Součinitel prostupu tepla je veličina, která vyjadřuje schopnost stavebního materiálu či celé skladby konstrukce tepelně izolovat. Hodnota součinitele U musí být u obvodových konstrukcí domu ze zákona dodržena a slouží také k výpočtu tepelných ztrát objektu a k dimenzování otopné soustavy. Jednotka W/m2K vyjadřuje, kolik tepelné energie ve Wattech prostupuje obvodovou konstrukcí o ploše 1 m2 při rozdílu venkovní a vnitřní teploty 1 K.
Součinitel prostupu tepla je vhodné znát zejména u novostaveb a staveb, u nichž dochází k rekonstrukci a zateplení obálky budovy. Zateplené konstrukce musí dosahovat stanovených hodnot, které jsou uvedeny v normě ČSN 73 0540-2. Povinnost dosahovat požadovaných, resp. doporučených hodnot vychází z vyhlášky č. 78/2013 Sb. Pokud se dále pro výpočet užije níže uvedený vzorec, vyjde nám měrný tepelný tok, ke kterému dochází v celé ploše obvodových konstrukcí. Jinak řečeno určuje, kolik Wattů energie prostupuje skrze všechny konstrukce domu při rozdílu 1 K.
Vynásobením této hodnoty číslem 20 vyjde tepelná ztráta ve Wattech, ke které dochází v okamžiku, kdy je rozdíl vnitřní a venkovní teploty zmíněných 20 °C. Tepelný odpor a součinitel lambda bývají určovány laboratorně a jsou uvedeny v technických listech výrobků. Odpory při přestupu tepla na vnitřní a vnější straně konstrukce Rsi a Rse bývají uvedeny v normě ČSN 73 0540-3. Tepelný odpor z vnější strany je nižší, tedy Rse = 0,04 m2K/W.
Tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřní straně je dále rozdělen dle typu konstrukce. Jak název napovídá, tepelný odpor konstrukce R (m2K/W) vyjadřuje schopnost materiálů klást odpor při prostupu tepla konstrukcí. Čím vyšší hodnota tepelného odporu, tím lépe. Zda navrhovat konstrukci na požadovaný či doporučený součinitel je složitější a pravidla pro navrhování obvodových konstrukcí jsou dána vyhláškou č. 78/2013 Sb. Každopádně novostavby musí mít obvodové konstrukce navrženy minimálně na požadovaný součinitel prostupu tepla, lépe však na doporučený.
Obvodová stěna obsahuje vrstvy včetně omítky, cihlové plochy a tepelnou izolaci. Příklad konkrétní skladby ukazuje součtové hodnocení: Omítka vápenocementová 0,020 m, Cihla plná pálená 0,450 m, Tepelná izolace EPS 70 0,120 m a Omítka vápenocementová 0,020 m. Celkem R = 3,936 m2K/W. Svislá konstrukce směrem do exteriéru má Rsi = 7,69 m2K/W a Rse = 25,0 m2K/W, Celkem RT = 4,106 m2K/W. Součinitel U pak vychází z těchto hodnot. Jedná se o klasickou technologii shodnou s technologií pokládky vodotěsné izolace z hydroizolačních fólií.
Desky z minerální vlny se položí na podklad a zpravidla se pomocí upevňovacích prvků s přítlačnou podložkou kotví k podkladu. Na takto připravený podklad se volně položí vhodný hydroizolační modifikovaný asfaltový pás (SBS). Po položení dalšího navazujícího pásu se podélný přesah pásů svaří. Takto je možné vytvořit jednovrstvou vodotěsnou izolaci z asfaltového pásu, u dvouvrstvé izolace pak první hydroizolační vrstvu a na ni plnoplošně natavený druhý pás.
V některých případech se používá samolepící modifikovaný asfaltový pás Vedatop TM tl. 1,7 mm určený k přímé pokládce na nenakašírovaný povrch střešních desek z minerální vlny. Po přímé pokládce tohoto pásu se nataví vrchní pás Vedatop S5 tl. 5,2 mm se posypem z drcené břidlice. Kontrolním znakem dostatečného nahřátí pásu je prorýsování nosné vložky ze skleněné mřížky na povrchu pásu.
Lineární kotvení po obvodě střechy a kolem větších světlíků je nutné v rozteči 250 mm pro zajištění spolehlivé vodotěsnosti. Na trhu existují minerální desky s nakašírovaným asfaltovým pásem; v tomto případě se nejprve přilepení k podkladu a následně svaření přesahů vytváří první hydroizolační vrstva, na kterou se poté natavuje druhá vrstva. Technologie poskytuje spolehlivé řešení pro dvouvrstvou hydroizolaci z asfaltových pásů na tepelné izolaci z minerální vlny.
Pokud jde o parozábrany, asfaltové pásy s kovovou vložkou (např. hliníkovou) poskytují vysokou neprůchodnost vodní páry a odolnost vůči průniku vlhkosti, ale mohou komplikovat kotvení a natavování na svislé plochy. Část technické literatury a normy ČSN EN 13970 definuje, jaké pásy lze pro parozábranu použít a jaké mají difuzní odpor. Minimální technické požadavky pro zabudování v ČR stanovuje norma ČS 73 0605 - 1; pro parozábrany je důležité minimální difuzní odpor a vhodné napojení ploché vrstvy.
Asfaltové pásy jsou tradičním materiálem pro hydroizolační konstrukce staveb a jejich kvalita je ovlivněna nejen samotným materiálem, ale i způsobem pokládky a následným spojováním pásů. Pásy mohou být natavitelné nebo samolepicí; klíčové je správné napojení spojů a spojení na navazující konstrukce. Při nekvalitním natavování mohou vznikat viklající spoje či kondenzace vodní páry, což vede k poruchám vodotěsnosti.
V souvislosti s radonem a hydroizolací existují protiradonová opatření podle normy ČSN 73 0601. Důležité je navrhnout hydroizolační koncepci i protiradonová opatření podle radonového indexu stavby a referenční úrovně 300 Bq/m3. Nově je vyžadováno chránit pobytové prostory při stavebních změnách a při úpravách, které by mohly ovlivnit koncentraci radonu. Dimenzování protiradonové izolace vychází z radonového odporu izolace a z parametru domu. Například u reálně větraných staveb je navržena intenzita větrání nnh = 0,2 h−1 pro dosažení cílové koncentrace radonu v interiéru.
V souvislosti s tepleným mostem a výpočtem Uc je třeba pamatovat na vliv vzduchové vrstvy a vlivu kontaktu tepelné izolace se srážkovou vodou. Vzorec pro výpočet a korekce vycházejí z ČSN EN ISO 6946 a mohou zahrnovat i vliv kotevních prostředků procházejících skrze izolace. Lehký obvodový plášť (LOP) je definován jako smontovaná sestava včetně nosných rámů a průsvitné výplně otvoru s poměrem fw = Aw / A. Pokud LOP leží mimo svislou osu více než 30°, fW se stanoví podle specifického vztahu.
V souvislosti s výkladem a praktickým použití asfaltových pásů pro hydroizolace a parozábrany je důležité vždy řídit se platnými normami a technickou dokumentací výrobků, a to včetně správné volby vložek, kompatibility s podkladem a vhodného způsobu kotvení. To zajišťuje dlouhodobou funkčnost izolace i bezpečné rozhodování o dimenzování tepelné izolace včetně součinitele prostupu tepla.

Videomanuál: TechCON - Tepelné ztráty
| Konstrukce | Tloušťka d [m] | Lambda [W/mK] | R [m2K/W] |
|---|---|---|---|
| Omítka vápenocementová | 0,020 | 0,990 | 0,020 |
| Cihla plná pálená | 0,450 | 0,800 | 0,563 |
| Tepelná izolace EPS | 0,120 | 0,036 | 3,333 |
| Omítka vápenocementová | 0,020 | 0,990 | 0,020 |
| CELKEM R | 3,936 | ||
| Svislá konstrukce Rsi | 7,690 | ||
| Rse | 25,000 | ||
| CELKEM RT | 4,106 |
tags: #soucinitel #prostupu #tepla #asfaltoveho #pasu