Podlahářství je řemeslo, které vyžaduje zručnost a spoustu zkušeností. Přesto existují způsoby pokládek, které s trochou trpělivosti zvládnete i sami bez pomoci profesionála. Patří mezi ně i pokládka plovoucí podlahy, která je díky integrovaným zámkům na jednotlivých dílcích rychlá a vcelku snadná.
Termín plovoucí podlaha si spousta lidí přímo spojuje s podlahovou krytinou z laminátu, která je cenově dostupná, ale hůře snáší vlhkost či teplotní rozdíly. Ve skutečnosti však může být nášlapná vrstva „plovoučky“ vyrobená i z jiných materiálů - vrstveného masivního dřeva, dýhy, vinylu nebo třeba přírodního linolea. Plovoucí podlaha je bez ohledu na materiál nášlapné vrstvy položená tzv. plovoucím způsobem. Dílce se vzájemně spojují systémem integrovaných zámků (případně se lepí) a nejsou pevně spojené s podkladem.
Co znamená plovoucí podlaha a jaké má výhody
Plovoucí podlahy jsou vzhledem k jednoduché a rychlé montáži či případné demontáži nejvhodnějším typem pokládky pro svépomocnou realizaci. Na rozdíl od lepené podlahy u ní nejsou tak přísné nároky na rovnost a pevnost podkladu. Výhodou je také dobrá akustická izolace, která je závislá na skladbě vrstev a konstrukci konkrétního materiálu.
Laminátové a dřevěné podlahy jsou však choulostivé na prudké změny teplot a vysokou vzdušnou vlhkost. Špatně snáší i přímý kontakt s vodou, proto se nehodí pro použití do kuchyní či koupelen. V případě rozlití vody je třeba místa co nejdříve vysušit, aby materiál nenabobtnal.
Podklad a vrstvy před samotnou pokládkou
Plovoucí podlaha se pokládá na rovný, očištěný povrch nosné konstrukce. V případě přízemních podlaží jde standardně o základovou desku, u vyšších podlaží pak stropní konstrukci. Pokud je podkladní vrstva betonová, musí být rovná (s odchylkou do 2 mm) a bez prasklin či jiných poruch. V opačném případě je potřeba podklad vyrovnat nivelační stěrkou, která zajistí vyrovnání a vyhlazení povrchu. Podklad musí být před pokládkou suchý, čistý a ochráněný před vlhkostí.
Podlahové dílce se nikdy neumísťují přímo na podkladovou plochu. Konkrétní skladba jednotlivých vrstev pak závisí na typu konstrukce a požadovaných vlastnostech. Při pokládce na základovou desku nebo betonové plochy se neobejdete bez parotěsné vrstvy, jejímž úkolem je zabránit pronikání vlhkosti do izolační vrstvy a k samotné podlahové krytině. Pro minimalizaci kročejového hluku se pod podlahovou krytinu instaluje také akustickoizolační vrstva. Výběr materiálu se odvíjí od požadavku na intenzitu útlumu. Běžně se používají pěnové podložky (např. Mirelon) o tloušťce několika mm. Pro efektivní akustickou izolaci bývají součástí skladby plovoucích podlah různé druhy izolačních desek.
Montáž plovoucí podlahy krok za krokem
- První řada podlahy se pokládá od rohu podél stěny, drážkou do volného prostoru. Před položením prvního dílce proto odřízněte pero zámkového systému, aby u zdi nepřekáželo. Dilatační spáru si vymezte pomocí klínu. Jednotlivé díly spojujte podle návodu daného výrobce. Zpravidla je potřeba lamelu nadzvednout, přesně nasadit do zámku, položit a doklepnout kladívkem.
- Spoje desek mezi řadami nesmí tvořit přímku. Proto je potřeba první dílec druhé řady zkrátit (nejčastěji na polovinu). Při pokládce lamelu nadzvedněte a vložte ji perem na podélné straně do drážky dílce z předchozí řady. Opět poklepejte kladívkem. K hraně poslední lamely se kladívkem nebo gumovou palicí nedostanete. Proto musíte do mezery vložit dotahovací hák.
- Výše uvedeným způsobem položte plovoucí podlahu po celé místnosti. Přímočarou pilu budete potřebovat jen pro upravení délky prvních a posledních dílů v řadě. Má-li místnost nepravidelný tvar či překážky v cestě, počítejte s pracnějším řezáním šikmin. U poslední řady lamel pak budete pravděpodobně muset upravit šířku lamel. Vkládání těchto dílců je také nejpracnější.
- Nakonec je potřeba zakrýt dilatační spáry pomocí podlahových lišty. Zkraťte je na požadovanou délku a pro navázání rohů seřízněte konce pod úhlem 45°, případně použijte speciální rohové prvky. Podlahové lišty se nejčastěji montují lepením, případně přišroubováním.
Pokládka plovoucí podlahy není velká věda. Důležité je práci neuspěchat a vše si pečlivě proměřit. Zaměřte se zejména na pečlivou přípravu podkladu, přesné přířezy desek a především pevné stahování po pokládce jednotlivých řad.
Materiál a volba podlahy
Laminát je oblíbenou podlahovou krytinou, protože se snadno pokládá a je stabilní. Kromě toho je laminát ideální pro alergiky a domácí zvířata. Chcete-li položit laminátovou podlahu, musíte nejprve připravit podklad: očistěte podlahu a případně nainstalujte parozábranu. Pro tlumení zvuku je nezbytná montáž izolace proti akustickému hluku. Pak můžete začít s pokládkou a řezáním laminátové podlahy. Zámkový laminát se pokládá obzvláště snadno, protože jednotlivá prkna můžete snadno spojit pomocí speciálního zámku.
Podlahy mohou být z různých materiálů - vinyl, linoleum, dřevo, korkové či bambusové varianty. Vinyl je 100% voděodolný, což z něj dělá vhodnou volbu i pro kuchyně či koupelny, a zároveň tlumí kročejový hluk. Dřevěné plovoucí podlahy nabízejí výbornou životnost a přírodní design, ale bývají dražší a náročnější na údržbu. Korek je vynikající izolant a příjemný na omak, vhodný i do kuchyní. Při nákupu se doporučuje počítat s 10-15 % lamel navíc kvůli prořezům.
Rady k instalaci a aklimatizaci
Před samotnou pokládkou je nezbytné nechat podlahovou krytinu aklimatizovat v dané místnosti po dobu alespoň 48 hodin. Před pokládkou vytvořte dilatační spáru - plovoucí podlaha se v létě rozpíná a v zimě smršťuje, proto je důležité ponechat u stěny volný prostor cca 10 mm. Před samotnou pokládkou je vhodné rozhodnout směr pokládky - nejvhodnější je dílce položit souběžně s okny, což dodá místnosti hloubku a světlo. Před pokládkou zkontrolujte rovinnost podkladu - stávající nerovnosti do 2-3 mm na 1 m2 lze většinou vyrovnat, jinak bude nutná oprava podkladu.
Přesné řezání a správné nasazení zámkového spoje je klíčové pro pevné spojení a bezproblémový provoz. Při řezech šikmých i kolem překážek využijete pokosovou pilu; řežte ze spodní strany, aby se nevytlačila hrana materiálu. Při spojování dílců se dílce nesmí pokládat vodorovně; je nutné je naklopit tak, aby zámky byly u sebe a druhá strana byla ve výšce nad podlahou. K uzavření poslední řady je často potřeba použít utahovací nářadí a pečlivě zohlednit dilatační spáry.
Dodatečné tipy a praktické poznámky
- Podlaha musí být rovná, suchá a čistá; nerovnosti nad 2 mm na 1 m musí být vyrovnány.
- Pod plovoucí podlahu lze položit parozábranu a podložku; některé typy již mají podložku integrovanou.
- Pokládkový povrch se dokonale rovná jen s přesnými měřeními a pevným stahováním řad.
- Po položení poslední řady a instalaci dilatačních lišt je podlaha připravena k užívání - obvykle ihned, bez delšího schnutí.
