Podkladní asfaltové pásy jsou mnohdy laickou veřejností i některými kutily vnímány zjednodušeně. Z tohoto zjednodušení může vzniknout nesprávná volba konkrétního pásu a pozdější rozčarování nad nesprávnou funkcí střechy. Co jsou tedy podkladní asfaltové pásy?
Pro účel tohoto článku jsou podkladní asfaltové pásy spodní ve vícevrstvé hydroizolační vrstvě střech, které nejsou přímo vystavené povětrnostním podmínkám (u jednovrstvé hydroizolační vrstvy střechy se tedy podkladní asfaltové pásy nevyskytují).
Role a základy pojmů v střešní terminologii
Role podkladních asfaltových pásů v hydroizolační vrstvě střechy je vždy jiná v závislosti na typu střešní krytiny a sklonu střechy (skládaná vs. povlaková a šikmá vs. plochá).
Napříč internetem se můžete setkat s mnohými, často i nesprávně interpretovanými „střešními“ pojmy, které umí zamotat hlavu. Zde je předkládáme ve zjednodušené podobě:
- Hydroizolační vrstva: Vrstva z jedné, nebo více vrstev hydroizolačního materiálu.
- Pojistná hydroizolační vrstva: Hydroizolační vrstva, která v případě selhání hlavní hydroizolační vrstvy zajistí ochranu stavby proti vniknutí vody.
- Podkladní/spodní vrstva a mezivrstva: Je vrstva z asfaltového pásu, na kterou je aplikována další vrstva asfaltového pásu.
- Vrchní/finální vrstva: Je vrstva z asfaltového pásu, která je přímo vystavena povětrnostním podmínkám.
U šikmých střech a skládaných krytin (zejména střešních asfaltových šindelů) podkladní asfaltové pásy vyrovnávají nerovnosti na vlastním podkladu střechy, čímž zlepšují estetický dojem z výsledného díla.
Použitelné druhy podkladních pásů
Pro podkladní/spodní vrstvu (a mezivrstvu) vícevrstvé střešní hydroizolace lze použít SBS modifikovaný asfaltový pás, APP modifikovaný asfaltový pás, oxidovaný asfaltový pás, vždy s nosnou vložkou o dostatečné pevnosti a rozměrové stálosti.
Podkladní pásy lze k souvislému, rovnému, suchému a čistému podkladu připevnit pomocí natavení asfaltových pásů, mechanickým kotvením, lepením lepidlem na asfaltové pásy, nebo pomocí speciální lepicí vrstvy (samolepicí asfaltové pásy). Finální (vrchní) pás musí být s podkladním pásem (nebo pásem v mezivrstvě) spojen vždy plnoplošně - tedy nataven, nebo přilepen.
Materiály a konstrukční řešení
Podkladní vrstvou pro povlakové krytiny nejčastěji bývá:
- Beton: Betonový povrch je vždy vhodné použít penetrační nátěry pod asfaltové pásy.
Izolační systém (IS), chránící nosnou konstrukci betonové mostovky, musí především zajistit vodotěsnost, odolnost proti statickému a dynamickému zatížení, odolnost proti teplotním změnám, přenos brzdných sil do konstrukce a dostatečnou tažnost pro přenesení trhlin v podkladu. Skladba vozovky, jejíž součástí je izolační systém, na mostě dle ČSN 736242:2010 a ČSN EN 14695:2010 je na obr. Izolační systém se zpravidla provádí jako plnoplošný tedy i pod chodníky a římsami. Tento článek se zabývá vlivem materiálového složení asfaltových izolačních pásů na rozhodující zkoušky izolačního systému betonových mostovek (IS). Ukazuje vliv materiálového složení AIP na výsledky vybraných zkoušek IS.
Základní parametry a provedení
Složení AIP je na obr. Tento případ zohledňuje ČSN EN 14 224. Národní normy specifikují požadavky na nosné vložky. Česká norma požaduje jako materiál polyester s min. tažnost 35 % nebo jiný materiál podobných vlastností. Slovenská norma hovoří o min. plošné hmotnosti 180 g/m2 a tažnosti 35 %. Požadované parametry odpovídají materiálu z polyesteru.
Impregnaci nosné vložky asfaltovou hmotou. Na rozdíl od použití AIP pro spodní stavbu nebo střechy hraje u izolací mostů důležitou roli impregnaci nosné vložky. Díky namáhání normálovými a tangenciálními silami je důležitá koheze AIP. Tedy vzájemná pevnost mezi jednotlivými vrstvami AIP (horní a spodní asfaltová vrstva, nosná vložka).
Do jaké míry je ovlivněna koheze AIP materiálovým složením jednotlivých vrstev bylo experimentálně ověřeno zkouškou přilnavosti v tahu dle ČSN EN 13396 pro varianty A, B, C. Primární vrstva byla pečetící vrstva na bázi epoxidových pryskyřic. Zkoušky přilnavosti ve smyku a soudržnost po tepelném zatížení byly provedeny dle příslušných norem.
Kvalitativní požadavky STN jsou nejvyšší ze sledovaných norem - viz tabulky 4 a 5. Zkoušky IS byly provedeny s nosnou vložkou modifikovanou polymery. ČSN 7362422010 stanovuje poškození dle jednotlivých vrstev. U vzorků A a C došlo u obou teplot k porušení adheze mezi lepidlem terče a vrchní povrchovou úpravou pásu; u vzorku B došlo při +8 °C k porušení koheze AIP v nosné vložce, při +23 °C k porušení adheze.
IS z AIP s krycí hmotou modifikovanou plastomery vykazovaly 93-167 % normové hodnoty, IS s plastomerem i elastomerem různě. Při tepelném stárnutí se výsledky posunuly a srovnáním s původní hodnotou se ukázalo, že některé kombinace splnily normu, jiné ne. Zkoušky ukazují, že impregnace nosné vložky má významný dopad zejména při nízkých teplotách.
Experimenty ukazují, že nosná vložka hraje klíčovou roli: lepší koheze a adheze vedou k vyšším smykovým pevnostem - ale závisí na typu asfaltové hmoty a stupni impregnace. Podkladní pásy a vrstvy v IS bývají plněny plnoplošně natavením či přilepením. IS je možné porovnávat mezi různými materiály, ale vždy s ohledem na typ krycí hmoty a podklad.
Stavebně-technické souvislosti a normy v ČR a SR
Podkladní pásy pro střešní izolace v této části textu se dotýkají i optiky kruhů: zejména ČSN EN 14695:2010, ČSN 736242:2010 a souvisejících norem. Požadavky na nosné vložky a impregnaci vystupují z různých národních norem (ČR, SR) a mezinárodních standardů. Důležitá je koheze a přilnavost mezi vrstvami AIP, zejména při nízkých teplotách a tepelném zatížení.
R‑materiál a recyklace v asfaltových páscích
Recyklace vozovek se stává důležitým pilířem silničního stavitelství. Vzhledem k omezenosti zdrojů bude mít do budoucna stále větší vliv na udržitelnost vozovek. Část textu se věnuje i používání recyklovaných materiálů do asfaltových směsí a definicím R‑materiálu dle vyhlášky a nové normy ČSN 73 6141 z roku 2020, která specifikuje postupy pro získávání, úpravu a kontrolu R‑materiálu pro asfaltové směsi za horka.
V rámci výzkumu na Ústavu pozemních komunikací a AdMaS bylo navrženo několik asfaltových směsí s vyšším obsahem R‑materiálu, a to bez rejuvenátorů. Dvě hlavní skupiny zahrnují obrusné vrstvy (ACO 11) a VMT pro ložní/ podkladní vrstvy. Maximální povolené množství R‑materiálu pro směsi ACO 11 se postupně zvyšuje a pro ložní vrstvy dle TP 151 je stanoveno až 25-35 % v různých variantách.
Ekonomické a environmentální výhody vyššího podílu R‑materiálu jsou uvedeny na základě srovnání různých variant směsí, které ukazují úsporu nákladů a snížení spotřeby asfaltu a kameniva. Z hlediska životního prostředí je sděleno, že recyklace přispívá k udržitelnosti a snižuje environmentální dopady.
Směsi s vysokým modulem tuhosti (VMT) a budoucnost
VMT směsi byly zkoumány pro ložní a podkladní vrstvy vysoce zatížených vozovek. Cílem je dosáhnout vyššího modulu tuhosti a nižší mezerovitosti, s důrazem na použití modifikovaných pojiv. Z výsledků vyplývá, že směs D s CRMB pojivem má výborné vlastnosti i s ohledem na mezerovitost a odolnost vůči únavě, a lze ji doporučit pro podkladní vrstvy podle TP 170. Dle LayEps bylo zjištěno, že použití směsi D může prodloužit životnost vozovky až o několik let.
Budoucnost asfaltových směsí zvažuje vyšší podíl R‑materiálu s cílem zachovat stávající síť a snížit náklady. Příspěvky z ČR i zahraničí ukazují, že pasují do koncepce udržitelné výstavby a rekonstrukcí vozovek II. a III. tříd. S ohledem na technické požadavky TP 151 a dalších norem bude nutné nadále zvyšovat preciznost v nakládání s R‑materiálem a využívat moderní modifikované pojiva k dosažení požadovaných vlastností.
Praktické shrnutí pro výběr podkladních pásů
- Pro šikmé střechy a šindele vyrovnávají nerovnosti a zlepšují estetiku. Podkladní pásy nejsou pojistnou hydroizolací v každém případě.
- Podkladní pásy se volí podle typu krytiny, kotvení a způsobu aplikace, nejčastěji SBS, APP nebo oxidované pásy s nosnou vložkou z polyesteru.
- U mostních konstrukcí hraje impregnance nosné vložky klíčovou roli a musí zajistit kohezi i při tepelném zatížení.
- V koncepci R‑materiálu se zvažují směsi ACO 11 a VMT pro různé vrstvy s cílem snížit náklady a zlepšit environmentální dopady.
- V budoucnosti lze očekávat rozšíření použití směsí s vysokým podílem R‑materiálu, zejména pro obrusné vrstvy a ložní vrstvy s ohledem na mezerovitost a modul tuhosti.
