Beton je jeden z nejvíce využívaných stavebních materiálů ve světě. Jeho použití se datuje až do starověkého Říma, a od té doby prošel mnoha vývojovými fázemi, které vedly k vytvoření moderního betonu, jak ho známe dnes.
Použití betonu sahá až do starověkého Říma, kde byl používán pro stavbu rozsáhlých staveb jako jsou amfiteátry, akvadukty a cesty. Římané vyvinuli speciální typ betonu nazvaný "opus caementicium", který se skládal z vápence, písku, vody a popílku z hořícího vápna. Po pádu Římské říše se technika výroby betonu ztratila a v Evropě se při stavbě upřednostňovaly kameny a cihly. Během renesance v 15. století začala být betonová technologie znovuobjevena. Během průmyslové revoluce v 18. a 19. století došlo ke zlepšení výrobních technik a materiálů. Byly objeveny nové směsi, jako je portlandský cement, který se stal klíčovou složkou moderního betonu. Ve 20. století se beton stal jedním z nejvíce používaných stavebních materiálů na světě.
Byly vyvinuty různé druhy betonu, jako je vysoce pevný beton (HPC), samozhutnitelný beton a sklolaminátový beton. V současné době se výzkum v oblasti betonu zaměřuje na zlepšování jeho vlastností a snižování negativního vlivu na životní prostředí. Výrobci se snaží najít způsoby, jak nahradit část cementu v betonu recyklovanými materiály a snižovat tak jeho uhlíkovou stopu. Historie betonu je dlouhá a fascinující cesta, která sahá od starověkého Říma až po současnou dobu. Beton se stal klíčovým materiálem v oblasti stavebnictví a jeho vývoj pokračuje i dnes.
Betonové sloupky jsou nezbytnou součástí mnoha stavebních konstrukcí včetně plotů. Díky své vysoké pevnosti a odolnosti vůči mrazu, dešti a UV záření, jsou betonové sloupky hojně využívané. Beton je navíc nehořlavý materiál, což zvyšuje bezpečnost staveb a celého pozemku. Betonové sloupky tvoří pevný základ pro různé typy plotů, jako jsou pletivové, panelové nebo zděné ploty. Pokud pro svůj plot či pergolu využije právě betonový sloupek místo dřevěného, zmnohonásobíte životnost vašeho projektu. Výběr betonových sloupků je klíčovým krokem při stavbě plotu. Výška sloupku by měla být o něco větší než plánovaná výška plotu, aby část sloupku byla zabetonována do země. Nosnost sloupku musí odpovídat váze plotu a dalším zatížením, jako je vítr nebo sníh. Instalace betonových sloupků vyžaduje odborné znalosti a zkušenosti.
Chcete se dozvědět více o betonových sloupcích? Nejviditelnější částí přenosové i distribuční soustavy jsou podpěrné body nadzemních vedení, zvané sloupy a stožáry. Vedení na nich zavěšená protínají krajinu a zajišťují přenos elektrické energie.
Historie výroby betonových sloupů v Československu
Již v roce 1958 stálo ministerstvo energetiky před problémem, jak ušetřit a nahradit dřevěné sloupy používané pro rozvod elektrických sítí a vedení. Cílem bylo pro národní hospodářství zachránit cennou surovinu, kterou bylo dřevo v našich lesích. Usnesením kolegia ministra energetiky z října 1958 byl pověřen ředitel Jihočeských energetických závodů České Budějovice úkolem zajistit výstavbu závodu na výrobu betonových stožárů, které by tak nahradily dřevěné sloupy. Téměř na den uplynul rok od chvíle, kdy Miloslav Busta usedl ke svým návrhům a projektům. Bylo to přesně 13. července 1960 v Roudné, kdy se z nedělené ocelové formy objevil první betonový stožár tohoto druhu na světě. S krásným hladkým povrchem. Na tomto prototypovém strojním zařízení v Roudné se pak betonové stožáry vyráběly ještě plných 19 let, než skončila strojům životnost. Bylo to celkem 188 115 kusů stožárů pro naši energetiku.
Po ověřovacích zkouškách v Roudné se již v Majdaleně u Třeboně dostávala do finiše výstavba nového závodu pro velkosériovou výrobu betonových stožárů. První stožár byl v majdalenské sloupárně vyroben v roce 1961. V dalších letech se výroba stožárů na základě automatizace a mechanizace zvětšovala a bylo postupně vyráběno až 40 000 kusů stožárů ročně a byly plně pokryty požadavky energetiky. Dne 1. vyrobily se tu další miliony stožárů, jak pro potřebu energetiky, tak pro elektrifikaci železnic a pro další odvětví československého hospodářství. Stožáry se expedovaly i do zahraničí, např. do bývalé NDR, Maďarska nebo Sovětského svazu na výstavbu plynovodu Orenburg.
Čas však šel dál a Miloslav Busta pokračoval v započatém díle. Technický rozvoj přinesl další automatizaci a mechanizaci, kdy lidská práce ve výrobě armatur a stožárů byla nahrazena automatickými stroji. Ruční práci ve výrobě armatur nahradily armovací stroje, na kterých se vyráběly ocelové výztuže do betonových stožárů. Tyto armovací stroje zvýšily několikrát produktivitu práce. Celý komplex strojního zařízení na výrobu armatur a stožárů je chráněn 14 československými a 22 zahraničními patenty. Všechno to jsou patenty a vynálezy Miloslava Busty. Podílel se jako expert na uvádění do chodu nově postavených závodů na výrobu stožárů např. v bývalé NDR, Egyptě, Iráku. Tam všude byly vybudovány továrny na výrobu stožárů s jeho navrženou technologií a stroji.
Po velkých úspěších zůstal Míla stále stejný. Skromný, tichý, houževnatý, výborný kamarád a vynikající odborník. Za jeho pracovní výsledky vynikající technické úrovně mu bylo uděleno vysoké státní vyznamenání a ocenění. V roce 1957 to bylo státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, v roce 1962 převzal na Hradě z rukou prezidenta Řád práce, v roce 1972 to bylo udělení titulu Laureát Státní ceny Klementa Gottwalda. U příležitosti jeho 60. narozenin převzal vysoké rezortní vyznamenání Nejlepší pracovník ministerstva paliv a energetiky s odznakem ministra. Tato ocenění a vyznamenání byla předána do správných rukou. Mnohokrát byl lákán odborníky ze západu, aby zůstal, ale Míla by nikdy nedokázal, opustit svůj kraj a milované jižní Čechy. Nejlépe se cítil na břehu Lužnice. Blízko jezu u Majdaleny si postavil chatu, kde celých 30 let pobýval celoročně se svou rodinou a odkud denně dojížděl do majdalenské sloupárny. Na břehu Lužnice u chaty se rodilo i mnoho jeho nápadů a vynálezů. Letos 20. dubna si pracovníci jihočeské energetiky a sloupárenského závodu připomněli 100. výročí narození Miloslava Busty. Zákeřná nemoc ukončila jeho plodný život, když mu bylo 75 let.
Současnost a současné využití
Sloupárna Majdalena s. r. o. je jediným výrobcem betonových sloupů z předepjatého betonu v České republice. Kromě tohoto sortimentu se snaží vyhovět všem požadavkům svých zákazníků, především na atypické výrobky.
Další betonové dílce pro energetiku zahrnují Základové kalichy: Slouží k vetknutí sloupů do základů a přenosu sil od sloupů do spodní části základů. Z kalichů vyčnívá betonářská výztuž pro zmonolitnění. Povrch prefabrikátů - otisk formy. Železobetonové sloupy jsou základním prvkem montovaných skeletů. Spolu se sloupy vytváří základní kostru skeletu. jsou navrhovány pro konstrukce rozlehlých objektů s požadavkem volné dispozice. Přenášejí zatížení od střešního pláště do podpor. Vazníky se osazují na sloup případně na průvlak. Dílce mohou být odlehčeny otvory. Rozměry a tvar prvků jsou stanoveny projektovou dokumentací.
MARWEL, s.r.o. je rodinnou firmou, která vznikla v roce 2002. Jedná se o výrobu širšího sortimentu kabelových žlabů, krycích desek, stožárových patek, kotevních bloků, betonových základů, silničních panelů a dalších drobnějších prvků. Zahrnují rekonstrukce areálů a inovace technologií na výrobu betonu. V roce 2015 byla zakoupena vibrolisovací linka, která zásadně posunula efektivnost a kvalitu výroby. Od počátku až do současnosti je společnost dodavatelem betonových výrobků pro významné firmy působící na českém trhu. Společnost je držitelem certifikátu kvality dle ČSN EN ISO 9001:2016 a řadou dalších certifikátů. Výrobky splňují základní technické požadavky podle nařízení vlády.
Historie a technické průvodce pro inženýrství a stavitelství v Čechách se vyvíjely od konce 19. století, kdy vznikaly technické průvodce pro statiku stavebních konstrukcí a další obory. 1899 - Technický průvodce - Svazek 2; 1901 - Svazek 3; 1902 - Svazek 1; 1917 - Svazek třetí - Statika stavebních konstrukcí; 1919 - Svazek třetí - Statika stavebních konstrukcí; 1923 - Svazek čtvrtý - Statika stavebních konstrukcí; 1931 - Svazek čtvrtý - Statika stavebních konstrukcí; 1941 - Svazek čtvrtý - Statika stavebních konstrukcí; 1946 - Svazek čtvrtý - Statika stavebních konstrukcí; 1953 - Svazek čtvrtý - Statika stavebních konstrukcí. Po 1. světové válce nastal nedostatek oceli, a tak byl beton vhodně používán místo ocelových dříve nýtovaných konstrukcí. Počátky betonu v České republice jsou spojeny s rozvojem technických průvodců a publikací pro projektanty a stavitele.
Do České republiky se betonové konstrukce začaly dostávat na začátku 20. století. Po 1. Světové válce nastal masivní nedostatek oceli, a tak byl beton vhodně používán místo ocelových dříve nýtovaných konstrukcí. Počátky betonu v České republice jsou spojeny s rozvojem technických průvodců a publikací pro projektanty a stavitele.