Stavba / Hrubá stavba / Beton, malty, omítky / Vnitřní omítky Ytong jsou „vyladěny“ pro tvárnice a příčky Ytong a Silka
Předností vnitřních omítek Ytong je jejich vysoká vydatnost a pevnost, jednoduchá je také zpracovatelnost.
Omítka Ytong může být nanesena jako jednovrstvá, nebo jako základní vrstva vícevrstvého omítkového systému.
Hlavní výhodou systémových tepelněizolačních vápenocementových omítek Ytong je skutečnost, že dokonale ladí s prodyšností zdiva.
Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti a vysoké paropropustnosti redukují tyto omítky vlhkost, dovolují stěnám „dýchat“, a předchází vzniku plísní.
Tato omítka může být použita jako finální vrstva, pokud však dáváte přednost hladkému povrchu stěny, nanáší se ve druhé vrstvě hlazená vnitřní sádrová stěrka.
Tato kombinace má řadu výhod - vnitřní omítka Ytong je vysoce prodyšná, vyztužená vlákny a vyniká výbornými tepelněizolačními vlastnostmi.
Speciálním materiálem pro aplikaci v extra tenkých vrstvách jsou hlazené stěrky Ytong.
Tento tenkovrstvý materiál se používá jako svrchní vrstva omítky, a lze jím zajistit dokonale hladký a jemný povrch, připravený k další aplikaci maleb, nátěrů či tapet.
Majitele domu s pórobetonem Ytong a vápenopískovými tvárnicemi Silka určitě potěší, že tyto rovné a přesné podklady jsou pro „trendy“ hlazené stěrky Ytong jako dělané.
Stěny, pokryté hlazenou stěrkou Ytong jsou dokonale hladké a nabízejí široké možnosti případných oprav bez narušení výsledného vzhledu.
Hlazené stěrky Ytong vytváří nejen velmi odolný povrch, ale umí perfektně regulovat vzdušnou vlhkost, a vytvářet tak vnitřní pohodu prostředí.
Xella CZ, s.r.o.
Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav.
Vnitřní omítky se od těch vnějších liší v mnoha ohledech.
I když plní zejména estetickou funkci, není finální vzhled jediným kritériem výběru.
Dokážou ochránit zdivo před mechanickým poškozením a starají se také o regulaci vlhkosti vzduchu.
Pokud jste v minulosti řešili výběr vhodné fasádní omítky, jistě jste se zaměřovali na parametry jako voděodolnost, mrazuvzdornost, pevnost, přilnavost či trvanlivost.
Při volbě omítky do interiéru byste se ale měli rozhodovat podle jiných parametrů.
Funkce vnitřních omítek se totiž od venkovních liší v mnoha ohledech.
U omítek do interiéru hraje zásadní roli vzhled.
Měly by být dokonale rovné a jednotné, bez viditelných přechodů, prasklin či rozdílů struktur.
Kromě vzhledu je důležitá i mechanická odolnost.
Vhodně zvolená omítka ochrání zdivo před poškozením a také zvýší pevnost konstrukčních prvků.
Různé typy interiérových omítek se liší i tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi, prodyšností a odolností vůči vzniku plísní a hub.
Na podkladové zdivo můžete nanášet několik vrstev různých stavebních hmot, které se liší tloušťkou, strukturou a mechanickými vlastnostmi.
Jádrové (hrubé) omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení.
Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm).
Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají.
Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů.
Pro zlepšení vzhledu doporučujeme na hrubou omítku nanést štuk, případně stěrku.
K dispozici jsou i v pastovité konzistenci (např. oblíbený Keraštuk s obsahem kaolinu), a tak je jejich aplikace jednoduchá a bezprašná.
Na rozdíl od jádrových omítek jsou tenkovrstvé (v řádu několika mm).
Povrch dokonale vyrovnají, sjednotí strukturu a omezí přenos smršťovacích trhlin.
Štuky jsou předurčené pro nanášení na hrubé omítky s dobrou přilnavostí.
Vlastnosti interiérových omítek přímo souvisí s obsahem použitých materiálů.
Omítky ze směsi vápna a cementu jsou dostupné v různé velikosti zrna (hrubé i jemné).
Jsou cenově dostupné a díky příměsi cementu si poradí s vyšší vlhkostí.
Proto se používají i pro realizaci omítek v kuchyních a koupelnách.
Mají dobrou schopnost tepelné akumulace a ve srovnání se sádrovými omítkami i lepší akustické vlastnosti.
Čistě vápenné omítky se v interiérech nejčastěji používají pro finální omítání ve formě štuků.
Existují i hrubé vápenné omítky určené pro omítání komínů, sklepů či skladových prostorů.
Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a také více nasákavé.
Pro použití do koupelen, kuchyní a na sanace vlhkých zdí se tak nehodí.
Hlavním konkurentem vápenných štuků jsou sádrové omítky, které z estetického hlediska patří k nejdokonalejším.
Při správném provedení je sádrová omítka perfektně rovná a hladká, a to bez jakýchkoliv zrníček na ploše.
Sádrové omítky rychle schnou a vynikají prodyšností.
Protože dokážou vstřebat vzdušnou vlhkost a poté ji do místnosti znovu uvolnit, přirozeně regulují mikroklima v místnosti.
Mají však i řadu nevýhod - jsou měkké a snadněji se mechanicky poškodí (když ale budete mít po ruce sádru, snadno je opravíte).
Specifickým typem vnitřních omítek jsou hliněné.
Představují návrat k tradičním postupům.
Díky šetrnosti k přírodě a zdravotní nezávadnosti jsou stále žádanější, a to zejména u dřevostaveb.
Připravují se ze směsi písku a jílu.
Mohou být vyhlazené, strukturované, či reliéfní.
Použít je můžete na téměř jakýkoli podklad.
Konkrétní typ vnitřních omítek volte zejména podle požadavku na finální vzhled, náročnost aplikace, typ podkladu a odolnost vůči vysoké vlhkosti.
Na zrnitých omítkách se kdejaká nerovnost či nedokonalé vyrovnání ztratí, sádrová stěrka vám ale žádnou chybu neodpustí.
Plánujete-li realizaci svépomocí, při výběru materiálu tak zohledněte i míru svých zkušeností s omítáním.
100% přírodní pórobetonové tvárnice Ytong jsou velmi oblíbeným stavebním materiálem se skvělými tepelněizolačními vlastnostmi.
Stavíte také z Ytongu?
Chcete-li dosáhnout co nejlepších tepelněizolačních vlastností a vytvořit omítku, která bude dobře držet a pěkně vypadat, držte se následujícího postupu.
Základem je penetrace
Stejně jako u malování zdí či spousty jiných činností je i pro vnitřní omítku důležitá penetrace.
Podklad byste měli penetrovat akrylátovou penetrací v poměru 1:10.
Na uschlý podklad patří lepidlo a perlinka
Až penetrace uschne, natáhněte na podklad lepidlo.
Tradičně se používají lepidlo C1T/Stachema, případně lepidlo na fasády Bigmat, které je o něco dražší.
Penetruje se štětkou
Podklad pod štukovou omítkou se penetruje opět akrylátovou penetrací v poměru 1:10.
Zapomeňte však na váleček, většinou se penetruje štětkou.
Finální vrstvou je štuková omítka
Pak zbývá už jen finální verze, tedy štuková omítka.
Nejčastěji se používá Keraštuk namíchaný v plastovém vědru a suchá směs Hasit 160.
Nelekejte se, i po konečném vybroušení má finální povrch jemnou zrnitost.
Ta je způsobená plnivem obsaženým v materiálu.
Pokud o ni nestojíte a upřednostnili byste hladký povrch, možnou variantou je pro vás finální vrstva v podobě sádrové stěrky.
Na závěr ještě jedno doporučení.
Provedení vnitřních omítek svépomocí není žádná věda a zvládne to každý trochu zručný kutil.
Kvalitního provedení omítek docílíte, zejména pokud budete dodržovat návod výrobce na aplikaci a ctít všeobecné podmínky pro omítání zdiva.
Nejvýznamnější funkcí omítek je funkce estetická.
Vápenocementová omítka se využívá zejména v případě nerovného zdiva, kde je odchylka na 2 m větší jak 5 mm, vodorovné spáry jsou hlubší jak 5 mm nebo svislé širší jak 5 mm.
V tom případě je nutné spáry zacelit zdicí maltou nebo stejnou omítkou.
Po technologické přestávce se provádí cementový postřik, jádrová omítka a vrchní „fajnová“ finální omítka.
V případě kvalitně vyzděného zdiva je možné vynechat cementový postřik a zdivo pouze navlhčit vodou.
Jádrové omítky se volí na základě toho, jak je zdivo nerovné.
Pokud je zdivo rovné, jádrová omítka bude mít tl. cca 10 - 15 mm a pro tento případ je možné použít omítky se zrnitostí do 1,0 mm.
Méně rovné zdivo se vyrovná 10 - 20 mm jádrové omítky se zrnitostí do 2,5 mm a velmi nerovné zdivo se vyrovná jádrovou omítkou tl.
Vápenné omítky jsou obdobné jako vápenocementové.
Jejich provedení je totožné.
Sádrová omítka je nejčastěji využívaná jako jednovrstvá omítka.
Je tedy vhodná pro použití na betonové stěny, broušené keramické tvárnice, nebo na pórobetonové tvárnice.
Cihelné zdivo se nemusí penetrovat ani vlhčit a omítka se může aplikovat přímo na zdivo.
V případě extra savých podkladů je však doporučeno aplikovat před nanášením omítky na podklad penetraci, nebo-li kontaktní můstek, který zajistí potřebnou adhezi.
Sádrová omítka se může aplikovat v případě rekonstrukcí na starou soudržnou omítku.
Aplikace je jednoduchá a nanesená omítka rychle tvrdne, což zkracuje dobu výstavby.
Sádrová omítka nemá ráda vlhkost, pokud je použita v koupelně, je potřeba ji opatřit keramickým obkladem.
Sádrová omítka plní jak funkci vyrovnávací jádrové omítky, tak štukové vrstvy v jednom pracovním kroku.
Zedníka, pokrývače, tesaře i elektrikáře.
Najdeme vám kohokoli a zdarma.
Ke zdárnému provedení vnitřních omítek budete potřebovat zednickou lžíci, nerezové hladítko, kýbl, nádobu na vodu, stahovací lať, ocelové nebo hliníkové omítníky, hladítko houbové nebo molitanové, gletovací špachtle a hladítko, štětku a případně i elektrické míchadlo.
Bez něj se sice obejdete, ale ruční míchání zednickou lžící je zdlouhavé a namáhavé.
Před samotným nanášením omítek je potřeba připravit podklad.
Ten musí být čistý, bez hrubých a volných částic, zbavený prachu a mastnoty.
Podklad musí být pevný, soudržný a především dostatečně navlhčený, aby hydratace omítky proběhla bez problému a nedocházelo tak k nežádoucímu praskání omítky vlivem nadměrného smrštění povrchu po rychlém vyschnutí.
Povrch také musí být rovný.
Před aplikací je doporučeno podklad pod vnitřní omítkou penetrovat.
Penetrace se nanáší na očištěný povrch buď válečkem, nebo štětkou a nechá se minimálně den zaschnout.
Tip: Chystáte se nahazovat omítky?
