EPS zkratka polystyren: přehled, vlastnosti a použití

Pily a nože na stav. Polystyren (PS) vzniká jako produkt polymerace styrenu. Ze standardního polystyrénu se vyrábějí např. čiré výrobky, které vzhledem připomínají plexisklo - příkladem mohou být různé obaly, zkumavky používané ve zdravotnictví a v laboratořích, Petriho misky, spektrofotometrické kyvety atd. Nevýhodou polystyrenu je jeho křehkost a malá tepelná odolnost (při teplotě kolem 70 °C se výrobky z polystyrenu deformují). Polystyren je pevný, snadno lámavý a levný plast. Používá se k výrobě modelů, vyložených tašek, nebo obalů. Je to syntetický aromatický polymer, utvářený monomerem styrenem, petrochemickou kapalinou. Polystyren je pěna nebo pevná látka. Je málo odolný proti kyslíku, vodním parám a má relativně nízký bod měknutí. Polystyren se vyrábí čirý, ale může být obarven barvivy. Jeho použití známe z praxe jako součást obalů (cédéčka a DVDéčka, přepravky, víka, láhve, podnosy, štamprlata, kelímky, nože.) Za tepla tvarovatelný polymer, polystyren je pevnou látkou za pokojové teploty, ale začne měknout jakmile ho začnete ohřívat nad 100 °C. Znovu ztuhne, jak ho začnete chladit. Jeho biodegradace je spíše pomalá, veřejnosti je znám jako pěnový tepelně izolační polymerní materiál označovaný jako EPS. Takový výklad významu slova „polystyren“ je ovšem nedostatečný a neúplný. Polystyren je jedním z nejrozšířenějších tepelně zpracovatelných plastů, tzv. termoplastů. Polystyren dobře odolává kyselinám a zásadám. Při stárnutí křehne a vytvářejí se v něm trhliny. Neodolává organickým rozpouštědlům, zejména benzénu, aldehydům a ketonům. Houževnatý polystyren (HPS, IPS, HIPS) je zpravidla zakalený (vliv přidaného kaučuku). Zpěňovatelný polystyren (EPS). Z polystyrenu se vyrábí např. obaly nebo jednorázové nádobí (talíře, kelímky, misky, příbory aj.). Vzhledem k jeho dobré barvitelnosti je k dispozici v řadě odstínů. V podobě kuliček se polystyren používá při výrobě sedacích pytlů jako výplň. Výhodou materiálu je, že díky neschopnosti vázat na sebe vlhkost se v nich neddrží roztoči. Ve stavitelství se používá polystyren zejména v deskách o plošném rozměru 0,5 x 1,0 metru. Tloušťky jsou různé - dle potřeby (cca od jednoho do několika centimetrů). Osvědčil se takto například v tepelných izolacích domů (fasád) nejčastěji EPS 70 F, nebo EPS 100 F - kontaktní zateplovací systém. Číslo značí pevnost v tlaku v kPa (kilopascal) - 50, 70, 100, 150, 200 až 250 (v 10% stlačení). F - fasádní - pro kontaktní zateplování. Zde se požaduje maximální přesnost rozměrů desek (tolerance v úhlopříčkách desky max. Zpravidla desky 1250 x 600 mm, nejčastěji s polodrážkou nebo kolmou hranou, pro použití na sokl se zdrsněným povrchem pro lepší přilnutí lepidla (Styrodur). Nenasákavý, různé barevné provedení. Vyrábí se extruzí (vytlačováním) taveniny krystalového polystyrenu za současného sycení vzpěňovadlem, které po uvolnění tlaku umožní na konci vytlačovací hubice napěnění materiálu. Extrudovaný polystyren (XPS) je podobný deskám, vyrobeným ze zpěňovatelného polystyrenu (EPS). Technologie výroby desek je ale odlišná. Jako způsob výroby se v odborné literatuře zmiňuje zvlákňování z taveniny, výlučně ve formě monofilu. Ve 2. dekádě 21. Pěnový polystyren (EPS) se dlouhodobě používá jako účinný, lehký a ekologicky stabilní izolační materiál pro fasádní systémy ETICS. Jedním z nejčastějších mýtů, které se kolem něj tradují, je obava z požární nebezpečnosti. Ve skutečnosti je ale pěnový polystyren (EPS) z hlediska požární ochrany plně bezpečný a splňuje všechny přísné požadavky českých i evropských norem. Rozhodnutí č. j. V září 2025 vydalo Ministerstvo vnitra České republiky - stavební úřad v Brně rozhodnutí č. j. MV-149960-2/OSM-2025, kterým povoluje zateplení Hasičské stanice Pozořice kontaktním fasádním zateplovacím systémem ETICS s izolací EPS 70F o tloušťce 150 mm a soklovou částí z XPS 120 mm. Stavební projekt byl zpracován autorizovanými odborníky a prošel všemi požárně-bezpečnostními posouzeními. Rozhodnutí Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JMK) použít pěnový polystyren (EPS) jako hlavní tepelněizolační materiál není náhodné. Odborníci HZS jsou zodpovědní za kontrolu a schvalování požárních řešení všech staveb, a tedy detailně rozumí principům šíření ohně, třídám reakce na oheň i konstrukčním požadavkům. Moderní certifikované systémy ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS) zahrnují několik vrstev - od izolační desky přes výztužnou vrstvu s nehořlavou síťovinou až po konečnou omítku. Tento kompaktní systém tvoří uzavřený celek, ve kterém je EPS zcela chráněn před přímým působením ohně.

Vlastnosti a typy polystyrenu

VlastnostPopisNorma / TřídaTyp systémuKontaktní zateplovací systém (ETICS)ČSN EN 13499Izolační materiálEPS 70F, tl. EPS patří do skupiny organických polymerních materiálů, avšak jeho reakce na oheň je řízená a kontrolovaná. Moderní výrobky určené pro stavebnictví obsahují přísady zpomalující hoření a jsou testovány podle přísných norem. Je třeba zdůraznit, že většina požárů na fasádách, které jsou v médiích spojovány s polystyrenem, má příčinu v porušení projektové dokumentace - např. chybějící protipožární pásy z minerální vaty, nedodržení odstupových vzdáleností nebo nesprávné napojení na okna a střechy. Rozhodnutí o zateplení hasičské stanice v Pozořicích bylo vydáno v zrychleném řízení podle § 193 stavebního zákona. Projekt schválilo Ministerstvo vnitra - stavební úřad v Brně po přezkoumání všech požadavků na požární ochranu, bezpečnost práce, statiku i životní prostředí. Zvolený systém ETICS s EPS 70F a XPS v soklu výrazně sníží energetickou náročnost objektu, zlepší tepelnou stabilitu interiéru a sníží provozní náklady stanice. Volba pěnového polystyrenu (EPS) pro zateplení budovy Hasičské stanice Pozořice je praktickým a důvěryhodným potvrzením jeho požární bezpečnosti. Ministerstvo vnitra ČR, Odbor správy majetku - Rozhodnutí č. j. MV-149960-2/OSM-2025, Brno, 29. 9. 2025. Stavební zákon č. Ministerstvo vnitra ČR - Odbor zdravotnického zabezpečení, č. j. Rozhodnutí č. j. Polystyren je rozšířeným plastovým materiálem s celou řadou forem a možností využití. Jeho specifikem jsou různé odpadové toky lišící se zejména způsobem sběru. Jelikož se polystyren používá také jako obalový materiál, končí odpad z něj i v obecních systémech. Odtud se předává k dalšímu zpracování a při splnění některých podmínek může být úspěšně recyklován, neboť dobrá recyklovatelnost je jednou z výhod tohoto materiálu. Mezi hlavní přednosti standardního polystyrenu lze zařadit dobrou tvrdost, vynikající optické vlastnosti, mimořádnou průhlednost, malou nasákavost vody a velmi dobré elektrické a dielektrické vlastnosti. Standardní polystyren (GPPS) je tvrdý, křehký, čirý a průhledný polymer s vysokým leskem. Vyrábějí se z něj kupříkladu výrobky pro zdravotnické a laboratorní účely (zkumavky, pipety, Petriho misky apod.), kelímky na jednorázové použití, obaly na CD, lahve, víka, podnosy a jídelní tácy, přepravky, nátěry na lesklé papíry atd. HIPS (nárazu odolný, houževnatý polystyren) je kopolymer z butadien-styrenového kaučuku, který má nižší pevnost a tuhost, ale zvýšenou tažnost. Vlivem kaučukových částic je mléčně zakalený. Používá se na výrobky, jež mají odolávat nárazům jako například obaly a výrobky na jednorázové použití (kelímky, příbory), spotřební elektronika, hračky, chladicí vložky a počítačové kryty, různé díly nábytku, ramínka na oděvy, kryty disků automobilových kol, krabice na potraviny, díly do chladniček apod. XPS - Pro výrobu extrudovaného polystyrenu se používá podobná surovina jako pro pěnový polystyren, rozdíl je ale v systému vypěňování. Extruzí (vytlačováním) taveniny GPPS za současného sycení vypěňovadlem vzniká materiál s minimální nasákavostí a velkou pevností. Uplatňuje se zejména jako tepelná izolace v přímém styku s vlhkostí (spodní stavba, inverzní ploché střechy) nebo izolace s vysokým zatížením (průmyslové podlahy, parkoviště, střešní terasy apod.). Své místo má rovněž ve výrobě obalů. Ačkoliv na první pohled vypadá stejně jako pěnový polystyren, odlišnosti lze spatřit v místě lomu, kdy XPS je na lomu hladký, kdežto pěnový polystyren má patrné jednotlivé buňky. Zároveň bývá často obarven například na růžovou nebo zelenou barvu. EPS - Expandovaný polystyren je vyroben z napěněných polystyrenových kuliček, přičemž samotný polystyren představuje jen cca 2 % objemu, zbytek tvoří vzduch. Kromě toho obsahuje také styrenové kopolymery a různé přísady (aditiva). Jeho vlastnosti jsou ovlivněny obsahem tzv. nadouvadel, nejčastěji pentanu. EPS má výborné izolační vlastnosti, proto je hojně využíván ve stavebnictví, a to buď jako tzv. fasádní polystyren nebo ve formě desek k tepelné či zvukové izolaci podlah. Pro své vlastnosti je taktéž ceněný v obalovém průmyslu, kde bývá součástí obalů křehkých předmětů jako tzv. ochranný obal tlumící nárazy při manipulaci a dopravě. Základní surovinou pro výrobu pěnového polystyrenu je tzv. zpěňovatelný polystyren, který se výrobcům dodává ve formě tzv. Zpěňovatelný polystyren se předpěňuje působením syté vodní páry v předpěňovacích zařízeních. Následně se předpěněnými perlami vyplní prostor formy, která má ve stěnách parní trysky. Působením syté vodní páry dojde k pevnému spojení jednotlivých buněk a vytvoření kompaktního bloku, jenž odpovídá tvaru formy. Při výrobě fasádního EPS, kde má forma tvar kvádru, je vyrobený EPS blok po vyzrání rozřezán teplým odporovým drátem na desky, které se následně zabalí a expedují. Výroba obalů z EPS probíhá stejným způsobem, liší se pouze tvarem forem. Důležitou vlastností EPS je velmi nízká hustota (objemová hmotnost) pohybující se v rozmezí 11 až 35 kg/m3, kdy nejčastěji bývá 18 kg/m3. Tuto hodnotu lze pak používat při různých výpočtech nebo odhadech, např. u přepravních nákladů, nároků na prostor apod. Některé výrobky z EPS je nově zakázáno uvádět na trh na základě směrnice o jednorázových plastech (SUPD). Zákaz se však vztahuje jen na velmi malý okruh obalů, zejména balení potravin a nápojů určených k okamžité spotřebě, např. kelímky a termoobaly na jídlo. Odpady z GPPS a HIPS obvykle končí ve žlutých kontejnerech na sběr plastů, odkud putují na dotřiďovací linky. Na ručních dotřiďovacích linkách se zpravidla nedotřiďují na úroveň samotného polymeru, ale většinou jsou součástí směsných plastů určených k regranulaci nebo intruzi do forem. Automatizované linky však dokážou PS snadno dotřídit jako samostatný materiál a nabízet ho k dalšímu využití. EPS je s ohledem na své jednoduché chemické složení dobře recyklovatelný, a to hned několika metodami. Závačnou komplikací pro recyklaci EPS je přítomnost inhibitorů hoření ve fasádním pěnovém polystyrenu. Před rokem 2015 se běžně používal hexabromcyklododekan (HBCD, nebo též HBCDD), u něhož existuje silné podezření na karcinogenní vlastnosti a škodlivost pro životní prostředí, a proto bylo jeho používání zakázáno. Nicméně zejména ve starším fasádním polystyrenu, typicky v tom, který je doposud součástí opláštění budov, se stále vyskytuje. Zpracovatelé odpadního polystyrenu nemohou HBCD odstranit běžnými způsoby, a proto EPS, který jej obsahuje, nepřijímají. Pro recyklaci ve výrobní technologii se odpadní EPS dodává volně ložený nebo mírně drcený. Recyklací EPS ve výrobní technologii se u nás zabývá většina výrobců EPS, ačkoli v řadě případů zpracovávají vlastní výrobní odpady. EPS lze regranulovat klasickými recyklačními postupy. Výsledným produktem je rPS granulát, jenž má vlastnosti a použití obdobné s GPPS. Pro regranulaci se EPS dodává obvykle drcený a za studena lisovaný do hranolů nebo tavený do ingotů, a to zejména z důvodu snižování přepravních nákladů. Výroba ingotů je technologically náročnější a méně rozšířená, naopak drcení a lisování provádí celá řada svozových firem. EPS pro regranulaci musí být maximálně čistý, a to z důvodu citlivosti recyklační technologie zejména na přítomnost stavebních hmot. V ČR jsou provozovány technologie na regranulaci PS včetně EPS a XPS. Výroba EPS drtí je v ČR poměrně rozšířená, avšak v západní Evropě téměř neznámá metoda, která není technologicky náročná. Pomocí drtičů se rozbije struktura EPS až na úroveň jednotlivých buněk (kuliček). Vzniklý materiál se používá pro stavebně izolační zásypy, foukané izolace nebo jako příměs do lehčených a izolačních betonů. K recyklaci se EPS dodává volně ložený, XPS se touto metodou nezpracovává. Zpracovatelské kapacity na EPS jsou v ČR dostatečné a dokážou pojmout veškerý vytříděný EPS. Je však třeba mít na paměti, že hlavním odbytištěm recyklovaného EPS je stavebnictví, které pravidelně prochází výkyvy stavební výroby. Expandovaný polystyren (EPS) se vyrábí vypěňováním pevných perlí zpěňovatného polystyrenu působením syté vodní páry do bloků, které se následně řežou na jednotlivé desky. Během tohoto procesu zvětší perle svůj objem na dvaceti až padesátinásobek původního objemu a uvnitř každé perle vznikne velmi jemná buněčná struktura. Mezi hlavní výhody patří výborný součinitel tepelné vodivosti lambda (šedý EPS), minimální hmotnost, dobré mechanické vlastnosti, jednoduché zpracování a cenová dostupnost. Zároveň se EPS používá u sendvičového zdiva, např. s odklady z cihel KLINKER. Podobně jako klasický polystyren se i tento vyrábí zpěňováním perlí zpěňovatelného polystyrenu, v tomto případě ale do forem. Na výrobu extrudovaného polystyrenu (XPS) se používá podobná surovina jako na EPS, rozdíl je ale v systému vypěňování. Na rozdíl od EPS se XPS vyrábí tzv. extruzí, tj. Ve fasádách se používá tento materiál pro izolaci soklu, hlubokých podzemních stěn, izolaci překladů a tepelných můstků. Při izolování soklu je nutné používat pouze desky s mřížkovaným povrchem a rovnými hranami. Na hladkých deskách se neudrží omítka a jsou tedy vhodné pouze pro spodní stavbu. Tentokrát se zaměříme na skupinu polystyrenových plastů, konkrétně na standardní polystyren (PS), expandovatelný polystyren (EPS) a houževnatý polystyren (HIPS). Polystyrenové hmoty patří mezi nejpoužívanější plasty na světě. V celosvětovém měřítku výroby plastů tvoří objem cca 9-10 %. K čemu je používáme? A co třídění a recyklace? Styrenové plasty patří do skupiny termoplastů. Produktem polymerace styrenu je polystyren a dále tam patří jeho kopolymery. Prvopočátky historie styrenových plastů začal psát roku 1839 Eduard Simon, který objevil monomer styrenu. Základem všech druhů polystyrenových plastů je styren - velmi hořlavá látka. Rozlišujeme 3 základní druhy polystyrenů.Standardní polystyren (PS, označovaný také jako GPPS - z angl. Polystyren pro běžné užití je vzhledově podobný plexisklu - je čirý a křehký, skvěle formovatelný, současně je teplotně stabilní, má nízkou hmotnost (proto je ideální na výrobu prostřednictvím vstřiku do forem).Tento druh polystyrenu je používán především pro svoje optické vlastnosti - má vynikající průhlednost, vysoký lesk (proto se mu někdy říká krystalický).Pevnost standardního polystyrenu ovlivňuje teplota a čas expozice, není náchylný na vzdušnou vlhkost, odolává teplotám do cca 60 °C (až 90 °C). Má dobré elektrické a dielektrické vlastnosti, má sklon ke korozi za napětí.Nepodléhá působení běžných neoxidujících kyselin, louhů, alkoholů, roztoků solí a některých olejů a tuků.Naopak podléhá působení organických rozpouštědel - např. benzínu, aromatických a chlorovaných uhlovodíků, ale také ketonům a esterům. Vyrábějí se z něj např. Houževnatý polystyren (HIPS - z angl. Z hlediska optických vlastností není průhledný, zato je průsvitný. Jedná se o kopolymer styrenu a butadienu - při výrobě se do makromolekuly polystyrenu vloží molekuly kaučuku (procesem roubování nebo směšování).Jeho výsledné vlastnosti značně ovlivňuje podíl kaučukové složky, která tvoří 5-15 %.Čím více je v materiálu kaučuku, tím nižší je jeho pevnost a tuhost a naopak se zvyšuje tažnost a rázová houževnatost, a to i při nízkých teplotách (až -90 °C). Kaučuk pohlcuje mechanickou energii způsobenou např. úderem - dodávanou energii pohltí. Výroba probíhá vstřikováním, extruzí či tvarováním za tepla.Houževnatý polystyren je méně odolný působení chemických látek a zhoršují se dielektrické vlastnosti a odolnost vůči povětrnostním vlivům, nasákavost je u něj vyšší.Z hlediska využití je tento plast velmi populární právě pro svou lehkou opracovatelnost, nízké náklady a vysokou životnost.Z houževnatého polystyrenu se vyrábějí např. Standardní i houževnatý polystyren je vyráběn a dodáván jako granule (nasekané malé válečky) nebo ve formě pelet (zakalené hrany), které jsou uchovávány a přepravovány v pytlích na paletách, příp. Expandovatelný/zpěňovatelný polystyren (EPS - z angl. EPS perličky vyráběla firma BASF, která získala v roce 1949 patent. Za zmínku jistě stojí, že EPS kuličky vynalezl Fritz Stastny, brněnský rodák. EPS kuličky se vyrábějí v několika velikostech dle účelu použití, jsou skladovány v zásobnících a dopravních silech. K jejich finální úpravě dochází dle konkrétních požadavků u výrobce.Tento druh polystyrenu rozlišujeme dále dle různých výrobních metod. Co jsou nadouvadla?Jedná se o přísadu - látky přidávané při výrobě do polymerů. Obecně se různé přísady přidávají proto, aby zlepšovaly vlastnosti polymerů, jako je zpracovatelnost, ochrana materiálu před degradačními procesy (např. při výrobě izolačních desek se přidávají látky pro snížení hořlavosti - prostřednictvím tzv. tepelných stabilizátorů), snížení hmotnosti apod., ale mohou také snižovat náklady na výrobu a výslednou cenu.Jednou z přísad jsou tzv. nadouvadla, která se používají při přípravě tzv. lehčených hmot. EPS má výborné izolační vlastnosti, proto je hojně využíván ve stavebnictví - používá se k výrobě speciálních stavebních desek k zateplení fasád (tzv. EPS slouží např. k výrobě podnosů, talířů, misek, termoboxů či kelímků na nápoje. Z celosvětového objemu výroby plastů tvoří polystyreny cca 9-10 %. Vytlačovaný pěnový polystyren (XPS)Pěnový tepelně izolační polymerní materiál, který vzniká díky tepelné úpravě zpěňovatelného polystyrenu (EPS). Tento polystyren lze tvarovat a dopěňovat při extruzi v extrudéru.Používá se také hojně ve stavebnictví např. jako izolace spodní části stavby - má vysokou odolnost v tlaku a proti mechanickému zatížení, nevadí mu styk s vodou ani zeminou.Mezi polystyrenové hmoty také řadíme kopolymery (s akrylonitrilem či dalšími monomery), mezi jejichž benefity patří zejména odolnost vůči teplu. Řadíme tam také kopolymery (např. Přesné informace o správném třídění odpadů v daném místě najdeme na samolepkách umístěných na barevných konteforech. Neznečištěný polystyren můžeme znovu použít k výrobě nových obalů a izolací. Odpad, který je znečištěný, je možné využít k výrobě lehčeného betonu, izolačních omítek nebo zásypů. Dále se může použít k odlehčení zahradních substrátů, ale také např. Oč v seriálu Plastivěda kráčí? Pěnový expandovaný polystyren (EPS) je jedním z nejrozšířenějších tepelně izolačních materiálů. Základní surovinou pro výrobu EPS je zpěňovatelný polystyren, ten vzniká suspenzní polymerací styrenu. Nejčastěji se používá jako tepelná izolace pro fasády, podlahy a ploché střechy. Grafitový (šedý) EPS představuje novou generaci stavebně izolačního materiálu. Výrazně lepších izolačních vlastností je dosaženo přídavkem absorbéru infračerveného záření (např. grafitových částic) do základní matrice pěnového polystyrenu. Dochází tím k odrazu tepelného záření zpět ke zdroji a další výrazné úspoře energie. Extrudovaný polystyren (XPS) vzniká extruzí (vytlačováním) taveniny krystalového polystyrenu za současného sycení vypěňovadlem, které po uvolnění tlaku umožní na konci vytlačovacího zařízení napěnění materiálu. stavění. padesáti let získaly na stavbách své pevné místo. 6-7 % pentanu jako nadouvadla. působením mikroorganismů. tvarovek, popřípadě pásů. vodní páry v předpěňovacích zařízeních. struktura. a dobou jejího působení na perle. EPS. Tento proces probíhá v provzdušňovaných silech. další zpracovatelnost. Výroba bloků, desek, tvarovek, popř. Jedná se o nejčastěji používaný postup. vodní páry. v buňkách dále expandují. se vzájemně svaří a vytvoří kompaktní blok. a uskladněny před dalším zpracováním. teplým, nebo studeným drátem na desky. svých styčných bodech. pojiva. izolujících kročejový hluk jsou bloky stlačovány v mechanických lisech přibližně na třetinu své výchozí tloušťky. akustických vlastností. bloků, dutina ale má tvar konečného výrobku. potrubí pro podlahové topení a podobně. pásů. délky. Na součinitel tepelné vodivosti EPS má vliv obsah vlhkosti. S každým objemovým % obsahu vlhkosti roste tepelná vodivost o 3-4 % (měřeno na zkušebních tělesech o objemové hmotnosti 16 kg/m3). Tato závislost nemá pro praxi žádný význam, protože praktický obsah vlhkosti správně instalovaných polystyrenových desek je zohledněn ve výpočtové hodnotě součinitele tepelné vodivosti. Jak je uvedeno dále v textu, nasákavost při dlouhodobém ponoření nepřesahuje 5 %. vodivost. Ta závisí mj. pouze nepatrnou tepelnou vodivost. skládá asi ze 2 % poIystyrenu a 98 % vzduchu. hmotnosti. působících teplot. tím příznivěji, čím má EPS větší tloušťku. při zatížení tlakem. ke stlačení zkušebního vzorku o 10 %nebo o 2 %. ČSN EN 826. vrátí na původní rozměr. díky své buněčné struktuře značnou tuhost. neprůzvučnost u fasád. EPS, popsanou v předchozí části. desky a na typu EPS. str. str. str. str. asi 0,2-0,4 % a závisí na technologických podmínkách při výrobě a na typu materiálu. rozměru. ČSN EN 1603. smrštění nejvýše 0,2 %. - 7) * 10−5 1/K tj. 0,05 až 0,07 mm na m délky při změně teploty o 1 K. struktuře téměř žádnou vodu. pěnové hmoty. izolace EPS. kondenzovat. stejná nebo vyšší než životnost ostatních částí stavby. zežloutne a degraduje. materiálu. dílcům, které jsou vyrobeny pomocí těchto pojiv. s materiály uvolňujícími organická rozpouštědla. o odolnosti EPS lze najít v tabulce 1.4. vynutil vývoj tzv. do stupně hořlavosti C1 - těžce hořlavé. EPS již řadu let vůbec nevyrábějí. Nehnije, neplesniví a netrouchniví. tění. na biologickém procesu. zvířaty. vodu. spalovnách odpadů. vyrábějí i obaly pro potraviny. parafínový olej, vazelína, motor. alkoholy, např. nasycené alifatické uhlovodíky, např. pěnové hmoty. obsahu vzdušné vlhkosti. která nahrazuje zrušenou národní normu ČSN 64 3510 „Desky z pěnového polystyrenu“. měření a způsob jejich deklarování. jakéhokoliv vyráběného EPS. konkrétní typy se stanovenými vlastnostmi. Sdružení EPS ČR tím, že vydalo Normu Sdružení č. 002/03, která je závazná pro všechny členy. všechny stavební aplikace a stanovuje jejich minimální vlastnosti a způsob označování. Sdružení, třetí pruh tloušťku v milimetrech. polystyrenu“, později přejmenované na „Sdružení EPS ČR“. kvality pro výrobky z EPS. Obrázek 1.2. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. ČSN 73 08 63 Požárně technické vlastnosti hmot. ČSN 73 08 65 Požární bezpečnost staveb. Polystyren patří mezi nejpoužívanější izolační materiály. Důvod je zřejmý - na jednu stranu vyniká svými tepelněizolačními vlastnostmi, na stranu druhou je cenově dostupný. Využívá se při zateplování nejen fasád, ale také střech, podlah, příček, soklů a dalších stavebních konstrukcí. Ve stavebnictví se polystyren úspěšně používá desítky let a od svého vzniku v polovině 20. století prošel velkým vývojem. Dnes na trhu narazíte na polystyreny vyráběné různými technologiemi a s rozličnými vlastnostmi. Chcete zateplit polystyrenem fasádu, či střechu? Pro každý typ konstrukce budete potřebovat jiný. Nejpoužívanějším typem polystyrenu je expandovaný neboli pěnový polystyren. Za jeho vznik vděčíme především chemikovi a inženýrovi Fritzovi Stastnemu, který vynalezl způsob výroby pěnových polystyrenových kuliček už před rokem 1949. Pěnový EPS polystyren vzniká polymerací styrenu. Vynikající tepelněizolační vlastnosti má díky svým buňkám, které obsahují vzduch. Výhodou je také snadná opracovatelnost, nízká hmotnost a cenová dostupnost. Fasádní pěnové polystyreny se používají pro vnější kontaktní zateplovací systémy - ETICS. Váháte, jak silný polystyren na fasádu potřebujete? Polystyrenové desky na fasády se označují písmenem F a vyrábí se v různých tloušťkách. Pro standardní izolaci fasády se obvykle používají polystyrenové desky o tloušťce 50-160 mm. U fasádního EPS polystyrenu se kladou vysoké nároky zejména na rozměrovou přesnost, aby byla možná pokládka bez mezer, a tedy bez vzniku tepelných mostů. Polystyren označený písmenem S je stabilizovaný, což znamená, že nemění své rozměry. Stabilizace se provádí uskladněním (odležením) po výrobě, čímž dojde k jeho dotvarování. Po krátkém odležení polystyren vykazuje jen minimální změny v rozměru po nařezání. Nejpoužívanějším typem polystyrenu je expandovaný neboli pěnový. Polystyreny určené pro zateplování podlah se dříve označovaly písmenem Z a představovaly základní variantu, u které nebyla vyžadovaná vysoká rozměrová přesnost. Před pár lety však z důvodu změny normy a zlepšování výrobních technologií mnozí výrobci od dělení na stabilizované a základní ustoupili. Dnes se tak vyrábí jen podlahové polystyrenové desky, které jsou kvalitativně na úrovni desek označovaných S. O zateplování podlah se dozvíte více v článku Zateplení podlahy vám přinese úsporu. Výrobci dnes nabízí řadu typů polystyrenu, které mají zlepšené vlastnosti nebo speciální úpravy. Vedle tradičních bílých polystyrenových desek tak narazíte například na šedé polystyrenové desky, které mají díky nanočásticím grafitu lepší izolační vlastnosti. Existují také perimetrické a soklové desky různých barev, které mají nízkou nasákavost a vysokou pevnost v tlaku. Druhou používanou technologií výroby polystyrenu je extruze. Extrudovaný polystyren (XPS) se vyrábí vytlačováním taveniny polystyrenu za současného sycení vzpěňovadlem. Extrudovaný polystyren je na rozdíl od pěnového velmi odolný vůči vlhkosti a na výbornou zvládá dlouhodobé působení tlaku. Díky těmto vlastnostem se využívá k izolování základů, podezdívek nebo podlahových konstrukcí. Jeho hlavní nevýhodou je malá odolnost vůči UV záření. Z toho důvodu se nepoužívá v místech, kde dochází ke kontaktu se slunečními paprsky. Polystyreny vyráběné extruzí se využívají také jako tepelná izolace jednoplášťových střech s obráceným pořadím vrstev. V tzv. Jak pracovat s polystyrenem a jaké potřebujete příslušenství? Čím lepit polystyren? Při práci s polystyrenem je důležité používat speciální lepidla, která jsou vhodná pro tento materiál. Lepidlo na polystyren je nejčastěji disperzní na bázi akrylátu nebo modifikovaného polyvinylacetátu. 1. 2. 3. 4. 5. V případě potřeby dalšího upevnění polystyrenu, například při montáži na stěnu, se používají hmoždinky nebo hřeby speciálně určené pro polystyren. Pro řezání polystyrenu použijte řezačku na polystyren. Existuje nespočet typů polystyrenových desek a vždy je potřeba vybrat takový, který je pro své vlastnosti vhodný ke konkrétnímu způsobu využití. Ať už potřebujete pěnový, nebo extrudovaný polystyren, zastavte se na některou z poboček stavebnin IZOMAT. Vše potřebné najdete na jednom místě a proškolený personál vám s výběrem ochotně pomůže.

EPS a XPS vizualizace vrstev

tags: #eps #zkratka #polystyren