Když je potřeba rozdělit vnitřní prostory domu, jako nejobvyklejší řešení se nabízejí příčky. Mají různé využití a dají se postavit z odlišných materiálů. Jejich výběr se obvykle řídí cenou, náročností, pevností či mírou odhlučnění. Tradiční variantou jsou zděné příčky, oblíbené především pro svou odolnost a dlouhou životnost. Sice se náročněji vytvářejí, patří ale mezi nejkvalitnější a nejpevnější. Zděné příčky se hodí všude tam, kde není nutné brát ohled na zatížení konstrukce, na šetření obytným prostorem či na rychlost výstavby.
Čtvrtcihelné příčky (v zednickém slangu štorcky) mohou být levnější a realizačně jednodušší variantou, když je potřeba ke stěně přichytit těžší předměty či konstrukce. Rozličné materiály Základní zděné příčky se stavějí z klasických plných cihel, takže jsou pevné a mají dobré akustické a protipožární vlastnosti. Mezi jejich nedostatky naopak patří vyšší hmotnost a horší tepelněizolační schopnosti.
Méně pevné, ale s lepšími tepelnými parametry jsou příčky z keramických cihel vylehčených dutinami. Václav Maletínský / VLM, archiv firem | Volbu materiálu pro příčky ovlivňuje cena, pevnost a zvuková izolace. Zděné, pórobetonové nebo vápenopískové varianty nabízejí různé výhody pro specifické potřeby. Tvárnicové příčky z keramického materiálu nabízejí dnes všichni velcí výrobci - Wienerberger, Tondach, Heluz atd. Jde o tvárnice bezmaltově sesazované do zámků P+D. Ložnou spáru lze provádět i na tenkovrstvý tmel. Výhodami těchto příčkových programů jsou rozměry, přesnost zdění a možnosti systémových řešení.
Pórobetonové tvárnice (Ytong) se díky své nízké hmotnosti hodí pro rekonstrukce, snadno se řežou a rychle skládají. Pro vyšší stabilitu se pórobetonové příčky musí pevně ukotvit. Cementové tvárnice najdou uplatnění v prostorách, kde se klade důraz na pevnost a odolnost. Při stavbě příček je nutné dbát na statické hledisko, protože tvárnice jsou poměrně těžké. Vyznačují se ovšem výbornou zvukovou izolací a pevností, což se cení například mezi obytnými místnostmi.
Postup stavby je obdobný jako u cihlových příček - s důrazem na správné vyzdění a spárování. Příčky z Ytongu v novostavbě. Vápenopískové bloky (Sendwix) mají vysokou hustotu, což také znamená lepší akustické vlastnosti. Jsou tedy vhodné do interiérů, kde se klade důraz na hlukovou izolaci.
Specifika stavby Technologie zdění příček se sice příliš neliší od obvodového nosného zdiva, ale přece jen zde platí několik specifických zásad. První řada příčkových bloků se osazuje na vyrovnané maltové lože nanesené na vrstvu hydroizolace. Další vrstvy cihelných bloků se kladou tak, aby výška spáry byla přibližně 12 mm, nebo lze použít dnes již obvyklý způsob lepení montážní pěnou, kdy nevzniká prakticky žádná ložná spára.
Pokud časem přijde touha po změně uspořádání interiéru, mohou pomoci dodatečné příčky. Je ale důležité respektovat základní statická pravidla a zvolit správné napojení a materiál. Při napojování příčkové stěny k nosné je třeba každou cihlu opatřit maltou i z boku a důkladně přitlačit ke stěně. Každá druhá napojovací cihla musí být přikotvena k nosné stěně dle instrukcí výrobce daného systému.
Vnitřní nosné příčky se dají napojit pomocí nerezových plátových kotev. U nenosných příček se zpravidla používají různé ploché stěnové spony. Ohnuté do pravého úhlu se vodorovnou částí vmáčknou do malty v ložné spáře a svislou částí se přišroubují vrutem a hmoždinkou k nosné stěně. Ukotvení stěnových spon lze aplikovat už při zdění nosného zdiva a vkládat je do míst budoucího napojení příčky.
Kam ano a kam ne Klíčovým faktorem pro volbu materiálu příček je nosnost podlahy a statická stabilita domu či bytu. Proto by příčky neměly stát v blízkosti dilatačních spár nebo míst s předem určeným omezením zatížení. U rekonstrukcí se doporučuje vše konzultovat s odborníkem, protože ne každý prostor je kvůli limitující nosnosti stropů či specifickým konstrukčním vlastnostem stavby pro dodatečné příčky vhodný. Nevhodné umístění by mohlo způsobit trhliny ve zdech nebo dokonce poruchu konstrukce.
Napojení na stávající zdivo Stabilita a bezpečnost dodatečných příček závisí také na správném způsobu napojení na okolní konstrukce. Mezi hlavní techniky patří kotvení příčky do stěn a stropu pomocí kovových profilů nebo speciálních kotvicích pásků, které zajišťují pevné uchycení a zabraňují vzniku prasklin.
HELÚZ AKU Z 17,5 broušená cihla a její využití. Některé systémy umožňují i pružné napojení, aby se eliminovalo riziko poškození příčky při pohybu stavby. Způsob napojení je vhodné konzultovat s odborníkem, zejména u těžších materiálů, jako jsou cihly nebo pórobeton, vyžadujících robustnější konstrukční řešení.
Dvojité příčky Když je potřeba zajistit vyšší tepelnou a zvukovou izolaci, dá se spolehnout na dvojitou příčku tvořenou dvěma vyzděnými částmi s mezerou, která se vyplní tepelnou nebo zvukovou izolací. Někteří výrobci již nabízejí i cihly s vloženou izolací, čímž požadavky na zvukovou či tepelnou izolaci řeší kompaktně a s úsporou místa (například Heluz Aku kompakt 21 broušená).
Srovnání zvukové neprůzvučnosti Standardní cihlová příčka (tloušťka 115 mm), zvuková neprůzvučnost 45-48 dB, poskytuje solidní zvukovou izolaci pro většinu obytných prostor. Silnější cihlová příčka (tloušťka 140-150 mm), zvuková neprůzvučnost 50-54 dB, hodí se pro místnosti s vyššími nároky na akustiku jako ložnice nebo pracovny. Příčka z pórobetonu (tloušťka 100 mm), zvuková neprůzvučnost 37-40 dB, je vhodná pro prostory s nižšími nároky na zvukovou izolaci. Příčka z pórobetonu (tloušťka 150 mm), zvuková neprůzvučnost 42-45 dB, díky větší hmotnosti a tloušťce má lepší zvukovou izolaci. Příčka z vápenopískových tvárnic (tloušťka 115 mm), zvuková neprůzvučnost 50-55 dB, funguje jako vynikající zvuková izolace pro prostory s vysokými nároky na akustický komfort. Příčka z betonových tvárnic (tloušťka 150 mm), zvuková neprůzvučnost 52-57 dB, nabízí silnou neprůzvučnost pro oddělení hlučných prostor nebo technických místností.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č.
Jak vybrat akustickou kytaru ?
tags: #hlucnost #porobetonove #pricky