Máme mokré zdivo - co s ním?
Zdivo a dům podřízneme, oddělíme od zeminy.
Jenže to není všechno.
Pokud máme zdivo, které je zboku zasypáno zeminou (například podlaha je pod terénem) musíme vyřešit i svislé izolace proti vodě.
Zdroj: Sanace a vysoušení staveb s. r. Máme mokré zdivo - co s ním?
Největší pozornost se při sanaci vlhkosti zdí věnuje hlavně oddělení stěn od vlhkých základů, tedy vodorovnou izolaci.
V případě, že se izoluje pod zemí, například nad podlahou suterénu je třeba zaizolovat i stěny přiléhající k zemině, aby vlhkost neprocházela ze strany.
Na zeď se zvenčí navaří plastová fólie nebo asfaltová lepenka, slabým místem lepenky jsou spoje, slabým místem fóliových izolací pak prostupy vody nebo kanalizace.
Nejúčinnější svislá izolace, nepotřebuje úplně rovný podklad.
Aby byla funkční, je třeba dodržet technologickou kázeň, kdy je nutné provést několik vrstev stěrky o celkové tloušťce 3-4 mm.
Pomocí chemické injektáže je možné buď vytvořit nepropustnou clonu přímo ve stěně, nebo provrtat celou zeď a natlačit chemickou suspenzi zevnitř na vnější stranu stěny.
Jako ochrana hydroizolační vrstvy proti proražení a dalším vlivům od zeminy se používá nopová folie.
Tato folie není vhodná jako samostatná hydroizolace, protože není v místě spojů vodotěsná.
Neslouží ani jako větraná mezera, protože pod fólií vzduch neproudí.
Nemá spodní nasávací otvor a vlhký vzduch uvnitř zůstává.
Po provedení hydroizolační vrstvy bude zdivo nad ní stále vlhké a voda se může vypařovat ještě několik let.
Z tohoto důvodu je nutné ze zdiva odstranit původní zavlhčené a zasolené omítky a ze spár částečně i zdicí maltu.
Ideální by bylo nahodit novou omítku až po úplném vyschnutí objektu, což by však znemožnilo jeho okamžité využívání.
Sanační omítky mají odlišnou strukturu pórů v porovnání s běžnými omítkami.
To umožňuje odvod vlhkosti ze zdiva formou difuze vodní páry a ke krystalizaci solí obsažených ve vodě dochází na rozhraní mezi zdivem a omítkou.
Omítky slouží jako dodatečné sanační opatření k dosušení vlhké zdi, ale není možné je použít jako jediné a samostatné sanační opatření.
19. 10. 2022Utěsňující horizontální izolace zdiva se zřizují poměrně obtížně, avšak z hlediska jejich funkčnosti dosahují nejvyšších spolehlivostí.
Způsob a typ provedení je přímo závislý na místních podmínkách, druhu zdicího materiálu, kvalitě výplně spár, tloušťce zdiva, statických podmínkách apod.
Tento způsob je používán většinou při opravách a rekonstrukcích drobných staveb a staveb s velmi složitou skladbou zdicího materiálu.
Jde o poměrně pracnou metodu spojenow s vysokým rizikem poškození statiky stavby, pomalým postupem prací a možností vznikaz následných poruch důsledkem nedostatečného vyklínování dozdívaných bloků zdiva.
Před zahájením prací je třeba odstranit stávající omítky v místech provádění tak, aby byt dostatečně známa skladba zdiva a průběh vodorovných spár.
Následně se začne s vybouráváním zdiva v mocnosti cca 2 až 4 vrstvy cihel a šířce otvorů 0,8 až 1,5 m v závislosti na kvalitě stávajícího zdiva, jeho zatížení, celkové tloušťce apod.
Podkladní vrstvy zdiva v otvorech se očistí a vyzdí se jedna až dvě vrstvy cihel, na jejichž vrchní plochu se nanese cementová malta.
Výška takto upravené podkladní vrstvy pro provedení izolací je vhodné maximálně přizpůsobit výškové úrovni plošných izolací vodorovných konstrukcí objektu.
Po zatvrdnutí cementové mazaniny je položena izolační vrstva (modifikované izolační pásy, PE fólie apod.).
Zbývající prostor nad izolací se dozdí cihlami a řádně doklínuje z obou stran statickými plastovými klíny, které jsou od sebe vzdáleny maximálně 10 až 20 cm.
Pak se vybourají pilíře a postupuje se stejným způsobem.
Překrytí izolačních pásů by mělo být minimálně 10 cm.
Nejjednodušší, ale velmi omezenou možností je proříznutí spáry pomocí ruční pily.
Jde o pracnou záležitost, použitelnou hlavně u cihelného zdiva do maximální tloušťky cca 25 až 60 cm v závislosti na kvalitě spáry a pevnosti maltového lože.
Na tyto práce lze použít klasické tesařské pily, tzv. Řetězová pila slouží k postupnému podřezávání cihelného nebo kvádříkového zdiva.
V místě podřezávání se otluče omítka za účelem odkrytí a kontroly řezané spáry.
Zdi musí být vyzděno v pravidelných spárách o minimální tloušťce spáry 10 mm.
Povrch terénu okolo izolovaného zdiva musí být dostatečně pevný a rovný, upravený pro pojezd stroje.
Podřezání je možné provádět již ve výšce 7 cm nad úrovní pojezdu stroje.
Pilová lišta se ustaví do vodorovné polohy, zdivo se nejprve prořízne do potřebné hloubi a následně se pomocí pojezdu pokračuje s řezem po délce zdiva po úsecích cca 1m.
Po proříznutí zdi se řezná spára vyčistí a do drážky se vloží požadovaný typ izolace (na izolační pásy PE fólie).
Doporučuje se použití izolačních materiálů s větší tvrdostí pro usnadnění vkládání do řezné spáry (např. sklolamináty).
Izolace se v proříznuté spáře upevňuje natloukanými rozpěrovými klíny z plastu o dostatečné únosnosti (rozměry klínů jsou voleny dle šíře řezu a použité izolace), které se vkládají oboustranně v roztečích cca 20 až 30 cm.
Jednotlivé izolační pásy fólie by se měly překrývat alespoň o 10 cm.
Po zaklínování vložené izolace se pokračuje s dalším prořezáváním postupným opakováním celého cyklu.
Tímto způsobem lze najednou podříznout a zaklínovat až 30 bm zdiva.
Diamantová lanová pila je určena k řezání zdiva všeho druhu a složení (kamenného, smíšeného, cihelného i betonového) bez omezení jeho šíře.
Řezy je možné provádět vodorovné, svisle i Šikmo.
Řezací lano je složeno z navlečených řezných segmentů.
Nejprve se v místech budoucího řezu vyvrtají otvory pro vložení lana (podle stanoveného postupu na konkrétním objektu ve vzdálenosti 4 až 5 m od sebe) a osadí se skupina kladek pro jeho vedení.
Pro postavení lanové pily je nutné zajistit rovný pojezd tak, aby mohlo docházet bez problémů ke zkracování smyčky lana pojezdem stroje.
Současně se spuštěním lanové pily musí být diamantové lano chlazeno vodou, kdy se hadice s přívodem vody přímo vkládá do vlastního řezu ve směru otáčení lana.
Tuto metodu je možné aplikovat u všech budov s průběžnou spárou v cihelném zdivu.
Desky jsou provedeny z nerezavějících materiálů (chrom-ocel, chrom-nikl-ocel, chrom-nikl- molybden-ocel) o síle plechu přibližné 1,5 mm.
Velmi důležité jsou zejména mechanické vlastnosti používaných desek, neboť současně při zarážení splňují desky funkci pracovního nástroje, na který působí rázová energie nutná pro jejich zaražení.
Plechy musí překonat odpor při rozpojování materiálu spár a tření desky.
Pro dodrženi těchto potřebných parametrů jsou plechy profilovány do vlnek.
Desky jsou strojně zaváděny do spár zdiva, aniž by docházelo k jeho porušení.
Jednotlivé desky se ve styku překrývají 0 2 až 3 vlny, případně do sebe zapadají pomocí speciálních zámkových spojů.
Takto je rychle vytvářena kapilárně nepropustná a nerezavějící horizontální uzávěra proti vzlínající zemní vlhkosti.
Pro provádění stačí přistup z jedné, obvykle venkovní strany zdi.
Při vhodných podmínkách lze izolovat zdivo až do tloušťky cca 1m z jedné strany.
Silnější zdivo musí být přístupné z obou stran.
U všech metod, které vytvoří novou plošnou hydroizolaci, je obtížné řešit překonávání výškových úrovní, stěn v teréním spádu, zdí s dispozičními „úskoky" (budova jenom částečně podsklepená) apod.
Proto je vždy třeba zpracovávat na toto opatření projektovou dokumentaci, která ve velké většině tyto problematické detaily řeší kombinací sanačních opatření.
Spolehlivá metoda izolace proti vzlínající vlhkosti s dlouhou životností.
Technologie strojního podřezání zdiva patří mezi tradiční přímé sanační metody.
Ta metoda poskytuje při odborném návrhu a provedení nejvyšší kvalitativní požadavky a je 100% účinná proti kapilární vzlínající vlhkosti.
Vzlínající vlhkosti se do cesty vloží nepropustná bariéra tvořená některým typem polyethylénu, nebo skelného laminátu o šířce 1,5 - 2 mm.
Vložení bariéry proti vzlínající vlhkosti je spojeno s mechanickým zásahem do konstrukcí - proříznutí nové průběžné spáry a vložení dodatečné hydroizolace.
Při provádění podřezávání zdiva používáme moderní odborné technologické postupy, které Vám zaručují nenarušení statiky zdiva.
Tato technologie se nejvíce hodí pro cihelné zdivo s oboustranným přístupem k podřezávané konstrukci a s průběžnou ložnou spárou mezi cihlami.
Ideální je provádět toto podřezání zdiva při větších rekonstrukcích po provedení odstranění původních podlah.
Řezat lze pouze zdivo s vodorovnou průběžnou ložnou spárou - to prakticky výlučně splňuje pouze zdivo cihelné.
Nelze řezat zdivo kamenné, není vhodné vedení řezu ve zdivu z nepálených cihel (tzv.
V místě vkládání dodatečné izolace zdiva se otluče omítka.
Podél zdiva musí být tvrdý a dostatečně rovný podklad v šíři cca 1,50 m pro pojezd podřezávacího stroje.
Do proříznuté a pročištěné drážky se vloží některý z typů izolace z polyetylénu nebo skelného laminátu o tl.1,5-2 mm.
Pro upevnění izolace a plného zachování statiky objektu vtloukáme do zdiva rozpěrové plastové klíny o potřebné tloušťce, které mají únosnost až 270 kg/cm2.
Následuje vyplnění izolační spáry s již vloženou a zaklínovanou hydroizolací.
Ceny jsou orientační.
Jednosložková hydroizolační polyuretanovo-bitumenová membrána pro hydroizolaci detailů střech.
HUSTÁ jako tmel.
Jednosložková, RYCHLETUHNOUCÍ, TEKUTĚJŠÍ polyuretanovo-bitumenová tekutá membrána pro hydroizolaci základů, sklepů, oplechování střech, hydroizolaci a ochranu.
Dvousložková tekutá membrána pro hydroizolaci a ochranu sklepů, základů a mnoho dalšího.
Průtažnost 2000%.
Propojení nejlepších vlastností polyuretanu a bitumenu.
HYPERDESMO®-PB-MONO je rychle tuhnoucí, polyuretanová tekutina obohacená o bitumen.
Vhodná pro aplikaci na svislé povrchy: nestéká a nevytváří bubliny.
Co se skrývá za pojmem svislá hydroizolace zdiva budov a domů?
Svislá hydroizolace zdiva je metoda a způsob izolace vlhkého zdiva, která se používá zejména v případech, kdy je nutné izolovat vlhké zdivo nacházející se pod úrovní terénu.
Typickým příkladem může být izolace sklepních prostor, které jsou díky svému charakteru velmi náchylné na průnik vlhkosti.
V suterénních prostorech, kam proniká tlaková či tekoucí voda, je technologie provedení svislé hydroizolace zdiva ideálním řešením.
V případě přístupného obvodového zdiva z vnější strany se odkopem přilehlého terénu spodní stavby.
A ještě poznámka - doposud často používaná pouze nopová fólie se rozhodně nedá považovat za hydroizolaci.
V případě, že je potřeba provést sanaci sklepních prostor svislou izolací zdiva, ke kterému je z vnější strany zamezen přístup nebo se jedná o tvarově složité plochy, lze provést izolaci z vnitřní strany objektu pomocí minerální stěrky.
Aplikace minerální stěrky zajistí tzv. zkřemenění a to nejen hydroizolační vrstvy, ale i netěsných stavebních hmot.
Celý tento proces svislé hydroizolace zdiva pomocí minerální stěrky nakonec vede k tomu, že se hydroizolační vrstva spojí se stavební hmotou a stane se její součástí.
Izolace vlhkého zdiva tak končí také úspěchem.
Izolace vlhkého zdiva firmou Trumf, renovace a sanace, s.r.o. zamezí znovuproniknutí vlhkosti do vašeho zdiva a další tvorbě nevzhledných map či škodlivých plísní.
Občasné vytápění a větrání v případě, že dochází k systematickému poškozování zdiva okolní vlhkostí, není východisko.
Neodborný zásah naopak může vést k ještě většímu poškození.
Izolace stěn zevnitř je metoda tepelné izolace prováděná uvnitř místnosti, pomocí které se tepelně izolační materiál instaluje na vnitřní stranu stěn, stropů nebo podlah.
Izolace budov zevnitř se provádí jako izolace budov zevnitř nebo jako jediná forma tepelné izolace budovy.
Vnitřní izolace stěn může být v mnoha případech prospěšná.
Jedním z nich je situace, kdy vnější izolace stěn neposkytuje dostatečnou ochranu před chladem.
Pokud je nutné dům neustále izolovat, vyplatí se zvážit izolaci budov zevnitř, například systémy zateplení vnitřních stěn.
Izolace stěn zevnitř je účinný způsob, jak zlepšit tepelnou pohodu, protože teplo do značné míry uniká zdmi.
Pokud se tomuto jevu zabrání izolací bytu zevnitř, můžete si nejen užívat příjemnější teploty v domě, ale také vidět nižší účty za vytápění.
V případě zateplení budovy zevnitř je instalace izolačních materiálů snadná a lze ji provádět místnost po místnosti.
Zateplení zevnitř s použitím vhodných materiálů také chrání místnost před plísní a zajišťuje lepší zvukovou izolaci.
Zateplení starého domu zevnitř také dává možnost vylepšit vzhled místnosti, a to díky nanesení nové vrstvy na zeď a souvisejícímu omítnutí nebo natření stěn.
Plánování izolace místnosti zevnitř však nastoluje důležitou otázku - jak izolovat stěny zevnitř?
Existuje několik způsobů, jak izolovat dům zevnitř, a materiály pro izolaci stěn jsou velmi rozmanité.
První možností, jak zateplit dům zevnitř, je izolace stěn minerální vlnou.
Tato forma izolace je citlivá na vlhkost, a proto izolace stěn minerální vlnou vyžaduje použití dodatečné izolace na ochranu před vlhkostí.
Další možností je izolace stěn zevnitř polystyrenem.
Použití extrudovaného polystyrenu je snadné a nevyžaduje dodatečnou izolaci bytu zevnitř na ochranu před vlhkostí.
Další formou izolace budovy zevnitř je izolace stěn PUR pěnou, tj. izolace stěn zevnitř polyuretanovou pěnou.
Všechny materiály, které jsme uvedli, jsou dobré na izolaci, ale liší se ve specifických aspektech.
Izolace zevnitř PUR pěnou je velmi dobrým řešením pro chladnější oblasti, protože zaručuje největší tepelnou izolaci.
Izolace stěn zevnitř polystyrenovými deskami je z hlediska tepelné izolace stejně účinná jako izolace stěn zevnitř minerální vlnou, ale minerální vlna je vhodnější pro izolaci zevnitř budovy obývané větším počtem lidí.
To je dáno tím, že izolace stěn zevnitř minerální vlnou zaručuje i velmi dobrou zvukovou izolaci.
Izolace uvnitř budovy může být provedena různými způsoby v závislosti na zvoleném materiálu.
Polystyren se připevňuje k povrchu stěny jednoduchým způsobem pomocí lepidla.
Vnitřní izolace minerální vlnou nebo PUR pěnou vyžaduje instalaci izolace narám, tj. nosná konstrukce z hliníkových nebo dřevěných profilů.
Některé formy izolace zevnitř zabírají cenný prostor uvnitř bytu a vytvářejí problémy s vlhkostí a tepelnými mosty.
Z tohoto důvodu vznikly nové, inovativní způsoby izolace stěn, které jsou spojeny s mnoha výhodami, pokud jde o zabíraný prostor a jejich funkčnost.
Naše nabídka zahrnuje inteligentní systémy tepelné izolace s využitím PUR pěny, membrány pro vnitřní izolaci a dalších ekologicky bezpečných materiálů, které absorbují a uvolňují vlhkost v závislosti na podmínkách v místnosti, čímž zajišťují nejen izolaci místnosti zevnitř, ale i správné klima v místnosti.
Při rozhodování o zateplení domu zevnitř byste měli pamatovat na možné problémy spojené s kondenzací a vznikem tepelných mostů.
Kondenzace je proces, při kterém se vodní pára kondenzuje na studených površích.
To může vést ke vzniku plísní a hub.
Kondenzaci může způsobit příliš silná vrstva tepelné izolace, nedostatek parozábrany nebo špatné větrání místnosti.
Tepelné mosty jsou místa uvnitř zateplené příčky, kde je v izolační vrstvě mezera.
Způsobují únik tepla.
Abyste těmto problémům předešli, vyplatí se zvolit moderní izolační systémy a vhodné materiály pro izolaci stěn zevnitř.
Izolace stěn uvnitř vyžaduje profesionální projekt, kterému předchází posouzení technického stavu stěn.
Jakmile usoudíte, že stěny jsou v dobrém stavu a vyčistíte a vysušíte je, můžete nainstalovat další izolaci.
Při vytváření izolace stěn zevnitř nezapomeňte použít vhodnou metodu instalace, která je přizpůsobena použitému materiálu.
Zdivo, sokl, základy a vlhká místa domu spolu často souvisí.
U rekonstrukcí, starších domů, soklových částí, technických prostor nebo přístaveb se často řeší hlavně problematické napojení zdiva, základů a podlahy.
U domů nebo jiných objektů, kde se projevuje vlhkost, kondenzace nebo problematické napojení spodní části stavby, je správný návrh izolace velmi důležitý.
Stříkaná PUR izolace se hodí pro členitá a špatně přístupná místa u zdiva, soklu, spodní části stavby nebo technických prostor.
Pokud se v konstrukci objevuje vlhkost, plíseň nebo zatékání, je nutné nejdříve rozlišit příčinu problému.
U problémových míst je důležité rozlišit, zda jde o kondenzaci, vzlínající vlhkost, zatékání, špatné napojení konstrukcí nebo tepelný most.
PUR pěna může být velmi dobrá tepelná izolace u vybraných míst, ale není automatickou náhradou za chybějící nebo poškozenou hydroizolaci celé stavby.
Pokud se u stavby objevuje spodní voda, nefunkční drenáž, vzlínající vlhkost nebo zatékání, je potřeba nejdřív řešit stavební příčinu.
Před návrhem izolace je potřeba rozlišit, zda jde o kondenzaci, vzlínající vlhkost, zatékání nebo kombinaci více problémů.
Vzlínající vlhkostVyžaduje stavební řešení příčiny.
U zdiva, soklu a základů je důležité rozlišit, zda řešíme únik tepla, kondenzaci na chladné konstrukci, nebo skutečné pronikání vody do stavby.
Tepelná izolace pomáhá omezit prochládání konstrukce a tepelné mosty.
U staveb se obvykle rozlišuje horizontální a vertikální izolace proti vlhkosti.
Horizontální izolace řeší hlavně vlhkost, která do zdiva vzlíná odspodu z podloží nebo základů.
U starších domů je důležité nejdříve zjistit, zda jde o vzlínající vlhkost, zatékání, kondenzaci nebo kombinaci více problémů.
Pro orientační cenu stačí základní informace o prostoru, přibližné rozměry, lokalita a stručný popis, zda jde o zdivo, sokl, základy, sklep, technickou místnost nebo jiné problematické místo.
Podle základních informací doporučíme další postup, vhodný typ izolace a orientační cenu.
Zdivo je materiál, který musí odolávat povětrnostním i jiným živelným podmínkám, proto může dost trpět.
Lze jej chránit pomocí vhodné a kvalitní tepelné izolace a hydroizolace.
Tato izolace se obvykle provádí již při stavbě objektu a v dnešní době už je to samozřejmost.
Ne vždy tomu tak bylo, a proto starší stavby mohou mít nedostatečnou, nekvalitní, porušenou, opotřebovanou nebo zcela chybějící izolaci.
To vede ke vzlínání vody, jejím průsakům do zdiva, vytváření nevzhledných a pro zdraví škodlivých plísní.
Hydroizolace je postup využívající izolačních voděodolných materiálů, jejichž cílem je zabránit vzlínání a prosakování vody.
Používá se hlavně tam, kde voda může případně napáchat největší škody, tedy střechy, terasy, balkony, základy domů, místa, kde je podmáčený terén nebo v blízkosti vodního toku či rybníku.
Izolace chemickou injektáží: Chemická injektáž se používá dvojím způsobem - tlakově a beztlakově.
Podřezání zdiva diamantovým lanem: Hydraulický stroj s lanem využívající diamantovou technologii dokáže zdivo podřezat a do vzniklé spáry se poté vkládá speciální vodu odpuzující fólie.
Při postupném prořezávání se spára navíc čistí.
Podřezání zdiva řetězovou pilou: Tato metoda je velmi podobná podřezání zdiva diamantovým lanem, liší se pouze materiálem, pro který je určena a použitím jiných strojů.
Využívá se pro cihlové zdivo s průběžnou spárou, do které je opět vložena izolační fólie.
Hydroizolační stěrka: Hydroizolační stěrky jsou moderní technologií, která zajišťuje izolaci bez nutnosti spojů.
Jedná se o přilnavou a pružnou hmotu.
Jejím benefitem je i dlouhá životnost takto izolovaného podkladu.
Izolace zdiva je velice častým jevem především u rekonstrukcí starších zděných budov.
V následujícím článku se věnujeme několika základním možnostem řešení vlhkého zdiva.
Velice častým řešením vlhkosti svislých konstrukcí je aplikace dodatečné hydroizolace podřezáním stěn.
Toto řešení je velice spolehlivé a v případě, že se odvede kvalitní práce, je jedním z nejlepších řešení, jak optimalizovat vlhkostní poměry v přízemních partiích stavby.
Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy.
Dalším řešením, podstatně snáze realizovatelným, je dodatečná hydroizolace na tmelové chemické bázi.
Na trhu lze nalézt několik přípravků - tmelů, které při aplikaci do zdiva vytvoří hydrofobní souvislou vrstvu.
Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm.
Do těchto děr se pak aplikuje již zmíněný speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci.
Zdivo můžeme odizolovat příkopem (obr. A), který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním.
Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně.
Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala.
Mohou ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu.
Další způsob je obdobný (obr. B).
Vykope se příkop, stěna domu se očistí od degradovaného materiálu a znovu nahodí vápenocementovou omítkou nebo jinou k tomu speciálně určenou omítkou.
Níže pod úrovní základové spáry se vykope rýha a do ní se umístí podélná průběžná drenáž.
Drenáž obsypeme štěrkem.
Jestliže je příkop pro vaší konkrétní situaci rekonstrukce nevhodný, můžeme si pomoci opěrnou zdí (obr. C).
Nejprve postupujeme stejně jako v prvním případě.
Vykopeme příkop, očistíme zdivo, naneseme omítku a vytvoříme drenáž.
V přiměřené vzdálenosti vyzdíme opěrnou zídku.
Jestliže použijeme vhodný ložný kámen, nemusíme zdivo vyzdívat na maltu, ale postačí nám vazká hlína.
U dalšího podobného způsobu se opět vykope příkop (obr. D), nahodí zeď, umístí svislá asfaltová hydroizolace a u zdi se provede zához z kvalitního jílu, který má skvělé hydroizolační vlastnosti.
Šířka tohoto záhozu může být od 20 až po 40 cm.
V oblastech se stísněnějšími podmínkami lze vytvořit svislou vzduchovou dutinu šířky cca 100-300 cm za pomoci vyzděné předstěny před vnějším lícem obvodových stěn.
Tam, kde nám vnější situace nedovolí umístit předchozí řešení, můžeme problematické zdivo izolovat zevnitř pomocí vyzděné předstěny.
U tohoto řešení vlhkou zeď neodvlhčíme, ale zabráníme přímému průniku vlhkosti do interiéru.
Nejprve důkladně otlučeme vlhkou a degradovanou omítku a očistíme železným kartáčem, aby tato omítka později neucpala dutinu a nezpůsobila tak průnik vlhkosti do nové předstěny.
Pod plánovanou předstěnou vybetonujeme malý základ 25 až 30 cm široký a stejně tak hluboký - v případě výšky předstěny do 2,5 m.
Tuto předstěnu vyzdíme tak, aby vznikla odvětrávaná dutina tloušťky 4-6 cm.
Pokud vyzdíváme pouze stěnu do 10 cm šířky, je nutné na několika místech ukotvit pomocí cihel stěnu s nosným obvodovým zdivem.
Tyto kotvicí body rozmístíme tak, aby jejich vzdálenost byla cca 1 m.
Tyto body je nutné kvalitně odizolovat od vlhké obvodové stěny, aby nedocházelo k pozdějšímu vlhnutí vytvořené předstěny.
K tomu nám poslouží asfaltová lepenka.
Abychom docílili kvalitního odvětrání, musíme u paty zídky vytvořit větrací otvory pro nasávání vzduchu a v horní části vytvořit průduch vedoucí do exteriéru.
Výše popsanou předstěnu může tvořit i jiný materiál, jako například různé desky na bázi dřeva s ochrannou povrchovou úpravou.
Vše záleží na rozsahu vlhkosti stěn a na typu využívání daného prostoru.
Tyto desky fungují stejně dobře jako vyzděné předstěny, avšak nejsou tak odolné a mají formu dočasného provizorního řešení.
Základem všeho je zdroj vlhkosti eliminovat, abychom nemuseli svádět nekončící boj s prosakovanou vodou.
Pakliže to není možné, je nejlepší takové prostory využívat pouze jako sklad či nalézt jiné vhodné řešení, např. vinný sklípek.
