Od roku 1998 sbírám zkušenosti z podlahářského řemesla. Proto vám mohu dnes nabídnout mnoho postřehů a rad, které vám poslouží při výběru vaší vhodné podlahy.
Podlaha je jednovrstvá nebo vícevrstvá konstrukce. Tvoří vrchní část vodorovných nebo šikmých konstrukcí. Podlaha vždy navazuje na podkladový materiál, což bývá podkladní betonová vrstva nebo stropní konstrukce. Plovoucí podlaha je druh podlahy, která ve své skladbě obsahuje zvukově-izolační vrstvu, která brání šíření kročejového hluku do okolních konstrukcí a prostor. Plovoucí podlaha je charakteristická tím, že nášlapná vrstva spolu s roznášecí vrstvou spočívají na pružné podložce a touto podložkou jsou odděleny i od konstrukcí, tvořících obvod podlahy (od stěn, prahů dveří apod.).
Typy podlah a jejich funkce
Pokud je nášlapná vrstva podlahy pružná, není třeba, aby byla od obvodu podlahy oddělena. Pokud je nášlapná vrstva podlahy tuhá, (dlažby, mazaniny apod.), slouží oddělení této vrstvy od obvodu podlahy současně jako dilatační spára. je konstrukce, která ve skladbě neobsahuje pružnou vložku, která tlumí kročejový hluk. Tuhé podlahy se používají v místnostech, kde není třeba chránit okolní prostory proti tomuto druhu hluku. Výhodou tuhé podlahy je její vysoká pevnost, přičemž je možné dodržet její menší tloušťku (do 20mm).
Dvojité podlahy se skládají ze dvou odlišných vrstev, kde je pochůzná vrstva spolu s roznášecí vrstvou umístěna na roštových nebo bodových podpěrách, kterými je přenášeno zatížení do vodorovné konstrukce nebo jiného podkladu. Nášlapná vrstva je oddělena od podkladu vzduchovou dutinou, která slouží k vedení rozvodů TZB, k odvětrání vlhkosti nebo radonu. Dvojité podlahy jsou také navrhované pro dosažení pružnosti podlahy ve sportovních stavbách. Nášlapná vrstva spočívá na deskách ze sádrokartonu nebo aglomerovaného dřeva, které jsou podporovány systémem latí ukládaných v jednom nebo ve dvou směrech. Nulová podlaha je tvořena z tenké tuhé nášlapné vrstvy (PVC, linoleum apod.), která je podložena měkkou tlumící vrstvou z pěnové pryže, plsti, textilu apod. tloušťky 2 až 4 mm. Zvukoizolační vlastnost je tím vyšší, čím vyšší je tvrdost nášlapné vrstvy a čím je tlumicí vrstva měkčí.
Materiály a jejich volba
Když nášlapnou vrstvu tvoří měkký materiál jako je koberec s měkkým a dlouhým vlasem, tlumí tato podlaha sice kročejový hluk, ale má minimální vliv na zvukovou neprůzvučnost vodorovné konstrukce. musí mít určité vlastnosti podle daného provozu, který se na podlaze odehrává. Je to užitková vrstva, která tvoří vlastní povrch podlahy. Do této vrstvy patří i spojovací materiál (lepidlo, tmel, malta apod.), kterou se nášlapná vrstva připevňuje buď na vyrovnávací, izolační vrstvy nebo přímo na podklad.
Desky. Násypy se provádějí z písku nebo jiných sypkých hmot. Materiál musí být suchý a dostatečně zhutněný. Násypy mohou plnit i funkci tepelné nebo zvukové izolace. Mazaniny se provádějí z prostého betonu, z lehčeného betonu nebo z xylolitu. Nejčastěji se provádějí betonové mazaniny tloušťky 35 mm, které musí být z důvodu tepelné roztažnosti dilatovány cca 3×3 m. V případě nebezpečí zdeformování tepelné nebo zvukové izolace uložené pod betonovou mazaninou se musí vyztužit drátěnou sítí.
Prefabrikované desky musí tvořit dostatečně rovnou plochu. Izolační vrstvy se dělí podle své funkce na izolace zvukové, tepelné a izolace proti vodě a vlhkosti. Izolace zvukové se provádějí z pružných nebo z polopružných hmot, kladených obvykle na tenkou vrstvu z prosáté škváry nebo písku. Jako zvukově izolační materiály se používají desky a rohože ze skelných vláken, desky z čedičových vláken, dřevovláknité desky, dřevocementové desky, desky korkové, měkký pěnový polyuretan (Molitan) aj. Izolace tepelné se provádějí obdobně jako izolace zvukové. Materiály používané pro tepelně izolační vrstvy jsou například pěnový polystyrén apod. Izolace proti vodě a vlhkosti se používají u podlah místností s mokrým provozem a u podlah kladených na terén nebo násyp.
Postup a design zdvojené podlahy
Nejprve promyslete, co od podlahy očekáváte a jak bude používána ( namáhána). Teprve pak se dejte do výběru materiálu designu a barevného odstínu. Design podlahové krytiny vám v podélném směru ( např. V sortimentu zdvojených podlah LINDNER najdete dřevotřískové desky LIGNA, kalciumsulfátové nehořlavé desky NORTEC, skleněné desky LUMEN, ocelové desky VENTEC, hliníkové ventilační desky ALUVENT a OCTOGRATE, desky do čistých provozů PRODATA a ekologické renovované desky LOOP. Hlavní komponenty zdvojených podlah jsou desky, které se ukládají na výškově nastavitelné sloupky. Sloupky jsou lepeny k hrubé podlaze sloupkovým a závitovým lepidlem. V případě požadavků na větší únosnost je nosná konstrukce sloupků zesílena o ocelové trámky, nebo rámy. Zdvojenou podlahu je možné doplnit o příslušenství podle technických požadavků, například elektroboxy. Horní povrch desek je bez krytiny (pro dodatečnou pokládku kobercových nebo vinylových čtverců) nebo s aplikovanou krytinou (PVC, linoleum, ker. dlažba, dřevo, apod.). Spodní strana desek je holá, nebo z důvodu zvýšení únosnosti opatřena hliníkovou fólií, nebo ocelovým pozinkovaným plechem. Veškeré typy zdvojených podlah Lindner splňují všechny parametry ČSN EN 12825 - Zdvojené podlahy a deklarované hodnoty jsou výsledkem zkoušek na systému zdvojených podlah se všemi komponenty Lindner v nezávislých laboratořích. Jednotlivé komponenty jsou vyráběny ve výrobnách Lindner v Německém Arnstorfu a Dettelbachu. Jakosti výroby je kontrolována v souladu s normami ISO 9000.
Podklad, rozvody a rovina povrchu
Když se řekne slovo „podlaha“, obvykle se nám vybaví krémové dlaždičky, leštěný kámen, koberec, lino, laminátové prvky, přírodní dřevo, parkety. Ale pod touto dobře viditelnou úrovní je neviditelná kompozice materiálů, která je často opomíjena. Je to přitom velmi důležitá část skladby podlahy a podcenění její realizace vám může způsobit v budoucnosti řadu starostí. Konvenční řešení? Při představách o realizaci stavby v případě povrchu podlahy péčí nešetříme. To však často neplatí o jeho podkladu, který je někdy řešen improvizací. Nerovnosti a různá vedení pod tepelně izolační vrstvou se pak řeší podsypem. Obvykle se pomocí lopaty použije vlhký, nepříliš čistý písek neověřené zrnitosti s různými příměsemi, a ten se pak nedostane pod všechny trubky a nad nimi nevytvoří žádnou pevnou ochranu. Navíc jeho organické součásti mohou negativně reagovat právě s probíhajícími rozvody. Stejně tak nelze udržet na povrchu takového podsypu rozumnou rovinnost, jakmile se na něm začne chodit a pokládat právě třeba desky polystyrenu. “Tradiční“ řešení se může výrazně prodražit. Prosypané kusy polystyrenu se často prozradí nerovnostmi a ohrožují též citlivé rozvody skryté pod podlahou. Rozebírání podlahy a oprava trubek pár měsíců po uvedení do užívání není nic příjemného. Těmto defektům pak zamezí použití materiálu, který dobře zateče a obteče vše, co je potřeba a pak zatvrdne už v jasně daném tvaru.
Začínáme zpravidla „od spodu“. Po dokončení hrubé stavby je viditelná nosná deska stropu, nebo části základové konstrukce, popřípadě vrstva hydroizolace. V nadzemních místnostech se objevují kabely, trubky, odpadní vedení, potrubí od centrálního vysavače, internetová spojení…. Pro tento citlivý prostor doporučujeme zvolit materiál, který neuškodí užitným vlastnostem stavby, snadno se aplikuje, zakryje bezpečně všechny rozvody a zároveň vytvoří dobrou rovinu pro následné vrstvy. Všechny podmínky pro skladbu podlahy nejsou dány jen technologickými možnostmi současných materiálů. Návrh skladby podlahového souvrství definuje projekt, který prošel rukama architekta, projektanta, statika a specialistů na elektroinstalace či vytápění. Jejich výhodou je, že v současné době mají tito navrhovatelé dostupné a relevantní informace o všech stavebních materiálech. Moderní materiály komponují i do návrhu podlahových sendvičů, a to obvykle funkčně správně.
Je ale možné, že během výstavby dojde k určitým změnám vizí, případně nedodržení výškových kót či opomenutí provedení trubních rozvodů. Pak se hledají náhradní řešení, či se šetří centimetry. Občas se stane, že si zamilujeme starší domek, který má úžasnou sedlovou střechu a zdravá špaletová okna, ale podlaha, ač z masivních trámů, nebo postarší železobetonová, je nerovná. Díky tenčí vrstvě mohou další práce nastupovat o trochu dříve. Po vyrovnání podkladu a zabezpečení dutých míst a rozvodů se pak pro další vrstvy rozdíly mezi novou a starší stavbou v podstatě stírají.
Izolace a tlumení hluku
Zvýšení tepelného odporu souvrství se obvykle děje pomocí izolantu na bázi pěnového polystyrenu, nebo minerální vaty. Kročejový hluk ze skákání a běhání po podlaze je dobré tlumit pod roznášecí vrstvou pomocí polystyrenových, minerálních, nebo polyetylénových prvků (mirelon). Síla druh izolace je obvykle součástí výpočtu tepelného chování domu a je dobře určitelná při projekci. Následnou vrstvu, která obsahuje obvykle i podlahové vytápění, je dobré provést za pomocí litých samonivelačních potěrů, které dobře vedou teplo. Není nutné je vyztužovat a i v relativně tenké vrstvě lze dosáhnout dobré rovinnosti jejich povrchu pro pokládku následných podlahovin. Dnes je standardním řešením v této oblasti anhydritový potěr ANHYMENT, případně cementový litý potěr CEMFLOW.
Dobrá podlaha ponese naše kroky celý život, bude místem her našich dětí a vnoučat. TIP PRO VÁS: Po nalití cementové lité pěny se na stavbu můžeme vrátit za cca 1-2 dny a připravovat omítky, elektriku, podhledy. Jen pod štafle se musí prvních pár dnů používat roznášecí prvky. PRO ZVÍDAVÉ: Cementová litá pěna PORIMENT P 400 váží po vyzrání cca 400 kg/m3, je tedy lehká a při aplikaci zatéká i do špatně dostupných hluchých míst stavby, které je potřeba vyplnit. Když zkontrolujeme těsnost prostupů, lijeme cementovou pěnu např. přímo na nosnou konstrukci a rozvody, které mohou či nemusí být obaleny třeba svou vlastní izolací. Litá pěna je nicméně obalí spolehlivě. Pokud nemáme vodorovnou část stavby z betonu ale ze železa, ani to není překážku. Pouze u dřevěných staveb (obecně u nasákavých materiálů) je nutné pěnu od konstrukce odseparovat. Výsledkem je ve všech případech podklad s dobrou pevností, tepelně izolačními vlastnostmi a dobrou rovinností povrchu.
Podklad a nosná konstrukce zdvojené podlahy
1. Pro podlahové systémy se používá celá řada ocelových sloupků, ty jsou navrženy podle typu podlahy, třídy zatížení a výšky konstrukce podlahy. Sloupky jsou rektifikovatelné a mají pozinkovaný povrch. Jsou navrženy a testovány podle platných evropských norem (ČSN EN 12825 a ČSN EN 13213). Základna je přizpůsobena jednoduchému namontování zemnícího kabelu. K přilepení sloupků k podlaze se používá polyuretanové lepidlo. Ve zcela speciálních případech je možné sloupky navíc šroubovat do hmoždinek.
2. Ocelové vodorovné trámky mají dva hlavní úkoly. Za prvé zvyšují stabilitu systémů při výšce podlahy vyšší než 500 mm a za druhé systém zesilují a tím zvyšují dovolené zatížení. Za určitých podmínek mohou být na svrchní straně opatřeny gumovou podložkou. Jsou vyrobeny z oceli a galvanizovány proti korozi.
3. Základní funkcí je zvýšení únosnosti a stability zdvojené podlahy. Na rozdíl od ocelových trámků jsou vodorovné C profily ukládány na hlavice sloupků. Tedy horní úroveň C profilu je nad úrovní hlavice sloupků. Desky jsou ukládány na C profily, nikoli na hlavice sloupků. Další nezanedbatelnou funkcí je možnost vytvoření nosných rámů, které slouží pro osazení rozvaděčů, serverů, racků a podobných technologických skříní spojené se zdvojenou podlahou. C profily pro rámové konstrukce vyrábějí v několika typech, podle požadované únosnosti. Rozměry C profilů jsou šířka 40 mm, výška 41 mm, 84 mm, nebo 126 mm a tloušťka 1 mm, 1,7, nebo 2 mm. Délka C profilu je buď přizpůsobena rastru, nebo požadované délce soustavy rozvaděčů až do délky 5,4 m. Delší rámy se pak skládají z několika kratších rozměrů.
1. Pro podlahové systémy se používá celá řada ocelových sloupků, ty jsou navrženy podle typu podlahy, třídy zatížení a výšky konstrukce podlahy. Sloupky jsou rektifikovatelné a mají pozinkovaný povrch. Jsou navrženy a testovány podle platných evropských norem (ČSN EN 12825 a ČSN EN 13213). Hlavice sloupku je přizpůsobena pro uložení podlahové desky. Základna je menšího formátu, než u sloupků zdvojených podlah. Sloupky se lepí k podlaze polyuretanovým lepidlem.
2. Technická podpora Lindner - katalogy, technické listy, detaily aj. mrazuvzdorná keram. podkladní betonová deska z bet. povrchová úprava (dle účelu místnosti / nátěr na beton např. povrchová úprava (dle účelu místnosti / např. ker. dlažba do stěrky, lamin. povrchová úprava (dle účelu místnosti / např. ker. dlažba do stěrky, lam. povrchová úprava mrazuvzdorná keram. dlažba do flex. plnoplošně lepená hydroizolace z asfalt. modif. betonová mazanina B15+plastif. tepelná izolace z podlahového polystyrenu celoplošně (objemová hmotnost min. sbíjené dřevěné střešní vazníky).
Praktické tipy pro realizaci
MAPEFIBRE a další doplňky: Po MAPEFIBRE sáhnout i v případech, kdy je nutné minimalizovat manipulaci s těžkými kari sítěmi. Vody musí být právě tolik, aby směs byla plastická, ale nikoliv řídká - v takovém případě by se beton lépe roztahoval, ale při vysychání by se v něm mohly objevit trhliny. Předmíchaná směs Topcem Pronto skvěle akumuluje teplo, proto je její použití vhodné také jako vrstva pod podlahové topení. Navíc je pochozí už po 12 hodinách. Potěr Mapcem Pronto se hodí jako směs pro případy, kdy je nutné minimalizovat omezení provozu.
TIP: Pro terénní vrstvy a dilatace dodržujte doporučené šířky spár a postupy podle projektu. Dermatická impregnace a finální povrchová úprava jsou klíčové pro dlouhou životnost. Pro ochranu a design použijte Mapetop N AR6 a Mapecoat I 24. Mapeband Easy Pro a Mapeguard UM 35 mohou sloužit pro utěsnění koutů a prostupů a odlehčení napětí.
