Pro šikmou střechu části rodinného dvojdomu, jíž se článek dotýká, byla požadována plechová krytina a skryté žlaby a svody. Z technického hlediska byl uplatněn požadavek na nadkrokevní skladbu střechy. Skladba byla navržena a zrealizována následovně:• plechová krytina se spoji systému klik• prkenné bednění (v místě detailů celoplošně, v ploše na řídko)• kontralatě sušené profily DEKWOOD 40x60 stabilizované vruty TOPDEK• DHV asfaltový pás TOPDEK COVER PRO• tepelná izolace Kingspan TR26 200 mm• parozábrana TOPDEK AL BARRIER• nosná vrstva OSB P+D 22 mm• částečně pohledový krov + SDK podhled.
Při správném použití má nadkrokevní skladba TOPDEK obrovskou realizační výhodu. Již po provedení vrstvy parozábrany je stavba zajištěna vůči klimatickým podmínkám, a proto je možné za určitých podmínek provádět práce v interiéru. Na Obr. 4 je vidět postup výstavby s důrazem na co nejrychlejší provedení parozábrany, aby byl pohledový krov vystaven klimatickým vlivům co nejkratší možnou dobu.
Jednou z podmínek správného použití systému TOPDEK je řešení okraje střechy bez přesahů krokví s využitím dřevěných okapových podpor, tzv. námětků. Ty mají hned několik významů. Jedním z nich je možnost propojení parozábrany střechy na vzduchotěsnou vrstvu obvodových stěn, aniž by byla přerušena prostupy krokví. Dalším je přenos smykových sil. Zejména však vytvářejí nosnou konstrukci pro případný přesah střechy a pro kotvení dalších konstrukcí.
V našem případě se k námětkům připevňovala konstrukce skrytého žlabu (Obr. 5, 6). Na jejím návrhu se spolu s realizační firmou podílel Atelier DEK. Žlab byl vytvořen z březové překližky, výztuh z dřevěných latí a z úhelníků (Obr. 7). Základní konstrukci žlabu tvoří zadní strana z překližky připevnána k čelům námětků a podložená tepelnou izolací z PIR, aby žlab nebyl kritickým místem z pohledu tepelné techniky. Na tuto desku se připevnila dle sklonu dna vodicí lať. Desku tvořící dno žlabu podpírá tato vodicí lať a ocelové úhelníky (Obr. 8).
Přední strana žlabu je z překližkové desky osazené tak, aby její horní okraj respektoval střešní rovinu. Aby nemohlo dojít k jejímu vylomení např. od sněhu nebo pohybu po střeše jsou pod dnem žlabu umístěny další latě, které desky přední a zadní strany vzájemně rozpírají (Obr. 9).
Pro povlakovou hydroizolaci žlabu byla použita pryžová fólie s asfaltem Resitrix SKW tloušťky 2,5mm. Jedná se o celoplošně samolepicí variantu. Hydroizolace byla ukončena na předem připraveném oplechování z pozinkovaného plechu (viz schéma). Odvodnění je řešeno pomocí střešního vtoku, přičemž odpadní potrubí bude následně skryto v zateplovacím systému fasády.
V ploše střechy bylo navrženo hned několik střešních oken. Aby byl detail okolo oken proveden správně, byly použity TOPDEK Okenní dílce. Následně mohla být provedena tepelná izolace PIR Kingspan TR26 tloušťky 200mm (Obr. 11, 12).
Protože se jedná o nadkrokevní skladbu střechy, kde parozábranu tvoří asfaltový pás TOPDEK AL BARRIER, který obsahuje hliníkovou fólii, můžeme si dovolit na pozici DHV umístit opět asfaltový pás. V daném případě se jednalo o pás TOPDEK COVER PRO. Jde o celoplošně samolepicí pás, který lze klást jak rovnoběžně s okapem, tak kolmo na něj. V našem případě jsme zvolili klad kolmo k okapu.
Stabilizace celého systému je zajištěna pomocí TOPDEK vrutů, které jsou aplikovány skrze kontralatě a přes tepelnou izolaci až do nosné konstrukce krovu. Při samotném kotvení je třeba dbát na správné umístění kontralatí. Je proto nutné přenášet polohu krokví na každou vrstvu, jež je zakrývá (parozábrana, tepelná izolace, DHV). To je důležité hlavně v případě, kdy je krov pohledový, aby nedošlo k jeho zbytečnému poškození.
Na připravené kontralatě se v detailech (okap a okolo střešních oken) zhotovilo celoplošné prkenné bednění. V ploše se pak bednilo s mezerami a pokládala plechová krytina s tzv. klik systémem spojů (Obr. 17, 18, 19).
Skryté žlaby se v estetických záměrech především rodinných domů objevují stále častěji. Uvědomujeme si, že takový způsob odvodnění střechy je jistě rizikovější než použití standardních klempířsky provedených podokapních žlabů. Technické výzvy, před které nás architekti staví, je však třeba přijímat. Pak je ale také třeba dobře promýšlet konstrukční a materiálové řešení, aby detail i stavba jako celek byly co nejspolehlivější. Je třeba se zaměřit především na stabilitu, hydroizolační spolehlivost i na řešení konstrukce z pohledu stavební fyziky a energetiky.
Abychom nalezli co nejlepší řešení pro skryté žlaby, budeme sledovat další realizace a jejich výsledky. Projektant:Ing. arch. že odpovídá projektové dokumentaci. Na vrch dokončeného bednění přijde parozábrana Isover Vario® KM Duplex UV. S první řadou začněte odspodu, tedy od okapní hrany. Po instalaci parobrzdy přichází na řadu tepelná izolace podle navržené skladby zateplení. S izolací budete používat i systém trámků Isover Tram EPS. Ve dvou vrstvách pak izolační desky Isover Uni s přeloženými spárami a opět přidáte trámek. Tak postupujte až na hřeben střechy.
Až dokončíte hydroizolační vrstvu, čeká vás ještě druhá řada kontrallatí. Pod ty horní dejte těsnicí pásku. K první řadě kontralatí přidělejte druhou pomocí vrutů nebo hřebíků a připevněte podpůrnou konstrukci. Hlavním úkolem tepelně izolačního pláště budovy je zajistit vnitřní tepelnou pohodu a snížit energetické ztráty. Měl by také zároveň zabránit problémům s kondenzací par, které se mohou objevit např. v důsledku nesprávné skladby zateplení nebo při působení tepelných mostů.
K nejdůležitějším částem zateplení budovy patří izolace střechy. Tloušťka izolace střech se postupně zvyšovala na dnešních 20-25 cm a u budov s téměř nulovou potřebou energie může překročit i 30 cm. K tepelné izolaci střešních prostor se tradičně využívá prostor mezi krokvemi. S rostoucími požadavky na zateplování se ovšem stává výška profilu krokve 15 - 20 cm nedostačující. Optimálním řešením tohoto problému je doplnění nebo nahrazení mezikrokevní izolace souvislou nepřerušovanou nadkrokevní izolací.
Výhody polystyrenové izolace nad krokvemi:Konstrukce šikmé střechy bez tepelných mostů díky nadkrokevní izolaci snižuje tepelné ztráty Izolací nad rovinou krokví vzniká v interiéru více obytného prostoru Nadkrokevní izolace umožní pohledové řešení části krovu Nosná konstrukce krovu volně v prostoru eliminuje možnou degradaci dřeva zabudovaného v konstrukci
Podrobně o statice a tepelných parametrech uvádí text: Tepelné parametry Skutečná tloušťka tepelné izolace musí být stanovena na základě tepelnětechnického posouzení. Jeho cílem by nemělo být pouze dodržení předpisů, ale zejména zaměření na hospodárný provoz, snížení tepelných ztrát a tím vytvoření energeticky udržitelných budov. Platná vyhláška a česká národní norma stanovuje požadavek na součinitel prostupu tepla v konstrukci šikmé střechy U= 0,16-0,20 W/m2K. Doporučená je hodnota U = 0,10-0,18 W/m2K. Normativní požadavek na šikmé střechy (0,16 W/m2K) lze splnit použitím materiálu Austrotherm Nadkrokevní izolace EPS o tloušťce 22 cm a EPS NEO o tloušťce 20 cm, a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie je doporučeným řešením tloušťka EPS 24-36cm a EPS NEO 22-30 cm. Eliminace tepelných mostů Tepelná vodivost dřeva (λ=0,12-0,2 W/mK) je vyšší než tepelná vodivost izolace - např. u Austrotherm EPS NEO Nadkrokevní izolace je hodnota λ=0,03 W/mK. Z tohoto důvodu se nedoporučuje používat tepelnou izolaci pouze mezi krokvemi a vždy by měla být doplněna tepelnou izolací nad krokvemi, která vytvoří souvislou a nepřerušovanou vrstvu (mezi izolačními deskami nesmí být ponechány žádné mezery a v případě potřeby musí být mezera mezi deskami vyplněna nízkoexpanzní PUR pěnou).
Vzduchové proudění a vlhkost: Střešní konstrukce by měla být větraná, aby bylo zajištěno dostatečné odvádění vlhkosti a vodní páry. To zajistí průběžná mezera mezi tepelně izolačním souvrstvím a střešním pláštěm založeném na kontralatích. Úloha takto vytvořené vzduchové vrstvy je komplexní, její funkcí je odvádět vlhkost zachycenou v konstrukci během výstavby a případně pronikající z interiéru difuzí, odvětrávat vlhkost pronikající mezerami ve střešní krytině a kondenzaci na spodní straně krytiny a zajišťovat odtok vody stékající z krytiny na povrch podkladu.
Pomáhá také ochlazovat zadní stranu střešního pláště, čímž částečně odlehčuje tepelné izolaci a snižuje její letní zahřívání. V zimě proudění vzduchu ve vzduchové vrstvě zpomaluje tání sněhu na střeše. Pro zajištění odtoku vody z odvětrávané mezery je vhodné instalovat celoplošně pod kontralatě pojistnou difůzně otevřenou hydroizolaci.
U nadkrokevní izolace novostaveb je vhodné na krokve použít záklop, který je ze spodní strany pohledový a zároveň tvoří celoplošnou podporu tepelné izolace. Železobetonová deska Monolitická železobetonová střešní konstrukce má výrazně vyšší hmotnost než tesařská střecha, proto je odolnější vůči letnímu tepelnému zatížení a je také požárně bezpečnější než běžná řešení.
Pro dokonalé odbourání tepelných mostů by klasická konstrukce krovu měla být nahrazena tzv. námětkovou konstrukcí krovu. Nadkrokevní PIRku s tzv. integrovanou pojistnou hydroizolací, společnost PAMA vyřadila ze své nabídky v roce 2008. Žádný z výrobců nebyl schopen garantovat funkčnost adhezních pásek v konstrukci skladby více jak 5 roků. Což u svislých spojů je dle našeho názoru velký problém.
Proto se přikročilo k dohodě s českou společností JUTA, která pro nás začala vyrábět atypickou podstřešní pojistnou hydroizolaci o výšce 1300 mm. Při síle 160 mm dosahujete doporučených tepelně izolačních parametrů skladby. Pokud Vás PAMAtherm, UNILIN zaujal, spočítejte si pro zajímavost, kolik by Vás stálo zateplení šikmé střechy zevnitř pomocí PIR tepelné izolace.
