Lamely vinylových podlah jsou složeny z několika vrstev, které se starají o odolnost, komfort a ty nejlepší uživatelské vlastnosti. Popularita vinylové podlahy vychází z jejích praktických vlastností - je odolná, vhodná do všech místností (v závislosti na typu konstrukce), snadno se udržuje a má obrovské designové možnosti. To vše získala technologicky pokročilou výrobou, která umožňuje každé z vrstev podpořit požadované vlastnosti.
Jaké existují druhy vinylové podlahy?
Vinylové podlahy jsou heterogenní krytiny a skládají se z několika vrstev, které se spojují lisováním. Každou vrstvou získává podlaha specifické vlastnosti, a proto taky lze narazit na různé typy a druhy vinylové podlahy. Plovoucí vinylové podlahy v současnosti patří mezi nejžádanější podlahové krytiny. Jednodušší pokládka, odolnost, moderní design s mnoha možnostmi a výjimečné praktické vlastnosti z nich udělaly jedničku mezi podlahovými materiály.
V nabídce najdete tři typy konstrukce: plovoucí vinylové podlahy na kompozitní desce, plovoucí vinylové podlahy na HDF desce s korkem, SPC vinylové podlahy.
Vrstvy vinylové podlahy
Plovoucí vinylové podlahy na kompozitní desce jsou vyrobeny s využitím rigidní kompozitní technologie a mají integrovanou podložku. Podložka je voděodolná, má dlouhou životnost a zvládá tlumit hluk minimálně o 17 dB (Conceptline Acoustic Click, ostatní kolekce 18 dB). Využívají Dual Acoustic Technology, tedy dvě vrstvy pro útlum hluku a vysoký komfort. Jedna vrstva snižuje šíření hluku do spodní místnosti, druhá vrstva snižuje a omezuje vznik hluku přímo v místnosti.
Vinylová podlaha s HDF jádrem a integrovanou korkovou podložkou (resp. podložkou Greensound u kolekce Easyline Click). Vinylové podlahy s touto konstrukcí jsou díky celkové tloušťce nejlepším řešením při výměně laminátové podlahy. Oproti laminátu si ale polepšíte minimálně v parametru komfortu a hlučnosti. Podlahy na HDF desce s korkem jsou na došlap velmi příjemné a hlavně tiché (útlum hluku 14 - 16 dB).
SPC vinylové podlahy najdete ve dvou variantách - s integrovanou podložkou nebo bez ní. SPC znamená, že podlahová krytina ve svém jádru obsahuje kamenivo (vápenec). Proto je tuhá a těžká a právě pro tento typ podlah se používá označení rigid vinyl, SPC vinyl nebo rigidní podlahy. S integrovanou podložkou dosahuje útlum hluku 19 dB (Expona Clic 19 dB). Pod další rigidy je třeba pořídit podložku samostatně (Afirmax BiClick, Legnar, Smart SPC Vinyl Rigid).
Plovoucí vinylová podlaha skladba - příklad Aquafix Click: Obr.: Skladba vinylové podlahy Aquafix Click na kompozitní desce s integrovanou podložkou. Na podlahách najdete ochrannou vrstvu Scratch Shield nebo Matt PUR.
Tloušťka a nosnost
Vrstvy vinylové podlahy a její tloušťka: tloušťka (výška) plovoucí vinylové podlahy se pohybuje v rozmezí 4 - 10 mm v závislosti na síle jednotlivých vrstev. Vinylové podlahy s integrovanou podložkou jsou samozřejmě silnější než ty bez ní. Důležitou hodnotou je tloušťka nášlapné vrstvy, která přiřazuje podlahu do zátěžové třídy (tedy určuje to, pro jakou zátěž je podlaha konstruována). Tento údaj najdete v popisku i technickém listu a každé podlaha (nejen u vinylu).
Příprava podkladu a instalace
Před zahájením montáže a během montáže zkontrolujte podlahovou krytinu z hlediska vad materiálu (poškození povrchu, vady vzoru, vady podkladu, rozdíly v barevných odstínech jednotlivých rolí, apod.). Zjistíte-li závady, přerušte montáž a informujte o dané vadě prodejce. Při nahlašování vady uveďte kódy vzoru, čísla šarží, rolí a množství podlahové krytiny. Tyto údaje jsou uvedeny na etiketách na obalu. POZOR: Vždy bezpodmínečně dodržujte pokyny výrobce ohledně určení podlahových krytin. Před instalací zkontrolujte role podlahové krytiny z hlediska výrobních čísel. Všechny etikety výrobce si uschovejte až do ukončení instalace. Abyste zabránili rozdílům v odstínech, do každé z místností vždy vyberte podlahovou krytinu ze stejné výrobní šarže a pokládejte ji po směru rozvíjení role.
Příprava podkladu: Na stavu podkladu a způsobu jeho přípravy do značné míry závisí trvanlivost a celkový vzhled podlahy. Povrch, na který se podlahová krytina bude pokládat, musí být rovný, hladký, bez prasklin, bez prachu, suchý, čistý a odolný proti tlaku při použití. Jsou-li podlahové krytiny pokládány na nerovný betonový poklad a je-li nutno odstranit případná jiná poškození (např. praskliny), použijte k vyrovnání samonivelační hmotu. Rozdíl v rovinnosti podkladu nesmí na 1 metru překračovat 1 mm a na 2 metrech 2 mm. Bude-li krytina instalována na podklad, na němž se nacházejí vrstvy starého nátěru, lepidel, asfaltu, impregnačních prostředků, tuků, olejů, maziv, starých podlahových krytin, apod., je nutno tyto prostředky bezpodmínečně odstranit, aby nedošlo ke změně barvy podlahové krytiny. Při pokládce podlahové krytiny vždy odstraňte z podkladu staré podlahové krytiny, PVC, koberce, linoleum, dlažbu, parkety, atd., až na čistý beton. Takto připravený podklad zbavte prachu, spáry vyplňte opravnou hmotou a poté penetrujte penetračním prostředkem a naneste vrstvu samonivelační hmoty.
K montáži podlahových krytin můžete přistoupit po průzkumu vlhkosti podkladu. Výrobce doporučuje, aby vlhkost podkladu změřená metodou CM byla před instalací podlahové krytiny: dle platné normy ČSN EN 744505. Před zahájením řezání podlahové krytiny ji rozmotejte a nechejte ji aklimatizovat při pokojové teplotě 1-2 hodiny - pokud je teplota v místnosti nižší než 15°C, „slehnutí“ může trvat i více než jeden den.
Lepení: Klimatické podmínky pro instalaci podlahových krytin: teplota podkladu 15-22°C, teplota vzduchu 17-25°C, relativní vlhkost vzduchu max. Pro uchování vysoké kvality podlahových krytin a jejich dlouhou životnost je nutno přilepit ji na celé ploše speciálními lepidly. K lepení podlahové krytiny k podkladu použijte disperzní lepidla a na podlahové lišty použijte kontaktní lepidlo. Výrobce nedoporučuje používat k lepení podlahové krytiny lepidla na rozpouštědlové bázi. Při použití vyrovnávacích hmot, penetračních prostředků i při lepení používejte prostředky speciálně určené pro elastické podlahové krytiny a bezpodmínečně dodržujte pokyny a upozornění výrobce, které jsou uvedeny na obalu.
Při pokládce: V malých místnostech, jako jsou koupelna či WC, přiloženou podlahovou krytinu nejlépe sundejte, naneste lepidlo zoubkovanou špachtlí, počkejte až proschne - dle pokynů výrobce - a poté celý pás položte znovu. Začněte od nejdelší strany a při pokládání kontrolujte, zda krytina dobře přiléhá ke zdi a jiným pevným prvkům. Ve velkých místnostech je nutno lepit krytinu po etapách, zejména pokud spojujete dva pásy podlahové krytiny. Při pokládce položte na obě sousedící části závaží, která zajistí, aby se pásy neposouvaly. Polovinu pásů odvíjejte na druhou stranu, čímž si odkryjete zhruba polovinu místnosti. Na odkrytou část podkladu naneste vhodné lepidlo pomocí zoubkované špachtle (dle pokynů výrobce lepidla). Vrstva lepidla musí být rovnoměrná, bez tlustých míst, snažtese nanést lepidlo na celou plochu. Podle teploty a typu lepidla počkejte 10-20 minut. Odhrnuté části pásů obraťte zpět na místo a rovnoměrně přitlačte k podkladu - od středu směrem k okrajům a poté podél spojovací čáry obou pásů a kolem okrajů. Sundejte závaží a analogicky přilepte zbývající část podlahové krytiny. Pokud v místě spojení dvou pásů dojde k vytlačení lepidla, okamžitě jej setřete mokrým hadříkem. Při lepení se řiďte pokyny výrobce lepidla, které jsou uvedeny na obalu. Uzavřené místnosti po pokládce podlahové krytiny větrejte, aby zmizel specifický zápach.
PVC musí být uskladněno v interiéru a chráněno před vlivy počasí. Zabraňte hrubému zacházení. Je-li materiál nařezán předem a poté se bude ještě nějakou dobu skladovat, je potřeba jej navinout na pevnou návinku vnější stranou vně. Nevrstvěte více rolí na sobě, ať nedojde k jejich poškození deformací velkou vahou. Před instalací materiál vždy překontrolujte, zda se shoduje s objednaným/požadovaným zbožím ve smyslu specifikace, dekoru a barvy. Nepřehýbejte nebo nelámejte podlahovinu, která by se mohla trvale poškodit. Rubovou stranu nepopisujte propiskou ani značkovači. Než zahájíte pokládku, musíte materiál rozložit minimálně na 24 hodin do dané místnosti, kde se bude materiál instalovat, aby se PVC přizpůsobilo podmínkám prostředí. Ideální teplota by se v dané místnosti měla pohybovat okolo 18 °C. Vlhkoměr by neměl ukazovat více než 75 % relativní vlhkosti. Nejvyšší dovolená vlhkost podkladu bez podlahového vytápění dle ČSN 744505 je 2 % CM u cementového potěru (beton) a 0,5 % CM u potěru na bázi síranu vápenatého. Místnost musí mít konstantní teplotu (minimálně 18 °C) po celou dobu tuhnutí lepidla, tj. 72 hodin. Pozor na velké prosklené plochy, které je nutné zastínit, aby nedošlo k výrazným výkyvům teplot pokládaného materiálu a podkladu během vysychání a tvrdnutí lepidla. V případě podlahového topení je nutné před pokládkou nejméně 2 dny předem podlahové topení úplně vypnout a po celou dobu podlahářských prací udržet minimální teplotu v místnosti okolo 18 °C. Opětovné zapnutí je možné až po úplném vytvrdnutí lepidla, tj. Svařování spojů za tepla by se mělo provádět druhý den po nalepení PVC. Dodržujte směr kladených pásů dle předpisu výrobce krytiny (jednosměrné nebo protisměrné pokládání). Ujistěte se, že veškeré pásy jsou pokládány ve směru tisku (směr, v jakém se odvíjí role). V případě dekoru prken a dlažby doporučujeme pásy podlahoviny pokládat ve stejném směru.
DŮLEŽITÉ: Nesvařujte dokud ještě lepidlo není úplně vytvrdlé. (vyčkejte 24-48 hodin). Před svařováním udělejte na spojích drážky do 2/3 tloušťky materiálů pomocí ručníhodrážkovacího nástroje nebo strojové frézy. Svařujte horkým vzduchem s použitím svařovací trysky. V bytové zátěži je možné použít také svařování za studena.
Přehled výhod a omezení: PVC podlahy patří mezi nejpraktičtější podlahové krytiny pro domácnosti i komerční prostory. Lidé je často hledají také jako PVC lino nebo jednoduše lino. Dobře vybraná PVC podlaha může nabídnout rozumnou cenu, snadnou údržbu, příjemný došlap a široký výběr dekorů dřeva, betonu, kamene nebo dlažby. Není ale pravda, že každé PVC se hodí všude. PVC podlaha je pružná podlahová krytina vyrobená z polyvinylchloridu. Běžná vícevrstvá PVC podlaha se skládá z několika vrstev. Každá má svůj význam a není dobré dívat se jen na celkovou tloušťku podlahy.
Vrchní ochranná část podlahy. Zlepšuje komfort došlapu, může mírně pomoci s drobnými nerovnostmi a kročejovým útlumem. Jinak řečeno: když zákazník hledá „vinylová podlaha v roli“, velmi často ve skutečnosti myslí PVC podlahu nebo PVC lino v roli.
Pro přesné srovnání doporučujeme pokračovat na články jaký je rozdíl mezi PVC a vinylem a PVC vs. PVC podlahy se neliší jen dekorem. Zákazník by měl řešit hlavně konstrukci a použití. Není vhodné do každého intenzivního provozu. Musí odpovídat konkrétnímu provozu. Vzhled není technický parametr. PVC podlaha dává smysl hlavně tam, kde zákazník hledá praktickou, cenově dostupnou a snadno udržovatelnou krytinu.
Filcová vrstva může zlepšit komfort došlapu, mírně tlumit kročejový hluk a pomoci s drobnými nerovnostmi. Filc není nivelační stěrka. Pokud je podklad měkký, prašný, mastný, zvlněný nebo výrazně nerovný, problém se dřív nebo později ukáže.
Zátěžové PVC podlahy jsou určené pro vyšší provoz. U zátěžového PVC nestačí říct „chci odolné lino“. Vysoká zátěžová třída ale automaticky neznamená, že podlaha „vydrží všechno“. Pro srovnání s jinými krytinami doporučujeme článek zátěžové PVC vs. Mnoho moderních PVC podlah lze použít na teplovodní podlahové vytápění, pokud to výrobce u konkrétního produktu povoluje. Není dobré spoléhat na obecnou větu „PVC je vhodné na podlahové topení“.
Při pokládce PVC vypadá jednoduše, protože jde o roli. Jenže právě u rolí se chyby často projeví hodně viditelně. Praktický postup najdete v článku montáž PVC - správný postup krok za krokem. PVC podlaha se udržuje snadno, ale neznamená to, že snese cokoli. U více zatěžovaných ploch může dávat smysl hloubkové čištění nebo obnova ochranné vrstvy. Moderní PVC podlahy od ověřených výrobců musí splňovat platné požadavky na emise a bezpečnost. To ale neznamená, že je jedno, co koupíte.
Do domácnosti, školy, kanceláře nebo zdravotnického provozu vždy vybírejte PVC podlahu podle konkrétních parametrů a určení. Určete místnost nebo provoz. Ověřte zátěžovou třídu a nášlapnou vrstvu. Rozhodněte, zda chcete PVC s filcem nebo bez. Zkontrolujte vhodnost pro podlahové vytápění. Nepodceňte pokládku. Vyberte dekor až po technických parametrech.
