Pomalu jsem přišel do soudní síně. Sedl jsem si ke stolku a čekal, až mě zavolají. Zavolali mě. Něco tedy okolo toho, že co jsem si to dovolil a že už i v osmašedesátém. No nic… vyhnali mě na chodbu s tím, že mám počkat, že se soud poradí a pak že mě zavolají.
„Vrátil jsem se z velkého vandru domů koncem léta [roku 1969]. Táta se chytal za hlavu a máma taky. Povídají mi: ‚Tady tě pomalu denně hledají estebáci, máš se k nim dostavit.‘“ A tak Bartl popisuje následné kroky, které ho zavedly na fízlárnu a do výslechů StB, jež provázely jeho hudební a tramperské počínání.
Zdeněk Bartl, v trampské komunitě označován Fakír, se narodil 1. března 1950 v Havlíčkově Brodě. Otec se věnoval hudbě a pracoval jako vedoucí propagace v Pleasu; matka Marie Bartlová (rozená Hoffmanová) byla cukrářkou. Po základní škole propadl trampingu a vyučil se ve Strojtexu v Havlíčkově Brodě. Po srpnových událostech roku 1968 otec vystoupil z KSČ a z Lidových milic. Pamětník byl za své hudební vystoupení na Haškově Lipnici v roce 1969 vyslýchán na StB a později i na dva roky podmínečně odsouzen.
U mládí Zdeněk Bartl velmi brzy rozvíjel umělecké nadání. Otec ho přihlásil do lidové školy umění na piano; později se zamiloval do kytary a s pomocí bratrance, pracujícího v Amati Kraslice, mu byla pořízena krásná červená kytara. Na základní škole hrál divadlo a psal i kreslil. Talent učitele Novotného ho přiměl ke studiu střední uměleckoprůmyslové školy v Praze, ale z politických důvodů se plán změnil v přijetí na gymnázium, avšak maminka nařídila nejprve Strojtex. Tak začala Bartlova cesta ve fabricky a zároveň jeho trampická éra.
Patnáct let přineslo Bartlovi přezdívku Fakír, která vznikla kolem vandrů a ohňů, kde seděl na bobku a hrával na kytaru. Díky jeho náklonosti k trampské komunitě a otevřenému postoji k hudbě se jeho jméno začalo objevovat na lipnických a lipnických festivalech a přicházely i kontakty s pozdějšími členy Stopy Pardubice či Václavem Součkem.
Začaly se ozývat i první problémy s režimem. Na Haškově Lipnici v roce 1969 Bartl předvedl protiruskou píseň, která mu vynesla následné výslechy. Po koncertu a posezení s kamarády byl zadržen a předveden na StB, kde mu byl vyčítán postoj ke Mao Ce-tungovi a uveden nejprve k agitaci: „Mao Ce-tung“ a k obrazům „Rusů“ jako revizionistů.
Vánice událostí pokračovala. Po okupaci v srpnu 1968 se Bartlův otec rozhodl vystoupit z KSČ a z Lidových milic; Bartl vlastní vstup do Haškovy Lipnice pokračuje a znovu je jeho vystoupení spojeno s následnými důsledky. Po nástupu na vojnu a předvolání k soudu za hanobení národa a přesvědčení byl Bartl odsouzen podmíněně na dva roky. Otec pak údajně k prokurátorovi měl zaplatit pokutu a Bartl získal podmíněný trest díky úplatku přes známé otce prokurátora.
V roce 1973 se Bartlovy texty dostaly do východočeského listu Pochodeň; zpočátku byl odmítán Dikobrazem a Mladým světem, avšak Pochodeň mu nabídla šanci. Po vojně Bartl vyzkoušel několik zaměstnání a potkal svou budoucí manželku Marcelu Pospíšilovou; vzali se v roce 1977 a vychovali spolu dceru Adélu a syna Matouše. Ve středou časovém rámci 2025 žil v Kutné Hoře a pracoval jako ostraha v Galerii Středočeského kraje.
Osobní a veřejný osud Zdeňka Bartla je také spojen s jeho spoluprací s Občanským fórem a Klubem angažovaných nestraníků (KAN). „Fandil jsem jim, chodil na schůze, ale víceméně jsem kvůli práci na to neměl čas,“ dodává pamětník. Po sametové revoluci se aktivně zapojil do veřejného života, ačkoliv jeho práce v raném období omezovala aktivní zapojení do dění kolem politických změn.
Na konci životního příběhu dnes Bartl pracuje jako ostraha v galerii a pokračuje v hudebních aktivitách a trampingu. Příběh pamětníka je součástí projektu Příběhy 20., a ukazuje, že i z nejhlubšího dna se dá zvednout a jít kupředu i přes rozdílné překážky a tlak totalitního režimu.
Desáté výročí OKTAGONu a další sportovní a kulturní události kolem Bartla odráží rozmanité vrstvy jeho života: hudební, tramperské i sportovní, a ukazují, jak se člověk dokáže vyrovnávat s náročnými momenty a jak důležité je mít kolem sebe lidi, kteří podporují jeho cestu dopředu. Vzpomínka na Bartla a jeho generaci připomíná: chybami se člověk učí - ideálně z chyb druhých.
Klíčové momenty života a vlivy
- Trampská identita Fakíra a vznik přezdívky v mládí
- Konfrontace s režimem po Haškově Lipnici a následné výslechy
- Vojenská služba v Josefově u Jaroměře a soudní procesy
- Vliv rodiny, otce a politických změn v Československu
- Manželství a rodina, práce a veřejná aktivita po sametové revoluci
- Podpora během obtíží - hudba, sport a komunita
