Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely.
Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky.
Jedna vrstva nestačí.
Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé.
Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka.
Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu.
Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít.
Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.
Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.
Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát.
Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná.
Má charakteristickou šedou barvu.
I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.
Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá.
Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.
Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty.
Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností.
Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva.
Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.
Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch.
Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren).
Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady.
Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná.
Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva.
Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů.
Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět.
Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem.
Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady.
Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích.
Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní.
Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.
Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv.
Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek.
Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky.
Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy.
Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2.
Cena obou pytlů bude přitom podobná.
Zkušený zedník si s omítáním poradí hravě.
Do realizace jádrových omítek se ale můžete pustit i svépomocí.
- Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
- Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
- Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
- Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení.
Kamnářská omítka ST - H je krycí finálová hrubá omítka vyvinutá speciálně pro kamnářské práce (omítání akumulačních a izolačních staveb). Jde o hrubou kamnářskou omítku se zrnitostí 1,5mm odolávající 200°C. Nanáší se gletovacím hladítkem. Stáčí se nejlépe plastovým hladítkem. Doba zpracovatelnosti omítky trvá 90 minut. Omítku nelze napojovat. Vždy je třeba dodělat celou nanášenou plochu.
Univerzální suchá jádrová omítka určená k přímému použití, na panelové povrchy a pro základní omítku, která se používá především pro úprav zdí, pro opravy starých omítek nebo na povrchy jako jsou cihly, beton, pórobeton.
Popis Univerzální suchá jádrová omítka určená k přímému použití, na panelové povrchy a pro základní omítku, která se používá především pro úprav zdí, pro opravy starých omítek nebo na povrchy jako jsou cihly, beton, pórobeton.
Detailní informace k výrobku, postupy, hodnoty atd.
