Vaječný žloutek obsahuje jak proteiny, tak i lipidy. Významnou součástí vaječného žloutku je cholesterol, který se vyskytuje volný, ale také vázaný ve formě esteru. Barva vaječného žloutku je dána přítomností pigmentů - karotenoidů (β-karoten). Lipidy obecně jsou přírodní látky rozpustné v nepolárních organických rozpouštědlech díky svému nepolárnímu charakteru (lipofilní charakter), omezeně jsou rozpustné ve vodě - polárních rozpouštědlech (hydrofobní charakter).
Rozdělení lipidů a jejich chemické vlastnosti
Lipidy se dělí do tří skupin - 1. skupina: tuky, oleje a vosky; 2. skupina: složené lipidy (fosfolipidy, glykolipidy, lipoproteiny); 3. skupina: odvozené lipidy (isoprenoidy - terpenoidy a steroidy). Pomocí nepolárních organických rozpouštědel (1,2-dichlorethan, chloroform) je možné lipidy extrahovat. Lipidy se rozpustí v příslušném organickém rozpouštědle a od pevných zbytků se oddělí filtrací. Vzniká nažloutlý průhledný roztok, který obsahuje extrahované lipidy, i odvozené lipidy - isoprenoidy (a tudíž i cholesterol).
Cholesterol lze dokázat pomocí Liebermannova-Burchardova testu, kdy v přítomnosti cholesterolu, který je obsažen ve vaječném žloutku lze pozorovat vznik modrozeleného zbarvení. Vznik zeleného zbarvení při reakcích v přítomnosti cholesterolu je způsoben narušením cyklopentanoperhydrofenanthrenového skeletu molekuly a vznikem specifického produktu, který se projevuje právě zeleným zbarvením. Při vysoké koncentraci cholesterolu přechází zbarvení v temně zelené až tmavě modré (např. v případě vaječného žloutku).
Podrobnější informace viz. Všechny znázorněné pokusy smí provádět pouze osoby s odborným vzděláním chemického zaměření a to pouze při dodržení všech bezpečnostních pravidel a postupů a v prostorách k tomu určených. Předem je vždy nutné se důkladně seznámit s vlastnostmi jednotlivých chemických látek prostřednictvím příslušných bezpečnostních listů, s jejich nebezpečnými vlastnostmi a pokyny pro bezpečné zacházení, skladování i likvidaci. Videa mají sloužit především jako ilustrace vlastností látek, nikoliv jako návod k provedení pokusu. Jakékoliv napodobování činností na videu je pouze na vlastní nebezpečí.
Různé typy a funkce vaječného žloutku a jejich mikrobiální souvislosti
Přesný text uvádí, že dřívější studie ukazovaly antimikrobiální aktivitu vaječného žloutku proti specifickým patogenům, která se primárně připisuje protilátce IgY. Například bylo dosaženo účinku proti patogenům jako je Escherichia coli, Salmonella a průjmu telat. Brady aj. v roce 2002 zjistil, že vaječný žloutek ošetřený jednak surovými, jednak čištěnými enzymy z trávicího ústrojí, působí jako antibakteriální činidlo in vitro proti řadě streptokokových bakterií. Frakce ve vodě rozpustná byla ze žloutku extrahována. Ke trávení vaječného žloutku byly použity pankreatické enzymy izolované z prasečího pankreatu. Vodný extrakt stráveného vaječného žloutku byl využit ke stanovení antimikrobiálního účinku proti streptokokovým infekcím. Vodný extrakt vaječného žloutku bez pankreatického trávení inhibuje růst S. mutants o 25 %. Po strávení vodného extraktu vaječného žloutku byl inhibován růst více než 80 % bakterií. Růst S. sanginus byl inhibován zcela. Ukázalo, že S. mutants hraje hlavní roli v nástupu zubního kazu. Gelová filtrace a iontová chromatografie dosvědčují, že antistreptokokovou aktivitu má lipoproteinová frakce. Ukázalo se také, že pro získání maximální inhibice byla nutná enzymová degradace ve vodě rozpustné lipoproteinové frakce. Přesný způsob účinku enzymově ošetřené ve vodě rozpustné lipoproteinové frakce nebyl jasně prokázán. Ale po enzymové digesci byly nalezeny antimikrobiální peptidy z proteinu vaječného bílku (např. lysozym a ovotransferin). Tito autoři naznačili, že je to asi první zpráva o účinku lipoproteinů vaječného žloutku in vitro proti patogennímu streptokoku.
Poukazovali na to, že orální aplikace frakcí slepičího žloutku může být levným potravinovým zdrojem funkčních potravin. Studie také zdůrazňuje možnost uplatnění lipoproteinů získaných z vajec při vývoji produktů pro ústní hygienu. Další studie se budou zaměřovat na účinnost lipoproteinových frakcí vaječného žloutku proti jiným patogenům.
Vaječné složení a stavba skořápky, membrán a lipidových vrstev
Vejce jsou výjimečná svým počtem antimikrobiálních složek. Vaječný bílek obsahuje velmi známé antimikrobiální proteiny včetně lysozymu, ovotransferrinu a avidinu. V současné době máme zprávy o antimikrobiálních složkách vaječné skořápky (lysozym a N-acetylglukosamidasa). Objevilo se, že ve vodě rozpustné frakce vaječného žloutku se mohou uplatnit jako antimikrobiální prostředky.
Lipidová dvojvrstva je struktura o tloušťce řádově v nm, která je součástí buněčných membrán. Lipidovou dvojvrstvu tvoří amfifilní molekuly fosfolipidů. Fosfolipidy jsou odvozeny od triacylglycerolu, na dvě OH− skupiny jsou esterovou vazbou navázány mastné kyseliny (tvoří hydrofobní „ocásky“), na třetí OH− skupinu je navázán fosfát (spolu se zbytkem molekuly tvoří hydrofilní „hlavičku“). Vnější list (hraničící s extracelulárním prostorem) je složen převážně z fosfatidylcholinu a sfingomyelinu. Vnitřní list (hraničící s intracelulárním prostorem) je složen převážně z fosfatidyletanolaminu, fosfatidylinositolu a fosfatidylserinu. Tekutost (fluidita) je přímo úměrná množství nenasycených mastných kyselin. Lipidová dvojvrstva je základním stavebním prvkem membrán buněk a organel. Je to bariéra, která se účastní udržování homeostázy a brání samovolné difuzi molekul. Je impermeabilní pro většinu molekul rozpustných ve vodě.
Ve všech eukaryotních buňkách probíhá syntéza lipidové dvojvrstvy v endoplasmatickém retikulu. Zde se odškrtí ve formě malého váčku, jehož orientace je stejná jako u již existující membrány. Znamená to tedy, že strana, která má být směrem k cytosolu buňky, je ve váčku také otočena směrem k cytosolu. Lipidová dvojvrstva tvoří základní strukturu všech buněčných membrán. Specifické funkce membrány však plní membránové proteiny. Tvoří zhruba 50 % hmotnosti většiny plasmatických membrán živočichů, protože jsou ovšem oproti lipidové dvojvrstvě mnohem větší, jejich počet je asi 50× menší. Kombinace glykosfingolipidů a proteinových receptorů organizuje plasmatickou membránu do malých kompartmentů (mikrodomén) nazývaných lipidové rafty. Tyto rafty se mohou volně pohybovat po „moři“ lipidové dvojvrstvy, jejich vnitřní struktura je však pevněji uspořádána. Funkcí lipidových raftů je uspořádávání signálních molekul, organizace transportu membránových proteinů a regulace neurotransmise. Složení lipidových raftů se od okolní plasmatické membrány liší.
Lipozomy jsou uměle připravované vezikuly tvořené lipidovou dvojvrstvou. Mohou být použity jako prostředek pro transport molekul (například léčiv). Jsou složené z fosfolipidů a mohou obsahovat i malé množství jiných molekul, například ligandy pro přichycení lipozomu k nezdravé tkáni. Mohou být připraveny působením ultrazvuku na buněčné membrány nebo na fosfolipidy ve vodě.
For the consumer side, z hlediska spotřeby vajec, u nás se ročně spotřebuje asi 230 ks vajec na osobu. Čím dál více dochází ke zvyšování zpracovaných vajec ve formě polotovarů na úkor těch skořápkových. Základní význam produkce vajec není nijak sofistikovaný a v první řadě jde o zajištění reprodukce daného druhu; vejce zajišťuje vývoj nového zvířete - organismu, musí tedy disponovat veškerými nezbytnými a důležitými složkami výživy. Kutikula je vaječná blanka nacházející se na povrchu skořápky, velmi tenká, plastická, ihned po snesení je ještě slizká a vlhká. Tato blanka uzavírá póry skořápky, zabraňuje vstupu infekčních zárodků do vejce a vypařování vody. Skořápka představuje pevný obal vejce o tloušťce 0,3 - 0,4 mm. Tvoří ji organická hmota - matrix tvořený proteinovými vlákny a vyplněný hmotou anorganického charakteru. Na povrchu skořápky nalezneme póry, jejichž počet je asi 7000-170000. Barva skořápky je závislá na plemenné příslušnosti zvířete; nejčastěji od bílé po hnědé odstíny. Přestože z nutričního hlediska nemá barva nijak významný vliv, z obchodního hlediska se jedná o podstatný faktor. Pod skořápkou se nachází dvě podskořápkové blány, které jsou pevné a pružné a skládají se z proteinů složených do vláken. Po snesení vejce dochází k oddělení blánek a vzniku vzduchové komůrky. Žloutek tvoří asi 30 % hmotnosti vejce. Tvarově připomíná zploštělou kouli a velikosti asi 3,4 x 3,1 cm. Světlý žloutek je vždy ve středu a představuje 3-6 % hmotnosti žloutku, tmavý žloutek se vytváří, když nosnice přijímají potravu. Bílek tvoří největší podíl hmotnosti vejce, asi 60 %. Tvorba bílků trvá až 3 h a je řízena hormonálním systémem. Vnitřní řídký bílek (17 %), vnější hustý bílek (57 %) a vnitřní hustý bílek (3 %) - tyto vrstvy slouží k ochraně a zásobě vody pro embryo. Bílek tedy plní extrémně důležitý fyziologický úkol během vývoje embrya.
tags: #schema #izolace #lipidovych #frakci #vajicka