Navratnost investice dopravních staveb v České republice: vývoj a klíčové trendy

V roce 2023 celkové investiční výdaje do dopravní infrastruktury opět vzrostly a činily více než 105 mld. Kč. Jedná se o nárůst oproti roku 2022, a to téměř o 14 %, což představuje meziroční navýšení investičních prostředků o více než 13 mld. Kč. Hodnota investičních výdajů do dopravní infrastruktury byla v roce 2023 nejvyšší za posledních 14 let. Z rozpočtu SFDI bylo do silniční infrastruktury uvolněno přibližně 50 mld. Kč a do železniční infrastruktury přibližně 40 mld.

V roce 2023 došlo k opětovnému meziročnímu nárůstu investičních prostředků vložených do pozemních komunikací, který činil téměř 32 %. Do těchto investic jsou započítány nejen prostředky ze SFDI, ale i investice jednotlivých krajů do infrastruktury a údržby komunikací nižších tříd. Investiční náklady do této infrastruktury byly tedy nejvyšší za posledních 12 let. Investiční výdaje do silnic II. a III. třídy, tedy silnic ve vlastnictví krajů, v roce 2023 oproti roku 2022 vzrostly, a včetně oprav a údržby dosáhly výše 24 mld. Kč.

Procentuální podíl výdajů do silnic II. a III. třídy v roce 2023 byl zaznamenán mírný pokles investičních prostředků do železniční dopravní infrastruktury, a to meziročně přibližně o 5,6 %. Rok 2022 byl v historii sledování investičních prostředků vložených do železniční infrastruktury rekordní. Historicky investiční náklady do železniční infrastruktury klesaly od roku 2009 až do roku 2014. Co se týká ostatních investičních výdajů v roce 2023 byl u vodní infrastruktury zaznamenán pokles o více než 16 % oproti roku 2022. Celkové výdaje na opravu a údržbu dopravní infrastruktury v roce 2023 vzrostly o více než 24 % oproti roku 2022.

Po letech stagnace až do roku 2013 a následném tříletém růstu do roku 2016 výdaje v roce 2017 poklesly a poté v letech 2018 a 2021 opět poměrně významně vzrostly. Významným počinem v oblasti investic do dopravní infrastruktury v roce 2023 bylo schválení novely liniového zákona Poslaneckou sněmovnou. Cílem novely je zrychlit realizaci staveb. Pro strategicky významné energetické a dopravní investice zákon stanovuje závazné lhůty čtyř let pro ukončení všech správních řízení.

V roce 2023 bylo na silniční síti zahájeno celkem 16 staveb v délce 70,2 km. V roce 2024 budou uvedeny do provozu dlouhé dvacet až třicetikilometrové úseky dálnic, například pokračování jihočeské D3, dokončena bude dálnice D4 a na Moravě úseky dálnic D48 u Bělotína a Frýdku-Místku nebo D55 v úseku od Babic až k Bzenci. Zprovozněno bude také pět staveb Velkého městského okruhu v Brně, obchvat Jaroměře nebo Mošnova. V roce 2023 byl otevřen jihovýchodní obchvat Havlíčkova Brodu a obchvat Bludova.

Významné akce financované z národních prostředků v roce 2023 zahrnují například D55 Napajedla - Babice, D35 Hořice - Sadová, I/35 Lešná - Palačov a D10 mimoúrovňovou křižovatku Kosmonosy. Z OPD byly spolufinancovány v roce 2023 tyto akce: D35 Janov - Opatovec, D6 Hořesedly, D6 Hořovičky, obchvat, D55 Olomouc - Kokory, I/34 Lišov - Vranín a dlouho očekávaná stavba D3 0312/II Nažidla - Dolní Dvořiště, státní hranice.

Výstavba nových míst pro odpočinek posádek silničních nákladních vozidel na silniční a dálniční síti pokračuje v souladu s Koncepcí realizace odpočívek na dálniční síti z roku 2018. V roce 2023 bylo přidáno celkem 90 parkovacích míst pro nákladní vozidla, přičemž došlo k zahájení stavby dalších nových odpočívek či rozšiřování stávajících. I/34 Stráž nad Nežárkou - Lásenice, I/27 Šlovice - Přeštice, I/38 Havlíčkův Brod, JV obchvat 4, I/36 Časy - Holice 3, I/11 Doudleby nad Orlicí, obchvat, I/43 Hradec nad Svitavou - Lačnov, I/68 Třanovice - Nebory, I/67 Karviná, I/53 Znojmo - Lechovice, D7 Louny, zkapacitnění obchvatu 6, D48 Frýdek-Místek, obchvat II. etapa 4, D8 MÚK Zdiby, II. I/27 Klatovy, přeložka 1.

ŘSD ČR intenzivně pokračovalo v přípravě dálničních staveb a přeložek silnic I. třídy. V průběhu roku 2023 probíhala práce na 12 dokumentacích pro účely získání územního rozhodnutí, 33 dokumentacích pro účely získání společného povolení a 28 dokumentacích pro účely získání stavebního povolení. Opravy a údržbu železniční dopravy zajišťuje Správa železnic, která má na síti 9 349 km tratí a zajišťuje opravy a údržbu nemovitostí v železničních stanicích včetně úklidu a ostrahy.

Celkové náklady bez odpisů vynaložené na zajištění provozuschopnosti v roce 2023 dosáhly 20,797 mld. Kč. Počet dopravců se snížil na 118 smluvně zapojených u Správy železnic. Na železniční infrastruktuře bylo vynaloženo přibližně 22,8 mld. Kč z rozpočtu SFDI a dalších evropských zdrojů; v roce 2023 bylo čerpání dotačních prostředků sníženo oproti roku 2022 o 3,6 mld. Kč.

Pokračovalo financování z evropských fondů (CEF2, OPD2, OPD3), přičemž celkové dotace pro železniční infrastrukturu v roce 2023 přesáhly 39-40 mld. Kč. V oblasti vodní dopravy byl zaznamenán pokles investic, ale hlavní rozvoj vodních cest byl nadále financován z prostředků SFDI prostřednictvím Ředitelství vodních cest ČR. Hlavní aktivity zahrnovaly Prodloužení splavnosti VC Otrokovice - Rohatec - PK Rohatec a Přístaviště Poděbrady, Rekreační přístav Veselí nad Moravou a další.

Letiště Praha - Letiště Václava Havla - patří mezi největší investiční projekty v oblasti letištní infrastruktury, včetně rekonstrukce pojezdových drah a výstavby kabelovodu. Další regionální letiště také realizovala investice, například detektory a bezpečnostní provozní technologii na Letišti Karlovy Vary a rozvoj cargo terminálů na Letišti Ostrava-Mošnov. Rozvoj dopravních staveb a modernizace infrastruktury je tedy rozložen do více sektorů a zdrojů.

Vysokorychlostní železnice a dopravní mobilita obyvatel

V roce 2023 byla zahájena intenzivní příprava vysokorychlostních tratí (VRT). Aktuálně je ve fázi projektů 484 km z 767 km plánovaných, a pracuje se na poslední části trati Praha - Brno, včetně úseku Světlá nad Sázavou - Velká Bíteš. V květnu 2023 začala stavba první části tratě Brno - Přerov s očekávaným uvedením do provozu koncem roku 2028; vlak bude jezdit rychlostí až 200 km/h. Doplňkové práce zahrnují 2. kolej a 8 nových mostů, včetně 744 m dlouhého tunelu v Němčicích.

V plném proudu jsou geologické průzkumy a architektonické soutěže na terminály a dispečink pro pražský železniční uzel; středisko řízení provozu má být vybudováno do roku 2030. Představte si vysokorychlostní tratě jako páteř české železniční sítě: rychlovlaky propojí regionální centra, konvenční síť a městskou hromadnou dopravu; Praha, Brno a další města budou propojena rychleji a efektivněji.

Benefity pro občany zahrnují zrychlené cestování mezi regiony (např. Brno-Praha za hodinu, Ostrava-Praha za hodinu a půl), uvolnění kapacity konvenční železniční sítě pro regionální spoje a nákladní dopravu a snížení převisu dopravy v centrech měst. V souvislosti s nedostatkem pracovníků ve stavebnictví se diskutuje o plánech na zatraktivnění technických oborů - ministerstvo dopravy organizuje besedy ve školách a podporuje programy na podporu dopravní infrastruktury. Digitalizace řízení stavebního procesu má urychlit přípravu investic, avšak dokončení je plně v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Ekonomické souvislosti a investiční náklady

Investiční náklady jsou klíčovým prvkem pro stanovení návratnosti a provozních nákladů projektu. Investiční náklady zahrnují pořízení pozemků, přípravu staveniště, stavební práce, technologické vybavení, environmentální opatření, režijní náklady, nepředvídané výdaje a náklady před zahájením provozu. Volba technického řešení má přímý dopad na investiční náklady a na provozní výdaje; vyšší technická úroveň zařízení může zvýšit kapitálové náklady, avšak snížit provozní náklady, zatímco úspory v investiční fázi mohou vést ke zhoršení provozních nákladů v budoucnosti.

Financování investiční výstavby probíhalo v roce 2023 z veřejných zdrojů, přičemž dominantními poskytovateli byly národní zdroje z rozpočtu SFDI a evropské fondy (CEF, OPD, EIB). Celkové částky pro železniční infrastrukturu překročily 39-40 mld. Kč, přičemž v roce 2023 došlo k poklesu čerpání dotačních prostředků oproti roku 2022 o 3,6 mld. Kč. Z národních prostředků byly financovány klíčové akce, jako rekonstrukce mostů, modernizace tratí a další.

Pro vodní dopravu byla vynaložena specifická částka v rámci Ředitelství vodních cest ČR a akce zaměřené na prodloužení splavnosti a přístaviště. V rámci dopravy obecně se očekává, že další roky budou znamenat pokračování investičních akcí do silnic a dálnic, železnic, vodních cest i letišť, s důrazem na rychlost, bezpečnost a integraci dopravní sítě.

Tabulka ukazatelů vybraných kategorií investic (rok 2023)

tags: #navratnost #investice #dopravnich #staveb