Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
Při porovnání není nová verze novelou staré, ale úplným přepracováním nynějšího znění. Podle bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové představuje návrh další zásadní oslabení transparentnosti a veřejné kontroly vládního rozhodování. Zástupcům neziskových organizací vadí mimo jiné záměr omezit připomínkové řízení, rozšířit okruh materiálů projednávaných bez rozpravy či přesunout část rozhodování z celé vlády jen na premiéra.
Omezení zásahů, posílení premiéra. Podle navrhovaných pravidel by materiál k připomínkám měli dostávat členové vlády a vedoucí Úřadu vlády. Pokud by se týkal České národní banky, obdržel by ho i guvernér. Jiné úřady, ombudsman, dětský ombudsman, Národní rozpočtová rada, kraje a Praha by svá stanoviska mohli poskytovat jen tehdy, pokud by návrhy souvisely s jejich působností. Premiér by mohl případně připomínkové řízení i zrušit, omezit počet připomínkových míst či změnit lhůty. Pokud by na návrzích nebyla shoda, vláda by se zabývala těmi rozpory, které mají koncepční charakter. U unijních záležitostí by se připomínkové řízení mohlo nahradit projednáním ve Výboru pro EU, u bezpečnostních věcí v Bezpečnostní radě státu.
Podle návrhu je oprávněn na zasedání vlády chodit prezident republiky. Omluvené ministry by mohl zastupovat náměstek či ředitel sekce, hlasovat by ale za šéfa resortu nemohli. Přítomna na jednání by mohla být vedoucí Úřadu vlády, šéfové Českého statistického úřadu, České národní banky, Národní rozpočtové rady, zástupce prezidentské kanceláře, ředitel sekce vládní legislativy či některé další osoby, které by určil premiér.
Šéfka Úřadu vlády si chce umožnit předkládat vládě materiály. Premiér by mohl jednání také uzavřít a osoby, které nejsou ve vládě, vyloučit. Materiály pro jednání vlády by nově mohla předkládat i šéfka Úřadu vlády. Svůj případný střet zájmů podle daných zákonů u projednávaného bodu by člen vlády oznámil nejpozději před hlasováním. Koaliční poslanci připravili novelu o konfliktu zájmů se zmírněním pravidel.
Presenie rozhodování by se mělo týkat i koordinace politiky vůči EU. Předseda vlády by měl podle nového řádu koordinovat politiku a pozice Česka vůči EU. Dosud měl mandát vlády. Z jednání kabinetu se mají pořizovat písemné záznamy. O výsledcích vládní schůze by mluvčí informovala v tiskové zprávě. Zvukový záznam ze zasedání by byl jen pro potřeby kabinetu. Podle návrhu by ho nebylo třicet let možné získat podle informačního zákona.
Rozšířit by se měl seznam materiálů, které se mohou přijímat bez vládní rozpravy. Publikováno 22. 6. Kontrola zpravodajských služeb má být nově sjednocena tím, že bude zřízen zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace. Nově vznikne také takzvaný dvoustupňový systém kontroly zpravodajských služeb. Vedle zvláštních kontrolních orgánů bude zřízen i od vlády a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky odvozený expertní kontrolní orgán, tedy druhý stupeň, tedy orgán nezávislé kontroly.
Rozhodnutí o posílení kontroly nad zpravodajskými službami považuji za velmi důležité, naplňujeme tím rovněž závazky z Programového prohlášení vlády i koaliční smlouvy. Tünde Bartha pokračuje ve změnách na Úřadu vlády. Poté co utichly spory o vystěhování lidskoprávních agend z Úřadu vlády, přichází kancléřka Andreje Babiše s dalším ambiciózním plánem. Chce změnit jednací řád vlády způsobem, který mezi některými experty vyvolává obavy. Zaujal vás článek? Odvolávali se na analýzu, rozhodli ale jinak.
Když premiér Andrej Babiš před dvěma týdny oznámili rozpouští lidskoprávní agendu, vyvstávají obavy o transparentnost a efektivitu rozhodování. Nesouhlas s přesunem celospolečenských agend z Úřadu vlády pod ministerstva vyjádřily organizace občanské společnosti. Této změně se vymezily, protože by mohla oddálit či oslabit schopnost koordinace a posouzení dopadů vládních rozhodnutí na občany.
Jde o ohrožení prestiže Česka v oblasti lidských práv na úrovni Evropské unie i v rámci mezinárodního společenství. Programy financované z evropských fondů musí být v souladu s Listinou základních práv EU; garantem pro tento soulad je podle současných dokumentů Úřad vlády. Nyní se připravuje vyjednávání o financování z evropských fondů na další období, kde je pro ČR alokováno zhruba 30 miliard eur, téměř třetina státního rozpočtu. A nad rámec toho je potřeba zajistit naplňování horizontálních principů, jako je udržitelnost, rovnost a nediskriminace, které by měla dohlížet i Úřad vlády.
Současně jde o to, aby si vláda zachovala jasnou a transparentní komunikaci s veřejností. Publikovaná rezoluce a změny v jednacím řádu vlády mají významný dopad na to, jak se budou schvalovat legislativní návrhy a jaké materiály budou dostupné pro veřejnost. Pro další osud vládního rozhodování je klíčové, jak rychle bude možné přijímat rozhodnutí a jaké budou mít dopady na principy demokracie a právního státu.
Nebude-li změnám rozumět a přijmou-li se bez širší veřejné debaty, hrozí, že se oslabí schopnost kriticky posuzovat legislativu z pozice jednotlivých ministerstev a že dojde k posílení vlivu premiéra nad širší agendou státu. Zároveň je nutné sledovat, jak se promítnou tyto změny do kooperace s Evropskou unií a jak ovlivní implementaci evropských fondů a dodržování mezinárodních závazků.
| Kritické body | Možné dopady |
|---|---|
| Omezení připomínkového řízení | Snížení veřejné kontroly nad rozhodováním |
| Posílení pravomocí premiéra | Rychlejší rozhodování, riziko oslabení koncepční diskuse |
| Komentáře institucí mimo vládu | Potenciální omezení participace veřejnosti a expertů |
Veřejnost a nezávislé organizace vyzývají k veřejné debatě a jasnému vymezení dopadů, aby nedošlo k oslabení ochrany lidských práv a koordinační kapacity státu. Zároveň se zdůrazňuje důležitost transparentnosti a dodržování právních standardů v rámci evropské integrace a mezinárodních závazků.