost ocení jistě nejeden majitel panelového bytu, když se pustí do rekonstrukce.
Navíc hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami.
Pro omítání pórobetonových tvárnic (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka v celé ploše!
Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů.
Při zpracování omítky Rimatu 100 DLP oceňujete její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu.
Na pórobeton (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše!
Do čisté nádoby s čistou vodou pomalu nasypeme směs Rimat.
Po úplném pohlcení vodou se směs nechá 3-5 minut nasáknout.
Směs se dokonale rozmíchá.
Sádrové omítky Rimat se aplikují ručně natahováním pomocí nerezového hladítka nebo strojně.
Při aplikační tloušťce nad 5 mm je vhodné plochu srovnat pomocí hliníkové „h“ latě.
Při nanášení větších tloušťek se provede srovnání plochy tažením latě do kříže, tj.

Sádrové omítky a jejich aplikace
O mutky jsem brousil dvěma bruskami a ručním brousítkem na sádrokartony (brusná mřížka na sádrokarton).
Na broušení jsem používal brusné kotouče hrubosti 100 a 120.
Nejprve jsem obrousil plochy elektrickou bruskou.
Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různé hladké podklady.
Do čisté nádoby s čistou vodou pomalu nasypeme směs Rimat.