V textu se popisuje, jak změny v novém stavebním zákoně č. 283/2021 Sb. ovlivňují posuzování obnovy kulturních památek, zvláště v památkových zónách, a jak se projevují vazby na zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb.
Celkové rámce a hlavní dopady na památkovou péči
Jednou z nejvíce kritizovaných částí nového stavebního zákona byla změna struktury stavebních úřadů a integrace dotčených orgánů do nové struktury státní stavební správy. A právě v této otázce přinesl zákon č. 152/2023 Sb. asi tu nejvýznamnější změnu nejen do stavebního zákona, ale i do zákona o státní památkové péči. V důsledku přijetí výše uvedené novely došlo k zachování dosavadní struktury orgánů památkové péče.
Novelou nového stavebního zákona se opustila zamýšlená struktura státní stavební správy a byla v zásadě zachována stávající soustava stavebních úřadů. Integrace působnosti orgánů památkové péče do staronové soustavy stavebních úřadů by nebylo možné zajistit bez enormního nárůstu počtu úředníků pro oblast památkové péče. Můžeme spekulovat, zda by se tato místa podařila obsadit.
Okruh prací, které jsou podle § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči obsahem spojení „obnova kulturní památky“, se nemění. Zásadnější změny jsou obsaženy v § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči. I nadále však toto ustanovení upravuje, že obecní úřad obce s rozšířenou působností posuzuje níže uvedené práce na nemovitostech, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu podle zákona o státní památkové péči.
Klasifikace a definice pojmů ve vazbě na novou úpravu
Mezi pojmy, které nejsou dotčeny změnou, patří úprava dřevin ve smyslu § 6a odst. 1 zákona o státní památkové péči a udržovací práce na výše uvedené nemovitosti. Pojem „stavba“ uvedený v § 14 odst. 2 je třeba vykládat shodně s tím, jak jej vymezuje stavební zákon. Ustanovení § 5 odst. 1 stavebního zákona stanoví, že stavbou se rozumí stavební dílo vznikající stavební či montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě; zahrnuje i výrobek plnící funkci stavby. Změna stavby a definice „změny dokončené stavby“ vycházejí z § 6 odst. 1 a 2 stavebního zákona, přičemž některé zásahy mohou vyžadovat závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči.
Terénní úpravy (§ 8 stavebního zákona) zahrnují zemní práce a změny terénu, které podstatně mění vzhled prostředí, avšak výluka pro terénní úpravy platí jen pro stavební zákon; pro zákon o státní památkové péči platí odlišná úprava. „Odstranění stavby“ je pojem spojován podle § 14 zákona o státní památkové péči výlučně se zásahy podle odstavce 2. „Zařízení“ znamená technické či reklamní zařízení vznikající za účelem užívání na určitém místě; reklama je definována a reklamní zařízení nad 8 m² se považuje za stavbu.
Nové znění vyhlášky a definice reklamních zařízení reagují na praktické vlivy na vzhled kulturních památek, kdy na vzhledu podílejí i prvky mimo přímé předpisy stavebního zákona, a to zejména plošně rozmístěné reklamní plachty. Co se týče závazného stanoviska, zákon č. 284/2021 Sb. upravuje jeho použití v duchu § 149 správního řádu; řešení není vždy elegantní, neboť „koordinované závazné stanovisko“ má zajistit posouzení z hlediska všech dotčených veřejných zájmů.
Koordinované závazné stanovisko a postup posuzování
Podle § 176 odst. 1 a 2 stavebního zákona vydá orgán veřejné správy (typicky obecní úřad obce s rozšířenou působností) koordinované závazné stanovisko, pokud hájí více veřejných zájmů. Koordinované závazné stanovisko zahrnuje požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů. Dělící kritérium mezi rozhodnutím a závazným stanoviskem vymezuje § 14 odst. 8 zákona o státní památkové péči, namísto dřívějšího § 44a odst. 3. Není-li dohoda mezi dotčenými orgány, lze postupovat podle § 140 odst. 3 správního řádu.
Na stávajícím věcném řešení se nic podstatného nemění, ale je třeba zdůraznit, že nový stavební zákon již nepředpokládá zjednodušující formy posouzení v podobě souhlasů či nahrazení rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou. Obecní úřad obce s rozšířenou působností má nadále pravomoc stanovit ochranné pásmo podle zákona o státní památkové péči a vymezit, u kterých nemovitostí není kulturní památkou, ale nachází se v ochranném pásmu, či u jakých druhů prací je vyloučena povinnost posouzení památkové péče. Prakticky to znamená, že ochranná pásma a požadavky památkové péče zůstávají relevantními faktory pro posouzení projektů.
Dokumentace pro posouzení záměru a role Národního památkového ústavu
Dokumentace pro posouzení záměru podle stavebního zákona je výrazně jednodušší než dřívější podmínky, avšak často nedostačující pro posouzení zájmů památkové péče. Okruh prací musí vymezit ve svém závazném stanovisku orgán památkové péče, který musí věcně odůvodnit požadavek. V praxi bývá využívána odborná pomoc Národního památkového ústavu, aby nebylo nutné, aby každý orgán měl interní experta. Restaurování, řemeslné opravy historicky významných prvků a další citlivé zásahy vyžadují podrobnou projektovou dokumentaci a výklad z pohledu památkové péče.
V rámci následného povolovacího režimu musí orgán památkové péče rozhodovat v souladu se základními zásadami správních orgánů a respektovat práva nabytá na základě vydaného povolení záměru. Zájmy památkové péče nesmí blokovat realizaci stavebního díla jako celku. Často zahájení prací umožní provést průzkumné a obdobné práce, které jsou podmínkou pro zpracování kvalitní žádosti ve věci.
Konkrétní případ: Žatecký dům rabína a rekonstrukce synagogy
Ve zmíněném případě není dům samostatnou kulturní památkou, ale je součástí památkové zóny. Soud i správní orgány potvrdily, že povinnost vyžádat si závazné stanovisko dle § 14 odst. 2 památkového zákona nebyla vyloučena pro udržovací práce prováděné v interiéru domu v památkové zóně. Soud uvedl, že předmětem státní památkové péče v zónách jsou mj. objekty dotvářející charakter zóny a interiéry mohou být v některých případech podléhat ochraně i z hlediska vnitřních prostor. Vyhláška a zákony tedy nadále vyžadují respektování architektonických a funkčních vztahů ke kulturním památkám a navazování na jejich prostorovou skladbu.
Podrobnosti případu ukazují, že i když objekt leží na hranici katastru zóny, vnitřní úpravy mohou podléhat státní památkové péči a závaznému stanovisku, a to i pokud se nejedná o výlučný vhled do exteriéru. Závěry soudů a rozhodnutí městského úřadu ukazují, že i udržovací práce mohou znamenat porušení tehdejšího závazného stanoviska, pokud nejsou v souladu s požadavky památkové péče a provozními a architektonickými vazbami na zónu.
Praktické dopady pro správu nemovitostí v památkových zónách
- Vlastník nemovitosti v památkové zóně musí předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností ke změnám stavby, terénním úpravám, umístění či odstranění zařízení, odstranění stavby a úprav dřevin.
- U udržovacích prací na interiéru v památkové zóně lze i nadále požadovat závazné stanovisko; není vyloučeno jejich posouzení z hlediska vlivu na exteriér a celkový vzhled zóny.
- Koordinované závazné stanovisko vyjadřuje posouzení z pohledu všech dotčených veřejných zájmů a může být nahrazeno rozhodnutím, pokud vzniknou konflikty mezi orgány.
- Dokumentace pro povolení staveb musí být dostatečná a v některých případech vyžaduje spolupráci s Národním památkovým ústavem pro kvalitní posouzení z hlediska památkové péče.
Praktické návody a doporučení pro praxi
Pro usnadnění zpracování projektové dokumentace doporučujeme využívat odborné znalosti odborné organizace státní památkové péče - Národního památkového ústavu a konzultovat i rozpracovanou projektovou dokumentaci v souladu s ustanovením § 14 odst. (7) památkového zákona. Vlastník nebo projektant by měl zajistit předem vyjádření odborné organizace státní památkové péče, aby bylo možné sladit požadavky závazného stanoviska s projektovými řešeními a minimalizovat nutnost následných úprav.
Je důležité mít na zřeteli, že i vnitřní úpravy mohou ovlivnit exteriér a naopak; proto se vyžaduje komplexní pohled na kulturní hodnoty památky a chráněného prostředí. Průběh řízení má být transparentní, a to zejména prostřednictvím jasného vymezení dokumentace a požadavků na ni ze strany orgánu památkové péče.
tags: #zavazne #stanovisko #stavebniho #uradu #staveb #v