Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka. Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy mylně označují jako klíny.
Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Klasická plochá střecha, spádovaná od svého obvodu směrem ke vpustem, umístěným uvnitř plochy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2.
Pro spád a zateplení střechy ve žlabu je potřeba určitá výška tepelné izolace. Montáž izolací u střech je závislá na klimatických podmínkách. Platí to i pro spádové vrstvy vytvářené mokrým procesem. Když se ale spádová vrstva z betonu neprovádí, tak výchozím podkladem pro vybudování střešního pláště je zpravidla vodorovná nosná konstrukce, ukončená parozábranou. Během budování spádování střechy z EPS je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Výstavba střešního pláště se přitom musí provádět tak, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Tzn., že se z hydroizolací vytvářejí etapové spoje.
V projektech obytných budov se poměrně často vyskytuje spádování střechy s různými spády v jednotlivých směrech. Objevují se také úžlabí, směřující od vpustí pod různými neobvyklými úhly, například do rohů střech. Spádování střechy (viz. obr. nahoře) by bylo možno provést z betonové mazaniny nebo z lehčeného betonu. Řezání polystyrenových bloků na jednotlivé desky (nejčastěji o půdorysných rozměrech 1 x 1 m) se ve výrobních závodech provádí pomocí odporových drátů. Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. To v praxi znamená výrobu desek se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.
Při výrobě spádových desek EPS je potřeba také přihlédnout k jejich následné dopravě a montáži na stavbě. Z tohoto důvodu se spádové desky vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).
Jak už bylo řečeno, spádový EPS se vyrábí z bloků o průřezové ploše zhruba 1 x 1 m. Kvůli tomu je i maximální tloušťka spádových desek omezena. Sestavovat spádování z desek EPS na střechách s různými spády v různých směrech, znamená upravovat rozměry a tvary desek na stavbě (přiřezávat je pod různými úhly). V oblastech úžlabí by, při realizaci spádování střechy podle projektu uvedeného v tomto článku, vznikly velké nerovnosti (zuby, hrany). Bylo by nutné je zabrousit nebo zaříznout, v některých oblastech naopak doplnit dalšími přířezy z tepelné izolace.
U střech spádovaných pomocí EPS od atik směrem do středu, se toto provádí se stejným spádem ze všech stran ke vpustím nebo ze dvou stran ke žlabům. Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu povrchu střechy do 3 %. Z výše uvedených normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovou hydroizolací mimo žlaby a úžlabí je 3 %.
Desky EPS je potřeba pokládat s vystřídáním spár. Na obr. nahoře je schéma rozmístění jednotlivých desek EPS na části střechy v okolí vpusti. EPS se nesmí skladovat ve vodě, tzn. nesmí se skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje voda. Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu se neosvědčily, protože vlivem dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. stojaté vody se všemi negativními důsledky (poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismu, napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy, apod.).
Spádování pomocí desek EPS má mnoho výhod: suchý montážní proces, rychlý postup prací, minimální zatížení konstrukce, absence dilatačních spár a možnost dodávky libovolných spádů. Spádování pomocí desek MW se obvykle provádí ve spádu 2 %, ale na zakázku lze realizovat jakýkoliv spád do 15 %. Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, který určuje postup a množství materiálu. Tento plán a výkaz materiálu je poskytován bezplatně a obvykle do 3 pracovních dnů od dodání podkladů.
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích: návrh spádování a výkaz materiálu (na základě poptávky), kompletní kladečský plán (na základě objednávky). Polohu vtoku a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na streše. Pro vyspádování úžlabí se používají spádové klíny úžlabí z EPS nebo dvouspádové klíny z MW Isover DK. Jako spádové klíny je možno použít, jak běžný bílý EPS, tak šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany min. 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem.
Typy spádování a jejich praktické využití
Spádové desky a klíny pro EPS se vyrábějí v rozměrech 1 x 1 m s různými spády na jednu stranu. Jednosměrné spádové desky z bílého expandovaného polystyrenu (EPS) slouží k vytvoření spádu a jsou dnes nejčastější volbou pro zateplení a odvodnění ploché střechy. Spádování pomocí desek MW se provozuje tradičně ve spádu 2 %, v případě potřeby lze ale realizovat spád do 15 %. Spádové desky EPS se vyrábějí s minimální tloušťkou 20 mm a ideálně 40 mm kvůli odolnosti během transportu a montáže. Pro vyrovnání nerovností se používají suché násypy nebo jiné vyrovnávací materiály a na kladečském plánu je uveden výkaz materiálu a směr spádu.
Rozmístění desek kolem vpusti a v okolí úžlabí vyžaduje pečlivé plánování. U některých úžlabí lze řešit bez výrazných nerovností pomocí EPS klínů; v jiných částech mohou být nutné další přířezy z tepelné izolace. U střešních plášťů spádovaných od atik ke středu nebo ke žlabům zůstává konstantní spád po celé délce. Rozměry desek se řeší řezáním pilou nebo odporným drátením, a to kolmo, rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů.
Jednostranné spádové desky EPS poskytují významnou výhodu: suchý proces montáže, rychlý postup prací, minimální zatížení konstrukce, absence dilatačních spár a možnost dodávky libovolných spádů. Ve vybraných případech lze použít i šedý EPS, který vyžaduje speciální teplotní ochranu nad hydroizolací.
- Kladečský plán: zpracování návrhu spádování a výkazu materiálu do 3 pracovních dnů od dodání podkladů.
- Návrh spádování a výkaz materiálu na základě poptávky; kompletní kladečský plán na základě objednávky.
- Pro vyžádané úžlabí použít spádové klíny EPS nebo dvouspádové klíny MW Isover DK.
Spádování plochých střech EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem a zajišťuje bezpečné odvodnění i dlouhodobou pevnost konstrukce. Dříve používané ploché střechy bez spádu vedly ke vzniku stojaté vody a souvisejících problémů. Proto je z hlediska normy ČSN stanovena minimální sklon povlakové hydroizolační vrstvy alespoň 1°; u skladů a průmyslových objektů se používají minerální izolace s lepšími požárními a akustickými vlastnostmi.
Spádové klíny EPS pro spádování plochy se vyrábějí s nejmenší tloušťkou 20 mm, maximální tloušťka je omezena vzhledem k manipulaci a transportu. Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je tedy komplexní proces vyžadující precizní kladečský plán, zpracování, rozměrové úpravy a pečlivé posouzení nerovností. Správně navržené a realizované spádování zvyšuje odolnost hydroizolace, snižuje riziko vzniku stojaté vody a usnadňuje následnou údržbu.
Insulated EPS roof panels installation guide 3D animation
Spádování slouží k vytvoření spádu. Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu se neosvědčily, protože vlivem dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku stojaté vody se všemi negativními důsledky (poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismu, napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy, apod.).
Spádování pomocí desek MW nabízí flexibilitu pro specifické sklony až do 15 %, zatímco EPS desky garantují rychlou a suchou montáž s minimálními skladovacími nároky. Kladečské plány a návrhy poskytujeme bezplatně, aby byla konečná spotřeba desek a směry spádu jasné a aby se předešlo dodatečným nákladům.