Tato námi dodávaná skladba je přepis originální nahrávky z alba Měls mě vůbec rád vydaného v roce 2006. Jedná se o audiovizuální hudební podklad, který je možno použít jako karaoke v různých formátech. Námi dodávané formáty jsou MIDI GM a XG s českou diakritkou nebo bez ní. Dále je toto zboží dostupné ve formátu AVI, který je určen pro přehrání v PC nebo v DVD přehrávači. Také si můžete koupit námi přepsaný hudební podklad audio (MP3 nebo WAV). Demo ve formátu AVI má zmenšené rozlišení audio i video.
Kočka Hanička moc na zahradu nechodí. Ale když už tam je, nelze ji přehlédnout. Tedy spíš přeslechnout. Kočka Hanička moc na zahradu nechodí. Ne, že by nechtěla, ale je až příliš vynalézavá a některými svými „vynálezy“ by mohla být nebezpečná především sama sobě. Kocouří veličenstvo Calibos alias Kalíšek je, co se pobytu venku týče, poměrně neškodný. Obejde si zahradu, nakoukne na slepice, uloží se pod některý ze svých oblíbených keřů a je spokojený.
Občas sice zvědavě obhlíží místo pod plotem, kudy se protahují místní venkovní a toulavé kočky, ale mainský mývalí obr se do takové škvíry zkrátka nevejde. Kalíšek zaboří svou tygří tlamku mezi plaňky a ani ho nenapadne, že kdyby chtěl, mohl by celý plot pohodlně přeskočit. Kdyby Hanička chodila ven tak často jako Kalíšek, dřív nebo později by na to přišla. Jedno teplé letní odpoledne celá naše rodina uklízela dřevo ze zahrady do stodoly. Bylo krásné počasí, Kalíšek se vyhříval na sluníčku a čas od času si přišel před vrata stodoly pro pohlazení a pár obdivných slov. Hanička seděla za oknem a svého kocouřího strejdu toužebně pozorovala.
Není to fér, pomyslela jsem si. Opatrně vkráčela do zahrady, jako by tomu ještě nemohla uvěřit a směrem ke mně vyslala jedno děkovné „mňáu“. Vrátila jsem se k ostatním, zatímco kočka se - zatím ještě rozvážně - procházela kolem. „Mňáááu,“ ozvalo se najednou trochu tlumeně ze stodoly. Hanička zrovna šplhala na obrovskou hromadu dřevěných špalků, která zasahovala až k trámům pod střechou. V naší stodole nahoře na trámech jen tak leží spousta desek různých rozměrů, neurčitého původu a stáří, a stejně tak dole na zemi se nachází mnoho všelijakých špalků, špalíčků, klacků a nařezaných či naštípaných dřev.
„MŇAU!“ Hanička zněla rozhodně a vydala se z hromady přímo na trám. „Mňau, mňau, MŇÁÁU,“ hlásila nám svou aktuální pozici neustále někam pochodující Hanička. Hanička pomalu začínala vypadat, že by ráda dolů nebo k někomu z nás, ale nevěděla, kudy a jak. Chvíli byla blízko, skoro na dosah osoby balancující na žebříku, ale za neustálého mňoukání přeskočila na jiný, vzdálenější trám či desku. Objevovala se na různých trámech v různé výšce a zase mizela z dohledu. Několikrát se ocitla povážlivě na kraji nějakého odloženého prkna, div že se s ní nepřevážilo. Oba táta i další členové rodiny včetně mě vyhlíželi řešení.
V době našeho i kočičího zoufalství, kdy už i tatínek, který má strach z výšek, vylezl na žebřík, nechala se Hanička konečně ulovit. Ikonické drama Tennesseeho Williamsa „Kočka na rozpálené plechové střeše“ se vrací k publiku v nové podobě, ale pro majitele koček je téma koček na střechách často spojeno spíše s praktickými problémy a bezpečnostními riziky. Zážitek, který popsala jedna majitelka kočky Indy, jasně ilustruje, jak se zvědavost a lezení na střechy mohou stát pro kočky i jejich okolí nebezpečné.
Nebezpečí koček na střechách Záhadu ztichlého komína majitelka vyřešila, když večer zjistila, že Indy sedí u komína na střeše. Při pohledu na kočku se rozzlobila a zároveň i pořádně lekla. Ze svého posedu Indy ohrožovala nejen rorósy, ale i sebe. Co kdyby se některý přeci jen odvážil kolem ní proletět a ona se ohnala? Mohla tak sama spadnout do útrob komína. Už v předešlých letech majitelka dvakrát z komína zachraňovala propadlou veverku.
Během návštěv zůstávala Indy venku mnohem déle, než normálně. Noční kroužení rorýsů nad střechou ji zřejmě fascinovalo, tak si vylezla na komín, aniž o tom kdokoli věděl. Když ji posed omrzel, slezla a majitelka ji později našla zase poslušně čekat v garáži. Zato jednou byla Indy načapána při činu. Milostivě sešla k okraji střechy, koketně nakláněla hlavičku, ale dolů se jí nechtělo. Nakonec se nechala přemluvit a byla zavřena do garáže. Ještě ten večer majitelé k radosti zaslechli slabé štěbetání v komíně.
U domu byly na třech rozích husté keře. Jeden byl košatý bílý cedr, na zbývajících dvou byly vysoké keře Wax Leaf Privet. Keře byly košaté, přesto se střechy dotýkaly jen tenkými okrajovými větvičkami. Takže Indy na ni musela z nějaké silnější větve doskočit. Majitelé začali s „vykusováním větví“ u bílého cedru, protože po něm kočka dokázala předešlý den ze střechy slézt. Manžel s těžkým srdcem vystříhal do větví půlměsíc a majitelé byli přesvědčeni, že tohle stačí. Jenže ten samý večer seděla Indy v komíně zas. Ukázalo se, že ani druhý sestřih nestačil. Indy si komín zamilovala a dokázala majitele přelstít po celý týden. Sotva se setmělo, trůnila v komíně.
Postupně a stále hlouběji byly odstříhávány větve keřů na všech třech rozích a manžel začínal uvažovat o tom dát kočku „zdarma do dobrých rukou“. Štěstím v neštěstí bylo to, že tři hnízda, která byla před stříháním v keřích objevena, byla nejen vysoko, ale v keřích na druhém konci od střechy. Na bílém cedru nebylo žádné. Majitelé stáli před dilematem - zachránit rorýse, ale možná vyhnat ptáky z hnízd. Museli risknout, že je ptáci znají a že je jejich motání kolem keřů neodežene. Teď se zase z komína ozývá štěbetání a kočka byla manželem vzata na milost. Rozhodnutí: bytová kočka, venkovní kočka nebo venkovní výběh?
Před pořízením kočky je třeba udělat několik rozhodnutí. Například zda adoptovat kočku z útulku nebo si našetřit na šlechtěnou kočku s průkazem původu. Nebo zda kočce umožnit pohyb po okolí, nebo jestli chovat kočku pouze doma. Čistě bytová kočka má jiné požadavky než kočičí dobrodruh, který zná všechny myši na okolních pěti kilometrech čtverečních.
Venkovní kočka vs. bytová kočka vs. výběh
Venkovní kočka Kočka, která má volný přístup ven, si může užívat přirozené prostředí. Může lovit, šplhat po stromech a zkoumat okolí dle libosti. Může projevovat své přirozené chování, které je v uzavřeném prostředí omezené. Venkovní svět je v zásadě pro kočku poměrně nebezpečný, především pokud bydlíte v hustě osídlené oblasti. Kočce hrozí řada zranění, například v podobě většího množství rychle projíždějících aut, nebo i od dravců a dalších zvířat. Nebezpečí číhá i v podobě jedovatých rostlin nebo od lidí, kteří nepatří mezi fanoušky zvířat. Kočka se může například i zranit při konfliktu s další kočkou nebo jí může jít o život při jejím pronásledování psem. Z výše uvedených důvodů se venkovní kočky nedožívají příliš vysokého věku. Zpravidla jsou na vině různá zranění, nehody a nemoci. Venkovní kočka je náročnější na veterinární péči, je třeba pamatovat na pravidelné kontroly na parazity (blechy, klíšťata) a pravidelné odčervování. Venkovní kočka by také měla být pravidelně očkována proti běžným chorobám, jako je vzteklina, panleukopenie, herpesvirus a calicivirus.
Bytová kočka Bytová kočka má například větší šanci dožít se vyššího věku, je v bytě přeci jen o něco více v bezpečí. Průměrný věk bytové kočky je o něco vyšší než průměrný věk kočky venkovní. S kočkou patrně budete vyrážet na veterinu méně často než s kočkou venkovní. Pokud bydlíte v menším bytě a jste často mimo domov a pořídíte si aktivnější kočku, ta se může velmi snadno začít nudit a bude frustrovaná. Kočce je potřeba zajistit dostatek podnětů, například škrabadlo a různorodé hračky. V momentě, kdy jste doma, se kočce alespoň pár minut věnujte. Kromě mazlení zpravidla ocení i různorodé hry, aby se unavila jak psychicky, tak fyzicky. Pokud máte větší byt, tak mnoho koček ocení další kočičí společnici, aby se necítily tolik osaměle. Kočce je potřeba dopřát pravidelný pohyb, například ve formě simulující lov nebo je naučit chodit na procházky na vodítku a postroji. Domácí kočka totiž oproti venkovní kočce častěji může trpět nadváhou. I bytová kočka by měla být pravidelně očkována. Pokud bydlíte u rušné silnice nebo v centru velkoměsta, bude pro kočku výrazně bezpečnější, když bude bytová. Bytovou kočku můžete zaměstnat například i různými interaktivními hračkami nebo hlavolamy. Kočky milují výšky, z kterých shlíží na dění pod sebou. Pokud máte kočku bytovou, pak jí zajistěte po bytě pár vyvýšených míst, na kterých se bude moci uvelebit. Většina koček ocení i možnost uvelebit se u okna, z kterého bude mít výhled na okolní dění. Okno s dobrým výhledem je pak pro bytovou kočku něco jako televize.
Venkovní výběh pro kočky (Catio/Voliéra) Rozhodnutí pro venkovní výběh pro kočky je chytrým řešením, nikoliv kompromisem. Venkovní prostor zvaný kočičí voliéra či catio je designován pro bezpečné prozkoumávání a lezení kočkou. Tento článek nás provede celým procesem: od konceptu po klíčové detaily venkovního výběhu. Podíváme se na materiály, dimenze, konstrukční proces, drenáž a krytí. Neopomene se ani každodenní správa: krmení, voda a toaleta. Úvaha o venkovním výběhu pro kočku často vychází z touhy nabídnout jí přírodu, avšak bez zbytečných rizik. Výběh nám umožňuje najít rovnováhu mezi domovem a přírodou. Venkovní výběh mění kočičí chování tím lepším směrem. Díky novým zážitkům se kočka stává aktivnější a spokojenější. Čichání, poslouchání a pozorování přírody jí poskytují bohatý mentální stimul. Výběh také přináší klid majitelům. Zvyšuje bezpečnost kočky venku tím, že snižuje riziko útěků a nechtěných setkání. Ochrání je před automobily, dravci a dalšími nebezpečími. Venkovní výběh má svůj význam i pro přírodu. Omezuje kočičí instinkt lovit ptáky a jiné malé živočichy. Venkovní výběh umožňuje kočce vychutnat si vzduch, světlo a různé podněty, aniž by čelila stresu z nečekaných situací.
Venkovní výběh vs. bytové kočky Výběh pro bytové kočky bojuje proti nudě a přibírání na váze. Nabízí možnost lovu „na sucho“ díky hračkám a šplhacím prvkům. Pro kočky, které byly zvyklé chodit ven, slouží jako klidná a spravedlivá alternativa. U citlivějších jedinců postupujeme opatrně. Pro tyto kočky jsou krátké návštěvy výběhu s úkryty ideální. Po úrazu, kastraci nebo v případě nadváhy je venkovní výběh ideální pro kontrolované pohybování. U koček, které mají tendenci k útěkům, se zaměřujeme na technické aspekty. Dbáme na spolehlivé zámky a pevné pletivo. Zřídíme malou „předsíň“, která zabrání rychlému úniku při otevření.
Materiály a design
Při výběru materiálů pro kočičí výběh klademe důraz hlavně na pevnost, snadnou údržbu a rychlost stavby. Dřevěné konstrukce jsou oblíbenou volbou. Díky dobré zpracovatelnosti se snadno přizpůsobí potřebným rozměrům. Hliníkové profily nabízí moderní vzhled a méně náročnou údržbu. Klíčovým prvkem výplně je pletivo. Voliérové pletivo je ideální pro místa, kde záleží na drobnějším oku a čistém vzhledu, například u přisazených výběhů. Střecha výběhu chrání před deštěm i sluncem. Osobně upřednostňujeme kombinované řešení - část pokrýváme polykarbonátem a část necháváme z pletiva pro lepší ventilaci.
V diskusi o rozměrech výběhu pro kočku je důležitější než metry čtvereční vertikální prostor. Kočky ho využívají k pozorování, odpočinku a ochraně svého teritoria. Začínáme s minimální velikostí catio, která umožňuje kočce otáčet se a skákat bez narazí do ohrádění. Důležitá je ergonomie, protože výběh používáme denně. Prostor navrhujeme tak, abychom se snadno pohybovali i s čistícími pomůckami. Velký přínos mají vyvýšené plochy a patra, které rozdělují prostor na zóny a nabízejí kočce různorodé možnosti. V praxi kombinujeme široké plochy pro odpočinek s úzkými pro skoky, a tak umožňujeme kočce zvolit si své tempo. U více koček je klíčové zamezit napětí v úzkých prostorech. Proto přidáváme únikové cesty, více odpočívadel a dostatek vyvýšených míst. Cílem je vytvořit síť bezpečných míst namísto jedné velké prázdné plochy.
Postup výstavby Zahajujeme měřením, abychom rozuměli rozměrům prostoru, kde bude výběh. Zjišťujeme umístění okapu, svodu a zásuvek a rozhodujeme se, kudy bude kočka vcházet. Před prací s vrtačkou vypracujeme plán a rozpočet. Seznam materiálu bude obsahovat spojovací prvky, pletivo, střechu a povrchovou úpravu dřeva. Rozdělíme stavbu do přehledných kroků. Kritická místa výběhu spočívají v napojení na stěny a v rozích. Zde kontrolujeme pevnost pletiva a odolnost proti průniku. Konečný krok před používáním je testovací provoz. Dovolíme kočce několik minut výběhu pod naším dozorem.
Podlaha a odvodnění Než začneme konstrukci, musíme mít jasno o podkladu. Podlaha výběhu pro kočku má velký vliv. Rozhoduje, zda se budeme potýkat s blátem nebo budeme užívat klid. Ve venkovním prostoru je klíčový stabilní základ. Měkké podloží může způsobit, že se konstrukce nakloní a dveře nebude možné zavírat. Zajištění odvodnění je naší prioritou. Chceme se vyhnout loužím a možnému zápachu. Proto je důležitý mírný sklon a pod povrchem drenážní vrstva. Protipodhrabová ochrana nás ochrání před vetřelci jako je kočka nebo kuna. Můžeme zapustit pletivo do země nebo vytvořit širší zónu pod povrchem.
Střecha a ochrana před počasím Střecha na výběhu ochrání vaši kočku před deštěm, sněhem i přehřátím. Zamezí také útěkům koček, které rády šplhají. Tím zajistíme jejich zdraví a klid v domácnosti. Při zastřešování využíváme různé materiály pro kombinovaný efekt. Polykarbonátová část zajistí sucho a dostatek světla, chrání tak před vlhkostí a umožňuje světlu proniknout dovnitř. Pro kočky je důležitá možnost volby. Proto jim poskytneme kryté místo, jako je bouda nebo lavička, kde nebude průvan. V létě se soustředíme na poskytnutí dostatečného stínění a misku s vodou umístíme do chládku. V zimě je klíčové zajistit suché a tepelně izolované místo bez průvanu.
Dveře a kočičí dvířka Když přemýšlíme o dveřích do kočičího výběhu, klíčovým momentem je náš pohyb tam a zpět. Kočka je bytost rychlá a plná zvědavosti. Proto je nutné mít jasná pravidla pro vstup a výstup. Praxe nás naučila, že dvojité jištění dveří je nejlepší. Zavíráme jedny, pak až otevřeme druhé. Tento jednoduchý trik nás ochrání před nepříjemnými situacemi. Speciální pozornost věnujeme konstrukci dveří, aby nezůstávaly mezery. Solidní rám a silná síťka či pletivo bez vůle jsou základem. Bezpečnostní zámek na dveřích je nutností, aby se kočka nedostala ven. Karabiny mohou být rychlým řešením, ale chytré tlapky s nimi někdy umějí manipulovat. Lepší jsou spolehlivé západky nebo petlice s dodatečným jištěním. Připojení výběhu k bytu s sebou přináší nutnost pečlivé instalace kočičích dvířek. Klíčové je dobře zvolené těsnění a izolace. Když jsou dveře do výběhu správně navržené a zabezpečení je na vysoké úrovni, prostředí působí bezpečně a klidně. Kočičí dvířka pak vidíme jako esenciální část celé konstrukce; i v nich se soustředíme na pevnost a odolnost.
Vybavení interiéru výběhu Catio stavíme tak, že poskytuje kočce prostor pro odpočinek i zábavu. Vytváříme různé zóny: odpočinkovou, pozorovací, herní a schovávanou. Pro odpočinkovou zónu volíme stabilní police nebo hamaky. Pozorovatelna se skládá z vyvýšeného místa s dobrým výhledem. Aktivní zóna by měla obsahovat škrabadla, kladiny a jednoduché prolézačky. Pro schovávání zajišťujeme kryté úkryty. Materiály si vybíráme s ohledem na bezpečnost a trvanlivost. Vyvarujeme se jakéhokoli materiálu, který by mohl kočku zranit nebo absorbovat vodu. Pro venkovní použití preferujeme dobře ošetřené dřevo, hladké desky a snadno umývatelné povrchy. Přidáváme i elementy z přírody, aby bylo prostředí více stimulujíc...
Pryč jsou doby stereotypních prsatic a svalovců. Hrdinové dnešních videoher jsou většinou mnohem nápaditější. Stray ukazuje, že kočka může být hrdinkou v kyberpunkovém světě a zároveň vyzývat k empatii se skutečnou zvířecí povahou.
Jak se hraje kočičí sci-fi Stray || GamesPlay
Kočička je zpracovaná pěkně, má super animace, ale prostředí je horší a hyzdí ho méně detailní textury. Hudba je stylová a minimalistického ražení. Stray je hodně originální titul, který se jen tak nevidí. Jde o protipól klasickým komerčním titulům. Bohužel je kočičí dobrodružství až příliš krátké. I když jsem se loudal, dohrál jsem ho za sedm hodin, což není moc. Kdybych spěchal, bylo by to ještě méně. To je škoda, protože chuť hrát dál byla. Stray je ode dne vydání dostupná v předplatném PlayStation Plus Extra a Premium pro PS5 i PS4.
Plusy: Vskutku originální videohra, Skvěle zpracovaná kočičí protagonistka, Poutavý příběh, Atmosférické prostředí, Robůtek B-12 jako pomocník i společník, Zábavné hádanky, Nádhera pro všechny kočkomily, Součást předplatného PS Plus Extra a Premium. Minusy: Příliš krátké, Z technického hlediska průměrné. Infobox Datum vydání: 19.