Okolo parkoviště, které bylo dříve součástí vojenského areálu na Kraví hoře, se dochovala řada sloupů s osvětlením. Od roku 1924 bylo do ulic Brna postupně zaváděno elektrické veřejné osvětlení pomocí vysocesvítivých žárovek zavěšených nad středem ulice. V krajině městské periferie můžeme často narazit na sloupy vysokého napětí. Nejviditelnější částí přenosové i distribuční soustavy jsou podpěrné body nadzemních vedení, zvané sloupy a stožáry. Vedení na nich zavěšená protínají krajinu a tvoří kostru rozvodu elektrické energie.
Aby byla zajištěna spolehlivost a bezpečnost provozu, rozlišujeme materiály sloupů a stožárů podle toho, zda slouží pro nízké, či vysoké napětí. Pro úroveň nízkého napětí jsou většinou používány betonové sloupy, konické betonové trubice s kovovou konzolou na vrcholu nesoucí izolátory s upevněným vedením. U vyšších napětí sloupy bývají nahrazeny příhradovými ocelovými konstrukcemi, které umožňují větší výšku a větší počet vedení.
Materiály a základní typy sloupů
Pro nízké napětí se často používají konické betonové sloupy s výškou kolem 10 metrů a spodním průměrem 20-36 cm. V některých případech, zejména u rozvodů nízkého napětí, se setkáme se sloupy dřevěnými, připevněnými na betonové patky; samostatné dřevěné sloupy se dnes používají hlavně u provizorních vedení. S betonovými sloupy se lze setkat i při rozvodu vysokého napětí, a dokonce slouží jako místo instalace koncové trafostanice VN/NN.
Při požadavku větší výšky nebo potřeby vícenásobných vedení vysokého napětí se používají příhradové ocelové stožáry, které jsou svařované konstrukce z úhelníků, ošetřené proti povětrnostním vlivům žárovým zinkováním a nátěry. Jednotlivé svařené části se na místě spojují šroubováním. S růstem napětí roste i výška a mohutnost konstrukce, počet nesených vedení a počet vodičů na jednu fázi.
Rozdělení a konstrukce stožárů
Podle konstrukčního řešení se stožáry dělí na jednodříkové a portálové. Jednodříkové mají čtvercový průřez dříku a na vrcholu bývá příhradová konzole. Portálová konstrukce má dva dříky nahoře spojeny dlouhým příčným ramenem a připomíná bránu. Dále se rozlišuje podle zatížení: nosné stožáry nesou vlastní hmotnost lanových vodičů, výstužné kotevní stožáry tvoří pevný bod vedení, rohové stožáry kompenzují změny směru vedení. Vedení může být na stožárech v jedné, dvou nebo třech úrovních; trojúhelníkové uspořádání bývá výhodné pro elektrotechnické důvody, zejména pro dvouvodičová a trojdráhová vedení.
Konkonzoly VN stožárů, většinou ocelové, bývají chráněny žárovým zinkováním a nátěry. Ke sloupům se přichytnou třmenové objímky a šrouby. Nejčastějším typem vysokonapěťové konzole je typ „pařát“, složený ze tří ramen nesoucích lanové vodiče - středový nosník na vrcholu sloupu a dva ramena vedená šikmo. Dříve se instalovaly rovinné konzoly s šikmými vzpěrami; Delta konzoly ukazují ilustrativně uspořádání dvou spodních vodičů a jednoho výš nad nimi.
Izolátory a jejich role
Nadzemní vodiče jsou kotveny k podpěrným bodům pomocí izolátorů, které zabraňují vodivému spojení mezi vodičem a konstrukcí. Podle upevnění a namáhání se izolátory dělí na podpěrné, závěsné a kotevní. U nízkého a vysokého napětí se používají roubíkové izolátory pro upevnění vodičů na konzolách a závěsné izolátory pro delší nosný závěs.
Ochranná pásma a bezpečnost
Ochranné pásmo kolem nadzemních vedení slouží k zajištění spolehlivého provozu a ochraně života a majetku. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby; chrání nadzemní i podzemní vedení, elektrické stanice a další techniku. Rozměry ochranného pásma jsou definovány pro různá napětí. U nadzemních vedení do 1 kV až do 35 kV platí pásmo 7 m pro vodiče bez izolace, 2 m pro vodiče s izolací a 1 m pro závěsné kabelové vedení. Pro napětí nad 35 kV do 110 kV je pásmo 12 m pro vodiče bez izolace a 5 m pro izolaci základní; pro 110-220 kV 15 m, pro 220-400 kV 20 m a pro nad 400 kV 30 m. U kabelových vedení existuje 2 m pásmo a u telekomunikačních sítí 1 m. U lesních průsecích provádí provozovatel volný pruh 4 m po jedné straně základů podpěr nadzemního vedení.
Vzdálenosti od budov a schůdných částí konstrukcí jsou dány podle ČSN a dalších předpisů. Pro vzdálenosti holých vodičů platí obecně a = 1/100 vzdálenosti mezi místem přiblížení a nejbližší podpěrou, minimálně 0,15 m, u vodivých budov 0,35 m; pro schůdné části budov a konstrukcí a = 2 m; svisle b = 3 m, pokud jsou vodiče nad objektem, nebo b = 2 m, pokud jsou pod ním. Kontrolu výpočtem není nutno provádět, pokud rozpětí pole v místě přiblížení nepřesahuje 20 m nebo není jiné riziko.
Instalace a postup montáže
Instalace betonových sloupů je běžná pro venkovní vedení s napětím do 750 kV. Betonová podpěra je vyrobena z betonu vyztuženého kovem; v některých případech se používá odstředěný beton. Pro vedení SV mohou být betonové sloupy použity i jako koncová trafostanice. Délka a cena instalace závisí na typu a povaze terénu. Hloubka zasypání u 9m sloupu bývá kolem 1,8 m, aby zbývalo kolem 7,2 m nad zemí, s bezpečnostními pravidly pro odstínění od plotů a other prvků.
Postup montáže zahrnuje vyznačení trasy, výkop základů, a následnou montáž podpěr s upevněním vodičů a izolátorů. Před zahájením prací je nutné zajistit souhlasy a respektovat ochranná pásma. Při výběru materiálu stojí na výběr mezi dřevem, kovem a betonem; betonové sloupy bývají nejodolnější a dlouhodobější. Kovové podpěry se používají, pokud jsou nutné větší rozměry a větší noc vedení; dřevěné sloupy zůstávají cenově dostupné, avšak vyžadují pravidelnou údržbu a ošetření.
Bezpečnost a údržba
Při instalaci betonového sloupu a manipulaci s elektrickým vedením je nutná zvýšená opatrnost. V případě nehody, jako například nárazu vozidla do sloupu, může dojít k jeho přeražení a výraznému narušení dodávky elektřiny. Správné ověření stavu a údržba systému zajišťují bezpečný provoz. V praxi hraje důležitou roli i pravidelná kontrola, popisovaná v odborné literatuře a příručkách zaměřených na venkovní vedení VN.
Souhrn klíčových poznatků o montáži a konstrukci
- Betonové sloupy jsou nejčastějším řešením pro nízké napětí a mohou sloužit i jako podpěry VN/NN.
- Příhradové ocelové stožáry umožňují větší výšku, více vodičů a lepší rozložení zatížení při vysokých napětích.
- Izolátory rozlišujeme podle jejich funkce: podpěrné, závěsné a kotevní, s různou konfigurací podle napětí.
- Ochranná pásma stanovují bezpečné vzdálenosti od budov a objektů pro zajištění provozu a ochrany občanů.
- Správný výběr materiálu, technologie a postupů je klíčový pro dlouhodobou spolehlivost a bezpečnost energetické infrastruktury.
VIDEONÁVOD 🛠️ l Jak na montáž stínící tkaniny 💪l Ploty Dobrý
tags: #betonovy #sloup #elektrickeho #vedeni #montaz