Bez odpovědné kontroly a řádného odzkoušení fóliových izolací včetně jednoznačného písemného výstupu nelze nikdy s jistotou tvrdit, že je dílo provedeno řádným a zcela spolehlivým způsobem, a že není nikde z jakéhokoli důvodu poškozeno. Problémy s netěsnými izolacemi a následná často velmi složitá nápravná řešení, obzvláště v rámci izolací spodních staveb, značně psychicky a i finančně zatěžují nejen dodavatele izolačních fólií a dodavatele staveb, ale především samotné majitele a uživatele objektů. Mnoha problémům lze v praxi snadno předejít pomocí osvědčených kontrolních mechanismů, které odboeníci z Fatra, a.s. popisují v tomto technickém podkladu. Optickou kontrolu je možno považovat za základní nástroj kontroly izolací jak ve svarech, tak v ploše a v detailech. Naprosto nezbytné je její vykonání před zakrytím hydroizolačního povlaku měkkými ochrannými a dalšími stabilizačními či provozními vrstvami. Za nevyhovující se považuje místo, kde hrot jehly vnikne do spoje mezi folie zcela nebo i částečně.

Pro zátopovou zkoušku těsnosti izolací v současné době existuje v ČR závazná normová úprava a sice "ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a Kanalizačních nádrží". Pro zátopové zkoušky plošných konstrukcí (střechy a podlahy) není dosud platná legislativa k dispozici. Nicméně je možné a účelné postupovat v některých bodech provedení zkoušky s přihlédnutím k ustanovení jednotlivých článků ČSN 75 0905 včetně využití vzoru "protokolu o zkoušce". Provedení zátopové zkoušky by mělo být součástí smluvního ujednání. Zátopová zkouška se provádí na základě úspěšně vykonané optické kontroly spolu s kontrolou všech svarů po jejich celé délce zkušební jehlou. Optimální doba trvání zkoušky je 48 hodin a počíná běžet okamžikem naplnění daného zkoušeného sektoru vodou. Zkouška je ukončena a hodnocena jako úspěšná pokud se po 48 hod

zkouska kourova izolace: detailní průvodce kontrolou a zátopovými zkouškami foliových izolací

Bez odpovědné kontroly a řádného odzkoušení fóliových izolací včetně jednoznačného písemného výstupu nelze nikdy s jistotou tvrdit, že je dílo provedeno řádným a zcela spolehlivým způsobem, a že není nikde z jakéhokoli důvodu poškozeno.

Problémy s netěsnými izolacemi a následná často velmi složitá nápravná řešení, obzvláště v rámci izolací spodních staveb, značně psychicky a i finančně zatěžují nejen dodavatele izolačních fólií a dodavatele staveb, ale především samotné majitele a uživatele objektů.

Mnoha problémům lze v praxi snadno předejít pomocí osvědčených kontrolních mechanismů, které odboeníci z Fatra, a.s. popisují v tomto technickém podkladu. Optickou kontrolu je možno považovat za základní nástroj kontroly izolací jak ve svarech, tak v ploše a v detailech. Naprosto nezbytné je její vykonání před zakrytím hydroizolačního povlaku měkkými ochrannými a dalšími stabilizačními či provozními vrstvami.

Co znamená optická kontrola a jak ji provést?

Za nevyhovující se považuje místo, kde hrot jehly vnikne do spoje mezi folie zcela nebo i částečně. Pro zátopovou zkoušku těsnosti izolací v současné době existuje v ČR závazná normová úprava a sice "ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží". Pro zátopové zkoušky plošných konstrukcí (střechy a podlahy) není dosud platná legislativa k dispozici. Nicméně je možné a účelné postupovat v některých bodech provedení zkoušky s přihlédnutím k ustanovení jednotlivých článků ČSN 75 0905 včetně využití vzoru "protokolu o zkoušce". Provedení zátopové zkoušky by mělo být součástí smluvního ujednání. Zátopová zkouška se provádí na základě úspěšně vykonané optické kontroly spolu s kontrolou všech svarů po jejich celé délce zkušební jehlou. Optimální doba trvání zkoušky je 48 hodin a počíná běžet okamžikem naplnění daného zkoušeného sektoru vodou. Zkouška je ukončena a hodnocena jako úspěšná pokud se po 48 hodinách neobjeví na spodním líci stropní konstrukce žádné průsaky.

V případě, že se průsaky objeví, je potřeba zkoušku okamžitě ukončit, vodu ze zkoušeného sektoru odčerpat a znovu zkontrolovat zkoušený sektor. Po úspěšném dokončení zátopové zkoušky je nutné provést zápis do stavebního deníku s popisem zkoušky, datem, časem, výsledkem a s podpisem všech zúčastněných stran. Velikost zkoušených sektorů není omezená, záleží na konkrétních podmínkách každé stavby a zejména na povoleném maximálním zatížení nosné střešní konstrukce.

Při provádění zátopové zkoušky a zejména kvůli jejímu odpovědnému vyhodnocení je potřeba zajistit, aby při deštích nemohla voda podtékat pod zkoušenou izolaci nedokončenými úseky izolačního povlaku, stejně tak zabezpečit maximálně možnou úroveň hladiny zkušební kapaliny např. Tyto zvony jsou osazeny vakuometrem s platnou kalibrací s možností připojení hadicí k vakuové vývěvě. Zvon má na spodní hraně tlakový těsnící profil vzduchotěsně ohraničující zkušební prostor. Před přiložením zvonu se zkoušená oblast nejdříve zbaví prachu a nečistot a na povrch se nanese detekční kapalina s povrchově aktivním činidlem (saponátový roztok, např.

Zkušební kapalina nesmí být těkavá, nesmí při teplotě zkoušení během doby zkoušení zasychat, musí být viskosní a nesmí při sníženém tlaku pěnit. Zkušební zvon se umístí nad zkoušené místo a přitiskne se k podkladu. Test se provádí při podtlaku 0,2 bar (0,02 Mpa) u folií z PVC-P a 0,5 bar (0,05 Mpa) u folií z PE-HD a TPO. Dosažená hodnota podtlaku by měla být konstantní po dobu min. 30 sekund. Případná netěsnost je detekována tvorbou bublin. Tato zkouška se vzhledem k časové náročnosti provádí pouze namátkově u cca 5% spojů a omezuje se na kratší úseky a místa T- spojů.

Podmínkou provedení této zkoušky je vytvoření dvoustopých svarů pomocí horkovzdušných svařovacích automatů tzv.horkých klínů. Tato zkouška umožňuje testování celkové délky spoje v jedné operaci. Zkouška přetlakem se smí provádět až nejméně 1 hodinu po provedení vlastního svaru. Hodnota zkušebního tlaku je stanovena podle metodiky ÖNORM S 2076 pro DB 3 tzn. PVC-P pásy v parametru od 100 - 200 kPa. Pro izolační pásy z materiálu TPO je tento referenční tlak možné zvýšit na 250 - 350 kPa. Hodnota zkušebního tlaku by měla být přizpůsobena teplotě folie a okolí, šířce zkušebního kanálku, tloušťce a materiálu svařované folie. Po tuto dobu nesmí zkušební tlak klesnout o více než 20% původní hodnoty.

Tento druh zkoušky se používá v případech, kdy je spodní stavba objektu izolována dvouvrstvým hydroizolačním povlakem s aktivním kontrolním a sanačním systémem z PVC-P nebo TPO folií. Pomocí vývěvy se ze zkoušeného sektoru vysaje vzduch na hodnotu -0,5 bar. Během vysávání se postupně kontroluje uzavíráním ventilu změna tlaku. Po ustálení tlaku se ventil uzavře a vývěva vypne. Zkoušený sektor je možno považovat za těsný, pokud po uplynutí následujících 10 minut nárůst tlaku není větší než 20% tzn. max.

Kromě výše uvedených systémů kontroly a zkoušení těsnosti izolačních povlaků ze syntetických folií existují další alternativní, ale méně rozšířené systémy kontroly.

Lokace netěsností na ploché střeše

Ať už máte dům postavený před dvaceti lety nebo vloni, neměli byste zapomínat na kontrolu ploché střechy. Tato část domu je nejvíce vystavena povětrnostním vlivům. Prudké sluneční záření, nárazové deště, bouřky, vichřice nebo přívaly sněhu znamenají pro vaši střechu velkou zátěž. K poškození střešního pláště může dojít z několika důvodů. Častým jevem je poškození střechy vlivem lidského pochybení: neprofesionalita, nedbalost, spěch...

Pokud střechou začne zatékat, je třeba zajistit odbornou pomoc a sjednat opravu střechy. Situaci lze řešit pohodlněji, když budete mít předem stanovený plán kontrol a budete je provádět pravidelně. Při kontrole střechy se postupuje různými metodami zkoušek. Díky zkušenostem z oboru a vedení našeho portálu Krytiny-střechy.cz více než 10 let vám najdeme odborníka na střechy. Doporučíme vám prověřeného odborníka na lokalizaci netěsností střech. Stačí, když vyplníte základní údaje do formuláře a my vám poradíme. Nezávazně a zdarma. Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě. Jaké lokalizační metody existují, jaké náklady jsou s tím spojeny, kdy se vyhledávání vyplatí - a na co si dát pozor.

Ploché střechy představují stále populárnější stavební řešení, ale jsou náchylné k netěsnostem. Odborné vyhledávání netěsností a kontroly na ploché střeše jsou proto nezbytné, protože pomáhají: předcházet stavebním škodám, chránit tepelnou izolaci, snižovat dlouhodobé náklady.

Co znamená lokalizace netěsností na ploché střeše? Lokalizace neboli vyhledávání netěsností je cílený proces, při němž školení odborníci lokalizují místa, kde je narušená hydroizolační vrstva. Nejde však jen o odhalení samotné závady, nýbrž také o to, včas rozpoznat další místa, kterými by mohla vlhkost pronikat do střešní skladby. Tím se předchází následným škodám a výrazně se snižuje riziko nákladných oprav.

Lokalační metody a jejich využití

Elektroimpulzní zkouška - využívá elektrický proud a je účinná zejména na vodivých střešních površích. Jiskrová zkouška - svrchní vrstva hydroizolace se prozkoumá kartáčovou sondou a vyvolá akustický a jiskrový signál. Metoda stopového plynu - do izolační vrstvy se zavede zkušební plyn a měřicí přístroje přesně zaznamenají místo úniku. Dýmová zkouška - účinná pro plochy s mnoha detaily. Další měřicí postupy - více v sekci měřících metod.

Kolik stojí vyhledávání netěsností na ploché střeše? Jednotnou cenu nelze uvést; náklady závisí na velikosti střechy, typech zatížení a nástavbě, zvolené metodě měření a počtu požadovaných nájezdů.

Kdy lokalizaci netěsností provést? Lokalizace je důležitá nejen při akutních škodách. Rozumné je ji provést také tehdy, když se zhoršuje účinnost izolace a rostou náklady na vytápění, při pravidelné střešní kontrole, nebo se blíží konec záruční lhůty.

Pusťte se do péče o střechu včas! Odborná lokalizace netěsností není nouzový zásah, ale součást preventivní údržby. Kdo jedná včas, ušetří značné náklady, ochrání budovu a výrazně prodlouží životnost své střechy. Neváhejte nás kontaktovat.

Často kladené otázky (FAQ) - jak dlouho trvá vyhledávání netěsností, je nutné do střechy „řezat“, opravuje se netěsnost ihned na místě, lze i v zimě, jak poznat skrytou netěsnost včas. Slouží k odhalení netěsností a poruch v hydroizolační vrstvě střechy, při níž se pod izolací vhání viditelný dým, který umožní snadno lokalizovat místa úniku. Oblast použití: ověření těsnosti spár, prováděcí detaily, kouřová metoda jako doplněk ke konzervativnějším.

Máte dotaz nebo potřebujete poradit? V současné době je většina hydroizolačních vrstev plochých střech realizována z elektricky nevodivých materiálů, jako je PVC, TPO, EPDM nebo asfaltové pasy.

tags: #zkouska #kourova #izolace