Má se za to, že voda, získávaná individuálně, je podobná pramenité vodě a zdravější než chlorovaná voda. Voda získávaná ze studny však časem ztrácí svou průzračnost. Když se buduje studna, usazují se její hlavní součásti, tj. železobetonové skruže, jedna na druhou. Posuv půdy však postupem času může vést k částečnému posunu skruží navzájem. Jarní záplavy, vydatné lijáky a tání sněhu - to vše nadměrně zatěžuje spoje skruží, v důsledku čehož se do studny začne dostávat znečištěná voda. Takovou vodu člověk nechce nejen pít, ale dokonce ani používat pro každodenní všední potřeby. Nečistoty do studny nepronikají jen spoji mezi skružemi, ale mohou otrávit samotnou vodonosnou vrstvu, díky níž se vodní dílo plní vodou. Stává se to, když se v blízkosti vašeho pozemku nachází podnik, který své průmyslové odpadní vody vypouští do přírodní nádrže. V tomto případě se voda může nejen zkalit, ale rovněž získat nepřirozené zbarvení. Odstín kapaliny pak bude záviset na konkrétním typu nečistoty. Každá další „várka“ vody z napájecí vrstvy bude totiž znova a znova přinášet tentýž problém.
Pokud se ve vaší studni objevila žlutá voda, příčinou může být jak průmyslová odpadní voda, tak zvýšený obsah železa. V prvním případě má kapalina výraznou barvu, kterou může doprovázet i chemický zápach. Nažloutlý odstín vždy značí vodu, jejíž obsah železa překračuje normu. Další příčinou zkalení vody ve studni může být její hromadění (zadržení). Zdroj vody se třeba nepoužívá tak často, jak by měl. Organické látky, které pronikají do šachty zvenčí, se začínají rozkládat. Taková voda se samozřejmě nedá pít: má specifickou pachuť. Zápach, barva a pachuť vznikají v důsledku ve vodě přítomných hnilobných bakterií. Daný problém se vyřeší vyčištěním studny. Ovšem čistit a dezinfikovat zdroj vody nestačí jednou, je nutná pravidelnost.
Když do šachty neomezeně pronikají přímé sluneční paprsky, ultrafialové záření v ní vytváří ideální podmínky pro vznik bakterií a rozmnožování mikroorganismů. Na fakt, že přesně k tomu došlo, nás upozorní nazelenalá barva vody a nepříjemný zápach. Zdroj musí být chráněn jak před přímým slunečním zářením, tak před odpadem. Toho se dá docílit pomocí konstrukce krytu, zbudováním stříšky nad šachtou nebo sedlového domku. Šachta se dá jednoduše zakrýt stříškou. Občas vzhled vody ve studni na první pohled nevyvolává obavy, protože se zdá být čistá ale její zakalení se objeví jen po spuštění čerpadla. Je to tím, že zařízení je prostě chybně namontováno a během své činnosti zvedá ze dna jíl, který kalí vodu. Vzdálenost mezi sací částí čerpadla a povrchem dna musí být nejméně 50-80 cm.
Máme vrtanou studnu, do skruží zatéká povrchová voda. Řešíme to kalovým čerpadlem, ale to často vypovídá službu a v jímce je i půl metru vody, která by mohla zatéct i do vrtu. Prosím, existuje nějaká hydroizolace, kterou by se po vysušení jímka mohla zaizolovat zevnitř i zvenku, aby byla jímka s vrtem suchá? Jsou firmy, které by to mohly realizovat? Můžeze nám, prosíím, doporučit řešení, které náš velký problém vyřeší? Děkuji. Božena Růžičková, Buková u Příbramě, mobil 604327666.
Odpověď Dobrý den, vzhledem k tomu, že se nacházíte zhruba uprostřed mezi našimi pobočkami, doporučuji Vám obrátit se, jak na p. Cafourka - prodejce v Plzni, tak i na p. Tůmu - prodejce v Praze a požádat je o kontakty na proškolené firmy v blízkosti Bukové. Tyto firmy by měly být schopné navrhnout Vám a provést požadované izolační práce. Na vodu z vlastní studny se musí spoléhat asi 10 % obyvatel Česka. Oproti upravené povrchové dává voda ze studny svému majiteli vícero benefitů. Studna na vlastním pozemku je vzácná deviza, která poskytuje majiteli tolik žádaný pocit nezávislosti na rozvodných sítích. Přítomnost studny proto vždy zvedne hodnotu příslušné nemovitosti. Studniční voda bývá mnohdy kvalitnější než ta z veřejného vodovodu, neboť je čerpaná z velké hloubky, ale i v ní se mohou vyskytnout zdraví škodlivé látky či organismy. Studniční voda navíc protéká místním geologickým podložím, a nasává tak do sebe chuť a vůni minerálů či hornin, se kterými přijde do styku. Zodpovědnost za údržbu studny je na vlastníkovi samotném, což přímo přikazuje zákon. Dle odborníků je voda nějakým způsobem závadná až ve 3 čtvrtinách studní. K nejčastějším problémům vody ze studny nebo vrtu patří zvýšené množství dusičnanů, železa a manganu, radionuklidů, pesticidů a mikrobiální kontaminace například v podobě koliformních bakterií. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších polutantů, s nímž se majitelé studen setkávají. Dusičnany se do vody zpravidla dostávají spolu se splachy ze zemědělské půdy. V těle se chovají toxicky, neboť se metabolickými procesy přeměňují na potenciálně karcinogenní dusitany. Může v jejich důsledku také dojít k rozvoji methemoglobinémie, nebezpečné zejména pro kojence, při které je omezován přenos kyslíku do tkání. Dusičnany ani dusitany Nelze bohužel eliminovat převařením. Z vody se odstraňují pomocí iontové výměny na zařízení obsahujícím speciální filtrační směs, která na sebe váže anionty NO3- a místo nich uvolňuje neškodné chloridové anionty. Radon, který se do vody dostává z podloží, je v malém množství přítomný téměř v každé podzemní vodě. Horniny totiž uvolňují nejrůznější radionuklidy. Ty jsou sice žádané v lázeňství, nikoliv však v pitné vodě. Radon se z vody odstraňuje aeračním zařízením, kdy se voda intenzivně provzdušňuje. Signálem, že je železo ve studni v nadlimitních koncentraci, může být její narudlá barva a povlaky na sanitárních zařízeních. Jeho zvýšenou koncentraci lze nalézt prakticky u všech vrtaných studní. Záludnost železa tkví v tom, že je živnou půdou pro mikroorganismy, které jeho prostřednictvím realizují své životní cykly. Může tak dojít k pomnožení škodlivých patogenů jako jsou například Escherichia coli nebo Pseudomonas aeruginosa. Železo se odstraňuje katalyzovanou oxidací a následnou mechanickou filtrací. K tomu slouží úpravny vody, které se jednoduše připojí na vodovodní potrubí. Společně se zvýšeným obsahem železa jde ruku v ruce zvýšený obsah manganu. Mangan vytváří na povrchu domácích spotřebičů šedivě zbarvené mastné skvrny a je příčinou neuspokojivé chuti vody. Z vody se odstraňuje jako železo ‒ katalyzovanou oxidací a následnou filtrací. Tvrdá voda se projevuje vytvářením nánosů vodního kamene na topných tělesech domácích spotřebičů. Spotřebiteli pití tvrdé vody nijak nevadí, naopak je do určité míry zdravé. Změkčení vody má za cíl ochránit právě domácí spotřebiče, jimž hrozí zhoršená funkce i nevratné poškození. Za tvrdou vodu jsou odpovědné ionty vápníku a hořčíku. Existují šikovné technologie, které je z vody dokážou odstranit. Tyto úpravny vody pracují podobně jako třeba v případě odstraňování dusičnanů na principu iontové výměny, při níž se ionty vápníku a hořčíku nahrazují neškodnými ionty sodíku. Pitná voda nesmí obsahovat žádné pesticidy. Ty se do studny mohou, podobně jako dusičnany, dostat splachem ze zemědělské půdy. Mezi pesticidy patří insekticidy, jež hubí hmyz, herbicidy, omezující růst plevelů a fungicidy, které se vypořádávají s houbami a plísněmi. Zdrojem koliformních bakterií jsou nejčastěji splachy z půdy. Nebezpečné bakterie se dovnitř studny mohou dostat třeba i s uhynulým zvířetem nebo jiným organickým materiálem, například se spadaným listím. Většina koliformních bakterií patří mezi neškodné komenzály, mohou se však mezi nimi vyskytnout i kmeny způsobující těžká průjmová onemocnění. Mezi koliformy patří i bakterie čeledi Enterobacteriaceae, jejichž nejznámějším zástupcem je Escherichia coli. Pokud se provádí mikrobiologické vyšetření vody, stanovují se počty bakterií, které způsobují fekální znečištění. Jejich počet musí odpovídat počtům daným vyhláškou a pokud je překračuje, musí se přistoupit k dezinfekci vody. Studniční voda se dezinfikuje různými prostředky na různých chemických základech, které spolehlivě usmrtí i viry nebo spory hub. Kvalita vody ve studni se mění i s ročním obdobím. Nejpříznivější ukazatelé jsou na jaře a v létě, kdy je voda zředěna tajícím sněhem a dešti.
Dobrý večer, máme vrtanou studnu. Vrt průměr tuším 150 mm a vypažení 125 mm do hloubky 30 m. Dle projektu máme nahoře ukončení v betonové skruži s poklopem. Skruž je cca do 1/3 v zemi, zbytek vyčnívá nad povrch. Stalo se nám teď o víkendu, že ta skruž byla do poloviny plná vody. Zjišťoval jsem, že vrchem pažení to nenateklo, z okolí taky ne (mám poblíž neizolovaný podzemní sklep a ten je suchý). Jelikož zatím vodu aktivně nečerpáme, může to být tím, že se ta voda valí odspodu vrtu mezi vyvrtaným otvorem a pažením? Jakmile jsem zapl čerpadlo, voda zmizela. Ovšem do rána se to opět objevilo. Poradíte čím to je a jak se tomu bránit?
Zákal je problém, který se může vyskytovat ve vrtaných studnách a ohrožovat kvalitu pitné vody. V tomto blogovém příspěvku se na něj podíváme podrobněji, vytvoříme definici, určíme příčiny jeho výskytu a uvedeme účinné způsoby odstranění tohoto usazeniny. Poslední aktualizace: 26. Začněme definicí. Kal, běžně nazývaný „pohyblivýmipiaskami“, je to geologický a geomorfologický jev, který spočívá v dynamickém pohybu zrn písku nebo jiných drobných sedimentů na povrchu země pod vlivem různých faktorů, jako jsou vítr, voda, vibrace nebo změny teploty. Hlavním úkolem studny je získání přístupu k vodonosným vrstvám země. Cílem je stálý přístup k vodě. Někdy se však stává, že její hladina neustále klesá a na dně se hromadí jemnozrnný písek nebo bahno, které představují jak hrozbu pro lidské zdraví, tak pro správné fungování vodovodního systému. V takovém případě je to nejčastěji „zásluha“ písečného bahna. Vlastní kurzavka - tento typ obvykle neodvádí vodu. To, co spojuje výše uvedené druhy kurzawky, je fakt, že jejich odstranění nepatří mezi nejjednodušší úkoly. Kal se často objevuje na místech, kde se zdroj vody nachází ve studni na pozemku. Písek je neustále nanosován přitékající vodou, což vede k poklesu hladiny vody. Existuje také riziko uvíznutí v kalu. V případě instalací s zpětnými ventily a hydroforovými čerpadly písek může vést k rychlému zablokování čerpadel. Zkrácení sací trubky může být krátkodobým řešením. Je však třeba mít na paměti, že písek způsobuje neustálé snižování hladiny podzemní vody ve studni, což nakonec může vést k jejímu úplnému vyschnutí. Bohužel úplné zbavení se následků kalu je prakticky nemožné. Existuje však několik metod, které umožňují pokračovat v používání vykopané vrtané studny. Používání vysoce kvalitních filtračních zařízení, například mechanických filtrů, které postupně a účinně čistí vodu. Vykopání studny do větší hloubky, k vodnímu zdroji. V této situaci bude nejlepší kontaktovat profesionální firmu, která nabízí služby tohoto typu. Zpevnění dna studny hrubým kamenivem a vápnem. Písek je velmi obtížný problém, který s sebou nese řadu rizik. Nejlepší prevence je samozřejmě prevence. Pokud se však písek objevil ve studni, je třeba využít výše uvedené metody, které minimalizují negativní dopady usazeného písku a bahna.
Autor: Maciej Waliduda - odborník v oblasti hydrologie a vodních technologií, s mnohaletými zkušenostmi v oboru. Pronikajicí voda do skruží kolem vrtu
Dobrý den, rád bych tady poprosil o radu ohledně následujícího problému. Mám vrt (28m hluboký), do hloubky cca 7m je kovová roura, v ní je pak plastová roura. Do hloubky cca 1,2m jsem osadil betonové skruže, dno zalil betonem. Skruže jsou utěsněné pěnou na to určenou. I když jsem se snažil sebevíc, stejně mi tam někde proniká voda. (Na pozemku máme dost vysokou hladinu spodní vody). Ochrannou kovovou rouru mám vysoka, tam voda nevystoupá, ale stejně bych se rád vody ve vystrojení vrtu zbavil. Rád bych poprosil o radu, čím můžu to vystrojení zevnitř natřít tak abych zamezil průniku vody. I když vodu vyřerpám, je to stále vlhké a pomalu tam voda znovu nateče. Můžu použít gumoasfalt? Předem všem díky za rady. Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele Kolem skruží nemá být nopová fólie ale betonový prstenec (zapomeňte na tzv. „jílové těsnění“, to je technický nesmysl - kromě použití mletého bentonitu, ale to je jiná cenová kakegorie a funguje to skoro stejně jako obetonování). Mezi skruže se nesmí dávat pěna - propouští vodu. Mezery je nutné vymazat cementem. Beton kolem skruží je vhodné udělat až po položení přípojky a dostatečného sednutí zeminy (cca půl roku). Pokud je hornina kolem zhlaví vrtu propustného charakteru, nemá smysl těsnění řešit. Voda se tam dostane vždy. V takovém případě je nutné do skruží instalovat ponorné čerpadlo s plovákem a vodu průběžně zčerpávat. Důležitá je také úprava okolí zhlaví. Terén by se měl mírně svažovat na všechny strany od skruží (skruže nesmí být v dolíku).
Ahoj, potřeboval bych poradit. Nedávno mi na zahradě firma vyhotovila vrt. Pak jsem si nechal od místní firmy kolem vrtu vykopat šachtu a osadit skružemi. Kolem skruží dali nopovou folii, plastovou a ocelovou trubku uřízli asi 30cm nad dnem, které vysipali štěrkem.Mezi skruže nafoukali pěnu. Problém je v tom, že mi prosakuje voda do skruží a po naplnění oněch 30cm mi začíná voda vlévat do vrtu (mezi ocelovou a plastovou trubku). Kolem skruží nemá být nopová fólie ale betonový prstenec (zapomeňte na tzv. „jílové těsnění“, to je technický nesmysl - kromě použití mletého bentonitu, ale to je jiná cenová kakegorie a funguje to skoro stejně jako obetonování). Mezi skruže se nesmí dávat pěna - propouští vodu. Mezery je nutné vymazat cementem. Beton kolem skruží je vhodné udělat až po položení přípojky a dostatečného sednutí zeminy (cca půl roku). Pokud je hornina kolem zhlaví vrtu propustného charakteru, nemá smysl těsnění řešit. Voda se tam dostane vždy. V takovém případě je nutné do skruží instalovat ponorné čerpadlo s plovákem a vodu průběžně zčerpávat. Důležitá je také úprava okolí zhlaví. Terén by se měl mírně svažovat na všechny strany od skruží (skruže nesmí být v dolíku).
Největši problém vidím v té prosakující vodě, která se následně dostává do vrtu. Voda prosakuje pouze ze spodu, zřejmě proto, že zem je jílovitá. Nedá se tomu nějak zabránit, např. Nic z uvedeného nemá dlouhodobě smysl. Voda se prostě musí odčerpávat. Nejhorším řešením je vybetonování dna. Voda pak špatně vysychá a ve zhlaví zahnívá. Horší už je jen utěsněné zhlaví z plastu (plastová šachta). Nechapu proc si lidi co maji na zahrade vodu ve 3m nechaji udelat vrtanou studnu. Potom se chlubi, ze nemaji povrchovou vodu. Když uvazim ze se jim voda dostava pres vselijake bet. ucpavky do skruzi tak je jasne, ze do toho vrtu to taky tece (v zemi). Utesnit to samozřejmě urcite jde okolo pažnic, ale to umí tak 5 mozna 10 firem v CR.
