Půdní vestavby jsou často nejdostupnější možností, jak získat zajímavé bydlení za přijatelnou cenu.
Vnitřní prostor rekonstruovaného podkroví rozdělují příčky, které mají výrazný podíl na kvalitě bydlení v podkroví.
Jaké materiály se pro vnitřní nenosné stěny - příčky používají nejčastěji, na jaké vlastnosti bychom měli klást důraz a jaké funkce musí splňovat ve specifických podmínkách podkrovního interiéru?
Požadavky na životní prostor stále rostou a s nimi se zvyšují také nároky na svislé stěnové konstrukce.
Specifickou kategorii tvoří podkrovní příčky, které musí splňovat několik funkcí.
Kromě vymezení a rozčlenění prostoru mají co nejlépe izolovat hluk z ostatních místností, zajišťovat protipožární funkci (omezit šíření případného požáru) a v případě oddělení obytného prostoru od půdy se samozřejmě klade důraz i na tepelně izolační schopnosti příček.
Při volbě materiálu bychom měli zohlednit charakteristické mikroklima podkroví.
S jakými materiály se v půdních vestavbách pracuje nejčastěji?
Rozhodně záleží na dosavadním stavu stavby a na tom, jaký charakter bude vestavba mít.
Někdy lze navázat na ucelenou koncepci stavby, jindy je lépe využít propracovaná systémová řešení renomovaných výrobců.
Hlavní roli hraje sádrokarton a jeho využití v podobě lehkých a snadno realizovatelných příček.
Na druhou stranu mohou být zajímavým řešením i skleněné tvárnice, které v podkroví pomohou udržet více světla.
Časté jsou i dřevěné obklady konstrukce příčky namísto sádrokartonu, nejčastěji z palubek.
Zásadní limity vždy udává stav stropní konstrukce a její dispozice.
Proto pro podkrovní vestavbu nelze vždy použít jakýkoli z materiálů.
Výborné akustické vlastnosti by nabízela klasická plná cihla, bohužel ji však limituje poměrně vysoká hmotnost a často i náročnost výstavby mokrou cestou včetně nadměrného objemu odpadu.
Další použitelnou variantou jsou pórobetonové tvárnice s nízkou hmotností (například YTONG), které lze pořídit v různých tloušťkách.
Ke slabinám pórobetonu ale patří horší zvukově izolační vlastnosti.
Nejvhodnějším materiálem je sádrokarton.
Minimálně zatíží stropní konstrukci a snadno se přizpůsobí nárokům šikmých a jinak tvarovaných ploch (běžné jsou různě tvarované sádrokartonové podhledy, které využívají i možností ohýbání sádrokartonu o menší tloušťce desek).
Příčka se sádrokartonovými deskami, vyplněná minerální izolací, má dobré zvukově izolační vlastnosti.
V nabídce některých výrobců najdeme dokonce druhy se zvýšenou zvukovou izolací.
S deskami s nízkou hmotností se pracuje snadno, rychle a čistě díky principu suché výstavby.
Do podkrovního prostoru se tak při výstavbě nedostává vlhkost.
Efektivně i efektně jím obložíme šikmé stěny a stropní podhledy.
Nenáročná je i úprava formátu desek.
Na sádrokartonové příčky jsou vázány specifické potřeby.
Chceme-li na stěnu zavěsit nějaký předmět, musíme použít speciální hmoždinku.
Těžší zařizovací předměty (skříňky, regály, umyvadla, …) pak kotvíme zásadně do konstrukce systému sádrokartonové příčky.
Opatrní bychom měli být také při povrchových úpravách sádrokartonových desek.
Kromě vymezení prostoru, kdy díky lehkým konstrukcím příček snadno změníme jeho dispozice, se od příček čeká především co nejlepší izolace zvuku.
Zajímavou kapitolou je i akumulační schopnost podkrovních konstrukcí.
Z tohoto úhlu pohledu více vyhovují materiály s vyšší akumulační schopností, které budou mít pozitivní vliv na tepelnou stabilitu podkroví.
Nedostatečné množství akumulací ploch patří ke klasickým problémům podkrovních bytů, které si v zimě nedovedou udržet teplo.
A nižší schopnost akumulace je právě zásadní negativní vlastností právě sádrokartonu.
Je proto vyvažována dostatečnou tepelnou izolací.
Půdní vestavby jsou dostupným řešením, jak z prostorů, které dříve sloužily pouze jako půda plná nepotřebných věcí, vytvořit atraktivní prostor pro bydlení.
Rekonstrukce podkroví nemusí být žádný oříšek.
Pravdou sice je, že výstavba půdních vestaveb podléhá přísným stavebním normám, pokud si však najmete firmu s dostatečnými zkušenostmi, pak bude rekonstrukce probíhat bezpečně a bez zádrhelů.
Půdní vestavby stavíme za pomoci sádrokartonových stropů a příček.
Díky snadné manipulaci se sádrokartonem je práce snadná a relativně rychlá.
Při rekonstrukcích půdních prostor myslíme na to, aby docházelo k co nejmenšímu zvyšovat zatížení původního (trámového) stropu.
Zjistíme, jestli je u Vás půdní vestavba realizovatelná, jaké úpravy bude třeba provádět se střechou, jakým způsobem se bude zavádět voda a elektřina a zdali bude potřeba zpevňovat podlahu.
Dáme Vám vhodná doporučení na počet a rozmístění oken, takže díky půdní vestavbě vznikne nové prosluněné bydlení, nikoliv tmavá kobka.
Plánujete půdní vestavbu a potřebujete poradit, jak vytvořit ze zatím nepotřebného prostoru atraktivní prostor k bydlení?
Půda ve starých objektech bývala v minulosti hojně využívána k hospodářským účelům nebo ke skladování věcí.
Dnes však půdy často zejí prázdnotou.
To je ovšem škoda v případě, že je půda vhodná pro půdní vestavbu.
Přestavbou půdy na podkroví zužitkujete nevyužívaný prostor, a to za cenu nižší než je cena přístavby nebo nástavby domu.
O tom, zda je půda vhodná pro půdní vestavbu, rozhoduje mnoho faktorů.
Limitující v případě půdní vestavby je výška hřebene.
Pokud se rozhodnete pro půdní vestavbu, mějte na paměti, že je nutné dodržet minimální světlou výšku obytného prostoru v podkroví.
U podkroví rodinného domu je to 2,3 m, a to alespoň nad 50 % podlahové plochy podkroví.
Světlou výšku vám můžou snížit kleštiny, hambálky nebo v některých případech i vazné trámy.
Čím větší sklon střechy, tím lépe pro půdní vestavbu.
V případě většího sklonu střechy můžete počítat s větší průměrnou světlou výškou a dokonce i s větší podlahovou plochou.
Minimální výška v obytném prostoru podkroví je 1,3 m.
Pro půdní vestavbu jsou nejvhodnější sedlové, pultové příp. polovalbové střechy.
Pokud chcete realizovat půdní vestavbu, prokonzultujte nejdříve s projektantem, zda bude možné podkroví zpřístupnit schodištěm.
Vedení instalací jako je voda, kanalizace, plyn a elektřina může být někdy problém.
Prosvětlení prostor půdní vestavby nebo podkroví závisí na tvaru střechy a typu zástavby.
Nejideálnější stav prosvětlení vnitřních prostor je okny ve štítových zdech.
V případě řadové zástavby nebo rozlehlé půdy přichází v úvahu střešní okna nebo vikýř.
Pro osvětlení místnosti uvnitř dispozice podkroví je možné využít světlovodu.
Pokud máte možnost vyhnout se střešním oknům a světlovodům, udělejte to.
Odborníci na tepelnou techniku tvrdí, že právě střešní okna a světlovody jsou problémová místa ve střešních konstrukcí.
V případě neodborného provedení může okolo těchto konstrukcí docházet k zatékání dešťové vody či ke kondenzaci vodní páry a vzniku plísní.
Pokud se i přesto pro střešní okno rozhodnete, jistě vás zaujme střešní okno, které vám nahradí i vikýř, popř. malý balkón.
Jedná se o střešní okno s dvěma pohyblivými díly - horní a spodní.
Horní díl střešního okna se vyklápí stejně jako klasické střešní okno, spodní díl se vyklopí do svislé pozice a tvoří tak zábradlí, přičemž vyklopená horní část okna tvoří stříšku pro případ špatného počasí.
Tip: Chystáte se na stavbu podkroví? Na konci článku najdete formulář pro porovnání nabídek firem ve vašem okolí.
Zdarma a bez práce si tak najdete tu nejvýhodnější.
S omezením stavebního úřadu se můžete setkat v případě, že budete kompletně rekonstruovat střechu a bude docházet ke zvýšení výšky hřebene střechy, zvýšení nebo snížení sklonu střechy nebo v případě, kdy budete chtít realizovat vikýř či ve střeše instalovat nová střešní okna.
Ze jména je vhodné pozvat na stavbu statika, který stanoví, zda je krov únosný, zda nepotřebuje vyztužit, lokálně opravit nebo zdemolovat a postavit nový.
Staré krovy bývají napadeny škůdci a nevratně znehodnoceny zatékáním vody.
Pokud jsou poškozeny jen některé části krovu, stačí je vyměnit a ostatní části vyztužit ocelovými pláty nebo oboustranným obložením deskami apod.
Doporučení pro izolaci: Nejčastěji používanými materiály jsou minerální vata, polystyren, fenolická pěna (více na Fenolická pěna - nejlepší tepelná izolace) nebo tepelná izolace PIR a PUR (více na Výhody PUR stříkané tepelné izolace).
V posledních letech se k izolaci podkroví a půdních vestaveb stále častěji používá také foukaná tepelná izolace, nejčastěji celulóza, která je z části vyrobena z novinového papíru.
Jedná se o velice efektivní řešení zabraňující tepelným ztrátám a hodí se zejména tam, kde běžnou izolací nelze zateplit kritické, špatně přístupná místa konstrukce.
Navíc je odolná proti požáru, hnilobě i plísním a je z recyklovaného papíru a tedy ekologická.
Tip: Firmu pro váš projekt seženete nejrychleji na konci článku.
Další vhodnou alternativou je foukaná izolace z kamenné vlny.
Pro ekology se nabízí zajímavá varianta - izolaci z konopí.
Jde o čistě přírodní látku bez dalších přidaných ingrediencí, což vám zaručí bezpečnou instalaci bez rizika zranění od ostrých úlomků.
Produkt je vyroben z proplétaných konopných vláken a je dodáván ve tvaru desek.
Podkroví můžete minerální vatou či konopnou izolací zateplit svépomocí, případně využít služeb profesionálních izolatérů.
Ovšem pokud zateplujete podkroví foukanou tepelnou izolací či stříkanou PUR pěnou, realizaci bude muset každopádně provést odborná firma.
Aplikace těchto tepelných izolací totiž vyžaduje použití speciální techniky a ochranných oděvů, které zpravidla nelze vypůjčit.
Při shánění firmy doporučujeme kontaktovat vícero firem a zajistit si cenové nabídky pro jejich porovnání.
Jak jsme vás již informovali v článku Jak ušetřit při výběru řemeslníka, někteří řemeslníci a stavební firmy ceny přemršťují v závislosti na zvýšené poptávce během hlavní sezóny.
Při výběru způsobu tepelné izolace nemusíte zůstávat pouze u klasického mezikrokevního zateplení s izolací mezi krokvemi a pod krokvemi ze strany interiéru.
Pokud si přejete mít přiznaný krov (viditelné krokve a trámy) a současně si nepřejete zmenšit vnitřní prostor, volte nadkrokevní izolaci.
Aby tepelná izolace správně fungovala, je nutné ji chránit před zatékáním do konstrukce a také před kondenzací vodních par uvnitř konstrukce.
Aby do konstrukce nezatékalo, je nutné aplikovat kvalitní střešní krytinu doplněnou o pojistnou hydroizolaci, která je umístěna vzhledem k tepelné izolaci z vnější strany konstrukce.
Kondenzaci vodních par zabráníme aplikací parozábrany.
Parozábrana je neprodyšná vrstva, která zabraňuje vniknutí vodních par do konstrukce a jejich následnému zkondenzování.
Nejčastěji je tvořena PE fólií, která je přidělána pod vrstvu tepelné izolace.
Při montáži parozábrany je nutné postupovat opatrně, aby nedošlo k jejímu lokálnímu poškození.
I malá díra v parozábraně dokáže napáchat velké škody.
Pára tímto defektem prostoupí do konstrukce, kde v určitém místě, dle okolních podmínek, zkondenzuje.
Konstrukce navlhne, dřevo může být napadeno plísní a mokrá tepelná izolace přestane plnit svoji funkci.
V tomto místě tak dojde k velkým tepelným ztrátám.
Spoje, prostupy a přesahy parozábrany musí být slepeny speciální páskou.
Tím je zaručeno, že vodní páry nepoškodí konstrukci krovu.
Příčky v podkroví: materiály a vlastnosti
V podkrovním prostoru rozdělujeme obytnou plochu příčkami.
Příčka je nenosná stavební konstrukce.
Její pomocí oddělujeme dva nezávislé typologické celky (například obývací pokoj a ložnici).
Půdní vestavba se realizuje nejčastěji ve starých domech.
Proto se upouští od těžkých zděných příček a především pro rekonstrukce podkroví se využívají příčky lehké.
Kromě vymezení a rozčlenění prostoru mají co nejlépe izolovat hluk z ostatních místností, zajišťovat protipožární funkci (omezit šíření případného požáru) a v případě oddělení obytného prostoru od půdy se samozřejmě klade důraz i na tepelně izolační schopnosti příček.
Typy materiálů pro příčky:
- Sádrokartonové příčky: Sádrokarton je nejvhodnějším materiálem pro vybudování podkrovních interiérů právě pro nízkou hmotnost sádrokartonových konstrukcí.
- Pórobetonové tvárnice (například Ytong): Další použitelnou variantou jsou pórobetonové tvárnice s nízkou hmotností.
- Ekopanely: V místech, kde potřebujeme větší nosnost, používáme ekopanel.
- Dřevo a palubky: Hezké prostředí můžeme vytvořit pokud použijeme jako materiál dřevo.
- Skleněné tvárnice: Na druhou stranu mohou být zajímavým řešením i skleněné tvárnice, které v podkroví pomohou udržet více světla.
- Zděné příčky: Samonosná zděná příčka je oproti výše zmíněným typům dražší.
Parametry příček: Příčky musí splňovat normy (ČSN) a mezi hlavní požadavky patří co nejmenší zvuková průzvučnost, tepelný odpor, únosnost, požární odolnost, zdravotní nezávadnost a estetická hodnota.
Příčky v půdních vestavbách jsou variabilní. Dají se poměrně lehce odmontovat a přemístit.
Namísto deskových výplní lze použít i jednoduché nebo dvojité prosklení včetně meziskelních žaluzií.
Sádrokartonové desky a jejich použití
Sádrokartonové desky se vyrábí pro běžné použití, impregnované a protipožární. Tyto tři základní typy sádrokartonů v praxi rozpoznáme podle barvy kartonu na povrchu desek.
Barva/Typ desky Vlastnosti Použití
White/ Univerzální - Běžné použití, nejlevnější pro příčky, podhledy, lehké podlahy.
Zelený / Impregnovaný - Odolnost vůči vlhkosti pro koupelny a vlhké prostory.
Červený / Protipožární - Zvýšená odolnost pro místnosti s vyšším rizikem požáru.
Modrý / Akustický - Nejlépe izolují hluk.
Speciální (bezpečnostní, s technologií rozkladu formaldehydu) - Zabezpečení prostor.
Sádrokartonové desky se vyrábějí v tloušťkách 9, 12,5 a 15 mm.
Nosná konstrukce, na kterou se desky upevňují, je vyrobena z ocelových profilů nebo z dřevěných latí.
Upevnění je provedeno pomocí šroubů a dále používáme spojovací prvky, závěsy, těsnící a bandážovací pásky a tmely.
Desky můžeme i přímo lepit na stěnu.
Realizace sádrokartonových konstrukcí v podkroví: konstrukce ze sádrokartonových desek jsou velmi oblíbené pro rychlé zhotovení a levné pořízení.
Podkonstrukci podkrovního opláštění lze vytvořit z ocelových R-CD profilů na krokvových závěsech.
Abychom podkonstrukci akusticky oddělili od nosných zdí, je nutné vždy na obvodový profil R-UD nalepit pěnové napojovací těsnění.
Sádrokartonové desky se osazují zásadně podélnou hranou kolmo ke směru montážních R-CD profilů.
Při opláštění je nutno zachovávat zásadu převazování spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily, tedy spáry desek nesmí tvořit kříž.
Upevnění sádrokartonových desek se provádí nejčastěji samořeznými šrouby typu TN.
Vzdálenost šroubů na stropech a šikmých částech opláštění je max. 170 mm.
V případě styku šikmých ploch v podkroví se postup výstavby nijak nemění.
Důležité je, aby ve styku šikmých ploch bylo napojení parozábrany spojité, těsné.
Kvalitní zpracování podkroví stojí především na použití materiálů a konstrukcí, které se dobře doplňují.
Díky systémovému řešení a správně provedeným detailům je možné předcházet praskání a vzniku mikrotrhlin, což je jeden z nejčastějších problémů v podkroví.
Také není doporučeno „křížit“ suché a vlhké procesy.
V tomto ohledu je výhodné kromě sádrokartonových obkladů podkroví a sádrokartonových příček, sáhnout i po systému suché podlahy s deskami Rigistabil nebo Rigidur.
Výsledný dojem a životnost celého podkroví ovlivní i...
Díky půdní vestavbě získáte plnohodnotné bydlení s krásným výhledem.
Navíc je finančně výhodnější než přístavba nebo nadstavba.
Ale jak na to? Samotné realizaci předchází posouzení půdy.
Nejdříve je potřeba zjistit, jestli je půda pro vestavbu použitelná.
S tím vám poradí statik a architekt.
Posoudí nejen stávající stav půdy, ale také dispozici jejího prostoru.
Výška místnosti: Zásadní roli hraje minimální světlá výška místnosti, kterou stanovuje vyhláška č. 268/2009 Sb.
U podkroví to je 2 300 mm na minimálně 50 % plochy.
Nejméně povolenou výškou u nadezdívky je 1 300 mm.
Jak je na tom vaše půda, zjistíte změřením její aktuální výšky mezi krovem a podlahou.
Musíte od ní však odečíst plánovanou podlahu a strop.
Pokud bude výška na větší části více než 2 300 mm, máte vyhráno.
A pokud ne, pořád není nic ztraceno.
Potřebné milimetry je možné získat například náhradou podhledu nadkrokevní izolací, použitím co nejmenší konstrukce, lehkou podlahou ze sádrovláknitých desek, tenčí, ale lepší izolací.
Také je možné vybourat stávající podlahu nebo zhotovit nový krov.
Střecha: Co se týká střechy, pro půdní vestavbu je nejvhodnější sedlová se sklonem 35°- 55°.
Pokud je sklon menší, prostor bude působit stísněně a jeho využití pro bydlení může být komplikované.
Výhodou sedlové střechy je, že má na rozdíl od střechy valbové štíty, kam se dají osadit okna.
Přístup na půdu: Na půdu často vede provizorní schodiště nebo dokonce jenom žebřík.
Pokud je tomu tak i ve vašem případě, je nutné se nejdříve ujistit, jestli dispozice objektu umožňuje postavení nového schodiště.
To musí splňovat normové požadavky na přístup k trvale obydlenému prostoru, jako je minimální šířka 80 cm.
Obvykle se doporučuje 16 schodů k překonání výšky 250 cm.
Pohodlný přístup je důležitý nejen pro denní využívání, ale především pro děti a starší obyvatele.
Statické posouzení konstrukce krovu: Statik krov prohlédne a zjistí, jestli není napadený dřevokazným hmyzem nebo poškozený vlhkostí.
Také posoudí jeho únosnost.
Jde o to, že zateplení, střešní okna, podhled a případná výměna střešní krytiny za těžší zvýší zatížení konstrukce.
Někdy stačí vyměnit jen některé části krovu a zbývající ponechat nebo vyztužit ocelovými pláty.
Také je nutné posoudit únosnost stropu mezi nadzemním podlažím a půdou.
Nově bude zatížený sádrokartonovými konstrukcemi, podlahou, nábytkem a dalším vybavením.
Zrenovujeme střechu.
Kromě krovů je potřeba posoudit stav latí a střešní krytiny a případně zajistit jejich výměnu.
Zajistíme izolaci.
Kvalitní půdní vestavba se neobejde bez pořádné izolace.
Je potřeba zaizolovat střechu, stěny i podlahu.
Izolace půdních vestaveb: nejčastěji se používá minerální vata a polystyren.
Pod střechu patří také parozábrana, kterou může doplňovat reflexní vrstva odrážející teplo zpět do místnosti.
Izolace může být mezikrokevní i nadkrokevní.
Ve většině případů se volí mezikrokevní zateplení, kdy je izolace mezi krokvemi a pod krokvemi ze strany interiéru.
Není to ale podmínkou.
Izolace proti vlhkosti: Tepelnou izolaci je potřeba chránit před zatékáním do konstrukce.
Tomu předejdeme kvalitní střešní krytinou s pojistnou hydroizolací.
Ta musí být umístěna z vnější strany konstrukce.
Dále je nutné zabránit kondenzaci vodních par uvnitř konstrukce.
Toho docílíme aplikací už zmiňované parozábran(y).
Postup zateplení šikmé střechy
Převod konstrukčních detailů a dokončovací práce: Prosvětlení prostor půdní vestavby je možné provést několika způsoby.
Kromě střešních oken můžete mít okna ve štítových zdech nebo vám vybudujeme vikýř.
Další možností je světlovod.
Okna by měla být umístěná 90 cm od podlahy.
Pro výstavbu příček a stropů se nejčastěji používají sádrokartonové, sádrovláknité nebo dřevotřískové desky.
Jsou rychlé a suché, a proto nezatíží nosnou konstrukci.
Tam kde to únosnost dovolí, lze postavit příčky z tradičních zdicích materiálů, jako jsou cihly příčkovky nebo pórobetonové tvárnice.
Postaráme se o veškeré dokončovací práce.
Postarali jsme se o kompletní rekonstrukci podkroví v několika domech, rádi pomůžeme i vám.
V závěrečné fázi přestavby půdy na obytné podkrovní prostory nás čeká stavba podlahy, obklad krovu a stěn a případně také vybudování příček.
Vhodná varianta je suchá výstavba - díky lehkosti materiálů a rychlosti práce a nižšímu objemu odpadu.
Suchý proces se doporučuje už při stavbě podlahy.
Nerovnosti se vyrovnají suchým podsypem, na který se umístí vrstva tepelné a zvukové izolace.
Po položení izolační vrstvy se pokračuje roznášecí vrstvou.
„Je to plocha, která slouží k rovnoměrnému roznesení zatížení na izolační vrstvu podlahy“ - říká Richard Klička ze společnosti HORNBACH.
„Tuto vrstvu vytvoříte použitím sádrokartonových, dřevotřískových či betonových desek.“
Podlahu je nutné oddělit od stěn a příček dilatační mezerou.
Na takto připravenou podlahu lze položit dlažbu, koberec, parkety nebo PVC krytinu.
Podkroví Pro pohledovou vrstvu krovu a stěn se často používají SDK desky, které jsou levné, a lehce se s nimi pracuje.
Zdaleka to ale nemusí být jen sádrokarton, jímž konstrukci obložíte.
Někomu připadají rovné bílé plochy nudné, a tak raději sáhne po dřevěných palubkách, které podkroví dodají rustikální vzhled.
Pokud vám není po chuti, že je dřevo drahé, můžete zvážit ještě palubky plastové nebo dřevoplastové, které bývají levnější a v čistotě je udržíte s pomocí navlhčeného hadříku.
Materiálů pro obklady podkroví je zkrátka celá řada, i když v této souvislosti máme ve zvyku neustále skloňovat jenom sádrokarton.
Při stavbě příček se pak musíme zamyslet, jakou funkci budou vlastně plnit.
Mají být jen jednoduchým předělem dvou sdílených prostor, nebo budou oddělovat ložnice, kde nikdo nechce být rušen?
Budeme na ně chtít zavěsit těžší skříňky?
Od toho se pak odvíjí požadavky na akustické vlastnosti a pevnost materiálu.
Pevnější než klasický sádrokarton je například Fermacell, který si jinak zachovává všechny výhody SDK.
Příčky v podkroví se dají zbudovat i z vylehčených pórobetonových tvárnic, jejichž slabinou jsou ale horší zvukově-izolační vlastnosti.
Hlavní slovo ve výběru materiálu má v každém případě statika domu a nosnost stropu prostorů pod podkrovím.
Z hlediska architektury jde o velmi atraktivní formu.
Bydlení pod střechou má své jedinečné kouzlo.
Častým problémem půdních bytů ale bývá horší kvalita vnitřního klimatu.
Není to přitom nutné.
Koncepční použití vhodných stavebních materiálů dokáže z každého podkrovního bytu vytvořit pohodlný nadstandardní byt.
Je ale nutné již před zahájením přestavby myslet na tepelnou pohodu podkroví nejen v zimě, ale i v létě, na akustiku nebo na vlhkostní klima interiéru.
Podkrovní byt: komfort pod střechou
Ani extrémní tloušťka tepelné izolace v krovu střechy nezajistí potřebnou tepelnou pohodu v podkroví bez dostatečné tepelné akumulace.
Proto není vhodné používat pro stěny půdních bytů lehké montované příčky a stěny.
Jejich aplikace je lákavá z důvodu rychlé montáže a nízkého zatížení stavby.
Tyto konstrukce ale mají velmi nízkou tepelnou akumulaci, podobně jako plášť šikmé střechy, a také příliš nezvýší tepelnou stabilitu prostoru.
Použití stěn s vysokou akumulací naopak zvýší tepelnou stabilitu podkroví a podstatně zlepší kvalitu vnitřního prostředí.
Teplo akumulované ve stěnách brání rychlému vychládání v zimě.
Díky tomu se podkrovní byt obejde bez nepřetržitého vytápění, což šetří provozní náklady bytu.
Dostatečná akumulační schopnost zdiva ale chrání prostor také před úmorným letním přehřátím, které je největší slabinou podstřešních prostor.
Proti sobě tak stojí dva protichůdné požadavky.
Dostatečná tepelná akumulace stěn na jedné straně a nízká hmotnost na straně druhé.
Nejlepší kombinaci těchto vlastností nabízí v současné době pórobetonové zdivo.
Stěny z tvárnic jsou odolné a pevné, přitom na dotyk velmi příjemné a teplé.
Jsou to masivní zděné prvky s dostatečnou akumulací tepla, přitom mají přijatelnou hmotnost a nekomplikují statiku stavby jako těžší zdicí materiály.
Ytong má jedinečné tepelně-izolační schopnosti a dokonale izoluje i při nízkých tloušťkách stěn.
To se uplatní u obvodových stěn podkroví i u vnitřních stěn a příček mezi vytápěnými a nevytápěnými prostory.
Kdo má navíc osobní zkušenosti s bydlením „v pórobetonu“ určitě zaregistroval výhodu teplých stěn, které jsou důsledkem nízké tepelné jímavosti materiálu.
Stěny z tvárnic pohlcují také hluk a výrazně zlepšují akustickou pohodu bytu.
Pórobetonové zdivo navíc přirozeně reguluje vlhkost vzduchu v interiéru, čímž prospívá také zdraví uživatelů bytu.
U jiných materiálů lze podobných vlastností dosáhnout pouze kombinací více vrstev různých materiálů, nebo při větší tloušťce či hmotnosti zdiva.
Podkrovní byt: pro jedinečnou architekturu
Půdní vestavby jsou unikátní svou členitostí.
Každý podstřešní prostor je originálem díky tvaru střechy, přiznaným trámům a konstrukčním prvkům, komínům nebo různým úrovním podlah.
Vestavba bytu do prostoru přímo pod střešním pláštěm proto není ani technicky jednoduchá.
Ytong je nejpoužívanějším zdicím materiálem pro půdní vestavby také díky jedinečné přesnosti a jednoduchosti zdění.
Běžný řemeslník nebo domácí kutil dokáže z tvárnic a příčkových bloků vyzdít dokonale rovné stěny i ve stísněných podmínkách pod šikmou střechou.
Čisté linie a hrany přesných stěn z tvárnic nádherně kontrastují se syrovými tvary původních trámů a střešních šikmin.
Snadné tvarování pórobetonu umožňuje dokonalé vyzdění i těch nejsložitějších prvků pod šikmou střechou.
Výhodou jsou také stejné vlastnosti materiálu ve všech směrech - nezáleží na směru dělení a zazdění tvárnic v konstrukci.
Nízká hmotnost pórobetonových stěn dovoluje umístění příček, vyzdívek a soklů v místech, kde jiné materiály neobstojí.
Stěny jsou přitom dostatečně masivní a jednoduše v nich umístíte technické rozvody i zařizovací předměty nebo obrazy a police, které navíc kdykoliv v budoucnu snadno přemístíte.
Použitím tvárnic z Ytongu v podkroví získáte výhody masivní zděné stavby a přitom nepřijdete o cenný obytný prostor.
Vytvoříte pod střechou výjimečný obytný prostor, jedinečný nejen svou architekturou a stylem, ale také pohodlím a kvalitou vnitřního klimatu.
Publikováno: 8. 1.