Sanační omítky nejsou úplným řešením pro problém s vlhkým zděným zdivem, nadruhou stranu mohou k odvlhčení zdiva značnou mírou přispět. Aby svou vlastností mohl přispět k odvlhčení zdiva je důležité vyhnout se zásadním chybám. Sanační omítky fungují na principu otevřené pórovitosti - množství vzduchových pórů (větší než 40%), díky kterým může vodní pára difundovat skrze tyto póry ven ze zdiva. Sanační omítky se tedy od těch obyčejných liší vysokou pórovitostí a tím i prodyšností, ale i svou váhou, sanační omítky jsou značně lehčí než ty obyčejné. Mezi další výhody sanačních omítek bych uvedl nízkou kapilární nasákovast, více o kapilární nasákavosti zde.
Některé sanační omítky dokážou vodu odpuzovat, jsou totiž hydrofobizované. Dochází k velmi dobrému odpařování vlhkosti ze zdiva a případné srážení solí probíhá na vnitřní straně omítky. Zdivo nahozené sanační omítkou má tedy ideální podmínky pro vysychání a do značné míry netrpí výkvěty solí, povrch zůstává suchý. Pozor na časté chyby Velice častou chybou se kterou se setkávám dnes a denně je, že se mnozí lidé spoléhají právě na sanační omítky, které budou konečným řešením problému s vlhkým zdivem. I přesto, že sanační omítky mají mnoho výhod a dobrých vlastností, nedokáží odstranit příčinu vlhkosti, ale na nějakou určitou dobu odstranit důsledky zvýšené vlhkosti - viditelné vlhké skvrny (výkvěty), ale zdivo zůstává stále vlhké.
Sanační omítky tedy musíme brát jako dočasné ale i částečné řešení a měli by být vždy doplněny dalšími sanačními technologiemi k úplnému odstranění vlhkosti zdiva. Pokud totiž neodstraníme zdroj vlhkosti, bude docházet k postupné degradaci zdiva ale i sanační omítky. Mnohdy je sanační omítka označována jako "vysušovací omítka", ale to není pravda.
Každý zhotovitel sanační omítky by měl mít na paměti to, že nejde o standardní omítku a že je při jejím nahazování potřeba respektovat doporučený technologický postup, tloušťku nanášené vrstvy, ale i třeba počet vrstev a v neposlední řadě dobu vyzrání. Dalším důležitým krokem je dodržovat výšku nahazování omítky na zdivo, pokud tedy mám korodovanou stávající omítku a chystám se jí oklepat a znovu nahodit, měla by tato výška být nad hranici viditelných škod do výšky rovnající se tloušťce zdiva.
Příklad: Vlhkostní mapa sahá do výšky 80 cm na podlahou a zdivo je o tloušťce 50 cm. Postup provedení sanační omítky: Vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit nad hranici viditelných škod do výšky rovnající se tloušťce zdiva, viz. příklad výše. Oklepanou omítku odstraníme z pracovního prostoru, abychom měli dostatečný přístup ke zdivu. Spáry zdiva proškrábeme do hloubky dvou centimetrů, a zdivo očistíme drátěným kartáčem nebo ometeme koštětem. Pro zvýšení stability a lepší funkčnosti omítky, použijeme sanační podhoz, pod který aplikujeme protisolný nátěr AquaSalt Stop® ve dvou vrstvách, pod podhoz a následně na podhoz.
Sanační omítku nahazujte na sanační postřik, při míchání jednotlivých sanačních vrstev dodržujte doporučené množství vody i dobu a poměr míchání. Postřik by měl vyzrávat dva až tři dny, omítka se nahazuje na navlhčený (můžeme zvlhčit protisolným nátěrem) povrch převážně ve dvou vrstvách pokud vrstva sanační omítky přesáhne 3 cm, srovnáváme latí. Konečnou povrchovou úpravu děláme zase sanační štukovou omítkou, aby nedošlo k uzavření otevřené pórovitosti sanačního omítkového systému.
Omítka na vlhká zdiva svépomocí Sanační omítku si dnes lze namíchat svépomocí, díky čemuž můžete ušetřit velké finanční prostředky, které byste museli zaplatili za klasické pytlované směsi. V tomto článku si popíšeme všechny náležitosti správné aplikace sanačních omítek při sanaci vlhkého zdiva. Začneme přípravnou fází, poté bude následovat samotná aplikace a konečně finální povrchové úpravy. Nejprve je třeba zdůraznit, že před samotnou aplikací sanačních omítek je dobré provést vlhkostní průzkum objektu, zjistit vlhkost zdiva a míru zasolení zdiva.
Z těchto údajů získáme podklad pro správnou skladbu a tloušťku jednotlivých vrstev sanační omítky. Měli bychom k sanaci vlhkého zdiva přistupovat komplexně a zajistit, aby se do zdiva již vlhkost nedostávala. Znamená to provést opatření proti příčinám vlhkostních poruch, tedy ve většině případů provést izolace zdiva různými metodami, vhodnými pro Vaši stavbu. Sanační omítky jsou obecně až druhým krokem celkové sanace vlhkosti objektu. Prvním krokem jsou vždy přímé sanační metody (chemická injektáž zdiva, aktivní drátová elektroosmóza, mechanické izolace zdiva - podřezání, narážení nerezových plechů, svislé izolace, drenáže atd..), které zabraňují vlhkosti pronikat do zdiva, případně odvádějí vlhkost od objektu.
Vlhkostní průzkum a návrh vhodných sanačních technologií, včetně sanačních omítek, Vám rádi zpracujeme. Pokud již máme zdivo zaizolované a provedeno odvodnění objektu, můžeme se vrhnout na řešení povrchů vlhkostí poškozeného zdiva. Jako první určíme výšku oklepání vlhkostí zasažených původních omítek. Ta se určí tak, že na každé stěně vizuálně zjistíme, do jaké výšky je patrné poškození vlhkostí a solemi a k této výšce přičteme tloušťku zdiva, na kterém se poruchy vyskytují.
Příklad: vlhkostní a solné mapy jsou na zdivu do výšky 70 cm od úrovně podlahy, zdivo má tloušťku 45 cm, omítky oklepeme do výšky 115 cm. Po oklepání původních vrstev omítky do určených výšek od úrovně podlahy musíme ještě pročistit spáry mezi jednotlivými zdícími prvky (cihly, kámen, smíšené zdivo). Ve spárách u povrchu zdiva pod omítkou je opět vysoká koncentrace stavebně škodlivých solí. Pročištěním spár do hloubky 1,5 - 2 cm většinu těchto solí odstraníme.
Veškeré práce na rozvodech před aplikací sanačních omítek. Pro fixaci rozvodů nesmíme používat sádru; vhodné jsou rychlovazné malty a cementy. Nyní nám již nic nebrání začít se samotnou aplikací sanačních omítek. Jako první krok aplikujeme sanační podhoz, který má vytvořit spojovací můstek mezi zdivem a dalšími vrstvami.
Tento podhoz nejčastěji aplikujeme síťovitě a měl by pokrývat zhruba 50% plochy sanovaného zdiva. V některých případech se volí i prohoz celoplošný. Celková tloušťka sanačního podhozu by neměla překročit 5 mm. U velmi silně zasoleného zdiva doporučujeme použít antisanitrační přednástřik.
Po uzrání podhozu (obvykle 2-3 dny) pokračujeme podkladní vrstvou sanační omítky, která vyrovná zdivo. Musí být odolná proti stavebně škodlivým solím, velmi dobře paropropustná a slouží i jako ukládací vrstva pro soli. Tloušťka jedné vrstvy by neměla překročit 40 mm. Po aplikaci zdrsníme horní vrstvu pro lepší připojení jádrové omítky.
Platí zásada, že technologické přestávky u sanačních omítek by měly odpovídat tloušťce vrstev; tj. 1 mm tloušťky vrstvy = 1 den přestávky. Při tloušťce 20 mm je ideální přestávka 20 dní. Sanační omítky by se obecně neměly aplikovat, pokud je teplota zdiva a okolí nižší než 5°C a relativní vlhkost vyšší než 65 %. Toho lze dosáhnout větráním či odvlhčovači.
Minimální tloušťka jádrové omítky je 2 cm, pokud pod ní není podkladní omítka; pokud je, tloušťku lze redukovat na 1,5 cm. Následuje finální nanesení sanační štukové vrstvy a následná výmalba vhodnými barvami s nízkou prostupností vodní páry.
Přehled alternativ a souvislost s jinými technologiemi
Hydroizolační vana AquaStop Bitumen 2K má oproti klasickým asfaltovým pásům hlavní výhody: bezešvá hydroizolace bez spojů a výborná přilnavost k zavlhlým i svislým podkladům. Nanáší se ve dvou vrstvách a druhá vrstva bývá po 24 hodinách pevná. Vhodná je i pro svislé izolace pod úrovní terénu a zvládá nerovnosti zdiva.
V současné době se materiály pro ověřování stability fasád a omítek připravují na ÚACH; know-how přípravy prostředků na bázi Zn pro úpravu fasád a omítek je chráněno jako registrované know-how. Po vyhodnocení praktických experimentů 2019-2020 bude převod know-how výroby prostředků proveden licenční smlouvou.
Pro sanaci zdiva po povodních jsou vhodnými alternativami i prodyšné desky typu Styrcon (cemento polysytrenové sanační desky). Tyto desky poskytují kombinaci tepelné izolace a prodyšnosti, a mohou být instalovány svépomocí během krátké doby. Desky se lepí speciálním prodyšným lepidlem a mechanicky kotví hmoždinkami.
Styrcon desky umožňují rychlou aplikaci, zajišťují odvětrávání vlhkosti a mají vysokou odolnost proti vlhkosti a mechanickému poškození. Jsou vhodné pro použití nad i pod terénem a lze je aplikovat až do výšky 1,5 násobku tloušťky zdiva nad místem zasaženým vodou.
V porovnání s omítkami zajišťují Styrcon desky lepší tepelnou izolaci a mohou snížit tepelné ztráty zdiva, zejména ve větších tloušťkách. Sanační omítky mají vysokou prodyšnost a podporují odpařování vlhkosti, ale jejich izolace bývá slabší.
Nabídka na trhu ukazuje, že kompletní systém se Styrcon deskou v tloušťce 30 mm vyjde okolo 1000 Kč/m2; omítkové systémy bývají cenově dostupné, avšak náročnější na čas při aplikaci. Současně lze aplikaci provádět svépomocí a ušetřit náklady.
Dalšími důležitými poznámkami je, že minerální vata a polystyren nejsou vhodné pro sanaci vlhkého zdiva po povodni. Minerální vata nasákavá vlhkost a ztrácí izolační vlastnosti; polystyren je neprodyšný a brání vysychání zdiva, čímž zvyšuje riziko promrzání a vzniku plísní.
Podle zkušeností je klíčové, aby vlhkost měla možnost postupně se odpařovat, a proto se doporučuje volit materiály, které umožňují difúzi vodní páry a neuzavírají zdivo.

Pokud zvažujete systémové řešení, doporučuje se volit jednotného výrobce pro všechny vrstvy sanační omítky, aby byla zajištěna kompatibilita a správné fungování celého systému.
Omítací sady - snadné a rychlé omítání - omítky - omítníky
Na závěr lze říci, že sanace vlhkého zdiva vyžaduje komplexní přístup: nejprve identifikovat zdroj vlhkosti, poté volit vhodné sanační metody a materiály, které umožní suché zdivo a zároveň zajistí dlouhodobou ochranu proti vlhkosti.
- Vlhkostní průzkum a identifikace zdrojů vlhkosti.
- Volba ireverzibilních a prodyšných sanačních technologií.
- Správné vrstvení a dodržení technologických přestávek.
- Ochrana proti solím a jejich ukládání do omítek.
- Vyvážené následné zateplení a hydroizolace pro prevenci budoucích problémů.
Rychlá tabulka srovnání klíčových přístupů
| Přístup | Hlavní výhody | Hlavní nevýhody |
|---|---|---|
| Sanační omítky | vysoká prodyšnost, odpařování vlhkosti, nízká kapilární nasákavost | časově náročné, nutnost dodržet vrstvy a zrání |
| Styrcon desky | tepelná izolace + prodyšnost, rychlá instalace, dobrá přilnavost | dražší materiál, vyžaduje pečlivou instalaci |
| Minerální vata | vysoká tepelná izolace | nasákavost, zhoršená vysychání po povodni |
| Polystyren | dobrá izolace | nepropouští vodní páru, riziko zadržování vlhkosti |
V případě využití sanačních omítek nebo Styrcon desek se vyplatí zvolit systémové řešení od jednoho výrobce a nepřehánět kombinace různých vrstvy od různých dodavatelů, aby byla zajištěna dlouhodobá stabilita systému při sanaci vlhkého zdiva.
tags: #sanacni #prostredky #zhodnoceni