Nostický palác: barokní poklad na Malé Straně a sídlo Ministerstva kultury

Nostický palác, rozsáhlý raně barokní čtyřkřídlý komplex se dvěma dvory, stojí na Maltézském náměstí v Praze na Malé Straně a byl postaven v letech 1658-1660 na místě čtyř starších domů. Autorem projektu byl pravděpodobně Francesco Caratti, ačkoli některé prameny uvádí i jiné jméno; Jan Hartvig hrabě Nostitz jej nechal zbořit a vystavět nový palác. Palác vznikal na základě spojení domů U Zelené růže a U Zlatého medvěda, které později patřily Nostickým. Rané období dokládají sdružená okna hlavního průčelí a v pozdějších fázích bohatá výzdoba a sochařské prvky.

Interiéry prošly významnými úpravami v 18. století: nad hlavní římsou byl vztyčen ambitiózní rokokový portál, sochy imperátorů od F. M. Brokoffa a malby Václava Bernarda Ambroziho zdobily reprezentativní sály a nástěnné výmalby. Pozdně barokní úpravy zahrnují především přizdoby na atice a úpravu průčelí, k nimž došlo kolem roku 1760, kdy bylo schodiště rozšířeno a pořízeno nové široké schodiště.

Historie a odkaz rodu Nostitzů jsou úzce spjaty s kulturním a uměleckým prostředím Prahy: sbírky a obrazárna Nostických patřily k nejcennějším v českých zemích, a to vedle Černínského paláce. Knihovna Nostických s více než 14 tisíci svazky (včetně rukopisů ze 13. a 14. století) a obrazárna s kolem 1400 díly, včetně Rembrandta a Rubense, byla dlouho považována za perlu paláce. Knihovnu a archiv spoluvytvářeli František Martin Pelcl, Jaroslav Schaller a Josef Dobrovský; první český profesor češtiny na pražské univerzitě byl právě Pelcl.

Rod Nostitzů vlastnil palác až do roku 1945, po kterém byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Místo však nadále sloužilo kulturním a diplomatickým účelům: od roku 1918 byly prostory pronajímány Nizozemskému velvyslanectví a část sloužila i ministerstvu kultury. V 90. letech prošel palác rozsáhlou rekonstrukcí a rehabilitací, která byla završena v roce 2003; byla objevena vzácná gotická dlažba a zbytky barokní výmalby v soklech.

Dnes Nostický palác slouží jako sídlo Ministerstva kultury ČR a není běžně přístupný veřejnosti. Budova bývá otevřena při Dnech otevřených dveří a při zvláštních příležitostech památkové péče či státních svátků. Návštěvníci mohou obdivovat obrazovou galerii s díly starých mistrů, reprezentační Kulečníkový sál, kapli Nanebevzetí Panny Marie a původní nostickou knihovnu o zhruba 15 000 svazcích. Po rekonstrukci zůstává v paláci i původní soukromá barokní obrazárna, dnes část Národní galerie, s množstvím významných děl.

Součástí palácového areálu je Nostická zahrada, založená Františkem Antonínem Nosticem roku 1765, a Nostická jízdárna, poté z roku 1765 přestavěná na klasicistní podobu. V jízdárně bydleli vychovatelé Nostického domu a později zde byl domov pro významné osobnosti jako František Martin Pelcl, Jaroslav Schaller a Josef Dobrovský. Vzdálenost od Vltavy a blízkost Kampy dělají z Nostického paláce jednu z nejcennějších památek Malé Strany.

Současná podoba zahrnuje rovněž informační centrum, které vzniklo pod zastřešením hospodářského dvora: lehká kovová konstrukce Josefa Pleskota s průsvitným pláštěm vytváří novou architekturu, která má usnadnit kontakt s veřejností a využívání prostoru během českého předsednictví EU. Do prostoru interiéru byly integrovány i moderní prvky, například plastika Karla Nepraše v arkádovitě uzavřeném prostoru a vnitřní prostory doprovází kovové plastiky koní a díla Olbracha Zoubka.

Restaurátorské práce na fasádě nostického paláce byly jedny z nejnáročnějších částí obnovy: specifické kroky zahrnovaly zajištění autentické hmoty fasády, odstranění sádrovcových krust z kopií soch římských císařů, injektáž prasklin a doplnění chybějících částí, zajištění salinity a vrstvy omítky. Pro korekci barvy bylo provedeno zkoušení odstínů a poté nanesen vybraný vápenný štuk.

Podrobnosti a jména souvisejících osob ukazují důležitý historický rámec: Jan Hartvik Nostitz, Francesco Caratti, Michal Jan Brokoff, Antonín Haffenecker, Václav Bernard Ambrozius, František Martin Pelcl, Josef Dobrovský a další. Nostický palác zůstává dodnes významným architektonickým a kulturním symbolem Prahy, který ukazuje dlouhodobé naplňování myšlenky mecenášství a společenské a intelectuální elity monarchie až po moderní dobu.

Historie a architektura v kostce

• 1658-1660: výstavba Nostického paláce na místě starších domů U Zelené růže a U Zlatého medvěda.
• 2. polovina 17. století: pravděpodobně Francesco Caratti jako architekt; rozšíření a změny podle potřeby.
• První polovina 18. století: sochy imperátorů od Brokoffa, rokokový portál, rokokové prvky a malby Ambroziho.
• Kolem 1760: pozdně barokní přestavby a rokokové detaily; vznik nového širokého schodiště a nadokenních říms.
• 18. století: Klasicistní prvky nadokenních říms a další úpravy interiéru.
• 1945: konfiskace rodu Nostitzů; palác sloužil diplomatickým a kulturním účelům.
• 1998-2003: generální rekonstrukce a rehabilitace; otevření pro veřejnost a vznik informačního centra.
• Současnost: sídlo Ministerstva kultury ČR; otevření pro veřejnost několikrát do roka a při Dnech otevřených dveří.

Krátká vhled do výtvarné a literární spolupráce

Raná architektonická dispozice i výzdoba interiérů dokazují vliv italských architektů a díla českých mistrů. K hlavním jménům patří František Hartvig Nostitz, Francesco Caratti, Michal Jan Brokoff, Václav Bernard Ambrozius a František Martin Pelcl, který sehrál klíčovou roli v organizaci nostické obrazárny a knihovny.

Pokračující rekonstrukce a ochrana památky se zaměřily na zachování autentických materiálů a historických vrstev fasády a interiérů, včetně kamenného soklu, balustrád a portálu. Moderní doplňky, jako informační centrum a instalace moderního umění v arkádách, dávají paláci současný význam bez zásahu do jeho středověkých a barokních hodnot.

Současné využití a kontakty

N Nostický palác je dnes sídlem Ministerstva kultury ČR. Reprezentační prostory paláce, včetně knihovny, obrazárny a kulečníkové místnosti, jsou veřejnosti zpřístupněny několikrát do roka, mimo pravidelných Dnů otevřených dveří.

Informační centrum ministerstva kultury vzniklo díky zastřešení hospodářského dvora, s lehkou kovovou konstrukcí a průsvitným pláštěm od architekta Josefa Pleskota. V arkádě a dvoře se představují díla moderního umění, a to i díky plastice koně Karla Nepraše, která stojí v průhledném prostoru a odkazuje na historické konírny paláce.

Odborné práce restaurátorské rehabilitace fasády i vnitřních prvků podrobně popisují nutnost průzkumu, zjišťování salinity, odstraňování sádrovcových krust a injektáže; výsledkem je zachování autentické hmoty fasády a původních barokních materiálů.

Klíčové osobnosti a jejich role

Historie Nostického paláce je výjimečná nejen pro architekturu a výtvarné sbírky, ale i pro kulturní a společenský význam Nosticů v dobách, kdy palác sloužil jako centrum aristokratického a intelektuálního života Prahy.

tags: #nosticuv #palac #obliceje #na #fasade