Present Reims Cathedral, or Notre-Dame de Reims, was built after the previous cathedral burned down in 1210. Fire also destroyed the original roof and the spires in 1481. The west facade, with its two towers and three portals, is notable for its archivolts and many sculptures. The sculptural representation of the coronation of the Virgin connects the central portal to coronations represented in the windows of the triforium and to actual royal coronations that took place at Reims. Much of the west facade's stained glass has been preserved, although often with significant restoration. Complementing the central portal's sculptural program is the west rose window, with its central medallion depicting the Assumption of the Virgin. One of the most famous sculptures at Reims Cathedral is the so-called Smiling Angel, or “Le Sourire de Reims” (the Smile of Reims), of the north portal. Medieval texts sometimes describe angels as having no specific gender, which has led some art historians to queer their interpretations of the Smiling Angel. „Back“ We see here the "classic" Gothic frontispiece with three vertical segments each with a great portal opening into the main vessel and aisles of the cathedral. Amiens thus appears to belong to a great "family" of contemporaneous cathedrals including Notre-Dame of Paris, Reims, Noyon and Soissons Cathedral. The three portals at Amiens are divided by great buttresses which rise to form the corners of two western towers. The deeply-recessed portals capped by gables lend the composition a strong resemblance to the western frontispiece of Laon Cathedral and the transepts of Chartres.
Historický kontext a význam západní fasády
Práce na frontispiece začala krátce po roce 1220 vyložením nejnižších nároží a stavbou pravého portálu (Matka Boží). Levý portál (Svatí) následoval v 30. letech 13. století a centrální portál (Poslední soud) ve 40. letech, tehdy byly horní úrovně dokončeny až po římsu nad růžovým oknem. Instalace dvou vodorovných galerií v prostřední úrovni byla odložena až do roku kolem 1300. Pravá věž byla přidána ve 1360. letech a levá vzápětí.

Loan Cathedral West Façade c. Notre-Dame of Paris West Façade c. It had to accommodate massive crowds. Hence, its gigantic dimensions: a surface area of 6,650 m2 and a length of 122m. Působivá západní fasáda je výsledkem inovativní architektury svého času. Její styl odráží pravidelný rytmus horizontálních a vertikálních čar. Pokračování západní fasády začalo v roce 1200 pod biskupem de Sully a bylo dokončeno s výstavbou severní věže v roce 1240 a jižní věže v roce 1250. Západní fasáda je založena na sadě vertikálních linií (čtyři opěrné proudy a dvě věže) a horizontálních (portály, galerie králů, kapkovité ceptony a sloupy).
Její majestátní rozměry byly tehdy technologickým zázrakem: 43,5 metru široká a 45 metrů vysoká, včetně věží 69 metrů. Harmonická jednoduchost proporcí fasády inspirovala architekta Le Corbusiera k označení za čisté dílo ducha řízené čtvercem a kruhem, tedy geometrickou čistotu. Portály tvoří spodní část západní fasády: tři portály představují spodní část fasády: Portal Posledního soudu uprostřed, Portal Panny Marie vlevo a Portal Svaté Anny vpravo. Tyto portály jsou zdobené množstvím biblických postav, aby věřící, kteří neuměli číst Bibli, mohli pochopit evangelium a příběhy křesťanů prostřednictvím obrazů.
Pod římsou se nachází horizontální pás, který představuje galerii králů a zobrazuje 28 postav králů Judy. Během revoluce byly sochy zničeny nebo poškozeny, mylně spojovány s vládnoucími králi. Pozdně 19. století restaurace zobrazily sochy, které dnes vidíme, a v roce 1860 zanechal sochař Chenillon na některých sochách nápisy. Nad sloupci se nachází řada soch andělů a postav, které odrážejí postupně se vyvíjející styl. Galerii králů korunuje malá terasa lemovaná otvorovou balustrádou, která tvoří galerii Panny Marie. Uprostřed je růžové okno o průměru 9,6 metru, které probíhá fasádou a kolem něj stojí dvě andělé s držadly svící, symbolizující hřích a vykoupení. Viollet-le-Duc objednal tento soubor soch, který byl vyroben v roce 1854 Geoffroy-Dechaume. Nad růžovým oknem nechal Viollet-le-Duc umístit sochy Adama a Evy (sochy od Jeana-Louise Chenillona) po stranách růžového okna. Dvě čtvercové věže mají výšku 69 metrů a jejich vršky jsou přístupné 422 schody.

Centrální portál a boční kaple. Centrální portál zobrazuje korunování Panny Marie v štítu, to probíhá na gable. Přímo nad ním se nachází triforium galerie s barevnými vitrážemi. Výška lodi, boční kaple a výzkum skulptur zaujímají hlavní prostor. Vpravo, západní portál ukazuje na gable Zmrtvýchvstání, vlevo na gable Zvěstování a Počasí. Lintel a jamb postavy zobrazují Přeměnu Pana Pavla na cestě do Damska a další události. Sochy na parapetách po stranách centrálního portálu pocházejí z více období a jsou uspořádány v párech, podobně jako západní fasáda u Amiens. Severní portál západní fasády má fragmenty ukazující Krista v posledním soudu a pět pásů voussoirs vyobrazuje scény z života a utrpení Krista. Lintel ukazuje Přeměnu Saula na cestě do Damska. Jamb postavy zahrnují svatého Dyonýsia a svatou Helenu, a tyto postavy jsou často připisovány pozdějšímu stylu „krásné“ sochařiny. Na jižním portálu je centrální gable zobrazující Krista na trůnu s anděly držícími nástroje utrpení a instrumenty. Na západní fasádě je patrný tzv. „krásný“ styl sochařství, který se vyznačuje elegantní, prošládlou linií a jemnou kresbou drapérií. Ve štítě centrálního portálu se nachází výjev korunování Panny Marie, zatímco západní věže nabízejí vyhlídku na centrum Paříže z výšky. Spirály nikdy nebyly nadstaveny, ačkoli v 13. století se o ně uvažovalo jako o doplnění vrcholů věží.
Historický kontext a význam: Tato katedrála patří k nejvýznamnějším příkladům gotické architektury ve Francii. Notre-Dame de Reims je symbolem koronavizace králů a historickým centrem, kde se konaly královské korunovace. Po vpádu německé armády v první světové válce byla katedrála silně poškozena; obnovení započalo v roce 1919 a dokončeno bylo v roce 1938. Dnes lze navštívit Reims a veřejnost bývá zapojena do světelných show na fasádě katedrály. Technické a empirické údaje: Celková délka katedrály: 149,17 m, Šířka západní fasády: 48,80 m, Výška lodi: 38 m, Výška věží: 81,50 m, Různá výška kopule: 87 m, Celková plocha oken: 3 900 m2, Počet oken: 80 a 4 věžní růže, Počet soch: více než 2 302. Korunovační témata a jejich historické kontexty: Clovisovo pokřtění a korunovace králů v Reims byla spojena s anointní rituální tradicí, která se vyvíjela. Švýcarský historik Peter Kurmann a Barbara Abou-El-Haj se zabývali ikonografií a sociálním kontextem. Remeš je tak důležitá nejen architekturou, ale i náboženským a politickým dědictvím.
Současnost a inspirace
Notre-Dame de Reims patří mezi nejnavštěvovanější pamětihodnosti a její západní fasáda spolu s gotickými prvky zůstávají ikonou regionu Champagne. Poškození během války a následná obnova ukazují na složité napojení architektury a politických sil tehdejší společnosti. Západní fasáda a její detaily zůstávají jedním z nejzásadnějších příkladů gotického sochařství a architektury ve Francii, čímž katedrála nadále reprezentuje kulturní a národní identitu Francie.