Zmrzlou cukrovku lze při vyšší spotřebě energie v cukrovaru zpracovat. Technologicky obtížně zpracovatelná až nezpracovatelná je však cukrovka, která před zpracováním rozmrzne, neboť buněčné stěny jsou roztrhané, obsah bulvy zrosolovatí, při zpracování silně pění a je obtížně filtrovatelný. Proto je na místě péče o skládky cukrové řepy v tomto období formou jejich zakrývání netkanou textilií, tzv. vlís.
Materiály a metody zakrývání skládky
V poslední době je ověřováno zakrývání hromad netkanou textilií či krátce řezanou slámou. Na jednu tunu řepy je potřeba 10 kg slámy. Řezačkou vybavenou rozdružovacím zařízením se sláma nafouká ve vrstvě 10 - 15 cm na skládku řepy. Hřeben skládky se nesmí zakrývat. Zakrývání skládky slámou se doporučuje při trvale silném mrazu. Vhodně zakryté bulvy překonají bez velkého poškození mrazem noční teploty pod -10°C nebo více mrazivých dní pod -5°C. Vlis je netkaná textilie polypropylenu odolná vodě, která propouští vzduch a omezuje kondenzaci vodní páry. Zakrytí vlisem se doporučuje při dočasných mírných mrazech, neboť chrání proti nočním mrazům -5°C až -10°C, nebo celodennímu mrazu -1 až -5°C.
KWS se podílí na národních a mezinárodních výzkumných projektech týkajících se skladovatelnosti řepy již mnoho let a provádí své vlastní testy s cílem nepřetržitě zlepšovat dobu použitelnosti odrůd KWS. Je známo, že při dlouhodobém skladování cukrové řepy při teplotách nad nulou dochází k rozdílům ve ztrátách při skladování u různých odrůd za stejných podmínek pěstování a skladování. Při porovnání s jinými ovlivňujícími faktory ztrát cukrové řepy při skladování, jako je doba skladování, teplota a poškození těla řepy při sklizni, je však tento typ vlivu poměrně nízký.
Experimenty se skladováním jsou velmi rozsáhlé a jsou spojeny s vysokými náklady. V důsledku toho nebyla testována doba skladovatelnosti cukrové řepy jako součást registrace odrůdy. Ve výzkumu a šlechtění probíhá práce na zjištění nepřímých vlivů, které umožňují dospět k závěru o skladování řepy předtím, než se samotné skladování uskuteční. Je to naprosto nezbytné pro efektivní a cílený výběr vhodných kandidátů v procesu šlechtění a dále pro oficiální testování odrůd.
Praktické poznatky z Göttingenu a další poznatky
V nedávno dokončeném experimentu v Ústavu pro výzkum cukrové řepy v Göttingenu měly genotypy s vysokým obsahem dřeně nižší podíl hnilob a plísní. Obsah dřeně představuje nerozpustné složky buněčné stěny. Zlepšená odolnost vůči napadením bakteriemi a houbami by mohla být výsledkem nespecifické rezistence způsobené zvýšenou stabilitou buněčné stěny. Zda je však obsah dřeně spolehlivým kritériem pro užitkovost odrůdy během skladování, to je nutno vyhodnotit v dalších testech.
Ze šlechtitelského hlediska se musí provést další testy pro stanovení, zda obsah dřeně v cukrové řepě zajišťuje dlouhodobé spolehlivé výsledky pro odlišení doby skladovatelnosti odrůd. Navíc se musí prověřit vztah mezi výnosem cukru a dobou skladovatelnosti. Moderní způsoby sklizně cukrové řepy představují dva oddělené procesy. První je samotná sklizeň cukrové řepy a druhý proces je čištění a nakládka bulev.
Pro cukrovar představuje předčištěná řepa nižší náročnost při samotné výrobě cukru a menší ekologickou zátěž prostředí. Pro pěstitele ovšem představují uložené bulvy na skládce jistou míru skladovacích ztrát, proto je vhodné omezit dobu uložení na skládce, případně omezit ztráty na hmotnosti a cukernatosti výparem. Proces čištění a nakládky bulev na odvozové soupravy probíhá dvěma různými technologiemi s využitím různých typů nakladačů a čistících strojů.
V rámci praktické diagnostiky a provozu byly provedeny měření vlivu otáček čistících válců na výkonnost a ztráty cukrové řepy. Nejvyšší hodnoty celkových ztrát a nejnižší operativní výkonnost byly pozorovány při specifickém nastavení seřizovacích parametrů stolu. Dále byly sledovány znečištění zeminy a efektivita nakládek.
Významným trendem je postupný přesun k samojízdným čistícím nakladačům kvůli hospodárnějšímu provozu, nižším ztrátám i utužení půdy oproti košovým čistícím nakladačům kombinovaným s čelním kolovým nakladačem. Nasazení těchto strojů je však podmíněno nezpevněnými skládky.
V rámci plánování skládky je nutné zohlednit odstup od elektrického vedení a stromů, rozměry hromad a optimální tvar pro nakládku a dovoz řepy. Důležité jsou parametry pro různé typy překlepávačů a schopnost nakládat řepu ze zpevněných i nezpevněných ploch.
V české a evropské praxi se uplatňuje řízené zakrývání plachetami typu Toptex, které umožňuje obdobné výsledky jako zakrytí slámou a navíc eliminuje riziko roznášení slámy větrem. Pilotní projekty ukazují, že toptexová technologie vyžaduje plně automatické zařízení a vhodné uskladnění plachty pro rok bez nákladů na údržbu.
V praxi lze shrnout, že pro skladování řepy je klíčové zajistit co nejlepší podmínky: teplotu, vlhkost a minimalizaci pooperných ztrát. Sklizeň a skladování řepy rozhodují o chuti i trvanlivosti úrody a je důležité plánovat a provádět údržbu a kontrolu skladu během celé kampaně.
Faktory ovlivňující ztráty a řízení rizik
- Dochází k nižším teplotním výkyvům v zakryté hromadě, což snižuje ztráty při střídání chladných a teplých period.
- Špatný seřez zvyšuje riziko infekce a poklesu cukernatosti; moderní sklízeče jsou vybaveny sofistikovaným systémem seřezu.
- Namrznutí bulv může vést k degradaci a zvýšení ztrát při zpracování.
- Ošetření chemickými prostředky bylo v minulosti testováno, ale výsledky nebyly jednoznačné.
- Většina systémů krytí snižuje ztráty cukernatosti a hmotnosti, i když rozdíly mezi technologiemi mohou být malé.
Praktické tabulky a poznámky z provozu
Rozměry a tvar ukládek závisí na nakládací technice a na tom, zda jde o skládky pro Maus či pro jiné typy překlepávačů. Tab. ilustruje vlivy volby technologií na výkonnost a ztráty. Pozemní podmínky (nezpevněné vs. zpevněné plochy) určují volbu nakladače a čistícího stolu.
Pro sezonu 2022/23 se ukázalo, že dvěma hlavními riziky jsou mrazy a náhlé oteplení, které zvyšují zahlinění a zrychlují ztráty cukernatosti. Předchozí pokusy ukázaly, že zakrytí hromad snižuje ztráty i při různých počasích, a to jak hmotnostní, tak cukernatostní.
Praktické doporučení pro pěstitele a cukrovary
Průměrná potřeba slámy na 100 t řepy se pohybuje kolem 650-750 kg a ideální vrstva slámy je 5 cm nad 10-15 cm. Optimální termín zakrývání je od 10. listopadu do 25. listopadu a podmínky by měly být vybrány tak, aby skládky byly připravené na zimní období. Pro letošní kampaň se zvažuje pilotní projekt zakrývání plachtou (Toptex) s automatickým ramenem a uskladněním plachty mimo sezonu.
Pro cukrovary Tereos TTD se ukazuje výhoda smluvních firem na zakrytí hromad a uskladnění plachty. Toptex umožňuje stejné výsledky jako sláma a odpadá riziko roznášení slámy větrem, což zlepšuje provoz a snižuje riziko poškození strojů.
Výroba cukru z řepy
tags: #skladovani #cukrove #repy #vapenny #roztok