Porotherm nosník predepn. a jeho využití ve skládaných stropních konstrukcích

Keramobetonové stropní nosníky POT (výška 23 cm) jsou vysoce únosné nosné prvky určené pro realizaci tradičního skládaného stropu Porotherm. Tento stropní systém, tvořený kombinací nosníků POT a cihelných vložek MIAKO, představuje jedno z nejspolehlivějších a nejčastěji využívaných řešení pro vodorovné nosné konstrukce v bytové, občanské i průmyslové výstavbě. Základ nosníku tvoří robustní keramické tvarovky CNt-PTH v pevnostní třídě P15, které zajišťují jednotný cihelný podhled stropu, což je ideální pro následné omítání. Vnitřní prostor nosníku je vylit prvotřídním betonem třídy C 25/30 a vyztužen prostorovou svařovanou příhradovou výztuží BSt 500 M. Velkou výhodou systému Porotherm strop je jeho vysoká univerzálnost - lze jej bez problému použít v běžném, ale i ve vlhkém prostředí uzavřených objektů (např. Požadavek na vnitřní omítku).

Publikace je určena především pro projektanty pozemních staveb a poskytuje souhrnnou pomůcku pro navrhování konstrukcí, která usnadní provedení architektonického a konstrukčního návrhu tím, že umožní předběžný návrh dimenzí nosných konstrukcí za použití jednoduchých pravidel, empirických vzorců, popř. dalších nestandardních metod. V textu nebo na obrázcích uvedené rozměry konstrukcí je nutno chápat jako směrné, proto je vždy nutno přihlédnout ke konkrétním podmínkám a rozměrové hodnoty v konečném návrhu staticky ověřit.

Základní principy návrhu konstrukcí a prostorová tuhost

Prostorovou tuhostí nazýváme schopnost stavební konstrukce odolávat zatížení, které působí obecným směrem. Pro zajištění prostorové tuhosti objektu musí být, za předpokladu tuhých stropů či střešní roviny, konstrukce ztužena alespoň ve třech svislých rovinách, které se neprotínají ve společné přímce (průsečnici).

Typy ztužujících prvků

  • Vetknuté sloupy: Především u halových jednopodlažních popř. dvoupodlažních staveb musí být dostatečně zakotvené do základů. Na účinky vodorovného zatížení sloupy působí staticky jako konzoly vetknuté buď v obou směrech, nebo mohou být v jednom směru uložené kloubově.
  • Příhradová zavětrování: Typická pro dřevěné a ocelové skelety a halové stavby; zajišťují tuhost pouze ve své rovině, kolmo ke své rovině jsou měkké.
  • Rámy: U všech typů staveb; v halách časté dvoukloubové rámy, u vícepodlažních budov patrové rámy; materiál často železobeton.
  • Stěny: Mohou tvořit výztužné stěny štíty, mezibytové příčky, schodišťové stěny a stěny výtahů; jejich tuhost závislá na šířce.
  • Monolitická jádra: Vznikají propojením stěn ohraničujících komunikační prostory; od pěti podlaží hospodárné použít posuvné bednění.

Dilatace

Dilatace se navrhuje podle příčiny vzájemného posunu ve svislém nebo vodorovném směru, způsobeného sedáním, teplotními změnami či smršťováním betonu. Maximální vzdálenost dilatačních spár a jejich uspořádání ovlivňují provedení a bezpečnost konstrukce. ČSN EN 1992-1-1 dovoluje zanedbat teplotu a smršťování u železobetonových konstrukcí, pokud je dodržena vzdálenost dilatačních spár djoint = 30 m; u prefabrikovaných konstrukcí mohou být spáry delší.

Kategorie chráněných konstrukcí

Skeletová konstrukce se považuje za chráněnou, pokud nosné prvky jsou izolovány tepelnou izolací podle norem. Stěnová konstrukce se považuje za chráněnou, pokud je nosná vrstva opatřena vnější tepelnou izolací. Ztužujícím prvkem bývá samostatná stěna či stěny schodiště a výtahové šachty.

Zatížení konstrukcí a specifika střech

Nosná konstrukce střech závisí na tvaru zastřešení, vlastní tíze střešního pláště, a nahodilém zatížení sněhem a větrem. Zatížení od střešních zahrad na plochých střechách se řídí skladbou vegetace, substrátu, drenáží a izolací. Zatížení sněhem se stanovuje podle ČSN EN 1991-1-3 s určením sněhové oblasti, tvarovým koeficientem a dalšími faktory tvaru střechy a drsnosti terénu.

Zatížení větrem se určuje podle ČSN EN 1991-1-4; základní rychlost a další faktory ovlivňující plochu střechy či fasády; v praxi se používá zjednodušený postup pro jednoduché pozemní stavby. Příklady ukazují, jak se počítají tlaky a sání na vnější plášť objektu s ohledem na oblast a terén.

Střešní konstrukce a stropní nosníky Porotherm

Stropní konstrukce se skládají z nosné stropní desky, ze stropních nosníků, průvlaků, podlahy a podhledu. Při rozhodování o volbě stropní nosné konstrukce bereme zřetel na rozpětí a orientační tloušťky částí stropů. Orientační tloušťky a doporučená rozpětí jsou uvedena v tabulkách pro Porotherm nosníky předepjaté a jiné stropní konstrukce.

Porotherm nosníky předepjaté poskytují vhodné rozpětí pro běžné i náročnější aplikace a umožňují efektivní řešení pro vodorovné nosné konstrukce v bytových, občanských i průmyslových objektech. Výše nosníku a vyztužení BSt 500 M zajišťují bezpečnost a stabilitu při zatížení a umožňují omítání po dokončení instalací.

infografika: Porotherm nosník POT a vložky MIAKO

Tabulka orientačních tlouštěk a rozpětí

KomponentaTloušťka / RozpětíPoznámky
Nosná stropní deska-Společně s POT
Nosník POTvýška 23 cmP15 CNt-PTH
Vložky MIAKO-cihelné vložky
Beton C 25/30-vyplnění nosníku
Příhradová výztuž BSt 500 M-prostorová svařovaná výztuž

Z výše uvedeného vyplývá, že keramobetonové stropní nosníky POT spolu s cihelnými vložkami MIAKO vytvářejí vysoce spolehlivý a univerzální systém pro různorodé podmínky projektů - od obytných až po průmyslové objekty, včetně vlhkých prostředí a prostorů vyžadujících minimální objem omítky.

tags: #porotherm #nosnik #predepn