Pěnový polystyren (známý také jako EPS, z anglického expanded polystyrene) patří mezi plasty, které nás obklopují dnes a denně.
Najdeme ho ve stavebnictví jako izolační materiál, v ochranných obalech pro elektroniku, v přepravních boxech na potraviny a v mnoha dalších výrobcích.
EPS je výjimečný materiál - tvoří ho z 98 % vzduch a jen z 2 % samotný polystyren.
Díky tomu má vynikající tepelně-izolační schopnosti, je lehký, voděodolný, pevný v tlaku a skvěle tlumí nárazy.
Tento praktický průvodce vysvětluje proč a jak recyklovat pěnový polystyren, jak správně třídit odpadní EPS z obalů i stavebních izolací, kde takový odpad odevzdát a co se z něj dá znovu vyrobit.
EPS je lehčený plast vyrobený z polystyrenu, který se za pomoci nadouvadla (pentanu) napění do formy tuhých pěnových bloků nebo výlisků.
Typickým složením EPS je pouhých 2 % polystyrenu a 98 % vzduchu, který je uzavřen v milionu drobných buněk.
Díky tomu je EPS vynikající izolant - brání úniku tepla i pronikání chladu, tlumí zvuky a zároveň má minimální hmotnost.
Ve stavebnictví se proto už desítky let používá jako izolační materiál pro zateplení fasád, střech, podlah či základů domů.
Další obrovskou oblastí využití jsou obaly a ochranné prvky při přepravě zboží.
Pěnový polystyren chrání křehké výrobky (např. elektroniku nebo spotřebiče) před nárazy, udržuje stabilní teplotu potravin (např. termooboxy na ryby, maso, zmrzlinu) a díky zdravotní nezávadnosti se používá i v medicíně (např. přepravní boxy na vakcíny a orgány).
Shrnutí vlastností EPS: Materiál je lehký, pevný, odolný vůči vlhkosti i plísním a zdravotně nezávadný.
Nepodléhá časem rozkladu ani nevyžaduje zvláštní ochranné nátěry.
Při požáru dochází k sublimaci EPS (teplota tavení je kolem 105 stupňů Celsia, kdežto teplota vzplanutí je 390 stupňů Celsia a proto dřívě, než EPS vzplane, dojde k jeho roztavení a gravitací se na stěně vzdálí od zdroje požáru, pokud jej nezastaví nějaká překážka například ve formě požárního pruhu z minerální vaty), ale díky přísadám zpomalovačů hoření a správné instalaci v konstrukcích je zajištěna jeho požární bezpečnost podle norem.
Nepřípadně výzkumy ukazují, že při hoření neuvolňuje více toxických zplodin než dřevo či papír.
EPS má oproti jiným obalovým a izolačním materiálům překvapivě dobré ekologické skóre.
Díky nízké hmotnosti a energeticky poměrně nenáročné výrobě vykazuje například v analýzách životního cyklu (LCA) menší celkovou zátěž než alternativní materiály, jako jsou polypropylen či karton.
Mezinárodní studie potvrdily, že například obaly z EPS představují udržitelnou volbu - v přepravě čerstvých potravin.
Hlavním důvodem k recyklaci polystyrenu je ovšem snaha omezit množství plastového odpadu a šetřit neobnovitelné zdroje.
Pěnový polystyren je sice inertní a v přírodě se nerozkládá, takže nepodléhá biologickému rozkladu.
Na skládkách zabírá zbytečně velký objem kvůli své nízké hustotě.
Naproti tomu materiálová recyklace polystyrenu uzavírá kruh: z použitých výrobků se získá surovina pro nové.
Tím se šetří ropa a energie potřebná k výrobě nového „panenského“ polystyrenu.
I když je pěnový polystyren objemný a lehký (což logistiku recyklace ztěžuje), má zároveň velmi čisté složení a je 100% recyklovatelný.
V Evropě se ročně spotřebuje kolem 2,2 milionu tun EPS a odhadem se vytvoří přes 500 tisíc tun odpadního polystyrenu za rok.
Česká republika patří objemem k menším producentům - domácí spotřeba EPS byla v roce 2024 asi 47,8 tisíce tun.
Většina tohoto objemu končí zabudovaná ve stavebách (dlouhodobá životnost), menší část jako obaly s krátkou životností.
Za rok 2024 u nás vzniklo celkem zhruba 4,6 tisíce tun odpadního EPS, z čehož asi 3 tisíce tun tvořily obalové polystyreny a 1,3 tisíce tun stavební odřezky; zbytek připadá na polystyren z demolic budov.
Aktuálně se v ČR daří recyklovat něco málo přes 50 % polystyrenového odpadu.
Sdružení EPS ČR, které u nás výrobce EPS zastřešuje, splnilo cíl dosáhnout 50% míry recyklace do roku 2025 a do roku 2030 míří k 55 % recyklaci.
Recyklace EPS je tak nejen možná, ale i ekonomicky a ekologicky žádoucí.
Aby však mohla fungovat efektivně, je potřeba, aby se do procesu zapojili všichni: výrobci (používáním recyklátu), obce (zajištěním sběru), firmy (tříděním stavebních odpadů) i jednotlivci (poctivým tříděním doma).
Odpadní EPS má v zásadě dvě největší zdroje: obaly a stavební izolace.
Oba proudy mají svá specifika, která si přiblížíme.
Ve stavebnictví se pěnový polystyren uplatňuje hlavně jako tepelná izolace.
Při zateplování budov vzniká už během realizace staveb odpad v podobě odřezků a zbytků desek.
Tento odpad musí na místě roztřídit a předat k dalšímu využití ten, kdo jej produkuje - typicky stavební firma.
Odřezky EPS ze zateplování by se měly shromažďovat co nejčistší, bez příměsí lepidel, betonu, malty či omítky.
Každý rok tak v ČR vzniká z nových staveb kolem 1000 až 1300 tun odpadního polystyrenu.
Druhým typem je polystyren z rekonstrukcí a demolic.
K němu dochází, když se po desetiletíích mění či odstraňuje zateplovací systém budovy.
Životnost fasádního polystyrenu bývá desítky let - tento odpad tedy přichází až po 30-50 i více letech od zabudování.
V současnosti je jeho množství malé (řádově desítky tun ročně v celé ČR), ale do budoucna bude narůstat, protože mnoho budov zateplených v minulých dekádách bude postupně rekonstruováno.
Při bourání zateplení nebo demolici budovy je nutné EPS desky oddělit od ostatních materiálů (omítek, lepidel, výztužné sítě, kotev atd.) a zkompaktovat.
Pozor na zpomalovače hoření: Polystyrenové izolace vyráběné v letech cca 1988-2015 často obsahovaly látku HBCDD (hexabromcyklododekan) jako zpomalovač hoření.
Tato látka byla později klasifikována jako nebezpečný perzistentní polutant (POPs) a od roku 2016 je v EU její použití v nových EPS a XPS výrobcích zakázáno.
V praxi to znamená, že starší polystyrenové izolace z období 1988-2015 mohou HBCDD obsahovat, kdežto novější od roku 2016 už ne.
Při demolici či rekonstrukci tak může vzniknout odpadní EPS obsahující HBCDD, který je nutné evidovat zvlášť a nakládat s ním opatrně.
Podle vyhlášky o Katalogu odpadů se takový materiál v ČR zařazuje pod katalogové číslo 17 06 04.01 - „Izolační materiály na bázi polystyrenu s obsahem POPs vyžadující specifický způsob nakládání“.
Naopak polystyrenové odpady bez HBCDD spadají pod číslo 17 06 04.02.
Není však třeba panikařit - ani polystyren s HBCDD v běžných koncentracích není považován za nebezpečný odpad, protože obsah bromované látky nepřesahuje 3 % (30 000 ppm).
Shrnutí stavebního EPS odpadu: Během stavby vznikají čisté odřezky polystyrenu (okamžitý odpad), které lze snadno recyklovat.
Při demolicích vzniká starý polystyren (odpad po mnoha letech), který může obsahovat problematické retardéry hoření - ten se zatím většinou spaluje, ale nastupuje technologie pro jeho recyklaci.
Druhým velkým zdrojem jsou obaly z pěnového polystyrenu.
Sem patří například výplně v krabicích od elektrospotřebičů, polystyrenové „rohovníky“ chránícíce nábytek při přepravě, termoboxy na potraviny, ale i drobné výplňové „chipsy“ (flo-pak) používané při zasílání balíků.
Na rozdíl od stavebního EPS, který může sloužit desítky let, obalový polystyren se stává odpadem krátce po použití - často hned po rozbalení zboží.
Povinnost zajistit zpětný odběr a recyklaci obalového odpadu má ze zákona každý, kdo obaly uvádí na trh.
V praxi tuto povinnost výrobci a dovozci plní zapojením do kolektivních systémů, nejčastěji přes společnost EKO‑KOM, a.s.
Ta zajišťuje provoz systému barevných kontejnerů na tříděný odpad a další navazující logistiku recyklace.
Od roku 2021 dokonce EKO‑KOM vede evidenci pěnového polystyrenu samostatně - ve čtvrtletních výkazech jsou obaly z EPS (a příbuzného XPS) vykazovány odděleně, aby byl lepší přehled o jejich toku.
Kde se s EPS obaly setkáme nejčastěji?
V běžné domácnosti se polystyrenový odpad vyskytne hlavně tehdy, koupíme-li nový výrobek v balení chráněném polystyrenem.
Typicky jde o velké spotřebiče a elektroniku - televize, monitory, lednice, pračky, mikrovlnky apod., u nichž jsou vloženy tvarované polystyrenové výplně.
Dále to mohou být zásilky s křehkým zbožím, kde jsou polystyrenové výlisky nebo sypké polystyrenové „křupky“ jako výplň.
Ve specializovaných prodejnách potravin (např. rybárny) se můžeme setkat s pěnovými přepravkami z EPS - ty se následně omyjí, slisují a putují k recyklátorovi, který z nich vyrobí surovinu pro nové výrobky, které využívají dodavatelé chlazených ryb, čímž se uzavře kruh.
Jednorázové potravinové boxy, tácky a kelímky na jídlo (např. na fast food nebo balení masa v supermarketu) nejsou vyrobeny z EPS, ale z XPS - extrudovaného polystyrenu ve formě pěnové fólie.
Na pohled mohou vypadat podobně (bílý lehký „pěnový“ plast), ale jedná se o jinou technologii výroby.
XPS obaly mají jiné recyklační možnosti (běžně se nerecyklují, spíše spalují, případně zatím experimentálně chemicky recyklují).
Je proto důležité rozlišovat EPS vs. Do kategorie „ostatní obaly“ z EPS můžeme zařadit ještě speciální využití: například farmaceutické a zdravotnické obaly (chladicí boxy na léky, orgány), obaly pro laboratorní potřeby, dále zahradnické produkty (školkařské boxy na rostliny) nebo kosmetické a detergentní přípravky (některé koncentrované prostředky jsou baleny v polystyrenových „mýdlových“ výplních).
Jedním z nejdůležitějších kroků k úspěšné recyklaci je správné vytřídění a nashromáždění odpadu v použitelném stavu.
Pěnový polystyren, ať už z obalů nebo staveb, je potřeba oddělit od ostatních odpadů.
Ve veřejných systémech třídění odpadu v obcích spadá obalový EPS do kategorie plastů, ovšem ne všechny žluté kontejnery jsou na něj uzpůsobeny (zejména z hlediska objemu).
Dobrá zpráva je, že obalový polystyren lze recyklovat - patří tedy do tříděného sběru plastů.
Polystyrenové obaly by měly být čisté, bez znečištění od zbytků potravin, mastnoty, barev apod.
Lehce zašpiněné obaly (např. od zeleniny) se dají recyklovat, ale silně znečištěné (typicky mastné boxy od hotových jídel) do plastů nepatří - vyhoďte je raději do směsného odpadu.
Z obalů od spotřebičů odstraňte všechny přilepené pásky, nálepky, plastové fólie a další cizí materiály.
Pokud máte jen malý kousek EPS, můžete jej vhodit do žlutého kontejneru na plasty.
Velké kusy polystyrenu je lepší odvézt do sběrného dvora.
Jednak by v kontejneru zabíraly mnoho místa na úkor ostatních plastů, a také hrozí, že při svozu vypadnou či ulétnou.
Možnosti jsou tři - žlutý kontejner, sběrný dvůr, nebo zpětný odběr u prodejce.
Většina obcí umožňuje vhazovat čistý polystyren do žlutých kontejnerů na plast.
Některé obce tuto možnost omezují, proto je vhodné se řídit místními pokyny.
Sběrné dvory většinou EPS obaly přijímají také - tuto variantu využívá asi čtvrtina českých domácností.
Informaci opět poskytne vaše obec či provozovatel sběrného dvora.
Třetí možností je využít zpětný odběr - některé obchody či výrobci umožňují, abyste při koupi výrobku nechali obal přímo na prodejně k recyklaci.
Ze zákona sice nemají povinnost brát obaly zpět (mimo obaly od elektrospotřebičů v rámci zpětného odběru elektroodpadu), ale řada zodpovědných prodejců to nabízí jako službu zákazníkům.
Důrazně připomínáme - neodkládejte polystyren vedle kontejnerů na ulici.
Jednak tím riskujete znečištění (polystyren se rozletí po okolí) a také takový odpad často končí ve směsném odpadu, protože svozová firma ho nebude ručně sbírat k recyklaci.
Podle průzkumu Sdružení EPS ČR z roku 2022 většina českých spotřebitelů už obalový polystyren správně třídí: 60 % dotázaných dává EPS do žlutých kontejnerů a 25 % odváží na sběrný dvůr.
Jen asi desetina lidí EPS netřídí a vyhazuje ho do směsného odpadu (což je pokles oproti minulosti).
Tento trend se stále zlepšuje, což je dobrá zpráva pro recyklační systém.
Ještě lépe můžeme systém podpořit, když budeme polystyren odevzdávat v co nejčistší podobě.
Čistý obalový EPS lze bez problémů zpracovat na nové výrobky; pokud se ale v kontejnerech smíchá s mastnými obaly nebo jinými plasty, recyklace se komplikuje.
U stavebního EPS (izolační desky, odřezky) platí trochu jiné postupy, protože tento odpad nepatří do komunálního sběru.
Stavební polystyren zásadně nevhazujeme do žlutých kontejnerů určených pro obaly. Jde totiž obvykle o větší objemy a mohou být i znečištěné.
Pokud Stavíte nebo zateplujete dům a vznikají vám odřezky EPS, shromažďujte je do pytlů zvlášť.
Ujistěte se, že jsou čisté (bez přimíchané suti, malty, lepidla atd.).
Možnosti předání jsou následující: Sběrný dvůr, Specializovaný recyklátor / výkupna EPS, Nádoby u prodejen stavebnin, Dohoda s výrobcem izolací.
Některé obce to umožňují zdarma nebo za malý poplatek, jinde mohou vyžadovat objednat kontejner na stavební odpad.
Řiďte se místní vyhláškou.
Existují firmy, které od vás EPS odpad převezmou přímo k recyklaci a některé recyklátory si při větším objemu dokonce mohou odpad odvézt přímo ze stavby.
Zjistíte to např. na mapě RecyklujemePolystyren.cz nebo na webu Kamsnim.cz.
V rámci pilotních projektů jsou u vybraných stavebnin umístěny velké pytle nebo kontejnery označené pro sběr odřezků EPS.
Tyto nádoby zajišťují výrobci polystyrenu a průběžně je svážejí k recyklaci.
Pokud jste firma, která zatepluje, můžete se s některými výrobci EPS přímo domluvit na zpětném odběru odřezků.
Členové Sdružení EPS ČR poskytují například pytle na stavbu a po naplnění si je odvezou k recyklaci.
Tuto možnost mohou využít i soukromé osoby - kontaktovat výrobce a zeptat se na možnost předat mu odřezky z vašeho domu.
Jak již bylo zmíněno, starý polystyren s obsahem HBCDD v současnosti nelze v ČR recyklovat běžnými postupy.
Proto, pokud odstraňujete staré zateplení, nemíchejte tento materiál s jinými stavebními odpady a informujte se ve sběrném dvoře nebo u firmy specializované na odpad, jak jej předat.
Většinou skončí ve spalovně nebo cementárně (energetické využití).
Neměl by rozhodně skončit v komunálním odpadu nebo na skládce - to zakazuje i metodický pokyn Ministerstva životního prostředí.
V Evropě už ale existuje řešení: technologie PolyStyreneLoop v Nizozemsku, která umí recyklovat i EPS s HBCDD.
Tip: Pokud máte větší množství EPS odpadu (desítky kilogramů a více), vyplatí se zkusit ho nabídnout k odprodeji.
Existují online odpadové burzy jako např. Cyrkl, kde můžete najít firmu, která od vás polystyren odkoupí jako druhotnou surovinu.
Každý pátý Čech neumí třídit pěnový polystyren. Ten končí ve směsném odpadu nebo vedle popelnic.
Češi třídit polystyren neumí. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR, podle kterého několikrát ročně nakupuje spotřební zboží, či potraviny v polystyrenových obalech 97 % dotázaných.
Ty ale místo ve žlutých kontejnerech často končí ve směsném odpadu a následně neroztříděný s ostatním odpadem na přeplněných skládkách.
Necelá čtvrtina Čechů pak řeší přeplněnost žlutých popelnic odložením polystyrenového odpadu vedle kontejneru.
Ročně se pěnového polystyrenu (EPS) v České republice vyrobí přes 60 tisíc tun, kolem 12 % z toho se aplikuje v obalovém průmyslu.
Podle aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR koupí zboží v polystyrenovém obalu několikrát do roka téměř každý z nás (97 %).
Do netříděného odpadu vyhazuje na základě výsledků průzkumu polystyren 17 % dotázaných.
„Češi při vyhazování polystyrenových obalů dlouhodobě tápou. Výrobky z PS a EPS mají mezinárodně přidělen recyklační trojúhelník s číslicí 6, lze jej tedy odkládat do žlutých kontejnerů, stejně jako ostatní plast.
Skoro čtvrtina Čechů (22 %) pak v průzkumu uvedla, že pokud je žlutý kontejner přeplněný, polystyrenové odpadky položí vedle něj.
Tím se ale snižuje možnost jeho další recyklace.
Přesto se najdou tací, kteří podle průzkumu při přeplnění žluté popelnice odvezou obal k jiné nádobě (17 % respondentů) nebo vyčkají, až bude volná (25 %).
Z výsledků průzkumu dále vyplynulo, že správně třídí polystyrenové obaly jen 34 % Čechů.
Většina totiž vyhazuje znečištěné kusy obalového polystyrenu (64 % respondentů).
I když je již dávno překonaný mýtus, že plasty musí být dokonale čisté.
Drobné znečištění plastových obalů zejména od potravin nevadí, zejména mastné zbytky jídla však významně ztěžují či dokonce znemožňují jejich recyklaci.
„Naší snahou obecně je motivovat občany, aby čistý odpadní polystyren vozili do sběrných dvorů, kde jej zkompaktují a předají k dalšímu využití např.
Průzkum Sdružení EPS ČR byl realizován pomocí nástroje Instant Research agentury Ipsos.
Sdružení EPS ČR má 13 členů, a dále 5 čestných členů.
Reprezentuje tak většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v České republice.
Roční obrat se pohybuje kolem 4,5 miliardy Kč při zpracování více než 50 tis. tun EPS.
V posledních letech společnosti investovaly téměř 4 miliardy Kč do rozvoje a inovací.
Členy sdružení jsou výrobci suroviny, výrobci EPS a další společnosti a odborníci z oblasti EPS působící v České a Slovenské republice.
Sdružení EPS ČR je členem EUMEPS, Evropského sdružení výrobců EPS.
25. 09. 2014 Ano, žlutý kontejner je na všechny plasty. Tedy téměř na všechny, jak si zapřesně vyjasníme v naší části blogu.
Řada lidí umývá kelímky od jogurtů saponátem a nevědomky tak při snaze pomoci spíš přírodě škodí.
Na mnoha místech se tak dočtete, že se plastové obaly vymývat nemusejí, což ale řada lidí chápe tak, že může do kontejneru na plasty vyhodit obal i s půlkou obsahu.
Plastové obaly od potravin jsou hodnotnou surovinou a přístup „neumývat, vyhodit“ taky není správný.
Některé sběrné dvory disponují mycí linkou, některé o ní uvažují, ale to samozřejmě na ulici před kontejnery nepoznáme.
Ve většině případů stačí pečlivě vylít.
V řadě případů najdete na obalu varování, že je obsah zdravý škodlivý.
Takové obaly pak určitě nepatří do tříděného plastu, ovšem ani do směsného odpadu.
Mastnota je pro recyklaci plastů velkou překážkou.
Láhve od stolních nebo průmyslových olejů nepatří do kontejneru s plasty, ale do sběrného střediska, nebo u stolního oleje do směsného odpadu.
Vodovodní trubky a podlahové krytiny jsou vyrobeny z téměř identického materiálu, který ovšem v ani jednom případě nepatří do plastového odpadu.
Pokud máte PVC nebo trubek menší množství, můžete je vyhodit do kontejneru se směsným odpadem.
Jakkoliv plastově a uměle se tváří, do plastu k recyklaci nepatří.
Jeden z obvyklých omylů velí, že polystyren do plastů nepatří. Opak je pravdou, ovšem jen v případech, kdy není pokrytý vrstvou papíru, omítky nebo téru.
V dnešní době již existují technologie, jak od sebe obě užitečné druhotné suroviny oddělit, ale do běžného žlutého kontejneru datové nosiče neházejte.
Naopak, díky své nízké hmotnosti a odolnosti v mnoha ohledech představují ekologištější řešení, než klasické materiály, jako jsou kovy nebo dřevo.
Polystyren třídíme podle typu a stavu - čistý obalový EPS patří do žlutého kontejneru, stavební polystyren na sběrný dvůr a znečištěný do směsného odpadu.
Správné třídění však dělá lidem překvapivě často problémy.
Polystyren nikdy nespalujte.
Polystyren je syntetický polymer, který se vyrábí z monomeru styrenu.
Ten se získává zpracováním ropy a zemního plynu.
Ano, polystyren je plast.
Technicky patří mezi termoplasty a nese recyklační symbol s číslem 6 a zkratkou PS.
EPS (expandovaný polystyren) je nejrozšířenější forma polystyrenu.
Jde o „klasický" bílý pěnový polystyren, který znáte z obalů elektroniky, fixačních výplní nebo ochranných rohů.
Ve stavebnictví se EPS polystyren používá jako izolační materiál.
S EPS polystyrenem se setkáte i v potravinářství.
XPS (extrudovaný polystyren), někdy označovaný také jako tvrzený polystyren, je odolnější varianta, kterou poznáte podle charakteristické barvy.
Bývá růžový, zelený nebo modrý, podle výrobce.
XPS se používá především jako podlahový polystyren, soklový polystyren nebo izolace základů a plochých střech.
Šedý polystyren, někdy označovaný jako černý polystyren nebo grafitový polystyren, je vylepšená verze klasického pěnového polystyrenu.
Používá se jako fasádní polystyren na zateplení tam, kde je potřeba dosáhnout lepšího tepelného odporu při menší tloušťce desky.
Čistý obalový polystyren patří do žlutého kontejneru na plasty, znečištěný do směsného odpadu, stavební polystyren a velké kusy na sběrný dvůr.
Do směsného odpadu vyhazujte menší polystyrenové předměty, které jsou znečištěné a nedají se jednoduše umýt.
Do směsného odpadu patří i černé polystyrenové tácky od potravin.
Fasádní polystyren, zateplovací desky ani podlahový polystyren nepatří do žlutého kontejneru. Jde o stavební odpad, odvezete ho tedy na sběrný dvůr.
Na sběrný dvůr zavítejte i v případě, že máte velké množství polystyrenu najednou nebo když si nejste jistí.
Pokud polystyren obsahuje chemické retardéry hoření, může být klasifikován jako nebezpečný odpad.
Správné třídění polystyrenu je jednoduché.
Z dotazů našich zákazníků - správců bytových domů, firem i domácností - vyplývá, že největším problémem bývá objem.
Lámejte, nekrájejte.
Polystyren se při řezání drolí na drobné kuličky, které se špatně uklízejí a snadno se dostanou do přírody.
Sešlapávejte a stlačujte.
Polystyren je z 98 % vzduch.
Odstraňte pásky a fólie.
Pokud je polystyren obalený v igelitu nebo přelepený páskou, tyto materiály odstraňte.
Polystyren se v přírodě rozkládá odhadem 500 a více let.
Slunce a mechanické vlivy ho postupně rozbíjejí na menší a menší kousky, které se stávají mikroplasty.
Právě proto je správné třídění tak důležité.
Polystyren vyhozený do přírody nebo na skládku představuje dlouhodobou ekologickou zátěž.
Správné třídění polystyrenu stojí na jednom rozhodnutí: je polystyren čistý a obalový, nebo ne?
Pokud ano, patří do žlutého kontejneru.
Správné odpadové nádoby celý proces třídění usnadní.
Pro domácí užití se hodí koše na tříděný odpad přímo do kuchyně, pro firmy či bytové domy pak popelnice nebo kontejnery na plasty.
Ano. V přírodě se polystyren rozkládá odhadem 500 a více let.
Extrudovaný polystyren je tvrdší a voděodolnější varianta polystyrenu.
Používá se ve stavebnictví k izolaci základů, podlah a střech.
Polystyrenové tácky a obaly znečištěné jídlem nebo mastnotou patří do směsného odpadu.
Stejně tak černé polystyrenové tácky, které třídící linky nerozpoznají.
Ne.
Při spalování polystyrenu vznikají toxické plyny včetně styrenu a dalších škodlivých látek.
Třídění odpadu v Boskovicích
Jasně - stěhování, rekonstrukce a zabydlování nového bytu nebo domu není něco, co by byl náš denní chleba.
Ale i takové situace v našich životech nastávají.
A ruku na srdce, málokdo v takovou chvíli ví, kam s odpadem, který není úplně běžný.
Když jsem se v jednom z našich třídicích zastaveníček zmiňovala o velkém jarním (a podzimním) úklidu a vyhazování starých knížek a papírového odpadu, ještě mě nenapadlo, že se spolu posuneme do další fáze, která může nastat.
A to je renovace bytu se vším všudy.
Není to neobvyklý, že při úklidu nebo rekonstrukci narazíte na úplný poklady.
Spoustu starých bytů, který si prošly renovací za socialismu, ukrývá letitá překvapení.
A příjemná! Já jsem třeba ve svým klasickým vinohradským bytě pod linoleem narazila na opravdický parkety!
A pod devadesátkovou tapetou na zbytky válečkové výmalby.
A řekla jsem si - proč ne? Rozhodnout se, strhnout ošklivý linoleum, který si pamatuje ještě osmdesátý léta, na úkor parádních vinohradských parket?
Kusance starýho linolea je nejlepší odvézt do sběrného dvora.
To je místo, kde si s ním rozhodně poradí.
U sběrných dvorů je nejlepší si všechno předem zjistit: kde máte ten nejbližší a co všechno a v jakém množství je tam možné vyhodit.
Z podstaty věci by se na první pohled mohlo zdát, že taková tapeta je papír a měla by se tedy vytřídit do modrého kontejneru na papír.
Chyba lávky.
Pro připomenutí - zrcadlo je sklo, které na sobě má reflexní (často kovovou) vrstvu, kvůli které se nedá vytřídit do klasického kontejneru na sklo.
Podobně je tomu u použitých strhaných papírových tapet, protože na sobě mají nános chemického lepidla a často i kusy omítky.
Kam a jak třídit stavební polystyren?
Použité tapety, linoleum a ani stavební polystyren netřídíme do kontejnerů na tříděný odpad.
Je vždy dobrý si zjistit maximum o vašem nejbližším sběrném dvoře a o tom, jak to u vás v obci funguje s velkoobjemovými kontejnery.
Třídění Aktualizováno 13. června 2026
Rychlá odpověď
Čistý pěnový polystyren patří do žlutého kontejneru na plasty.
Žlutá · plasty nebo sběrný dvůr
Polystyren doma najdete ve dvou úplně odlišných podobách - jako lehký bílý obalový materiál z krabice od nové televize a jako tvrdé izolační desky ze stavby.
A právě proto u něj lidé při třídění nejčastěji tápou: každý z těchto druhů totiž patří jinam.
Ano - čistý pěnový polystyren z obalů patří do žlutého kontejneru na plasty.
Polystyren je totiž plast (odborně pěnový polystyren, EPS) a v recyklaci se zpracovává společně s ostatními plasty.
Podmínka je vždy stejná: polystyren musí být čistý.
Menší kusy klidně nalámejte, ať v kontejneru nezabírají zbytečně místo.
Ne každý polystyren ale do žlutého kontejneru patří.
Stavební a izolační polystyren i velké množství obalového polystyrenu odvezte do nejbližšího sběrného dvora.
Tam ho převezmou zdarma a zařadí správně k dalšímu zpracování.
Čistý pěnový polystyren je dobře recyklovatelný - drtí se a znovu využívá například jako příměs do lehčených stavebních materiálů nebo pro výrobu nového polystyrenu.
Jenže stačí, aby byl obal mastný nebo smíchaný se stavební sutí, a celá dávka ztrácí na hodnotě.
Proto se vyplatí rozlišovat: čisté obaly do žlutého kontejneru, stavební a objemné kusy do sběrného dvora, znečištěné drobky do směsného odpadu.
tags: #polystyren #do #zlutych #kontejneru #na #plasty