Zeleň je zásadní složkou městského prostředí a přirozenou protiváhou stavebních hmot a komunikací. Jedním z nejvážnějších problémů současných měst je jev městských tepelných ostrovů (Urban Heat Islands - UHI). Je způsoben akumulací tepla v betonu, asfaltu a dalších površích s nízkou odrazivostí (albedo) a nedostatkem propustných a zelených ploch. Termovizní měření v Praze a dalších evropských městech prokazují rozdíl mezi teplotou zastavěných částí a okolní krajinou 3-8 °C ve dne a až 12 °C v noci. Nepropustné povrchy brání vsakování a výparu vody, čímž se snižuje vzdušná vlhkost a zhoršuje proudění vzduchu. Zelené fasády přispívají k ochlazování měst a zlepšení kvality ovzduší. Vegetace stíní, snižuje odraz tepla a prostřednictvím transpirace zvlhčuje suchý městský vzduch. Zelené fasády podporují biodiverzitu. Kvetoucí druhy poskytují pyl a nektar opylovačům, pnoucí dřeviny slouží jako úkryt a hnízdní prostor ptákům (např. kos černý, zvonek zelený, drozd zpěvný, střízlík obecný). Rostlinný porost vytváří tepelně-izolační vrstvu, která tlumí denní i noční výkyvy teploty a chrání stavební materiály před UV zářením a působením polutantů. Stálezelené druhy, jako Hedera helix, zvyšují v zimě tepelný odpor stěn a snižují únik tepla. Webové stránky vznikly v rámci projektu Zelenestrechy.info - webový informační portál pro ozeleňování střech, který byl podpořen Ministerstvem životního prostředí.
V rámci přestavby továrny z období založení města na byty byl vybudován světlý dvůr, kde byly pomocí pergol a schodišť na osmi podlažích, respektive čtyřech dvojitých podlažích, vytvořeny takzvané „lofty“. Aby nově vzniklý úzký vnitřní dvůr nevypadal jako věznice, bylo od začátku jasné, že je nutné jej ozelenit, a to do výšky 20 metrů. A to se podařilo! Popínavé rostliny byly vysazeny v pravděpodobně bohatém substrátu na střeše podzemní garáže. Jednalo se o akébie (Akebia quinata), pipa (Aristolochia macrophylla) a kiwi (Actinidia chinensis), u nichž lze podle směrnice FLL očekávat spíše výšku 8-10 metrů. Tyto tři druhy tedy na tomto místě vyrostly více než dvakrát tak vysoko!
Centrum čtvrti Leipzig-Holzhausen - svlačec velký (Aristolochia macrophylla) s omezeným růstem. Negativní příklad. Stála tam krásná, ale chátrající hospoda „Sächsisches Haus“, která dominovala vzhledu města, ale nikdo se neodvážil ji zbourat. Nakonec bylo v roce 2006 vydáno povolení, ale za podmínky, že bude obnovena stará valbová střecha: jako zelená ocelová konstrukce nad malou, nízkou novostavbou, ve které se nachází bufet. Ozelenění mělo zajistit rostlina Aristolochia macrophylla, ale za posledních 15 let dorostla pouze do výšky 3-4 metrů.
Ve statice je třeba počítat s „zvýšeným zatížením větrem“ od výšky budovy 5 a 8 metrů, což potvrzuje, že ve vyšších polohách také více fouká vítr. Naopak v místech chráněných před větrem, tedy na dvorech nebo v atriu, rostliny rostou velmi vysoko! Voda zvyšuje výšku rostlin, pokud je k dispozici a může být uložena v půdě. Obzvláště vysoké exempláře popínavých rostlin lze často vidět v dolní části měst, která leží u řeky, tedy v „ nivách“.
Importantní otázkou je, zda je umělé zavlažování smysluplné a finančně dostupné. U nájemních domů je často udržitelnější poskytnout důchodci v domě slevu na nájemném ve výši 30 eur měsíčně a svěřit mu za to osobní odpovědnost za zalévání zeleně na fasádě. Nyní k půdě: měla by být kyprá a humózní a měla by mít spíše neutrální pH. Dále musí být propustná směrem dolů, protože stojatá voda je pro mnoho popínavých rostlin smrtelná. Zhutnění půdy a porost „plevelem“ jsou také špatné, nejvhodnější je (pravidelně udržovaná) otevřená půda nebo mulčovací vrstva, která však nezvyšuje pH do kyselého prostředí.
Sluneční světlo a s ním spojené teplo zpočátku podporují růst, ale rychle dochází k odpařovacímu stresu, který opět omezuje růst do výšky. Světlé, „na slunce nevystavené“ (severní) polohy jsou proto výhodnější, některé popínavé rostliny však pak také v dolních částech odumírají.
Tato popínavá rostlina „Parthenocissus quinquefolia“ dorůstá do výšky 30 metrů, je však „negativně fototropní“, což znamená, že se plazí ve štěrbinách a roste za zavěšenou, odvětrávanou fasádou, kde se chráněně vine za obkladovými deskami a každých pár metrů vykukuje ven. Vysoké vertikální zeleně lze vytvořit bez nebo s oporami pro popínavé rostliny.
V prvním případě jde o to dosáhnout velkého efektu s malým úsilím. Logicky se pak používají „samolezoucí“ rostliny, jako je břečťan a různé druhy divokého vína. Aby se zabránilo poškození budovy, doporučují se však popínavé rostliny, které rostou na oporách. Břečťan 'Woerner' dorůstá do výšky přibližně 20 metrů, musí však být zajištěn dostatečný přísun vody. Škodlivé jsou také silné mrazy, zejména ve vyšších (horských) polohách, protože pak již jednou porostlé plochy opět zamrznou o několik metrů níže.
Obecně platí, že porost břečťanu trvá velmi, velmi dlouho. Může trvat 25 let, než je štít domu zcela porostlý, a často je nutné jej nejprve ořezat, aby byl okraj střechy volný atd. Co se týče péče o všechny tyto divoké révy, platí to, co bylo řečeno u „břečťanu“. Druh Parthenocissus quinqefolia je „ani ryba, ani maso“. Jako samolepící rostlina není příliš vhodná, protože má spíše slabé přísavky a rostliny ve větších výškách jsou rychle odtrženy větrem.
A není vhodná ani jako opora pro popínavé rostliny, protože tvoří tyto přísavky a pak roste kamkoli, takže nezůstává v předem určeném prostoru. Ale tato rostlina má silný růst - v tom spočívá její hodnota!
Pokud ji považujete za samolepící rostlinu a v horních částech jí poskytnete několik příčných lan jako „zabezpečení proti pádu“, můžete s malým úsilím vytvořit nádhernou zeleň, která se navíc na podzim zbarví do červena. Tento druh roste poměrně rychle a dosahuje výšky až 30 m, je však „negativně fototropní“, tedy se plazí v trhlinách, což může vést k poškození budov. Parthenocissus quinqefolia ‚Engelmannii‘ je zase dobrá samolepící rostlina, dorůstá do výšky asi 20 m.
Asijské vistárie dorůstají do výšky přibližně 15 m, odrůdy Wisteria floribunda nebo podobné hybridy až do 22 m, nebo dokonce, jako v Bonnu na rohu Koblenzer Straße / Friedrichallee, až do 30 m. Exemplář tam (pravděpodobně W. floribunda 'Macrobotrys') je pravděpodobně jednou z nejvyšších pozemních zelených rostlin, zejména v nechráněné lokalitě plně vystavené větru!
Modré keře rostou extrémně rychle, a to 3-6 metrů za rok, tedy téměř stejně rychle jako svlačec. Na jedné straně jsou to kvetoucí rostliny, ale aby bylo možné si tento aspekt užít, měly by se stříhat dvakrát ročně, což je velmi náročné a spíše brání vysokému porostu. Na druhou stranu jsou však modré révy také špičkové zelené rostliny, tedy druhy vhodné pro skutečné ozelenění fasád.
Tato rostlina dorůstá do výšky 10 m, na chráněných stanovištích i 15-22 m. Ale: I za dobrých podmínek může trvat 10-15 let, než rostlina doroste do výšky 10 metrů. S velkými, drahými solitérními rostlinami lze tuto dobu trochu zkrátit. Takovéto ozelenění je v každém případě velmi udržitelné, protože pipovník se téměř nemusí stříhat, snad jen jednou za 4-8 let.
Akebie obvykle dorůstá do výšky 10 m, ale může dosáhnout i 20 metrů, viz „pozitivní“ příklad výše. Je stejně cenná jako pipevník, navíc je polozimní a zaslouží si být vysazována častěji. Roste většinou rychleji než pipevník, takže k dosažení výšky 10 m nepotřebuje 10 let.
Akebie (Akebia quinata) vysoká přibližně 20 m v atriu chráněném před větrem, přádelna česané příze („Elster-Lofts“) viz výše v Lipsku / Sasko. Kudrnatá křídlatka (Polygonum aubertii) vysoká přibližně 15 m. Takto mohou vypadat dobře udržované křídlatkové sloupy! Knöterich dorůstá do výšky 10-15 m.
Nicméně - a v tom se Schlingknöterich liší od všech ostatních rostlin - těchto 15 metrů někdy dosáhne za pouhé 2 roky! Kiwi roste podle směrnice FLL do výšky přibližně 10 m, někdy však i do výšky 20 m. Rychlost růstu a růstový habitus jsou srovnatelné s vistárií, a proto i opatření pro řezání.
Parthenocissus tricuspidata popínavá dorůstá až do výšky 14 m, v přírodě (v lužním lese) dokonce až do výšky 20 metrů. Tento druh roste 1-2 metry za rok, a to i při nedostatečném zásobování vodou, je velmi odolný vůči suchu. Zeleň však pak často nevypadá sytě a hustě, ale spíše trochu řídce a rozcuchaně.
Odrůdy Clematis montana dosahují výšky 10 m, na chráněných stanovištích dokonce 15 m. Zda se popínavé rostliny skutečně zkrotí a vytvarují, závisí na péči. Důležitý je především pravidelný řez, jinak rostliny zarostou suchým mrtvým dřevem a v blízkosti oken se stanou nebezpečným „požárním rizikem“.
V případě zamrzlé vlhkosti vznikají na takových křovinách a sloupcích také povrchové zatížení, které ohrožuje stabilitu. Kromě obvyklého zatížení předpětím lana, hmotností rostlin atd. je třeba od výšky 8 m zohlednit také zvláštní „zatížení“ větrem, zejména na rozích budov.
Vysoké kovové opory pro popínavé rostliny je třeba případně připojit k hromosvodnému zařízení domu, pokud takové existuje a je nutné. To platí zejména v případě, že opory pro popínavé rostlinyjsou velmi mohutné a masivní sahají až do výšky střechy.
Krásná čistá fasáda? Renovace fasády bytových i rodinných domů zahrnuje tři základní části, které se často vzájemně doplňují. Bolestí bytových i rodinných domů se zateplenou fasádou z 90. let se stal velký výskyt řas, mechů a plísní. Není to tedy problém jen střech, ale také fasád v prostředí zatěžovaném městským smogem či domů v blízkosti lesů a parků.
Pro již zateplené fasády ale existuje také řešení, jak se řas, mechů, plísní a nečistot zbavit a za použití fasádních nátěrů Weber správně do budoucna ošetřit. Odstraňovač řas, mechů a lišejníků se ředí v poměru 1:2 až 1:4 čistou vodou dle druhu kontaminace, pro silné napadení se může použít neředěný. Prostředek se nanáší na plochu stříkáním, válečkem nebo štětkou. Počátek viditelných projevů působení prostředku je 20 - 30 minut.
Doporučujeme chránit všechny nečištěné konstrukce proti potřísnění odstraňovačem, zejména kovové. Všechny výplně otvorů, parapety a ostatní konstrukce doporučujeme chránit před ušpiněním. Prostředek se nanáší na plochu zpravidla stříkáním nebo válečkem. Následně se provede opláchnutí plochy čistou vodou, nejlépe tlakovou (wapkou). Po vyčištění a oplachu fasády je nutné nechat podklad dostatečně vyschnout. Pokud je povrch fasády celistvý bez trhlin, použijte nátěr weberton bio, který se provádí ve dvou vrstvách s přestávkou minimálně 12 hodin. První vrstva se ředí vodou max.
Proti řasám a plísním dále existují postupy impregnace a ochranné nátěry. Zelené fasády, známé také jako živé fasády, představují funkční design, který přináší měřitelnou hodnotu. Architektonický prvek, který spojuje rostliny a budovy, má za cíl ozdravovat městské prostředí a zvyšovat energetickou účinnost budov.
- Živá stěna zůstává v horkých dnech o 7 stupňů C chladnější než kamenná fasáda.
- Rostliny absorbují CO2 a produkují kyslík; stěna poskytuje chladicí účinek a zlepšuje akustiku.
- Flexipanel a zelené fasády mají certifikáty a záruky kvality pro instalace i rostliny.
Naše venkovní stěny rostlin zachycují dešťovou vodu, prospívají biodiverzitě, absorbují emise oxidu uhličitého a vysílají zelený signál vašemu okolí. Sempergreenwall má certifikát Cradle to Cradle. Doporučíme vám výběr rostlin vhodných do klimatických podmínek v České republice, dle světových stran a specifikací objektu. Plně automatický zavlažovací systém zajišťuje správné množství vody a živin s ohledem na roční období. 90% zelená venkovní rostlinná stěna od 1. Na rozdíl od jiných systémů je naše fasáda až z 90% pokryta vzrostlými rostlinami ihned po instalaci.
S jednou z našich venkovních stěn přispějete k čištění vzduchu a zlepšování životního prostředí. Rostliny absorbují 2,3 kg/m² CO2 a produkuje 1,7 kg/m² kyslíku ročně. Kromě toho stěna poskytuje chladicí účinek přibližně 2 °C a zvukovou izolaci přibližně 6 dB. Živé fasády jsou certifikovány pro požární bezpečnost podle evropské normy EN 13501-1. Flexipanel má klasifikaci B-s2-d0 a je proto vhodný pro projekty ve školách, nemocnicích, nákupních centrech, restauracích a kancelářích.
Webinář: Zelené střechy a fasády
Zelené fasády a jejich výhody pokračují: Rostliny absorbují nečistoty, filtrují vzduch a zvyšují biodiverzitu. Zelené stěny snižují teplotu úrovně fasády a poskytují prostor pro biodiverzitu. Zelené stěny přinášejí chladicí efekt a mohou zlepšit mikroklima ve městech.
tags: #zelen #na #betonovych #fasadach