Pedalboard má kytaristovi nebo baskytaristovi usnadnit život: všechny důležité efekty jsou po ruce, kabely pod kontrolou a zvuk se dá zopakovat na zkoušce i na pódiu.
Když se ale v sestavě objeví brum, pískání nebo tenký digitální „cvrkot“, problém bývá nejčastěji ve třech věcech: v pořadí pedálů, napájení a uzemnění.
Rychlá odpověď: začni ladičkou a vstupními efekty, pokračuj kompresorem nebo wahem, za ně dej overdrive, fuzz a distortion, potom EQ a modulace a na konec delay a reverb.
Šum z pedalboardu většinou neznamená jednu velkou chybu, ale kombinaci drobností.
Hluboký brum okolo 50 Hz často ukazuje na zemní smyčku.
Jemné pískání nebo digitální šum se objevuje hlavně u citlivých digitálních pedálů nebo při společném napájení.
Další vrstva je obyčejný šum ze zesílení: čím více gainu a krabiček v řetězci, tím víc se projeví každá slabina.
Nejjistější je seřadit pedály podle toho, co se signálem dělají.
Úplně na začátek patří pedály, které potřebují co nejčistší vstup z nástroje: ladička, případně wah-wah nebo kompresor.
Sem mohou patřit i efekty, které výrazně reagují na dynamiku hry.
Za zkreslením následuje jemné tvarování tónu: ekvalizér pomůže uklidit basy, středy nebo výšky dřív, než se signál dostane do prostorových efektů.
Potom přicházejí modulace, například chorus, flanger nebo tremolo.
Úplně na konec nech časové efekty, hlavně delay a reverb.
Pokud má tvůj zesilovač FX loop, vyplatí se ho otestovat.
Před vstup aparátu nech ladičku, wah, kompresor a drive pedály - tedy vše, co pracuje s přímým signálem z kytary nebo baskytary.
Do smyčky přesuň EQ, modulace, delay a reverb.
Tyto efekty pak dostanou už zpracovaný signál z preampu a nebudou zbytečně násobit šum, který vznikl před nimi.
Napájení je polovina úspěchu.
Nejspolehlivěji funguje zdroj s izolovanými výstupy, aby měl každý pedál vlastní větev a netahal si šum od ostatních.
Zkontroluj spotřebu - kolik miliampérů tvoje pedály potřebují - a nech si alespoň přibližně 20 % rezervu.
Citlivější nebo digitální efekty nedávej na jednu větev s analogem, pokud se tomu umíš vyhnout.
Baterie dávají smysl hlavně u pedálů s nízkým odběrem, jako overdrive nebo fuzz.
U náročnějších efektů klesá napětí rychleji a může měnit zvuk.
Samostatný adaptér pro každý efekt je sice spolehlivý, ale zabírá místo a přidává další kabely.
Univerzální adaptéry jsou praktická alternativa, ale pokud nejsou stabilizované nebo správně nastavené, umí přidat jemný šum.
Uzemnění řeš co nejjednodušeji: vše veď do jednoho „středu“, tedy do zdroje nebo napájecí lišty.
Snižuješ tím riziko zemních smyček, které se projevují typickým brumem.
Patch kabely volte krátké a spolehlivé, aby zbytečně nepřidávaly kapacitu ani další zdroj šumu.
U většího boardu často nepomůže jen lepší zdroj, ale i obyčejný pořádek.
Pokud se kabely hromadí mimo board, vyplatí se uklidit i okolí aparátu, zdrojů a transportního příslušenství; praktický postup najdeš v článku Jak si uklidit kabelový chaos v hudebním vybavení?.
Pokud používáš mnoho true-bypass pedálů a dlouhé trasy, přidej na začátek nebo konec řetězce buffer.
Nejrychlejší diagnostika je zároveň nejspolehlivější.
Začni úplně čistě: kytara přímo do aparátu, bez pedálů.
Pokud je signál tichý, přidej první pedál a poslouchej.
Potom druhý, třetí a dál po jednom.
Ve chvíli, kdy se objeví šum, víš, ve které části řetězce se něco změnilo.
Pokud používáš FX loop, na chvíli ho úplně odpoj a porovnej chování sestavy bez smyčky.
Často pomůže přesun delaye a reverbu do smyčky, případně jejich dočasné vyřazení, abys zjistil, zda nespouštějí šum při vyšším zisku.
Pokud chceš začít od nejúčinnějších kroků, zaměř se nejprve na izolované napájení s rezervou, potom na rozumné pořadí efektů a nakonec na krátké, spolehlivé patche.
U dlouhých tras přidej buffer.
U baskytary se často vyplatí zařadit kompresor dřív než většinu ostatních efektů, aby se dynamika chovala předvídatelně.
Na konci řetězce může stát preamp nebo DI, který pošle silný a čistý signál na pódium nebo do zvukařského pultu.
Někteří basáci používají také high pass filter k odstranění zbytečného dunění úplně dole.
Čistý zvuk nevznikne jedním zázračným pedálem.
Je to součet dobrých návyků: logické pořadí pedálů, vlastní a správně dimenzované napájení, čisté spoje, promyšlené uzemnění a postupná diagnostika.
Pokud pedály na pedalboardu uspořádáš do přehledného řetězce, přesuneš časové a modulační efekty podle potřeby do smyčky a budeš kontrolovat kabely i napájení, brum přestane být náhodná záhada.
Hledám náhradní zdroj k multiefektu a nechci kupovat originální, protože je drahý.
Má mít 9V/3A. Můžu sehnat levnější "pulzní" zdroj 9V/2A, ale bude fungovat?
Pro audio techniku se téměř výhradně používají lineární zdroje, což je obyčejné trafo, usměrňovač a součástka pro stabilizaci napětí s několika kondenzátory.
Pak existují také spínané neboli pulzní zdroje, které jsou podstatně efektivnější, můžou mít menší rozměry, ale fungují na principu usměrnění vyššího napětí, "rozsekání" na krátké pulzy a vyhlazení výstupního napětí.
Přitom je zpětnou vazbou zajištěno, že na výstupu je stále stejné napětí v definovaném rozsahu proudového odběru (např. 0 - 1 A).
Jak může dojít ke vzniku slyšitelných pulzů?
Některé spínané zdroje pracují tak, že při malém proudovém odběru vynechávají pravidelné pulzy a uplatní se třeba jenom každý desátý.
Nebo úměrně snižují frekvenci spínání až třeba do desítek nebo stovek Hz.
Takže místo 100 kHz se v napájecím napětí může objevit zvlnění s frekvencí třeba 10 kHz.
To by tolik nevadilo např. v automobilových zesilovačích, kde je prioritou efektivita zdroje a mírné zašumění signálu je přijatelné.
(To je právě ta jedna z mála oblastí, kde se spínané zdroje používají i v audiotechnice.)
Úplně jiná je však situace u kytarových efektů, zejména těch analogových.
Zde je signál z kytary zesílen postupně v celém řetězci v řádu desítek až stovek tisíc (podle výkonu koncového aparátu).
Takže když se např. pravidelné zvlnění napájecího napětí promítne do signálu jako 1 µV, tak po zesílení v efektu, předzesilovači a zesilovači může mít amplitutu v řádu třeba 100 mV a to už je tedy dost slyšet.
Tím více, že se tento jev projevuje, jak už bylo řečeno, při malém odběru, což u některých efektů může být v důsledku malého nebo nulového vstupního signálu.
Mnohem lepší situace je u digitálních kytarových efektů.
Ty z principu musejí mít perfektně vyřešenou stabilizaci napájení, takže nejsou tolik citlivé na zvlnění a přítomnost rušivých frekvencí v napájecím napětí.
Bývá dokonce lepší je napájet spínaným zdrojem, zvláště ty efekty, které mají větší proudový odběr (100 mA a víc).
To proto, že lineární zdroj se zahřívá úměrně s proudovým odběrem, a musí se tedy úměrně chladit, což vede na nutnost použití velkého chladiče.
Teď k tomu proudu a napětí.
Když výrobce doporučuje zdroj 9 V a 3 A, tak je dobré to dodržet, přestože každému nemusí být zřejmé, jaký je rozdíl mezi napětím a proudem.
Jestli v tom efektu je opravdová elektronka, tak se vyplatí pořídit si zdroj, který je schopen dodat 9 V a 3 A.
Nemusí to být origoš, stačí, aby měl tyto parametry.
Jeden z uživatelů diskuzního fóra píše: Stabilizacia na adapteri je o stabilizacii napaťia pri výkyvoch siete, aby tam nešlo moc malo voltov alebo moc vela.
Zajímavé pojetí stabilizace. :-) Stabilizace je hlavně k tomu, aby zdroj dodával přesně 9 Voltů při definovaném proudovém odběru např. 0 až 3 Ampéry.
Jestli má síť výkyvy, to u lineárních zdrojů řeší návrh transformátoru, tj. Jeden z uživatelů diskuzního fóra píše: Vyskytuju s ludia, ktori hovoria, že ktorykolvek adapter ti bude fungovať pokial ma spravne volty polarizaciu a dostatočne ampere, ale to je nezmysel ...
Existuje nějaká krabička která dokáže sepnout třeba overdrive před zesilovačem a zároveň třeba delay ve smyčce?
Ano vím, že existují MIDI přepínače, ale radši bych nějakou levnější variantu.
Nechce se mi věřit, že doposud nikdo nic takového nesestrojil a všichni používají MIDI.
To ti umožní skoro každá programovatelná lišta, MIDI je v nich jen další stupeň ovládání.
Můžeš si preamp aparátu dát do jakékoliv smyčky v pořadí, jen ji musíš mít stále zapnutou.
Bydliště: Val. práveže to MIDI řešení je to nejlevnější a při ovládání více zařízení se tomu ani nedá vyhnout.
Čistě analogové řešení pomocí programovatelné lišty bude začínat někde na 15 tisících a za to se dá pořídit třeba TC G-system, který je v podstatě all-in-one řešení.
Osobně to řeším g-majorem do smyčky a v plánu je midi loop s TSkem před aparát.
Programovatelné TB lišty nejsou tak drahé, pořídíš je za míň než polovinu z těch 15000.
Bohužel z nabídky u Thomanna asi zmizely prog. TB lišty Harley Benton, které byly za hubičku.
A jak píš Krasty, prostě si jednu smyčku fixně rezervuju pro preamp zesilovače, koukám na něj jako na další krabičku v pořadí za těmi před ním (resp. si tak můžu třeba zařadit jiný preamp resp. krabičku či multiFX s amp-modelingem, a střídat je).
Každopádně pak potřebuju aspoň 3 smyčky - 1 před preampem, 1 pro preamp, a 1 pro efekty v efekt.
smyčce zesilovače.
Vlastně by se to dalo vyřešit jen 2 switchi, kdyby looper měl send a return pro preamp napevno, bez switche.
Ubastlit si sám takový TB looper se 2-3 smyčkami vyjde samozřejmě na pár korun, a i to spouštění víc smyček najednou se dá vyřešit pasivně, např. umístím-li spínače vhodně daleko od sebe, dají se jedním šlápnutí (de)aktivovat 2 switche i mít možnost to udělat zvlášť.
OK díky všem co zareagovali.
Kouknu co z toho by bylo použitelné pro mě.
I když bych opravdu potřeboval jen nejednoduší krabičku co by mi sepla overdrive před zesilovačem a efekty ve smyčce, bez nějaký dalších kombinací.
Pouze toto sepnutí.
