Zima představuje pro drůbež období vyššího stresu: chlad, méně přírodního krmiva, riziko infekcí a horší kondice. Pokud drůbež dobře na podzim připravíte - zejména vhodným doplněním vitamínů a minerálů - odmění se lepší imunitou, stabilní snáškou (u nosnic), silnějším peřím a menším výskytem nemocí.
Minerální látky a vitamíny jako klíč k zdravé výživě
Minerální látky jsou ve výživě drůbeže velmi důležité, protože ovlivňují v těle celou řadu procesů. Přirozeně jsou tyto látky v těle zastoupené málo, a proto je drůbež odkázaná na jejich přísun potravou, vodou či přes kůži vzduchem. Pojďme si připomenout, jaké procesy a funkce v těle ovlivňují. Podílí se na řadě procesů probíhajících v těle, zejména však aktivují enzymy, tvoří kosti a jsou nepostradatelné pro přesun živin v buněčné stěně.
Nejdůležitější ve výkrmu drůbeže je z makrominerálních látek obsah draslíku, vápníku, fosforu a sodíku. Zastoupení vápníku a fosforu je dáno správným poměrem, tj. 2 : 1 u kuřat a 3 : 1 u dospělých jedinců. Největší zastoupení těchto prvků vyžaduje tělo kuřat v prvních dnech života, kdy je spotřebovává na svůj růst. Ve správném poměru musí být i obsah draslíku se sodíkem. Spolu se sodíkem vstupuje do těla i chlor, který vytváří v těle žaludeční kyselinu (solnou).
Jako zdroj železa přidáváme krystalický síran železnatý, fumaran a chelát železa. Mikrominerální látky jsou pro tělo také důležité, ale nepřikládá se jim takový význam jako látkám makrominerálním. Uvolněná měď podporuje vstřebávání železa, stavbu kostí a barvu peří. Zinek je důležitý ve výživě všech zvířat, protože je nutný k aktivaci několika enzymů. Nedostatek zinku se ukáže zejména na stavu kůže - dermatitida, šupinky na běhácích či nekvalitní opeření. Mangan svoji funkci plní zejména pro vývoj mezibuněčné hmoty kostí a chrupavek, zlepšuje příjem a ukládání vápníku a fosforu a u nosnic zvyšuje počet oplozených vajec. Nedostatek manganu způsobuje vznik perózy, zpomaluje růst a vývoj kostí.
Jód příznivě působí na zdravotní stav a růst drůbeže, protože je nutný ke správné funkci štítné žlázy. Selen spolu s vitamínem E působí proti řadě nemocí. Krmná dávka u drůbeže je složena také z řady vitamínů - A, D, E, K3, komplex vitamínu B, C, biotin, kyselina listová a cholin. Vitamíny liposolubilní neboli rozpustné v tucích se zvířatům ukládají v játrech, tudíž je můžeme neustále podávat a zvířata si je zde uloží.
Vitamín A podporuje reprodukci a zdraví všech epitelů v těle. Případně pokud se dostatečně nevytvoří epitel řasinek v nose, dochází k respiračním onemocněním či k průjmu u drůbeže. Princip přidávání vitamínů je takový, že se k vitamínu přidá aditivum proti oxidaci, barvivo, cukr a želatina. Vitamín A rozpustíme v oleji a spolu s želatinou vytvoříme suspenzi, ze které v rozprašovacím zařízení vznikne mlhovina a do ní rozfoukáme částečky škrobu.
Z vitamínů D je pro drůbež nutný vitamín D3, protože vitamín D2 je pro ně účinný jen z 3 %. Při předávkování může dojít k toxicitě, ovlivnění činnosti ledvin a cév. Vitamín E chrání organismus zvířat před volnými radikály a má velký vliv na trvanlivost masa. Vitamín K je v těle drůbeže důležitý pro srážení krve. Jako další vitamíny se v krmných dávkách drůbeže přidává komplex vitamínu B: B1, B2, B6, B12, niacin (vit. B3), kyselina pantotenová (vit. B5), biotin (vit. Vitamín C není pro většinu zvířat vitamínem, jelikož si jej dokážou vytvořit v těle sama.
Vstřebávání a interakce živin
Další částí je tématika vstřebávání: Jak jsme se mohli dočíst, význam minerálních látek a vitamínů je velmi značný. Zvířatům se dodávají v krmných směsích v dostatečném množství a v maximální možné využité formě. Kontrolou obsahu bývají testy krmných směsí ve specializovaných laboratořích. Primárním zdrojem minerálních látek jsou pro nás tekutiny, rostlinná a živočišná strava. U rostlinných zdrojů hraje velkou roli obsah živin v půdě, využívání zemědělských chemikálií, klimatické podmínky, šlechtění a genetické modifikace.
Vstřebávání probíhá v trávícím traktu: rozmělněné sousto projde žaludkem s kyselinou chlorovodíkovou, která pomáhá rozkládat potravu a je nezbytná pro vstřebávání určitých prvků. Ze žaludku se dostává trávenina do tenkého střeva, kde se mísí se žlučí a enzymy; většina minerálních látek se vstřebává v horní části tenkého střeva, odkud přechází do jater a dále do celého organismu. Klky a mikroklky v tenkém střevě významně zvětšují absorpční plochu. Pokud je střevní sliznice narušená, absorpční plocha se zmenšuje a do těla prochází i toxiny.
Antinutriční látky, neboli inhibiční faktory, bývají součástí rostlin. Kyselina fytová (fytáty) znesnadňuje vstřebávání vápníku, železa, hořčíku, zinku, fosforu a mědi; třísloviny mohou mít protizánětlivý i antiseptický efekt, ale nadměrné množství ve stravě snižuje využitelnost minerálních látek. Vláknina může vázat škodlivé látky, ale také snižovat vstřebatelnost některých minerálů. Fosforečnany (fosfáty) jsou důležité pro zdraví kostí a zubů, avšak nadbytek negativně ovlivňuje vstřebávání vápníku.
V prostoru doplňků hraje roli chelátní forma minerálních látek. Nejlépe vstřebatelné jsou organické soli v chelátových formách (např. bisglycinát, glukonan, citronan, fumaran). Slovo „chelát“ odkazuje na to, jak jsou ionty kovů spojeny a chráněny během trávení. Doplňky se doporučuje užívat na lačný žaludek, s odstupem alespoň půl hodiny před jídlem a minimálně 2 hodiny po jídle, nejlépe zapité čistou vodou.
V některých případech bývá uvedeno, že kombinace prvků může ovlivnit jejich vstřebatelnost; například zinek a měď je nutné dávkovat ve vyrovnaném poměru, aby nebyl narušen metabolismus. Hořčík a vápník se často užívají spolu, neboť spolupracují na regulaci nervových impulzů a svalové kontrakci. Výběr správné formy minerální látky je tedy zásadní pro její optimální absorpci. Minerální látky v anorganické formě jsou méně vstřebatelné než organické či cheláty.
Praktické doporučení pro chovatele
U drůbeže je v zimě důležité zajistit dostatek vody, protože voda může v chladu zamrzat nebo zchladnout. Dlouhodobé balancování vitamínů A, D, E, K a vitamínů skupiny B, spolu s doplňky mikro- a makroelementů, zajišťuje lepší imunitu a stabilnější kondici ptactva. Doplňky by měly být součástí zimní směsi, která má vyšší energetický podíl a vyšší obsah tuků. Drcené mušle či vápencový grit slouží jako volně dostupný zdroj vápníku. Slepičky si vezmou, kolik potřebují. Dostupnější než drcené mušle jsou drcené vaječné skořápky polité jedlým olejem, aby se vápník vstřebal.
Princip odvádzání vitamínů spočívá v tom, že vitamíny rozpustné v tucích se ukládají v játrech a mohou být podávány opakovaně. Vitamin D3 je pro drůbež zásadní, zatímco vitamin D2 má účinnost jen z 3 %. Vitamin E zvyšuje trvanlivost masa a pomáhá ochránit organismus zvířat před volnými radikály. Vitamin A je spojen s reprodukcí a zdravím epitelů; nedostatek může vést k respiračním onemocněním či průjmům.
Kontrolu obsahu krmných směsí provádějí specializované laboratoře. Krmné dávky by měly obsahovat komplex vitamínů a makro- i mikroelementů a vhodně se doplňovat podle potřeb chovaných skupin zvířat. Při výrobě krmných směsí se často používají aditiva proti oxidaci, barviva, cukr a želatina, které umožňují stabilizovat formulaci a zajišťují lepší podávání.
tags: #vstrebavani #mineralnich #latek #v #travicim #traktu