Hlavním prvkem při zakládání vzdouvacích staveb je podloží, jelikož přenáší zatížení a další účinky vzdouvacích staveb. Je nutno si uvědomit, že nároky z hlediska stability, únosnosti, účinků vody různých typů vzdouvacích staveb na podloží jsou různé. Např. Vzdouvací stavby je možno zakládat na skalním a neskalním podloží.
Stanovení hloubky založení je nutno provádět na odborném posouzení. Pro dosažení požadované úrovně založení se ve většině případů používá rozpojování pomocí trhavin. Základové spáry bývá stupňovitý, ke koncentraci napětí a riziku vzniku trhlin. Proto je vhodné tyto hrady při dokončovacím výlomu srazit. Dočištění základové spáry se provádí tlakovou vodou.
Zainjektovat, což vede ke zmírnění rizika prolomení výplňového materiálu vlivem nárůstu hydraulického gradientu po vzdutí (viz Obr.). Širší poruchu je možno překlenout mostem spolu s proinjektováním rozrušené horniny (viz Obr. 144). Spáru je nutno pokrýt vrstvou řádně zhutněného betonu. (viz obr. 145). Pro zajištění lepšího spojení betonu se skalním masivem, je možno použít spojovací injektáže (krátké vrty).
Proinjektování horniny těsně pod základovou spárou a eliminujeme tím případné poruchy vzniklé při trhacích pracích. V podloží vzdouvací stavby dodatečné injekční práce bez narušení její funkce je možno provádět z injekční chodby. Zajištění nepropustnosti skalního podloží jsou znázorněny na obr. 146. Variantní možnosti provádění injekčních prací v podloží. Ve složitějších případech se provádí clony dvouřadové i víceřadové.
V zóně horniny pod základovou spárou se mohou vyskytnout stejné problémy jako při použití tuhých stěn (velké filtrační gradienty). Nezavázané stěny - zde odpadá do značné míry rozdílné sedání základové spáry a těsnícího prvku. Víceřadová injekční clona slouží pro zavázání těsnění podloží do velké hloubky (více než 100 m).
Vodorovné těsnící prvky (koberce) - problém průsaku se neřeší zmenšením průtočného profilu v podloží, ale prodloužením filtrační dráhy. Délka těsnícího koberce se navrhuje jako pětinásobek až patnáctinásobek hloubky vody v nádrži. Variantní uspořádání těsnícího koberce je uvedeno na obr. Z. K odlehčení podloží může přispět drenážní soustava se studnami, zasahujícími do hloubky podloží (viz obr. Obr. 161 Drenážní studny).
Koordinace vodorovného potrubí může potrápit; v crawl space máme výhodu, že zůstává vždy kontrolovatelné. Pozor ale na výkyvy teplot - vše je nutné pořádně izolovat. Společnost Presbeton má ve svém portfoliu několik typů tvárnic pro alternativní způsob zakládání staveb. Několik rozměrových variant tvárnic ztraceného bednění lze použít jako alternativu k tradičnímu bednění. Tím vzniká velmi odolná konstrukce odolávající působení vodorovného zatížení od zemního tlaku a ohybovému namáhání.
Hloubka základové spáry musí být v nezámrzné hloubce v závislosti na klimatických podmínkách dané oblasti (pro většinu území ČR minimálně 0,8 m pod úrovní terénu). V případě kladení první vrstvy tvárnic na vrstvu již zatvrdlého podkladního betonu se tvárnice kladou obdobně na čerstvý podkladní beton nebo cementovou maltu. Ing. Už zmíněná kontrolovatelnost spodní konstrukce a rozvodů má také svou odvrácenou stranu mince.
Nosnou konstrukci základů mohou tvořit základové pasy ze ztraceného bednění. Betonové sloupky opatřené hydroizolací mohou být nosnou konstrukcí pro celodřevěnou vrchní stavbu. Založením stavby se obvykle rozumí vybudování základů a položení první řady tvárnic nebo cihel zejména do rohů a výklenků. Základovou konstrukci většiny staveb obytných domů tvoří betonová základová deska nebo základové pasy.
O tom, zda bude stavba založená na pasech, nebo desce, rozhoduje projektant především na základě vlastností stavebního podloží. Ideálním podložím je taková půda, která má dostatečnou únosnost - skála, štěrk, břidla nebo hlína s hrubým pískem a štěrkem. Na bahně, rašelině či navátém písku se stavět dům nedoporučuje. Nejlepší stav je, pokud dno základů stojí na nedotčené zemině, nikoliv na navážce.
Počítejte s tím, že podloží bude stále pracovat; to způsobuje časté praskliny ve stavbě. Základové pasy musí být z betonu odolného proti vlhkosti a zapuštěny do nezámrzné hloubky; obvykle 80-100 cm pod povrchem terénu, nezámrzná hloubka závisí na typu zeminy. Na pasy nelze založit každou stavbu; méně únosné podloží vyžaduje souvislou základovou desku.
Základová deska poskytne stabilnější oporu a je vhodná při méně únosném podloží, nevyrovnaných vrstvách i vyšší hladině spodní vody. Nevýhodou je vyšší cena a náročnost. Technologické postupy a kvalita materiálů jsou klíčové; lepší je základové konstrukce předimenzovat než šetřit. Doporučené třídy betonu pro jednotlivé typy nosné konstrukce: Základové pasy - B 15 (C12/15); Základová deska / Ztracené bednění - B 20 až B 25 (C16/20 až C20/25); použití B 25 (C20/25) zvyšuje odolnost až o 40 %. Projektant má určovat optimální typ a množství betonu.
Specifika zakládání v náročných podmínkách zahrnují hlubinné zakládání (pilotové základny, podzemní stěny) a hloubkové zlepšování zemin (DSM, vibrační zhutňování, Deep Soil Mixing). Hlubinné zakládání umožňuje založení v nepříznivých geologických podmínkách, piloty často délky desítek metrů nebo větší průměry; bez pilot by bylo obtížné dosáhnout únosnosti. Hloubkové zlepšování zemin upravuje fyzikální, mechanické a chemické vlastnosti zeminy a snižuje energetickou náročnost ve srovnání s plošným zakládáním.
Historicky a současně se řeší projekty v prolukách a v blízkosti stávajících objektů, kde je cílem minimalizovat vliv nové výstavby na sousední stavby. Při plošném zakládání se doporučuje orientovat pasy kolmo ke štítovým stěnám sousedních objektů a provádět práce po krátkých úsecích s postupem výztuží a betonáží. Příklady projektů a zkušeností zahrnují My Thuan Bridge v Vietnamu a zakládání v Brně - Králově Poli, kde byla použita pilotáž a DSM pro zajištění stability a eliminace poruch.
Rovněž se uvádí, že crawl space nabízí řešení pro dřevostavby za podmínky správné izolace a zajištění větrání, aby hladina podzemní vody a vlhkost neohrožovaly nosnou konstrukci ani komfort obyvatel. Výška nad terénem by měla být minimálně 60 cm, aby byl prostor pro provoz a kontrolu; prostor pod domem je nutné obezdít, vyvést schody a zajistit odvodnění a prostupnost.
V závěru lze říci, že volba založení je zásadní pro bezpečnost a trvanlivost stavby. Základová deska poskytuje rovnoměrné sedání a eliminuje trhliny na nestabilním podloží; základové pasy představují ekonomičtější řešení na stabilnějším podloží. Moderní technologie hloubkového zlepšování zemin a hlubinné zakládání rozšiřují možnosti pro náročné geologické podmínky a pro proluky mezi stávajícími objekty.
| Typ založení | Podloží vhodnost | Výhody | Náklady |
|---|---|---|---|
| Základové pasy | Objemná únosnost, suché podloží | Levnější, dostatečná únosnost | Nižší než deska, riziko nerovnoměrného sedání na nestabilním podloží |
| Základová deska | Méně únosné podloží, nevyrovnané vrstvy | Stabilní opora, rovnoměrné sedání | Vyšší cena a náročnost |
| Pilotáž / DSM | Nepříznivé geologické podmínky, sesuvy | Umožňuje založení tam, kde nelze plošně | Vyšší náklady a technická náročnost |
tags: #zakladani #staveb #na #sprasovych #hlinach