PET lahvích se prodává nejen voda a sladké limonády, ale i pivo či víno. Lahve jsou lehké a tvarované tak, aby se z nich pohodlně pilo. V dnešní době je jich navíc všude dostatek; či spíše přebytek. Opakované používání PET lahví by mohlo být na považováno za ekologické chování, ale mnozí odborníci označují pití z nich za rizikové. Pro uživatele by mohly být nebezpečné hned z několika důvodů.
Horko uvolňuje nebezpečné chemikálie. U PET lahví může být velkým problémem uvolňování chemikálií do nápojů. Zvlášť pokud je lahev vystavena vysokým teplotám či prudkému slunci, mohou se chemikálie z plastu rozpouštět a smísit se s tekutinou uvnitř lahve.
Používáte při pití opakovaně stejnou PET láhev? Hlasovalo: 438K. Výrobě PET lahví se používá polyethylentereftalát. Tento materiál je sice lehký a velmi odolný (rozklad PET lahve trvá 50 až 80 let; pozn. red.), ale má své slabiny. Pokud je polyethylentereftalát zahříván, již při 70 °Celsia uvolňuje bisfenol A (BPA) a další chemické látky, které mají podle odborníků negativní vliv na hladinu hormonů v našem těle, uvádí web Ekologického centra Most pro Krušnohoří. V souvislosti s bisfenolem výzkumy naznačují, že může mít vliv na zvýšený krevní tlak, cukrovku 2. typu a srdeční choroby. Může mít také možné negativní zdravotní účinky na mozek a prostatu plodů, kojenců a dětí.
Dalšími nebezpečnými látkami, které se mohou působením tepla uvolňovat z PET lahví, jsou ftaláty. Studie ukazují, že ftaláty mohou narušovat normální růst a vývoj mozku u dětí a zhoršovat alergie, upozorňuje WebMD.
Při výrobě PET lahví se často používá antimon. Také tato chemikálie se může z plastu uvolňovat. Krátkodobě může vyšší expozice antimonu vést k nevolnosti, zvracení a průjmu. Dlouhodobá expozice pak může vést ke zvýšení hladiny cholesterolu a cukru v krvi, uvádí WebMD. Tyto látky se nemusí uvolňovat jen z opakovaně používaných PET lahví. Nebezpečí hrozí i ve případech, kdy jsou balíky balených nápojů nesprávně uskladněny nebo převáženy za horkých letních dnů.
Dávejte pozor také na praskliny, promáčkliny nebo důlky na lahvích. Plastové lahve jakéhokoli druhu by se neměly znovu používat, pokud vykazují byť jen nepatrné známky opotřebení, jako jsou praskliny nebo důlky. Ty umožňují chemikáliím snadnější vyluhování, píše Healthline.
Pokaždé, když se napijete z lahve s vodou, dostávají se dovnitř bakterie. V PET lahvích se daří bakteriím. Škodlivost PET lahví má i bakteriální povahu, a to hlavně pokud si do ní natáčíme vodu znovu a znovu. Ve skutečnosti je růst bakterií v lahvích na vodu mnohem větším problémem než uvolňování chemikálií, varuje WebMD. Stěny plastových lahví se časem naruší a vzniknou v nich mikroskopické praskliny, kde se daří bakteriím. Pokud do takové PET lahve natočíte vodu, je ihned kontaminována.
Lok mikroplastů z PET lahví Lok pomůže uhasit žízeň, ale současně s vodou spolknete i mikroplastů. Mikroplastové částice z balené vody jsou schopné migrovat střevní stěnou a dosáhnout různých tělesných tkání, včetně střev, jater a lymfatických uzlin. Přítomnost mikroplastů v lidské stolici naznačuje, že jsme jim vystaveni v každodenním životě. Evropská regulace a vědecké poznatky ukazují, že mikroplasty nejsou vždy akutně toxické; dávka a expozice hrají klíčovou roli.
Pěnový polystyren (EPS) je uzavřená buněčná pěna tvořená z 98 % vzduchem a pouze ze 2 % materiálem. Neobsahuje BPA, ftaláty ani těžké kovy a není biologicky odbouráván ani hromaděn v organismech. Díky vysoké stabilitě polymerních řetězců a nízké hmotnosti patří mezi materiály s nejlepším poměrem ochranné funkce a ekologické stopy. V Evropské unii je problematika mikroplastů a obalů řízena několika klíčovými legislativními dokumenty. Hlavním z nich je Nařízení (EU) 2023/2055 o mikroplastech, a Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR).
EPS zůstává důležitým materiálem v oběhové ekonomice EU. EPS z pohledu zdravotní bezpečnosti a životního prostředí odpovídá požadavkům a moderní recyklace posouvá EPS do role cirkulárního zdroje. V ČR je zmapován tok materiálů a existuje systém recyklace; EPS je plně recyklovatelný a může být znovu použit pro obaly nebo izolace. Desky EPS však mohou obsahovat zpomalovače hoření jako HBCD; od roku 2013 probíhá regulace, a od 22. června 2016 je používání HBCDD zakázáno pro nové výrobky, i když některé starší EPS mohou obsahovat náhradní retardéry hoření. ČVUT upozorňuje na rozdíl mezi riziky kouře z různých materiálů a doporučuje zejména správný výběr a instalaci s ohledem na bezpečnost a životní prostředí.
Polystyren a plísně: EPS je difuzně otevřený a propouští vodní páru, ale neabsorbuje vlhkost. EPS sám nezadržuje vlhkost a není živnou půdou pro plísně nebo bakterie. Přítomnost plísní bývá často důsledkem špatně řešených tepelných mostů nebo nevhodného větrání, nikoli vinou samotného EPS. Vnější izolace polystyrenem snižuje kondenzaci ve zdivu a tím snižuje riziko vzniku plísní. Případné plísně v bytě bývají způsobeny absencí izolace, vysokou vlhkostí a nedostatečným větráním.
Co znamená označení “samozhášivý polystyren”? EPS je samozhášivý: materiál podléhá hoření jen při kontaktu s ohněm a po odstranění zdroje plamene sám nepokračuje v hoření. Pěnový polystyren se v Europe používá s ohledem na bezpečnost; v ETICS se spojuje s nehořlavými vrstvami a splňuje normy. Pro fotovoltaické instalace na střechách se EPS používá na nehořlavých podkladech, a to s doplňujícími protipožárními opatřeními. Studie ukazují, že kouř z EPS nemusí být výrazně toxičtější než u jiných běžných materiálů, a to zejména při správné instalaci a větrání.
Vliv zateplení polystyrenem na kvalitu ovzduší je pozitivní: EPS minimalizuje tepelné ztráty, udržuje stabilní vnitřní teplotu a snižuje potřebu vytápění. Emise styrenu do interiéru jsou nízké; podle testů jsou hodnoty až 100x nižší než limity pro pracovní prostředí. EPS je recyklovatelný; systém recyklace v ČR je funkční a materiálové toky jsou mapovány. Odpadní polystyren z rekonstrukcí je tříděn, recyklován a případně využit pro lehčený beton, omítky či pálené cihlky.
V závěru lze říci, že správně používaný EPS ve stavebnictví je bezpečný pro zdraví i životní prostředí, má pozitivní vliv na energetickou bilanci i kvalitu vzduchu v interiérech, a moderní recyklační postupy umožňují jeho uzavřený cyklus.
Tabulka: Shrnutí vlastností a vlivů polystyrenu (EPS)
| Vlastnost | Vliv |
|---|---|
| Zdravotní nezávadnost | Neobsahuje škodlivé látky, neuvolňuje toxické výpary, používá se i v potravinářství. |
| Požární bezpečnost | Nehořlavé přísady, po odstranění zdroje plamene nepřiléhá, používá se s nehořlavými vrstvami. |
| Vliv na plísně | Nezadržuje vlhkost, snižuje kondenzaci, snižuje riziko vzniku plísní. |
| Recyklovatelnost | 100% recyklovatelný, zmapované toky v ČR, systém recyklace. |
| Vliv na ovzduší | Pozitivní vliv na kvalitu vnitřního i vnějšího ovzduší, snižuje potřebu vytápění. |
Etické shrnutí: Polyethylentereftalát PET z plastů má své výhody i rizika související s uvolňováním chemikálií a mikroplastů. EPS jako izolant ukazuje, že správné použití a recyklace mohou minimalizovat dopady na zdraví a prostředí. Zdravotní rizika spojená s PET a mikroplasty se zpravidla týkají dávky a expozice, zatímco správně používáný EPS přispívá k lepšímu komfortu a energetické efektivitě budov.